Doteď si vyčítám, že jsem syna vedla k příliš velké slušnosti. Kdyby byl trochu víc „od rány“, nemuselo to takhle skončit. Lékař na mě starostlivě hledí. „Váš syn je ve stavu totálního vyčerpání. Museli jsme ho uvést do umělého spánku. Ten snad v posledních dnech ani nespal,“ podivuje se ještě lékař. A rád by ode mne slyšel nějaké vysvětlení. Co na to ale říct? Mám takový vztek, že bych Zuza

Před několika lety jsem si z dovolené přivezla větvičku ibišku. Já vím, že se to nemá, ale ten keř před naším odjezdem naboural zelinář a ujel. Nalomeného ibišku mi bylo líto, a tak jsem si ho kousek nenápadně přibalila do kufru. Překvapil mě Když mi dělal radost po celou dovolenou, chtěla jsem si ty krásné vzpomínky uchovat. Ibišek mi k tomu dal šanci. Dlouho to vypadalo, že nepustí kořínky,

Na draky se chodívalo na podzim, ale to už dávno neplatí. Doba se zrychluje a není čas čekat, až bude podzim. Dcera pořídila svému synovi Jardovi draka a on pořád loudil, abych s ním šla na kopec za vsí toho draka pouštět. Prý to musím umět. Máme důvod Taková důvěra zavazuje, zvášť když máte vnuka rádi, tak proč mu nevyhovět. Dcera byla ráda, že na chvíli vypadneme z domu. Prý bude mít čas n

Některé lásky mají smůlu, protože jim není dopřáno se rozvinout. Občas se to stane dokonce i opakovaně. Poznala jsem v životě několik partnerů. Nejprve jsem chodila s jedním spolužákem na gymnáziu. Rozdělilo nás to, že odjel do Brna studovat vysokou školu. Já jsem se pak na jedné diskotéce zamilovala do kluka, který mě zaujal na první pohled. Aleš mi ale nabízel pouze kamarádství. Byli jsme důvě

Jako všichni alkoholici, ani já jsem si dlouho nechtěla přiznat, že mám problém. Že jsem alkoholička! Vdávala jsem se později než mé vrstevnice. Ve třiceti. O to déle nám ale naše manželství vydrželo spokojené. Jediné, co nás zneklidňovalo bylo, kde sehnat peníze na rekonstrukci domku, který jsme zdědili. Nakonec jsme si vzali hypotéku, protože se nám narodila Janička a my nechtěli, aby se nám

Dala jsem jim všechno, co jsem měla. A teď jsem na mizině. Z důchodu vyjdu jen tak tak. Ale nejhorší je to zklamání. Už natahuji ruku po grepu. Měla jsem ho vždy tak ráda. Pak ale rychle ucuknu. Ne, ne, to si přece nemůžeš dovolit. Grepfruity jsou příliš drahé, říkám si v duchu.  A důchod přijde až příští týden. Vhrknou mi slzy do očí. Tak takhle jsem si stáří vážně nepředstavovala. Vždyť js

Je fakt, že neznám jinou ženu, která by byla tak bláznivá jako já. Jednou ráno jsem se totiž vzbudila a řekla  si, že už dál nechci být s manželem!  Rozhodla jsem se po sedmadvaceti letech odejít ze spokojeného manželství. S manželem jsme mezi sebou nikdy neměli žádné velké problémy. Vychovali jsme skvělou dceru Květu, která už je dospělá a před dvěma lety vyletěla z hnízda. Krásný ale nudný

S manželem jsme svoji už třicet let. Nebyli jsme taková ta klasická láska, co hory přenáší. Vždy u nás měl přednost rozum a vždy jsme si dobře rozuměli. A teď si najednou nemáme co říci. S Vráťou to láska na první pohled rozhodně nebyla. Roky jsme se znali a kamarádili. Jak jsme spolu trávili hodně času, přetavilo se naše přátelství v pevný vztah. Já rozumím jemu, on rozumí mně. Ve smutných

Na tu dovolenou jsem se moc těšila. Několik společných dnů s našimi vnuky – dvojčaty mě i manžela vždy nabije energií. Tentokrát to ale bylo všechno jinak. Dcera sedí za volantem a předstírá, že se dokonale soustředí na jízdu. Díky tomu nemůže mluvit. Co také k tomu ke všemu říct. I my s manželem sedíme tiše, zaražení a šokovaní. Napjatou atmosféru vycítili i kluci a mlčí. Ani se nepošťuchují a

Jsou místa, která jsou spjata s mým životem více, než kterákoli jiná. Jedním z nich je i stará vrba stojící na břehu rybníka u domu, ve kterém vyrůstala moje maminka, a kde jsem já strávila všechny krásné dny svého dětství. Ráda se k té vrbě vracím, neboť mě k ní pojí zvláštní nostalgie vzpomínek. Událo se u ní tolik zásadních situací v mém životě, že mám až někdy pocit, jako kdyby byla mou souč