Naši dceru jsme vychovávali s láskou. Jen jsme ji asi trochu rozmazlili. Poté, co se rozvedla, začala dělat svému exmanželovi naschvály. Dcera se nám narodila pozdě, vlastně už trochu nečekaně. Jejím narozením jsme byli úplně nadšení a dělali všechno pro to, aby byla Dominika zdravá. Narodila se totiž se spoustou nemocí. Všechno jsme překonali a ona konečně nastoupila do první třídy. První s

I první dojem někdy klame. Zdála se mi totiž taková křehká, nevinná a lehce zranitelná. Přitom to byla zákeřná potvora, které jsme pěkně nalétli. Soudní tahanice mě skutečně strašně moc vyčerpávají. Nejsem na tom zdravotně zrovna nejlépe a tohle mě určitě dorazí. Jsem ale ráda, že syn nakonec nepodlehl sentimentu a rozhodl se vše vyřešit soudně. Jednou provždy. Sympatická blondýnka Anetu

Bylo tomu už v dětství, naši rodiče stále považovali za normální, že se sourozenci občas škorpí. Jenže mé sestře Daně to zůstalo už napořád. A není to v dobrém. Soupeřili jsme o všechno – o hračky, kdo je šikovnější nebo rychlejší. A především jsme bojovali o přízeň rodičů. To se děje u sourozenců často. Jenže většina z nás z toho vyroste a dětské rivalitě se později celá rodina směje. U nás to

Takové věci by malé děti prožívat neměly. Jenže život bohužel není procházka růžovým sadem. A rozvodů přibývá. Nejenže končilo léto, končilo mi i dětství. Přitom mi bylo teprve jedenáct, ale cítila jsem, že bezstarostné časy jsou tytam. Bolestně jsem záviděla dětem z našeho paneláku, protože jejich rodiny nebyly napadrť rozbité. Nechtělo se mi trčet doma, v té příšerné atmosféře, a tak jsem

Zjistila jsem, že moje matka má milence. A co je ještě horší, tím mužem je otec mého muže, můj tchán. Nemohu se s tím nijak srovnat. Byli jsme vždy normální rodina. Rodiče se měli rádi, občas se hádali, když hodně, tak jsme s bráchou trnuli, jestli se třeba nerozvedou. Oba jsme měli dost kamarádů, kteří pocházeli z rozvedených rodin. Třeba moje nejlepší kamarádka, ta měla dvě mámy a dva táty, n

Milan si sice přál kluka, ale když se narodila Bára, jeho nadšení neznalo mezí. Ti dva byli do jisté doby nejlepšími kamarády. Manžel byl odedávna vzorný táta, Barborku zbožňoval. Kdykoli bylo potřeba, zastoupil mě, nezdráhal se holčičku přebalit, pral pleny, žehlil, uspával ji. Byla jeho miláček. Zapomněl, že si přál kluka. Nejspíš si řekl, že z ní vychová kluka aspoň napůl, přistihla jsem

Kdysi jsem dostala na starost malého vnoučka, ale neuhlídala jsem ho. Vypadl z okna a způsobil si vážná zranění. Můj první a jediný vnouček se narodil předčasně a byl hned od narození dost vážně nemocný. Všem jsem pomáhala Péče o něho by byla náročná i pro zkušenou matku, natož pro moji dceru, které bylo sotva devatenáct let! Otcem našeho Filípka byl slušný kluk, pracovitý a milý. Jenže t

Když je někdo posedlý mamonem, těžko se s ním dorozumíte. Bohužel snacha miluje utrácení a nehledí přitomdo budoucna. Bojím se o syna i vnučku. Vilém se tváří dost rozpačitě a nervózně přešlapuje u dveří. Celou dobu, co přišli s Vendulkou, mou malou roztomilou vnučkou na návštěvu, čekám, až to řekne. Už mu nechci pomáhat v tom, že to za něj řeknu já. Že se ho zeptám, jestli nepotřebuje nějaké p

Když jsem potkala Jaroslava, věřila jsem, že bujaré mládí jsme si oba už dávno užili, takže nás čeká aktivní střední věk i poklidné stáří. Jsme spolu pár let a mé sny se hroutí. Seznámili jsme se před pěti lety. Na ulici. Vlastně to bylo velmi romantické setkání. Když jsme se míjeli, upadl mi šátek. Jaroslav galantně přiskočil sebral mi ho a usmál se na mě. Bylo to prostě jako sen Poděkov

Když jsem se vdávala, rozhodla jsem se, že si naši svatbu zorganizuji celou sama, i když už začínalo být trendy na vše si najmout lidi. Ale svatba se moc povedla. Všem se náramně líbila. Až na moji sestru! O to větší šok pro mě byl, když jsem pár měsíců po svatbě zjistila, že moje sestra kudy chodí, tudy naši svatbu pomlouvá. Příšerné prostředí, hnusný oběd a nevkusná nevěsta. To bylo jen pá