Moje rodina – 39. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

Moje rodina

Z mého domova se stalo skladiště starých krámů

3 minuty čtení

Můj tatínek skladoval věci po předcích, nepřipustil, aby se cokoli vyhodilo. Posedlost, s níž se nedalo nic dělat, leda se s ní smířit. Táta nikdy nedovolil nic vyhodit. Z našeho baráčku se stalo skladiště příšerností po předcích. Nebyly to starožitnosti, jen staré, bezcenné krámy. Mnohokrát jsem se pokusila mu vysvětlit, že by to doma bylo bez obludných manželských postelí po babičce a dědovi,

zobrazit více >>

Za své děti se dost stydím

4 minuty čtení

Vychovala jsem je tak, jak jsem nejlépe uměla. Obětovala jsem se jim a nikdy jsem si nenašla muže, který by mi byl po tom mém nevěrníkovi oporou. Už když jsem stála s mým budoucím nastávajícím před oltářem, věděla jsem jistě, že dělám obrovskou chybu. Den před obřadem mi totiž dal facku. Velkou. Měla jsem dost práce zamaskovat modřinu. Pořád jsem jen dřela Samozřejmě se mi hned omluvil, a

zobrazit více >>

Sestra mě dost krutě podrazila

3 minuty čtení

Vždy jsem záviděla sourozencům, kteří na sebe byli napojení. My jsme si se sestrou moc nepomáhaly, o to horší bylo, když mě podle podrazila. S Blankou jsme neměly ty nejlepší vztahy už v dětství. O tři roky starší sestra na mě žárlila a neustále se mi snažila dělat nějaké naschvály. Naštěstí rodiče byli rozumní a viděli, kde je chyba. Každý to ale přisuzoval jisté dětské řevnivosti, kdy ségře t

zobrazit více >>

Vnučka se vymanila z rodinných pout

3 minuty čtení

Odmalička byla jiná, velice ráda cestovala a chtěla poznávat svět. Zamilovala se do urostlého černocha. A za svou láskou neváhala utéct do ciziny. Vychovala jsem své děti dobře a stejný vztah jsem měla i ke svým vnukům. Zejména Anetka mi přirostla k srdci. Poznávala jsem se v ní. Před několika lety odjela s partou kamarádů do Španělska na krátký pobyt. Přála jsem jí Měla jsem o ní obavy s

zobrazit více >>

Láska je silnější než smrt, tvrdí pohádky

3 minuty čtení

O výročí svatby babička prostírala slavnostní porcelán a vařila knedlíčkovou polévku a svíčkovou. Tak, jak to měl děda nejraději. Když se přiblížil ten slavnostní den, říkávala babička: „Dnes máme výročí svatby.“ Vzpomínala, jak se s dědečkem brali, jak jí teta švadlena ušila krásné bílé šaty a že, neboť byla starostovou dcerou, byl ke kostelu natažený červený koberec. V ten slavnostní den pros

zobrazit více >>

Musím přítelkyni mého syna srazit hřebínek!

3 minuty čtení

Do své přítelkyně je náš syn bezhlavě zamilovaný a nevidí, že ho ta holka jenom sprostě využívá. Ten vztah musím rozbít dřív, než bude pozdě! Dceru jsem nikdy neměla, o to více jsem se těšila na snachu. Že si s ní budu rozumět. Jenže ta mi moje sny nesplnila. Syn Hynek byl vždy velmi citlivý, umělecky založený a talentovaný. Chodil do lidušky na klavír a flétnu, zpíval ve sboru a nádherně ma

zobrazit více >>

Se švagrovou jsme se rozhádaly kvůli psům

3 minuty čtení

Nikdy jsme mezi sebou neměly žádný konflikt. Ani kvůli našim dětem. To, co nás nakonec postavilo proti sobě, byli naši domácí mazlíci. Protiklady se skutečně přitahují. Bylo to tak i u mých rodičů, každý byl z jiného těsta, ale časem se k sobě přiblížili, a ten rozdíl nebyl tak evidentní. Mnohem více jsem ho vnímala u svého bratra. Jako kluk z vesnice se zamiloval do městské holky ze zámožn

zobrazit více >>

Bratr mě nechutně podrazil!

3 minuty čtení

Vždycky jsme byli z jiného těsta. Já a můj bratr Radek. Pro okolí byl a je charismatický, jenže já vím, že jeho kouzlo tkví ve lžích, které neváhá použít i v rodině. Radek byl vždycky tak trošku šizunk, jak se říká. Jenže když byl chlapec, bylo to přičítáno dětskému uličnictví. Když jsme se pak dozvěděli, že tu a tam obalamutil nějakou dívku, že se nepohodl s kamarádem, říkali jsme si: „Kdo ví,

zobrazit více >>

Není příjemné být bývalou ženou

3 minuty čtení

Myslela jsem, že si už nikoho do svého života nepustím, že jsem na něco takového až příliš zklamaná a zahořklá. Naštěstí jsem se ale sama v sobě pěkně zmýlila. Bejvalka. Nikdy bych nevěřila, že se ze mě někdy stane bývalá manželka. Panebože, jak jsem tu drzou můru nenáviděla! To by uměl každý, oslňovat v minisukni o třiadvacet let staršího nadřízeného. Vždyť je to tak banální, tak primitivní

zobrazit více >>

Tak jsem si to nepředstavovala

5 minut čtení

Jako malá jsem záviděla svým spolužačkám, a nechápala jsem, jak mohou nadávat na své sourozence. Co já bych za takové štěstí dala? Mým životním osudem je zřejmě samota. Už jako malá jsem velmi trpěla tím, že jsem byla jedináček, a zazlívala jsem rodičům, že mi nepořídili bratříčka nebo sestřičku. Nevím, jestli za to může mé dětství, kdy jsem vyrůstala v izolaci. Proč jsem stále sama? Někd

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›