Výchova mé dcery to bylo peklo. S pubertou byla ještě nepříjemnější, a utíkala dokonce z domova. Hádaly jsme se denně a hrozilo, že mi ji vezmou a půjde do ústavu. Mám dvě dcery, kaž­dá je úplně jiná. Starší Věra byla úžasná, hodná holčička, dobře se učila. Zato mladší Markéta byla vždycky neposlušná. Dělala zásadně všechno naopak, než jsem řekla. To se ještě zhoršilo během puberty. Na všechno

Stále jsme probíraly to samé. Děti, partnery, nemoci a vaření. Potom jsme si řekly dost! Půjdeme do sebe. Začneme cvičit a držet dietu. Nejsme dvojčata, ale jako bychom byly. Vdaly jsme se a naše životy byly dost podobné. Navštěvovaly jsme se celkem často. Klidně i třikrát týdně. Vzpomínaly jsme na dětství, mládí, kluky, které jsme si navzájem záviděly. Ne vždycky jsme si rozuměly, tu a tam

Kamarádky mi syna záviděly. Hezký a bezproblémový kluk s vysokoškolským vzděláním a třemi dětmi. Co víc si přát? Byla jsem na něho pyšná a všude se jím chlubila. Ale jen do chvíle, kdy jsem zjistila, že hraje karty o peníze a dluží, kam se podívá. Zprvu jsem tomu nevěřila, a hlavně netušila, jak moc je situace vážná. „No co,“ říkala jsem si. „Tak hraje s kamarády o sirky nebo snad o pár korun.

Po rozvodu nechtěla dcera Milana už nikdy vidět. Ale osud tomu chtěl jinak. Jednoho dne opět zazvonil u našich dveří. Když je člověk mladý, bere všechno moc srdcem. Cesty osudu jsou ale složité. Naše Kačka nakonec naštěstí pochopila, že k sobě s Milanem patří. Dnes je s ním šťastná. Zamilovaní Brali se moc brzy. Dcera sotva dokončila střední. Doma se měla dobře a vdávat se nemusela. Byla

Říkala jsem si, že budu laskavá a chápající tchyně. Jenže to jde těžko s takovou snachou. Andrea je líná a neschopná, a z nás si dělá otroky. Se svou tchyní Vilmou jsem si užila peklo. Měla tři syny, a stíhala kontrolovat všechny snachy, jestli dělají jejím synáčkům dostatečné zázemí. Byla to strašná ženská a já si slíbila, že jednou taková nebudu. Že budu bezvadná tchyně. Nejprve se mi narodil

Mateřská láska je od počátku věků tím nejpevnějším poutem. Vypiplat z dítěte muže a pak ho muset přenechat nějaké jiné, to může být pro matku skoro k nepřežití. Manžel se upil, když byly synovi, mému milovanému Adámkovi, tři roky. V té době se ze mě stala tvrdá ženská, pochopila jsem, že se se mnou život mazlit nebude a že co si nevydupu ze země, to nebudu mít. Na lásku jsem už nevěřila. S manž

Krásně jsme si žili, v klidu a pohodě. Vůbec by mě nenapadlo, že se můj život najednou zvrátí do nejistoty a emocí. Můj manžel Petr je velmi šikovný zahradník. Proto se před pěti lety rozhodl, že si založí firmu, aby měl ještě nějaké peníze ke klasickému platu navíc. Jsme manželé už mnoho let. Zamilovali jsme se do sebe v době, kdy byl ještě ženatý a já byla sama s malou dcerou Danou. Měla jsem

Můj syn byl vždycky samotář, seznamování s lidmi nebylo nic pro něj. Už jsem se bála, že si žádnou nevěstu nenajde. Tu pravou potkal až ve čtyřiceti. Náš syn Fanoušek byl vymodlené dítě. Dlouho jsem nemohla přijít do jiného stavu a už jsme se s manželem báli, že se potomka snad nikdy nedočkáme. Když se František narodil, byli jsme nejšťastnější pod sluncem. Viděli jsme se v něm a zahrnovali ho

Chodí nafintěná a jen se tahá s chlapy. Bere vše! Je jí to jedno. Stydím se za ni a pomluvy už ani nevnímám. Takovou potupu jsem si od vlastní dcery nezasloužila! Už je to pár let, co jsem vzdala marné pokusy jí nějak domluvit. Nebo zjistit příčinu jejího, pro mě naprosto nepochopitelného chování. Občas mám pocit, že se ta nešťastná holka snad zbláznila. Začalo to úplně nevinně, rozchodem s jej

Mám snad tu nejhorší švagrovou na světě! Je na mě vysazená už od začátku. Nejhorší na celé situaci je fakt, že se mě můj muž nezastane. Když jsem potkala Martina, byla jsem už vdova s dcerou na studiích. Můj manžel tragicky zahynul na cestě z práce. Prostě jednoho rána odjel a už se nám nikdy nevrátil. Naší Kačence bylo v té době osm let. Žily jsme pak mnoho let jen jedna pro druhou a vlastně n