Domů     Nakonec jsme se zkrátka museli potkat
Nakonec jsme se zkrátka museli potkat

Po letech jsem se náhodně setkala se svou, kdysi studentskou láskou. Z nespokojeného manželství jsem se odstěhovala k Jindrovi a nelitovala jsem. Dnes jsem opět šťastná.

Bylo mi sedmnáct, když jsem začala chodit s Jindrou, byl to nejhezčí kluk z našeho ročníku na ekonomce. Mé kamarádce Kláře se samozřejmě líbil taky. V té době jsem prodělala operaci slepého střeva a strávila tři týdny doma.

Když jsem se pak vrátila do školy, oznámila mi smutně Klára, že viděla Jindru s jinou holkou, prý mě s ní podvádí. Tak jsem se na Jindru naštvala a začala ho ignorovat. Když si se mnou chtěl promluvit, řekla jsem, že není o čem. Tak náš vztah skončil.

Později jsem se dozvěděla, že si to Klára vymyslela, poněvadž mi Jindru záviděla. To už jsem ale chodila s Josefem. Byla jsem do něj hodně zamilovaná, myslela jsem, že to je ten nejlepší mužský, jakého jsem mohla potkat!

Já nezkušená devatenáctiletá holka a on chlap před třicítkou, který se už chtěl oženit a založit rodinu. Máma mi to rozmlouvala, prý mám na starosti s dětmi dost času, ale já si nenechala radit a tak byla svatba.

Byl to pedant

Brzy se narodila Janička. Nemohu říct, že by byl Josef špatný chlap a táta, ale byl děsný pedant na všechno.

Potrpěl si na pořádek, ne, že bych byla nějaká šmudla, ale on doslova šílel, když náhodou nenašel ve skříni oblíbenou košili nebo triko, které bylo zrovna ještě v koši se špinavým prádlem. Přitom měl plnou skříň pěkného oblečení.

Stejně tak nesnášel ohřívané jídlo z předešlého dne. Denně jsem musela vyvářet něco jiného. Dokázal domů přinést slušné peníze, chodil na přesčasy, nijak jsme nestrádali. Když bylo malé přes rok, rozhodl, že bychom mohli mít druhé dítě, prý by chtěl syna.

Narodila se další holčička. Josef se o holky staral, někdy až příliš choulostivě, neustále sledoval, jestli nemají ušpiněné oblečení, jestli jim nic nechybí. Převlékala jsem je kvůli němu několikrát denně.

Těšila jsem se, že půjdu do práce, až mladší dcera bude mít tři roky, ale zase bylo rozhodnuto. Třetí pokus o syna.

Věčně nespokojený

Když se narodil Vašík, Josef zářil radostí. Jeho pedantství ho ale nepustilo. Doma nesmělo být ani smítko, pořád jsem běhala s vysavačem, prala, žehlila, vařila… Děti si musely neustále uklízet hračky.

Tolikrát jsem si v té době vzpomněla na svou první lásku. S Jindrou jsme sice neměli tehdy žádný vážný ani extra dlouhý vztah, ale tušila jsem, že on by určitě nebyl takový puntičkář jako Josef. To jsem ale nečekala, že se naše cesty ještě někdy setkají.

Můj manžel se tehdy začal chovat divně. Některý den byl veselý, hrál si s dětmi, četl jim pohádky, pak se třeba dva dny s nikým z nás pomalu ani nebavil. Dokonce začal vést řeči o tom, jestli ho mám vůbec ráda, jestli jsem s ním šťastná.

„Proč bych s tebou nebyla šťastná?“ nechápala jsem. Ty jeho nálady mi přišly divné. Děti rostly, dělaly nám radost, ale s Josefovým chováním to bylo čím dál horší.

„Jestli máš deprese, musíš vyhledat pomoc odborníků,“ řekla jsem mu, když zase na všechno nadával a s ničím nebyl spokojený.

Nehoda

A pak přišlo to nejhorší. Můj muž měl ošklivou autonehodu, náklaďák, který vyjel z lesní cesty mu nedal přednost. Do nemocnice jsem za ním chodila denně. Ale tam se taky ke mně nechoval pěkně, byl podrážděný.

Když jsem mu umyla a nakrájela jablko, řekl, že je kyselé, zákusek, co jsem mu přinesla, byl jednou moc a jindy málo sladký, nic mu nebylo recht.

Vyžadoval mou každodenní návštěvu, pořád jsem mu musela vyprávět, co je nového, i když mi nakonec pokaždé řekl, že ho to vůbec nezajímá. Nevěděla jsem, co už mu mám povídat. Můj život byla práce a pak návštěva v nemocnici, děti už bydlely na internátech.

Jednou, když jsem za ním zase přišla, ležel na vedlejší posteli muž, který mi byl povědomý. Byl to Jindra. Hned jsem mu šla podat ruku, také mě poznal a usmál se. Josef mě ten den zase jen kritizoval a Jindra to už po chvíli nemohl poslouchat.

„To se nestydíte svou ženu tahle sekýrovat? Denně si na vás udělá čas, přinese na co máte chuť a vám to nejde pod nos? Ruce byste jí měl líbat, vy sobče!“ pustil se do mého muže. Josef jen něco zabručel a potom mě začal znovu komandovat.

Pozvání na kávu

Po pár dnech jsem cestou do špitálu Jindru znovu potkala. Zrovna ho pouštěli domů, setkali jsme se u výtahu. „Můžu tě pozvat na kávu?“ zeptal se mě. Já jsem ale odmítla, nepřišlo mi vhodné přijímat pozvání od dávné lásky, když můj muž ležel v nemocnici.

Jindra smutně pokýval hlavou, rozloučil se a odešel. Cestou domů jsem poté vzpomínala na naše studentská léta a ptala se sama sebe, jaký má asi Jindra život.

Myslela jsem si, že Josef v nemocnici, kde měl dost času přemýšlet, přehodnotí svůj život, ale on se vůbec nezměnil. Stával se z něho protivný, nespokojený mrzout. I dcery a syn mu vyčítali jeho nálady. Rychle nám ale děti vylétly z rodného hnízda.

Nejstarší dcera a syn odešli pracovat do ciziny, druhá dcera měla přítele a už pár měsíců žila s ním nedaleko od nás. A čas běžel dál. Asi po půl roce jsem znovu potkala Jindru, opět naprostou náhodou, když jsem šla nakoupit.

Chvíli jsme se bavili na ulici a já poté navrhla, že bych to pozvání na kávu přece jen přijala. Překvapilo ho to, mile, řekla bych. O chvíli později už jsme seděli v kavárně a klábosili.

Srdce promluvilo

„Taky jsem si zažil své, žena mě podváděla,“ říkal. Byl už několik let rozvedený. Až po tolika letech jsem mu prozradila, proč jsem ho tenkrát pustila k vodě. Oba jsme se tomu zasmáli. Strávili jsme spolu celé odpoledne a bylo mi s ním moc fajn.

Když jsem přišla domů, Josef měl zase svůj den. Pořád mě sekýroval kvůli naprostým nesmyslům, že už jsem to nemohla snést. Rozbrečela jsem se, práskla dveřmi a zavolala Jindrovi.

Za půl hodiny jsme spolu seděli v příjemné kavárničce a zase jsem si vylévala srdce. „Nevím, co mě k němu ještě vůbec táhne, já už to s ním nevydržím,“ říkala jsem. Jindra mě konejšivě objal. Měla jsem pocit, že mi je znovu sedmnáct a toužím být s ním.

Po další hádce s manželem jsem si tím byla naprosto jistá. Začali jsme se tajně scházet. Můj muž něco tušil a začal být ještě náladovější a zamlklejší. „Buď navštívíš psychiatra a budeš se léčit, nebo s tebou končím!“ pustila jsem se do něj.

Udělala jsem to

Tehdy se mi vysmál, nevěřil, že bych to udělala. A já jsem to udělala! Odstěhovala jsem se za Jindrou. „Doufám, že mi zase neutečeš, když jsme se konečně setkali, po tolika letech. To není náhoda, ale osud. Asi jsme si souzeni.

Naše láska měla mít pokračování,“ řekl mi Jindra, když mě vítal ve svém bytě s otevřenou náručí. Josef mi s rozvodem nedělal žádné problémy, došlo mu, že s ním už dál nebudu. A já jsem svého odchodu nelitovala. Se svou staronovou láskou jsme si užívali života.

Začali jsme chodit do tanečních pro dospělé, pravidelně hrát kuželky a na dovolené jsme chodili po horách. Prostě navázali jsme na našich sladkých sedmnáct, i když nám je už o několik desetiletí víc.

Umíme žít!

K padesátinám mi můj milovaný Jindra nechal upéct humorný dort s velkým nápisem dvacet pět a malými pímenky „x dva“. I moje děti si ho oblíbily, říkají, že jsme jako dva puberťáci. My ale prostě jen umíme žít! Rok po mém rozvodu jsme se s Jindrou vzali.

A nakonec mi v poště nečekaně přistála i gratulace od Josefa. Brala jsem to jako naše konečné usmíření. Už i já si říkám, že to musel být skutečně v té nemocnici osud. Že jsem potkala své největší štěstí, svého Jindru.

Marta (62), severní Čechy

reklama
Související články
22.4.2024
Na první rande mě ten můj mlčenlivý doktor pozval přímo před zraky pacienta. Zaskočil mě, ale odmítnout jsem nedokázala. Po škole jsem nastoupila coby zdravotní sestřička, nebo řekněme zubní asistentka, v ordinaci postarší paní zubařky. Skvěle jsme si rozuměly, ale rozloučit jsme se musely už po pár měsících, když jsem odcházela na mateřskou. To jsem ještě nevěděla, jak se mi ta „dovolená“ prot
18.4.2024
Byl zázrak, že jsme si vůbec dokázali naplánovat oddavky. Rodiny trvaly na tom, že musí být levné, aby se nevyhazovaly peníze oknem. Tak se nám zase už přiblížil máj, lásky čas, a to já pokaždé vzpomínám na naši dávnou svatbu. Nevím, jestli se mám smát, nebo plakat. Byl skoro zázrak, že jsme se do­opravdy vzali a že všechno dobře dopadlo. A že jsme spolu vydrželi takových let! Přitom to vypadal
11.4.2024
Každý masopust je pro mě dobou, kdy se kromě jídla oddávám vzpomínkám. Kdysi jsem totiž na masopustním průvodu poznala lásku svého života. Bylo mi něco přes dvacet, studovala jsem vysokou školu a měla spoustu plánů, jak vyrazím do světa a já nevím co ještě. Pak mě kamarádka Tamara pozvala na víkend k ní na vesnici. A můj život se úplně změnil. Víkend na venkově Byla jsem mladá holka a kou
11.4.2024
V těhotenství s první dcerkou jsem přibrala dvacet pět kilo, po porodu ještě víc. Ale ať jsem se snažila, jak jsem jen mohla, kila dolů nešla. Po narození druhé dcery jsem vážila rovný metrák. Můj muž mi často dával najevo, že jsem tlustá a nelíbím se mu. Sebevědomí mi tím pádem šlo dolů. I moje lékařka mě upozornila, že je nutné s tím začít něco dělat. Ještě horší to bylo, když jsem zjistila,
4.4.2024
V mládí jsem byla vzteklá. Už nejsem, s léty jsem pochopila, že rozčilovat se kvůli zbytečnostem je hloupé. Ale to víte, v osmnácti letech člověk ten svět vidí jinak a byl by schopen se poprat kvůli maličkosti. Byla jsem horká hlava. Zdědila jsem to po tátovi, cholerikovi jako hrom. Tehdy jsem byla mladá holka, ale už jsem coby čerstvě vyučená kadeřnice chodila do práce. Těšila jsem se na kv
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
epochaplus.cz
Tanzanit: Nejkrásnější modrý kámen
Většina drahých kamenů má za sebou stovky či tisíce let, po které je lidé obdivují. Může být proto překvapením, že od objevu jednoho z nejvzácnějších drahokamů uplynulo teprve 57 let. Na světě přitom existuje jen jediný jeho zdroj a očekává se, že bude vyčerpán během následujících 20 až 30 let. Jak název tohoto kamene napovídá,
Kostel sv. Mořice a jeho unikátní varhany
epochanacestach.cz
Kostel sv. Mořice a jeho unikátní varhany
Přejdeme-li od katedrále ulicí 1. máje a přes Náměstí republiky, po necelém kilometru se před námi otevře pohled na další významnou olomouckou církevní památku – kostel svatého Mořice. Ten je svou kapacitou 4000 věřících největší gotickou svatyní na Moravě a první písemná zmínka o něm pochází už z roku 1257, i když v 15. století bylo třeba
Argentinské případy UFO: Proč se vrací na stejná místa?
enigmaplus.cz
Argentinské případy UFO: Proč se vrací na stejná místa?
Záhada jednoho z nejzvučnějších případů UFO v zemi, pokřtěného tiskem jako argentinský případ Roswell, dodnes přetrvává v paměti argentinských ufologů i ufologů z různých částí světa. Byl tak pojmenov
Salát z červeného zelí a pomeranče
tisicereceptu.cz
Salát z červeného zelí a pomeranče
Tenhle salát potěší nejen tělo, ale díky své krásné barvě i oči. Potřebujete 1 menší červené zelí 2 červené cibule 1 jablko 250 g vařené červené řepy 50 g vlašských ořechů 1 pomeranč 3 lží
Kníže Konrád II. Ota: Posmrtně ho uvařili?
historyplus.cz
Kníže Konrád II. Ota: Posmrtně ho uvařili?
Zadumaně si prohlíží fresky na stěnách rotundy sv. Kateřiny. Připomínají mu slavnou minulost jeho rodu. I Konrád II. Ota by se rád do historie dynastie Přemyslovců zapsal výrazným písmem. Ctižádost mu k tomu nechybí… Ambiciózní povahu nejspíš zdědil po svém otci. Konrád II. Ota (1136/1141–1191) totiž přichází na svět jako dědic vládce znojemského údělu Konráda
Nejpodivnější žákyně, kterou jsem učila
skutecnepribehy.cz
Nejpodivnější žákyně, kterou jsem učila
Chodila do sedmé třídy, byla velký samotář, podivín a věděla všechno dopředu – i své známky i to, že se stane neštěstí. Nikdy se nemýlila. Ve třídě bylo ticho jako v hrobě. Právě se ke svému cíli blížila hodina matematiky a žáci 7 C. psali náročný test. Následující hodinu jsem měla volno, a tak jsem se v kabinetě chtěla pustit do kontroly
Každá někdy „potřebujeme“
nejsemsama.cz
Každá někdy „potřebujeme“
Mluvit o potížích souvisejících s toaletou není vždy snadné. Jako by neměla močový měchýř každá žena. Jeho správná funkce může odrážet vaše celkové zdraví. Jak stárneme, mění se i močový měchýř. Elastická tkáň močového měchýře se stává méně pružnou, a měchýř najednou nedokáže pojmout tolik moči jako dříve. Musíte tedy chodit častěji na záchod. Navíc ochabuje stěna močového měchýře a svaly pánevního
Low Key: Nová kolekce kabelek Louis Vuitton
iluxus.cz
Low Key: Nová kolekce kabelek Louis Vuitton
Louis Vuitton uvádí novou kolekci kabelek Low Key, která zaujme elegantním a sofistikovaným designem. V úvodu se představují dva modely, které vynikají minimalistickým přístupem a nadčasovým stylem Lo
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Prstýnek za miminko je pro Kaňokovou také zásnubní?
nasehvezdy.cz
Prstýnek za miminko je pro Kaňokovou také zásnubní?
Dokonalé štěstí prožívá herečka Beáta Kaňoková (35) ze seriálu Zlatá labuť, která má ve svém partnerovi, kameramanovi Tomášovi Kotasovi (35), velkou oporu. Anonymní zdroj z jejich blízkého okolí nám
Čína vysílá SOS: Její města se propadají!
21stoleti.cz
Čína vysílá SOS: Její města se propadají!
Nejhorší noční můry vědců se pomalu naplňují. Téměř polovina čínských měst se propadá, a to zejména kvůli čerpání vody a zvyšující se hmotnosti rychle se rozrůstajících městských oblastí. Jen nejlidna
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
epochalnisvet.cz
Pátrání po biblických záhadách pokračuje: Zničil město Sodoma asteroid?
Slavný biblický příběh o zničení hříšných měst Sodoma a Gomora zná téměř každý. Až do současnosti si ale odborníci lámali hlavu nad tím, jestli si autor této části Bible událost vymyslel, nebo vycházel z něčeho, co se skutečně událo. Podle nejnovějších archeologických objevů se ale zdá, že se celá zkáza stala přesně tak, jak tvrdí Bible!