Býval to takový tichý hoch. Nesmělý a bázlivý. Teď je z něho hrubián. Hovoří sprostě a nejraději by se pral. Můj syn se změnil k nepoznání. Vždycky nám dělal jen a jen samou radost. Už jeho narození byl malý zázrak. Dlouho jsem nemohla mít děti, tak jsme byli s manželem, i a prarodiče z obou stran, štěstím bez sebe. Všichni jsme ho rozmazlovali, nemohli jsme si pomoci. Ale on nezlobil, byl posl

Provdala jsem se za staršího, úspěšného a bohatého muže. Kvůli mně se rozvedl. Mně i dětem zajistil život v přepychu, ale já se trápím. Před více než třiceti lety jsem po vysoké nastoupila do jedné firmy jako asistentka ředitele. Práce to pro mě byla velmi zajímavá, navíc zde byla možnost postoupit časem dál v kariérním žebříčku. Život jako v bavlnce Po několika měsících jsem musela zasto

Když můj syn dospěl, byla jsem ráda, že mi zůstal doma. Jsem pár let vdova, tak jsem byla ráda, že ještě nějakou dobu nebudu opuštěná. Můj Tomáš byl vždy moc hodný kluk. Po maturitě sice uvažoval o vysoké škole ve velkém městě, ale když ho nevzali, našel si práci u nás a zůstal bydlet doma. Sama jako kůl v plotě Jsem už pět let vdovou, tak jsem to přivítala s nadšením. Sama bych náš velký

Máme s mužem srdce veliké, vejde se nám do něj hodně lásky. Nevíme, proč bychom se zejména na Vánoce neměli vídat s bývalou snachou. Syny máme dva, starší Venca zůstal starým mládencem, zatímco mladší David se ženil už v pětadvaceti. Ženit se musel, půl roku po svatbě se nám narodila vnučka Věruška a za tři roky ještě chlapeček Matýsek. Manželství synovi ale dlouho nevydrželo. Skutečný důvod

Jsem jedináček a vyrůstala jsem vlastně od pěti let, kdy nás můj otec opustil, jenom s matkou. Tedy spíš s babičkou a dědou v jejich domě. Nikdy dřív jsem si neuvědomovala, že mám s mámou dost divný vztah a že mi chybí blízkost, kterou prožívaly moje kamarádky. Já měla mámu spíš jako takovou superstar, která je krásná, úspěšná a já se těším na to, až si na mě udělá čas. Lásku mi dávala babič

Lhala jsem a nikdy nepřiznala, kdo je synův otec. Netušili to ani moji rodiče! Minulost mě doběhla a já stála před rozhodnutím, zda přiznat pravdu. Těhotenství jsem tajila až do sedmého měsíce. Bála jsem se tehdy, že mě můj přísný otec donutí jít na potrat. Možná že právě ta jeho přísnost mě přivedla do náručí o rok staršího spolužáka. Tedy bývalého spolužáka. Máma vyváděla a táta pomohl

Bylo mi už sedmnáct let a naši si mysleli, že jsem velká holka a že mi proto jejich rozvod nebude už tolik vadit. Ale to se velice spletli. Kdybych psala dopis Ježíškovi, jako jsem to dělávala, když jsem byla malá, napsala bych tam, že si přeji jediný dárek: mít tátu na Štědrý den doma. Ale byla jsem už velká, sedmnáctiletá, a dospělí se bůhvíproč domnívali, že se s jeho odchodem vyrovnám. Slyš

Jak asi vypadá naše teta Anna? Znala jsem ji jen z fotografií, protože se s mámou kdysi pohádala a od té doby spolu nemluvily. V naší rodině panoval rozkol jako hrom, v hlavní roli s tetou Annou. Když jsem se kohokoli, babičky, dědy nebo třeba strejdy Tondy zeptala na tetu Annu, pokaždé opatrně zdvihli obočí, vzdychli si a zanaříkali: „No jo, to je ta dávná, nešťastná věc.“ Nikdo se neobtěžo

Kubíčkův vztah ke mně mi imponuje, i když mají jeho rodiče obavy, že to už přehání. Místo přítelkyně se zabydlel u mne – své milující babičky. Můj milovaný nejstarší vnouček byl vždycky moc hodný, tichý, slušný a mluvil jen spisovně. S manželem jsme si říkali, že ho dcera se zetěm dobře vychovali. Když dostudoval a začal pracovat, byli jsme rádi, že z domova nikterak nepospíchal. A nás, prarodi

Moje sestra Renata byla vymodlené dítě, narodila se, když mně bylo 14 let. Neměly jsme k sobě vztah, ačkoli jsem se musela postarat. Byla divoká, někdy i zlá. Stále to ale omlouvám tím, že se narodila rodičům později a moc si je, bohužel, neužila. Proč jsem si to ale měla odtrpět já? Když mi bylo osmnáct let, odstěhovala jsem se od rodiny. Chodila jsem tehdy s Markem, který bydlel ve větším rod