Domů     Byli jsme jen my dva, Adam a já, proti celému světu
Byli jsme jen my dva, Adam a já, proti celému světu

Mateřská láska je od počátku věků tím nejpevnějším poutem. Vypiplat z dítěte muže a pak ho muset přenechat nějaké jiné, to může být pro matku skoro k nepřežití.

Manžel se upil, když byly synovi, mému milovanému Adámkovi, tři roky. V té době se ze mě stala tvrdá ženská, pochopila jsem, že se se mnou život mazlit nebude a že co si nevydupu ze země, to nebudu mít. Na lásku jsem už nevěřila.

S manželem jsem prožila peklo na zemi, ještě roky po jeho smrti se mi v noci zdávalo, jak k ránu odemyká, zuří, že mu to jde ztuha, rozbíjí, na co přijde, a řve na mě ty nejhorší nadávky. Jak se modlím, aby nevzbudil Adámka.

Zbyli jsme si pak jen my dva, Adam a já, jen my dva proti celému světu. Nevím, čím jsem si to zasloužila, byla jsem pracovitá, poctivá ženská, vzorná hospodyně, dobrá máma. Tak proč já? Co jsem komu udělala?

Svět se proti mně spikl, ukázal mi zatraceně nevlídnou tvář, a kdo by se tedy divil, že jsem rovněž neplýtvala úsměvy?

Musela jsem překonat trauma z děsivého života s agresivním alkoholikem a po jeho smrti se rychle zmátořit, dělat synovi mámu i tátu zároveň, a aby se měl tak dobře jako vrstevníci z úplných rodin, kromě práce na poště si přibrat i několik brigád.

Byla jsem jako soumar. Ale pyšná na sebe i na Adámka. Dělal mi radost.

Dobrý dojem

Vystudoval vysokou školu. Tehdy jsem byla nejpyšnější máma na světě. Žádnou dívku mi během studií nikdy nepředstavil, byla jsem mu za to vděčná. Vidina, že bude po jeho boku stát jiná žena než já, byla pro mě nesnesitelná.

Modlila jsem se, ať se to nestane, ať se věnuje jen práci, ať i nadále bydlí se mnou. S nikým jiným si přece nemůže tak dokonale rozumět, byli jsme jako bratr a sestra, jako dvojčata. Ale přece se to stalo. Jednoho dne ji přivedl a mně se zatmělo před očima.

Věděla jsem, že s ní musím promluvit, snažit se dělat dobrý dojem, zachovat dekorum, ale bylo to tak nepředstavitelně těžké. Dělaly se mi mžitky před očima, špatně se mi dýchalo, divže jsem se neskácela k zemi.

„Je ti něco, mami?“ zeptal se Adámek, topil se v rozpacích. To mě vzpamatovalo a dokázala jsem aspoň říct své jméno. Na úsměv jsem se, myslím, nezmohla. Ať si ta coura nemyslí, že se na ni budu smát, když mi přišla ukrást to nejcennější na světě.

Jako nůž

Ta svatba bylo snad to nejhorší, co jsem zažila, počítajíc v to i roky s alkoholikem. Kradla mi ho před očima, zarývalo se mi to do srdce jako nůž. Co je to za hroznou ženskou? Co na ní můj Adámek vidí?

Byla obyčejná, žádná Claudia Cardinale, žádná Adina Mandlová, jen fádní holka bez jiskry, taková upípaná slečinka, pouhá středoškolačka. Co si bude můj vzdělaný chlapec povídat s pipkou z ekonomky?

Co se tam naučila, psát na stroji a spočítat si, kolik utratila u řezníka? No ano, sesypala jsem se tam, volali záchranku, svatbu jsem sakumprásk zkazila. Ležela jsem na zemi, pak mě Adámek s dalšími posadili na židli a vystavili desítkám vyčítavých očí.

Hosté si něco šeptali, nejspíš že jsem tu veselku zkazila naschvál. Dnes vím, že měli pravdu. Zmocnil se mě takový vztek, že jsem sebou prostě sekla jak malé, vzdorovité děcko, které si v duchu říká: To máte za to! Abyste věděli! Za to, co jste mi udělali!

V nemocnici si mě nechali přes noc na pozorování, ráno mě propustili. Zatelefonovala jsem Adamovi, aby pro mě urychleně přijel. Ale ano, věděla jsem, že je to jejich první manželské ráno a že jim ho ukázkově zkazím. Adam pro mě skutečně přijel.

Byl to vzorný syn a věděl, že jsem mu obětovala celý dosavadní život. A že mi tudíž něco dluží.

Očarovaná

Byla jsem mizerná tchyně. Ta nejhorší. Ale měla jsem těžký život, to mě omlouvá. Nebo neomlouvá? Jmenovala se Mirka, a jak říkám, byla obyčejná, taková šedivá myška. Hubená, ustrašená. Myslím, že se mě bála od okamžiku, kdy mě poprvé spatřila. Byla směšná.

Proč se bát staré babky? Pravda, chovala jsem se k ní nevlídně, povýšeně, mrzutě, bývala jsem k ní nespravedlivá, někdy jsem na ni křičela. Nebydleli u mě, měli vlastní byt.

Ale občas jsme se vídali a často jsem se synem telefonovala a přikazovala mu, aby okamžitě přijel, že mám nějaký problém, třeba rozbitou televizi nebo pračku nebo zdravotní potíže.

Jak říkám, můj vzorný syn jakživ neváhal ani minutu, pokaždé u mě za chvíli zvonil, i když jsem ho odvolala třeba z výletu nebo od nedělního oběda. Za dva roky od svatby se narodilo první dítě, Helenka. A za další rok Matěj.

Úplně mi vyrazilo dech, když jsem se ocitla zas jednou po tolika letech v porodnici a prohlížela si vnučku a potom vnuka. To se nedá vyprávět, to se musí prožít. Ty děti jako by mě očarovaly. Matěj byl celý táta.

Najednou se mi vrátilo mládí a nejhezčí časy, kdy můj syn patřil jenom mně. Všechno to hezké bylo jako zázrakem zpátky.

Po doktorech

Byla jsem hrdá babička, vozila jsem kočárek, chodila s dětmi do parku, půjčovali mi je často a bez zbytečných řečí. Na stará kolena jsem rozkvetla, cítila jsem se spokojená tak, jako už dlouho ne. A děti ke mně přilnuly.

Povídala jsem jim pohádky nebo všelijaké mravo­učné historky, co kdysi povídala moje máma mně, lovila jsem je v paměti, a jakkoli zastaralé byly, měly úspěch. Mirka šla brzy do práce, peněz nebylo nazbyt, a získala ve mně občasnou chůvu a pomocnici.

Pravda, nešetřila jsem, co se týká její domácnosti, kritikou, rozčílilo mě leccos, prach na skříni, koprovka bez chuti anebo skvrnka na Helenčině sukýnce, ale nad dětmi jsem se samou blažeností rozplývala. A pak se to stalo. Rozvod.

Adam si našel jinou a stěhoval se k ní. „Tak to už ty dětičky neuvidíte!“ zděšeně spráskla ruce sousedka. „Ona vám je už nebude půjčovat.“ Krve by se ve mně nedořezal. „Cože?“ koktala jsem. „Přesně to se stalo Vaníčkový z prvního patra,“ objasňovala.

„Mladí se rozvedli a snacha tchyni ze msty oznámila, že vnuka už neuvidí. Chudák paní se z toho div nezbláznila. Chodí po psychiatrech a je na práškách.“

Na dně jámy

Tak to se pode mnou podlomila kolena. Je konec. Nikdy už děti neuvidím. Mirka je dá do školky a mě pošle k čertu. Na Helenku a Matěje budu už jenom koukat přes plot, jak si hrají s dětmi na pískovišti.

Mirka se vdá podruhé a spolu s tím cizím chlapem mě pokaždé odeženou, když budu stát přede dveřmi a škemrat, ať si děti smím aspoň pohladit. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá, napadlo mě. Zmítala jsem se na dně té jámy a věděla, že si to zasloužím.

Skončím taky na psychiatrii. Dobře mi tak. Klepala jsem se jako list, polykala prášky od sousedky a sbírala odvahu objevit se u snachy a zjistit, co mě čeká. Byla jsem hluboce přesvědčena, že se mi bude chtít pomstít. Živá duše by se jí nedivila.

Ale už to nebylo možné odkládat. Asi tak potřetí v životě jsem si kápla do čaje po ránu trošku rumu, na kuráž, a vydala se pro ortel. Zazvonila jsem, Mirka otevřela, všimla jsem si, že má uplakané oči.

Taková nejsem

Teď na mě začne řvát, že jsme ji oba zničili, Adam i já, zabouchne dveře a neuvidím děti ani na vteřinu, honilo se mi hlavou. Místo toho řekla: „Pojďte dál, dnes už jdu normálně do práce, děti se těší, že je vezmete do parku.

K obědu ohřejte rizoto.“ Zapotácela jsem se, musela jsem si sednout. „Není vám dobře?“ zajímala se. „Ty se na mě,“ zajíkla jsem se, „nezlobíš?“ Pokrčila rameny: „Děti vás mají rády. Proč bych se měla zlobit?

Vy jste nás ne­opustila, to Adam odešel.“ Rozplakala jsem se. „Bála jsem se, že mi je už nebudeš půjčovat,“ vzlykala jsem a otírala si slzy kapesníkem, který mi dala. „Taková nejsem,“ ohradila se. „Jak bych jim to vysvětlila?

Pokaždé se na vás těší.“ To už obě přiběhly, pověsily se na mě a prosily, abych je vzala na hřiště. Nedívala jsem se na ně, ale na Mirku, a usmívala jsem se navzdory slzám. Když jsem ji pak cestou do dětského pokoje míjela, chtěla jsem jí říct, že ji mám ráda.

Nenašla jsem k tomu odvahu, tak jsem ji aspoň poprvé v životě pohladila po vlasech.

Bohunka (69), Český Těšín

Související články
17.6.2024
Vdávala jsem se před třiceti lety. Vlado pochází z Bratislavy, po mamince je částečně Maďar, po otci má polskou a rakouskou krev. Já jsem se narodila v Praze ve vinohradské nemocnici, na Vinohradech jsem chodila do jazykové školy i na gympl, jen na vysokou jsem se posunula do jiného pražského obvodu, na lékařskou fakultu blízko Karlova náměstí. Tam jsem také potkala Vlada, který chodil o dva ro
15.6.2024
Nikdy bych si nemyslela, že se rozhádáme kvůli něčemu, co se vlastně ani nebude týkat přímo nás. Už několik měsíců spolu nemluvíme. Naše rodina držela vždycky pospolu, nebylo nic, co by nás postavilo proti sobě. Prošla i hodně těžkou zkouškou, když zahynul dědeček během občanské války ve Španělsku a babička zůstala sama s pěti dětmi. Rodina se tehdy semkla a pomohla jí překonat těžké období. Ří
14.6.2024
Moje kulinářské umění je vyhlášené. Těším se pověsti nejlepší kuchařky široko daleko. Nemohu připustit, aby byla moje snacha lepší! Tohle je moje parketa. A tu si nenechám vzít! Myslím, že si kaž­dý zakládá na tom, co umí nejlépe. V mém případě to je vaření. Toto umění jsem určitě podědila po své babičce, která byla vyhlášená kuchařka. Také moje teta vařila ve školní jídelně, a dodnes si pamatu
11.6.2024
Moje dětství bylo příšerné. Nerada jsem chodila domů, nerada jsem zůstávala s kýmkoli z naší rodiny. Máma s tátou se neustále hádali a prali. Moje o šest let mladší sestra Jitka si vůči tomu vytvořila jakousi imunitu a neustále mě shazovala, protože já se s tím vyrovnat neuměla. Možná se tak chtěla rodičům hlavně zavděčit, protože jejich hněv na její hlavu potom tolik nedopadal a vše jsem odnáš
10.6.2024
Magdu jsem měla vždycky ráda, jako starší sestra při mně vždy stála. Okolnosti se ale změnily a má šikovná sestra je „za vodou“. Nedávno mi najednou vpálila, že bych chtěla, aby mě finančně zajistila, a to se mě hodně dotklo. Jako děti jsme mezi sebou necítily žádné rozdíly. Rodiče nás vychovali k vzájemnému respektu, a pokud to nebylo možné, jednoduše jsme se porvaly. Pamatuji si na náš společ
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kořeněné trhané maso
tisicereceptu.cz
Kořeněné trhané maso
Kdo má rád pikantní pokrmy, ten si na trhaném vepřovém rozhodně pochutná. Suroviny 300 g vepřové kýty 2 zelené chilli papričky 10 ředkviček 1 lžíce grilovacího koření čerstvě namletý pepř s
Srovnání hodinových sazeb za úklid v různých regionech: Na co se zaměřit při výběru úklidové společnosti
epochaplus.cz
Srovnání hodinových sazeb za úklid v různých regionech: Na co se zaměřit při výběru úklidové společnosti
Hodinová sazba za úklid… Je klíčovým faktorem při výběru úklidové služby. Cena může výrazně kolísat v závislosti na regionu, velikosti a povaze úklidového úkolu a specifických požadavcích zákazníka. Tento článek se zaměří na srovnání hodinových sazeb za úklid v různých regionech a na to, co je třeba při výběru úklidové společnosti zohlednit. Regionální rozdíly v hodinových
Třená niva
nejsemsama.cz
Třená niva
Můžeme ji dochutit i jemně nasekanou jarní cibulkou nebo česnekem. Ingredience: 150 g sýru niva 1 žervé 1 tavený sýr 100 g majolky 6 lžic zakysané smetany 5 g mletých vlašáků 20 g zeleného pepře 1 pomeranč Postup: Nivu nastrouháme, přidáme ostatní sýry, majolku, zakysanou smetanu a dobře rozmixujeme. Přisypeme ořechy a pepř. Pomeranč nakrájíme na plátky a chlebíčky natřené
Čelil nezkrotný básník Li Po trestu smrti?
historyplus.cz
Čelil nezkrotný básník Li Po trestu smrti?
Zdi sün-jangského vězení jsou vlhké a olezlé plísní. Na vlastní kůži se o tom přesvědčí i geniální čínský básník Li Po, který zde čeká na osudný ortel. Dohnaly sem Li Poa hříchy mládí, kdy při soubojích zabil několik lidí, nebo skončil v žaláři z jiného důvodu?   Na promrzlou zem dopadají krvavé krůpěje. Patří lehce raněnému
Je Anežka Rusevová opět nešťastně zamilovaná?
nasehvezdy.cz
Je Anežka Rusevová opět nešťastně zamilovaná?
Stálice seriálu Ulice, herečka Anežka Rusevová (37), zatím v lásce moc štěstí neměla. V případě sympatické a milé Anežky je to poněkud zvláštní, i proto, že ona sama prý po milujícím partnerovi a rodi
I sloni si dávají přezdívky… Nevěříte?
21stoleti.cz
I sloni si dávají přezdívky… Nevěříte?
Potvrzeno! Ze studie založené na pozorování dvou sloních stád ve volné přírodě v Keni nedávno vyplynulo, že i sloni se navzájem dokážou „oslovovat“ individuálními jmény. Až dosud přitom byla tato scho
Láska hory někdy nepřenáší
skutecnepribehy.cz
Láska hory někdy nepřenáší
Vdávala jsem se před třiceti lety. Vlado pochází z Bratislavy, po mamince je částečně Maďar, po otci má polskou a rakouskou krev. Já jsem se narodila v Praze ve vinohradské nemocnici, na Vinohradech jsem chodila do jazykové školy i na gympl, jen na vysokou jsem se posunula do jiného pražského obvodu, na lékařskou fakultu blízko Karlova náměstí.
Najděte svůj vysněný Gin & Tonik a řekněte mu své „ANO“
iluxus.cz
Najděte svůj vysněný Gin & Tonik a řekněte mu své „ANO“
Gin & Tonik, známý jako „G&T“, je globálním fenoménem a stálicí snad v každém baru. Věděli jste ale, že i s jedním prémiovým ginem si můžete připravit hned několik variant osvěžujícího drinku?
Tajemný kruh u Chanctonbury: Vytvořil jej sám ďábel?
enigmaplus.cz
Tajemný kruh u Chanctonbury: Vytvořil jej sám ďábel?
Záhadami opředený kruh u Chanctonbury se nachází na křídových útesech jižní Anglie. Je to místo, jehož pověst je černější než ta nejtemnější noc. Podle některých názorů zde působí démonické síly! S ja
Bohémský interiér s pařížským šarmem
rezidenceonline.cz
Bohémský interiér s pařížským šarmem
Zcela nový projekt, vybavený odborníky na design z LUXXU, byl promyšlen do nejmenších detailů a evokuje francouzskou klasiku s dotekem historie. Exkluzivní realizace je tak ztělesněním pronikavého kouzla a elegance půvabné metropole země galského kohouta a jejího životního stylu. Hned po vstupu do nitra charismatického bytu je téměř hmatatelně cítit vůni panujícího avantgardního stylu –
Strašidelný pronájem v Salemu: Tamní duchové jsou prý přátelští!
epochalnisvet.cz
Strašidelný pronájem v Salemu: Tamní duchové jsou prý přátelští!
Dům, který si můžete pronajmout na Airbnb, je postaven v roce 1838 v Salemu ve státě Massachusetts ve Spojených státech amerických. Mnoho hostů, kteří v domě zůstali, tvrdí, že v něm straší. Jaká nadpřirozená síla tam přebývá? Původní majitel domu Henry Derby pracoval v malém americkém městečku Salem ve státě Massachusetts jako krejčí až do
Bečov nad Teplou: Botanická zahrada pro zdatné návštěvníky
epochanacestach.cz
Bečov nad Teplou: Botanická zahrada pro zdatné návštěvníky
Šlechtický rod Beaufort-Spontinů po sobě v Bečově zanechal ještě nejednu významnou stopu. Jednou z nich je i unikátní botanická zahrada, jedna z největších na našem území. Na místě zbouraného pivovaru vzniklo v roce 1870 malé zahradnictví, kolem něj se v podhradí rozvíjel park a zahrada rostla i v dalších letech, nejvíce v období po vzniku