Vyrůstala jsem mezi kluky, a tak jsem byla sama tak trošku jako kluk. Případní nápadníci to se mnou neměli snadné. Mít sourozence je velká radost. I když přiznávám, že vyrůstat se dvěma staršími bratry bylo někdy náročné. Maminka zemřela, když mi bylo sedm let, a od té doby jsem byla jedinou ženskou silou v naší domácnosti. Tatínek na nás všechny praktikoval stejnou výchovu, a tak jsem už od dě

Do manželství jsem se hrnula. Stačilo poznat Miloše, do kterého jsem se zamilovala tak, že jsem už po naší první schůzce slyšela svatební zvony. Když se zamiluji, jdu do všeho po hlavě. A přesně to se mi v budoucnu krutě vymstilo. Trvalo téměř osm let, než jsme se s Milošem vzali. Do svatby se mu totiž moc nechtělo. Zanedlouho se nám narodil syn a naše rodina byla kompletní. Spokojeně jsme žili

Žila jsem si už svůj poklidný život důchodkyně, když ho pěkně rozvířila neuvěřitelná náhoda. Dnes jsem ráda, že jsem ji tehdy chytla za pačesy. Sedím u svatebního stolu spolu s celou rodinou a dvěma vnoučaty. Řeklo by se, normální svatební hostina, tak o co jde? Já totiž sedím v čele toho stolu a jako čerstvá nevěsta jím společnou lžící polévku se svým manželem. První svatba v životě. Špatné

Poté, co jsem ovdověla a onemocněla, jsem nedoufala, že mě ještě něco pěkného potká. Pak jsem ale našla muže, který mi vrátil smysl života! Doufám, že můj příběh poslouží vašim čtenářkám jako důkaz o všemocné síle lásky a o tom, že dokud jsme tady na světě, může se stát cokoli. Hlavní je mít pevnou vůli a víru. Vždy nás totiž může potkat krásný a hluboký cit, bez ohledu na stáří. Nic mi nesc

Když šel syn Honzík do první třídy, nebylo to zrovna jednoduché období. Byla jsem na něho sama, pracovala jsem do úmoru, aby měl všechno. Bláhově jsem se domnívala, že mu fakt, že nejsme úplná rodina, dokážu uspokojivě vynahradit. Naivně jsem si předsevzala, že budu-li pracovat za dva, vydělám dost na to, abychom v ničem netrpěli nedostatkem. Byl to absolutní nesmysl. Dřepěla jsem v kanceláři n

Poznali jsme se přes seznamku, ze začátku se mi jevil jako slušný muž. Vyklubal se z něj ale podvodník, který vyhledával přes internet osamělé ženy. Proto si tak střežil své soukromí. Od rána jsem byla nervózní a myslela jen na to, jestli bude skutečně tak sympatický, jak se jeví na fotografiích, které mi posílal. Od mého rozvodu s despotickým manželem uplynuly čtyři roky a už jsem moc toužila

Trvalo mi celou věčnost, než jsem se zamilovala. Až v sedmnácti se mi zalíbil Tomáš, který byl můj pravý opak. Tomáš byl excentrický extrovert, já zase plachý introvert. Ale něco nás k sobě magicky přitahovalo. Když jsme spolu začali v sedmnácti letech chodit, byla to taková téměř dětská láska. Vodili jsme se za ruku, líbali se. Objížděli jsme koncerty, scházeli se s přáteli a bylo nám spolu mo

Měla jsem celkem spokojený život, který mě ale příliš nenaplňoval. Pak ovšem přišel někdo, kdo mi otevřel oči. Letos to bude dvacet let, kdy se můj život změnil v pohádku, která trvá dodnes. Ráda bych se s vámi o své štěstí podělila a zavzpomínala na dobu, kdy se to všechno stalo. Unáhlený sňatek Žila jsem tehdy v klidném, ale studeném manželství. Vdávala jsem se brzy, už v osmnácti letec

Kdysi dávno jsem se zamilovala do dvou mužů. Byla jsem mladá dívka, snad ne tak povrchní, jak si teď možná myslíte. Moje srdce bylo široké, a tak se tam oba pohodlně vešli. S Jirkou jsem se seznámila v jednu teplou srpnovou sobotu. Před prázdninami jsem odmaturovala, a právě jsem pomáhala tatínkovi sklízet z pole úrodu. Když tatínek naše políčko dosekal, svázali jsme obilí do snopů. Táta odjel

Organizovala jsem třídní sraz po pětačtyřiceti letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem jej vyhodila. Naštěstí neodešel, už se mnou zůstal. Tolik jsem se na setkání s bývalými spolužáky těšila, a když se řadu let nikdo neměl k tomu, aby zorganizoval náš sraz, pustila jsem se do toho sama. A teď jsme byli tady, po tolika letech jsme se začali scházet v salonku jed