Dlouhá léta jsem žila v přesvědčení, že je nejlepší ničeho si nevšímat a do ničeho se neplést. Dnes už vím, že to nebyla zrovna ta nejlepší životní filosofie. Ta mladá, hezká žena mi pevně svírá ruku a už poněkolikáté mi děkuje. Celá se klepe a po tvářích jí stékají slzy. „Kdyby nebylo vás, tak máma by tu už nebyla. To je hrozné!“ Stojíme na nemocniční chodbě a mě přepadají trochu rozpaky. Ano,

Ani výchova a osobní příklad nezmohou všechno. Naše děti se nenávidí a my nevíme, co si počít. Náš každodenní život připomíná válku a už se nesmíme vídat ani s vnoučaty. Vše začalo úplně nenápadně. Malým dědictvím po mojí sestře. Neměla vlastní děti a s těmi mými moc dobře vycházela. Brala je na dovolenou a také jim toho hodně kupovala. Vždycky říkala, že peníze jsou od toho, aby dělaly lidem ra

Dostala jsem se do složité situace a nevěděla, kudy dál. Výklad snů mi dodal odvahu k nebezpečnému kroku. Když jsem odmaturovala, najednou jsem si s rodiči nerozuměla a také jsem měla problémy s penězi. Odejít s domova a postavit se na vlastní nohy jsem se bála. V tu dobu se mi začal zdát zvláštní sen. Mezi dvěma ostrovy Ocitla jsem se v něm vždy na ostrovech, mezi nimiž byly průplavy.

Ublížit starému člověku není složité. Lidé, kteří toho mají hodně za sebou, jsou křehcí a často je dokážou zlomit i úplné drobnosti. Najdou se i tací, kteří toho klidně zneužijí.
 S bratrem Petrem jsme měli hezké a šťastné dětství. Naši rodiče byli pohodoví, bylo nám s nimi dobře a nikdy jsme se nenudili. Jenže někdy mají pohádky špatný konec. Když mi bylo čtrnáct a bratrovi deset, zahynuli ro

Až do té doby, než se náš synek narodil, jsme s manželem žili klidným, obyčejným životem. Dnes se děsíme každého úplňku. Všechno to začalo s narozením našeho syna Tomáška. Až s ním vstoupily do našeho života záhady, které si s manželem neumíme vysvětlit a které nás postihují s drtivou pravidelností. Pokoj prozářilo světlo Hned první den večer, když jsme si Tomáška přivezli z porodnice do

Nikdy si nevzal ani acylpyrin a nemoci léčil bylinkami. Až po úrazu se změnil a polykal prášky po hrstech. Z manžela se stal feťák a přede všemi svoji závislost na lécích tajil! Cílem našich procházek byly vždycky nějaké bylinky. S dětmi jsme trhali květy, listy i občas i nějaké ty kořeny. Časem se ze mě i z dětí stali díky manželovým přednáškám úplní znalci. Třeba žebříček jsme sušili a léčili s

Byla jsem osamělá stárnoucí učitelka. Kdybych neměla ty kočky, nikdo by na mě doma nečekal. Osamělost řeší každý jinak – já jsem si pořizovala kočky. Člověk aspoň nepřišel z práce do prázdného bytu. Čekaly na mě kočičky, bylo o koho se starat. A neměla jsem hned čtyři. Začala jsem jen s jedním mourovatým kotětem, a pak se to už na mě hrnulo. Další mi dala kamarádka, jiné jsem si vzala na jedné

Měla jsem platit pokutu a tak jsem použila jednu z nejosvědčenějších ženských zbraní. Rozplakal jsem se a to ho obměkčilo. Nemusela jsem nic platit a ještě mě utěšoval. Toho dne jsem měla napilno. Dlouhý seznam úkolů, které byly přede mnou, začínal koupí kytice pro kolegyni. Slavila padesátku a tak jsem k dárku, který mi naštěstí přišel poštou, musela koupit jen nějakou velkou a hezkou kytku. Pře

Nejsem na to pyšná, ale hlavu si také nelámu. Vždyť si každý zaslouží trochu zábavy. Nudné manželství jsem si zpestřila přítelem a potom ještě milencem. Nikomu neubližuji! Manželovi jsem nikdy nebyla úplně věrná, ale moje okolí netušilo zhola nic. Za žádnou krasavici se nepovažuji a kamarádi by spíš řekli, že jsem taková šedá myška. Nenápadná a nezajímavá. Skoro bych s nimi souhlasila, nebýt něče

Vdávala jsem se spíše z rozumu než z lásky. Možná vám to zní ošklivě, ale ošklivé to rozhodně nebylo… Měla jsem za sebou pár vztahů plných velké vášně, ale k ničemu dobrému nevedly. Když jsem poznala Vítka, srdce se mi nijak zvlášť nerozbušilo. Za dva měsíce jsem už ale věděla, že je tak hodný a spolehlivý, jako nikdo z těch okouzlujících umělců, se kterými jsem byla dřív. Začala jsem ho mít h