Domů     Láska je přece o rozmanitosti
Láska je přece o rozmanitosti
5 minut čtení

Občas poslouchám některé své přítelkyně, které jsou celkem úspěšné v práci, ale jinak žijí, jak se dnes říká, single. Je to údajně proto, že prý dosud ještě stále nenašly toho pravého.

Upřímně, nerozumím jim a nechápu je. Co to je „ten pravý“? Takhle to přece v běžném životě vůbec nechodí! Každý z nás jsme přece nějaká určitá osobnost a každý z nás jsme svým způsobem nějak „ujetý“. A každý ujíždíme na něco jiného.

Hlavní je, podle mě, najít nejprve chybu v sobě a zvolit při hledání potenciálního partnera takovou taktiku, abych jeho případnou odlišnost strávila nebo se s ní alespoň nějak vyrovnala.

A ne hned unáhleně prásknout dveřmi, jak mi to líčila moje kamarádka Jana, když prohlásila: „Já vždycky, když narazím na divného týpka, tak balím. A poslední dobou se mi to děje docela běžně. No vezmi si to, jeden se bál bouřky, fakt. Chlap, a bál se bouřky.

Druhý chtěl pořád jenom chodit do japonské restaurace na sushi. Další se mi zase pořád chlubil fotkami svého super auta. No, nekopla bys je všechny?“

Měla jsem na věc jiný názor

Já k jejímu překvapení a nepochopení jsem ale odpověděla: „Víš, Jano, já bych to tak hned neviděla. Chce na sushi? Fajn. Jeho věc. Platí to. A že holduje autu? Budiž. Třeba ho právě koupil a chce tě v něm svézt. A že se bojí bouřky? No bože, já taky.

Já bych to hned neviděla jako nějakou katastrofu. Život je dobrý, když je rozmanitý. A právě v té rozmanitosti to je. Přece nechceš pořád jenom někoho předělávat! Ty sama se přece taky nedáš předělat, tak co bys chtěla.

Každý máme své zájmy a každému se líbí něco jiného. Proto snad chodí lidi spolu, aby se postupně poznali, aby poznali ty své rozdílné stránky, a našli i ty shodné. A případně objevili i ty stinné, které toho druhého nějak poznamenaly.

Jano, mysli, přece nemusíš mít za každou cenu chlapa, co má všechno. Auto, chalupu, psa, práci, skvělou postavu. O tom přece vůbec společný život není. To nehraje žádnou roli.

A pokud se ti zdá, že se až moc chlubí, stačí ho přeci postupně umírňovat, nepřidávat se k tomu jeho nadšení a dostrkat ho na cestu, kterou ty považuješ za normálnější. Teprve, když to snad nepůjde, pak ho, jak říkáš, kopnout. Ale na to je vždycky čas.

Nemyslíš? S tím už se prostě budeš muset smířit. Jestli ovšem nechceš zůstat až do smrti úplně sama.“

Kamarádka si postavila hlavu

Byla to ode mě dlouhá, rozhořčená a poctivá řeč. Jana ale jen rozpačitě kroutila hlavou a nakonec mi řekla: „Jasně, Simčo, dá se to tak asi brát, ale bojím se, že tomu tvému pojetí jaksi nerozumím. To je tvůj názor. Ale já nejsem ty, já jsem krapet jiná.

Já se prostě nedokážu nikomu přizpůsobit. A nemám ani ráda nějaké podivné povahy, jako že je třeba přehnaně urážlivý, nebo aby se na mě přespříliš upínal, nebo má v hlavě jenom fotbal.

Možná máš pravdu, že mám smůlu a budu do smrti single, ale než tohle, tak to fakt budu radši sama.“

Na řeči jsem nedala

Zkrátka a dobře nemohla jsem jí to vymluvit ani náhodou, až jsem to vzdala. Řekla jsem si, že je to její věc, jaký chce mít osud. Mně ale její názor nesedí. Já tvrdím, že člověk nikdy nemůže mít úplně všechno, a že není vůbec dobré na tom trvat. To je podle mě tak akorát jistá cesta do blázince.

Já sama jsem si například vzala Radka, i když se mi ze začátku vůbec nezdál. Vypadalo to, že je šílený pedant, že chodí s vdanými paničkami.

Tvrdili o něm, že když má rande s holkou, kouká na hodinky a po předem stanovené době se s ní zničehonic rozloučí, protože mu uběhl čas vymezený na to rande. Jenže, to, co se o něm povídalo, a co se i na první pohled zdálo, nemusela být pravda.

Uvidíme, řekla jsem si, a souhlasila s jeho návrhem, že spolu začneme chodit. A světe, zboř se, postupně jsem zjišťovala, že tenhle Radek vůbec není tak k smíchu, jak se zdál.

Poznala jsem jeho pravé já

Pověsti, co o něm kdoví proč kolovaly, nebyly nikdy úplně pravdivé. Prostě, i když ho v práci všichni považovali za prosťáčka, ukázalo se, že je to velice sečtělý kluk, dokonce poněkud víc, než je obvyklé.

Byl plachý, vedl boj se svojí neskutečně úděsnou matkou, která mu pořád do všeho mluvila a zasahovala v jeho neprospěch, takže měl své limity. Nebylo divu, že se chtěl od ní odtrhnout.

Jak se ukázalo, hodlal hlavně začít úplně jinak, než na co byl nechtěně zvyklý. Časem mi také všechny pověsti vysvětlil. A dneska? Jsme spolu spokojeně už dvacátý rok. Postupně jsme se dokonale sladili.

Je to hlavně o kompromisech

Být ale maximalistka jako Jana, nikdy bychom se dohromady nedali. No není to hloupost? Jasně, že to vždy nebylo jen slunečné. Byly i nějaké ty úlety, ale copak je to možné bez nich?

Hlavně, že jsme se nakonec zase poměrně rychle oba vrátili na tu naši jednu cestu, a tou se vláčíme dál. Pokud jsou oba rozumní, tolerantní a raději diskutují, než bouchají dveřmi, tak se všechny ostré rozdíly časem omelou.

Simona H. (47), severní Morava

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Babička plakala, máma byla zoufalá a táta si otevřel lahev, když jsem je seznámila s Romanem. Byl to výstředně oblečený hudebník. Měla jsem potíže s rodiči, kteří stále nějak nemohli uvěřit, že mému nápadníkovi buší pod drsnou skořápkou srdce hodného a laskavého člověka. Babička z něj málem dostala šok. Předtím mi pořád říkali: „Holka nešťastná, tak už si rychle najdi nějakou vážnou známost.
4 minuty čtení
Vytvořila jsem si výběrové řízení na muže, abych našla toho pravého. Pak se však objevil o tři roky starší Petr, který mě překvapil a získal si mé srdce. Můj život byl celkem naplněný. Mám dvě krásné děti a dvě vnoučata. První muž zemřel při autohavárii, když jsem byla ještě poměrně mladá. Nic se nedalo dělat, a tak jsem se soustředila na to, abych děti vychovala co nejlépe. Vymyšlené problé
5 minut čtení
Když se ohlížím za svým životem, jsem na sebe hrdá, jak jsem se vyrovnala s drsnou událostí, která mě zastihla v mládí. Na rozdíl od některých svých kamarádek a spolužaček jsem o sobě jako mladá nikdy neměla velké pochybnosti. Věděla jsem, že nevypadám špatně a klukům i mužům se líbím. Byla jsem přátelská, celkem zábavná a zajímala jsem se o hodně věcí a rozhodně jsem si nepřipadala hloupá.
3 minuty čtení
Měla jsem pracovitého manžela, dvě hodné děti, přesto jsem spokojená nebyla. Láska se už dávno vytratila, a rozvodu jsem se bála. Jako každá holka v mém věku jsem i já ve svých sedmnácti chodila do tanečních. Tam jsem potkala Tomáše, který byl starší. Moc jsme si rozuměli. Vyprávěli jsme si příhody ze školy a povídali si o svých snech a životních přáních. Já jsem byla jedináček, pocházela jsem
3 minuty čtení
Všichni už dávno s někým randili, jenom já jsem byla pořád sama jako v plotě kůl. Jenže kde najít kluka, který by mě miloval? Bylo mi sedmnáct, a ještě jsem do té doby s nikým nechodila. Musím přiznat, že jsem se cítila pekelně trapně. Skoro všechny spolužačky už randily. Byl máj, a to je téměř povinné se zamilovat. Jenže já pořád nic. Upsala bych bývala ďáblu duši, kdyby to šlo. Akorát že se o
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
21stoleti.cz
Lysohlávky jako spása pro pacienty s rakovinou trpící depresemi
Houby lysohlávky se řadí mezi pravé halucinogeny, neboť ovlivňují smyslové vnímáni i prožívání reality, a to díky obsahu účinné látky zvané psilocybin. Její použití u pacientů s rakovinou, kteří trpí
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
epochaplus.cz
Jihomoravské hradní pověsti: Strom svázaný s osudem stavby a vodník z Boskovic
Starý poutník putoval krajem, když najednou spatřil spoustu lidí, kteří cosi kutili na skále. „Co to děláte?“ zeptal se jich. „Budujeme hrad,“ zazněla odpověď. Muž v šoku kroutil hlavou. „To spíš z mojí poutnické holi vyroste strom, než by se vám podařilo na té holé skále něco takového postavit,“ prohlásil a na důkaz zapíchl svoji starou sukovici
Už to nejsem já
skutecnepribehy.cz
Už to nejsem já
Nikdy jsem nebyla z těch, kteří si stěžují. Vždy jsem měla naději. Jenže ta nyní vyhasla. Začalo to nevinně. Píchání v kloubech, únava, taková ta „zima do kostí“, co se člověk snaží rozchodit. Ale nešlo to rozchodit. Přišlo to plíživě, jako by se tělo proti mně pomalu obracelo. Diagnóza byla rychlá, revmatoidní artritida. Jak mi lékaři vysvětlili,
Rezidence ve stylu glamour
rezidenceonline.cz
Rezidence ve stylu glamour
Inspirující myšlenkou designérky, která navrhla podobu interiéru luxusní rezidenční vily, bylo vytvořit neobvyklý okouzlující obytný prostor, připomínající elitní paláce prvorepublikových továrníků. Johana Picková i při samotné realizaci věnovala pozornost především detailům s velkým důrazem na dokonalé zpracování každého architektonického prvku. Pod jejím dohledem tak velmi rychle vzniklo dvoupatrové aranžmá plné rafinované elegance, jež svou sofistikovaností
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
nasehvezdy.cz
Rozhodnutí Brodské: Může za to žárlivost?
Obdivovatelé i přátelé Terezy Brodské (57) jsou v šoku z jejího rozhodnutí. Herečka totiž nedávno oznámila, že hodlá zcela zmizet ze sociálních sítí. Údajně ji k tomu přiměl fakt, že není úplně ne
Nepečený melounový dort
tisicereceptu.cz
Nepečený melounový dort
Nemusíte ani zapínat troubu a přitom vytvoříte jedinečný dort s lehkým melounovým želé, který bude zejména během horkých letních dnů příjemným osvěžením pro malé i velké strávníky. Potřebujete 1
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
iluxus.cz
Zadig & Voltaire: Láska v plamenech letní noci
Značka Zadig & Voltaire přináší novou kapitolu do své ikonické voňavé ságy THIS IS! a představuje dvě nové vůně, které jsou jako stvořené pro elektrizující letní noci. Duo THIS IS HER! BURNING LOV
Kouzla letního slunovratu
nejsemsama.cz
Kouzla letního slunovratu
Letní slunovrat, kdy 21. června je den stejně dlouhý jako noc, je tím nejlepším časem pro kouzelné rituály. Pokud chcete v tento magický čas čarovat, vyzkoušejte rituály s ohněm i bylinkami. Oslavte sílu slunce a přivolejte si pomocí magie obdobně silné štěstí. Slunovrat je příležitost k novým začátkům, k napojení na přírodu a k úžasné letní magii. Vyzkoušejte některý z rituálů a dopřejte si tento magický
Jan Kupecký maloval svou duši
epochalnisvet.cz
Jan Kupecký maloval svou duši
Jeden z nejvýznamnějších barokních malířů 17. a 18. století a vyhledávaný portrétista nejmocnějších osobností své doby byl hrdý Čech. Jen v Čechách většinu svého života vlastně vůbec nežil…   Kde se Jan Kupecký (1666–1740) narodil, není úplně jasné. Jeho rodiče pocházejí z Mladé Boleslavi, ale vzhledem ke svému protestantskému vyznání nemají doma právě na růžích
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí  se někdy Spravedliví soudci?
enigmaplus.cz
Záhadná krádež v Gentu: Vrátí se někdy Spravedliví soudci?
Ačkoli druhá část našeho titulku vypadá jako povzdech nad stavem belgické justice, ve skutečnosti se týká krádeže části takzvaného Gentského oltáře. Ani po devadesáti letech není tento kriminální čin
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
historyplus.cz
Výprava Františka Ferdinanda d´Este: V Japonsku se arcivévoda nechal tetovat
Podpalubí lodi Kaiserin Elisabeth je přecpané trofejemi. Nechybí mezi nimi vycpaní tygři, orli ani opice. Námořníci sem přinášejí vypreparované klokany, pštrosy a koaly. Arcivévoda František Ferdinand d´Este se totiž na lodi plaví kolem světa a plní ji ulovenými zvířaty. Záhy mezi ně přibudou veverky, skunkové nebo medvěd grizzly… Arcivévoda František Ferdinand d´Este (1863–1914)
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
epochanacestach.cz
Zdislavina studánka: Uzdravuje dodnes nemocné?
Asi kilometr od státního zámku Lemberk se nachází Zdislavina studánka pojmenovaná podle zdejší šlechtičny, která prý měla zázračné nadání uzdravovat nemocné. Voda prý pomáhá dodnes. Česká šlechtična svatá Zdislava (1220–1252) má podivuhodné schopnosti už jako dítě. Stále se prý modlí a chce se stát poustevnicí. Rodiče ji nicméně provdají za Havla z Lemberka (asi 1210–1254) a