Moje nadřízená nebyla žádný andílek, i když si to o ní mnoho lidí myslelo. Pořád nás jen úkolovala a vyhrožovala vyhazovem. Napsala jsem na ni anonym a doufala, že bude klid! Moje šéfová se nám všem měnila před očima. Z kdysi celkem slušné ženské se stala učiněná dračice. Nic jí nebylo po chuti, nic jí nebylo dost dobré. Pořád nás jen napomínala, vyhrožovala a kritizovala. Měla jsem peklo doma i

Brala jsem na lehkou váhu, když se sestra začala chovat divně. Stále žebrala o peníze a přestěhovala se z pěkného bytu na ubytovnu. Tajila, že je závislá na automatech! Moje o necelý rok starší sestra byla vždycky mým vzorem. Ve škole se dobře učila a později zastávala v práci docela vysokou pozici. Také mi dávala najevo, že já jsem jen ta druhá. Vlastně jsem se ani moc nenavštěvovaly. Jen tak z 

Před spaním jsem myslela na svého bratra Marka, který byl v tu dobu zrovna na vojně, když vtom se najednou objevil u mé postele. Tento tajuplný příběh se mi přihodil před třiceti lety. Byl to zvláštní zážitek, který mě utvrdil v tom, že se může duše ve spánku odpojit od svého těla a cestovat opravdu daleko – za svými milovanými. A dokonce s nimi také hovořit. Naše myšlenky byly propojené

Z nezávazného románku se nečekaně stalo velké drama. Milenec se změnil v největšího nepřítele. Musela jsem bojovat o práci i o dobrou pověst! Stereotyp, který mě denně čekal po příchodu z práce, mi šel čím dál víc na nervy. Nuda se už nedala vydržet! Kamarádky takový problém neřešily. Dokonce mi to moje nicnedělání tak trochu záviděly. Byly zaměstnané vnoučaty nebo svými starými rodiči. Nebo oboj

Příliš velký věkový rozdíl mezi partnery je vždycky velkým rizikem. Když se zralá žena zamiluje do mladíka, tak se jí to může vymstít. V pětačtyřiceti letech jsem si myslela, že už mě nic krásného v životě nepotká. Přitom jsem ale neměla důvod k nespokojenosti. Žila jsem v poklidném manželství, ze kterého sice už dávno vyprchala všechna vášeň, ale vztah jinak fungoval bez konfliktů. Dcera i sy

Pojem rodina pro mě vždycky představoval nejen hodný partner a zdravé děti, ale i vlastní domek. Tajně jsem snila o tom, jak jednoho dne potkám muže, který bude vlastnit svoji nemovitost a jak se potom budu starat o zahrádku. Ten, do kterého jsem se v životě nejvíc zamilovala, ale bohužel z vesnice nebyl. Jmenoval se Honza a bydlel v okresním městě. Nedovedl si představit, že by někdy „skončil“

Nejsme dokonalí a děláme spoustu chyb. Pokud si je dokážeme uvědomit, vždy je tu šance na nápravu. Dívám se na svého tátu, který ještě v osmdesáti letech dokáže hovořit pevným a silným hlasem s patra. A slova, která říká mě hřejí u srdce a vhánějí mi slzy do očí. Jsou to slova plná chvály, uznání a hrdosti. Jsou to slova o mně. O dceři, která má dnes promoci. O dceři, na kterou vždycky hrdý být n

Když rodič zklame své dítě, je to smrtelný zásah jejich vztahu. Pokud se to stane na prahu dospělosti, často se přidá vášeň, která zatemní rozum, a následky jsou tragické. Milan byl hezký a citlivý kluk. Svou uzavřeností však odrazoval mnohé holky, po nichž toužil. Jeho táta byl naopak světácký typ, a přesto, že oproti synovi neměl tak pěknou tvář ani postavu, všude platil za „lva salonů“. O to v

Samota je strašná. A zejména tehdy, když vám chybí někdo konkrétní, kdo odešel bez rozloučení a nečekaně. Už jsem potřetí obešla celý blok. Jdu pomalým krokem, občas se zastavuju. Přesně tak, jako bych šla se Šmudlou na procházku. Jen chodím v trochu jiné časy. Nechci potkávat své „pejskařské“ kamarádky. Nedokážu čelit jejich stálému vyptávání, jejich soucitným pohledům. Nechci na to myslet. Sáhn

Míváte někdy na hřbitově tísnivý pocit? Možná ho začnete mít, až si přečtete, jakou hrůzu jsem na tomto místě prožila já! Můj manžel mi nečekaně zemřel na infarkt před sedmi lety. Byl mojí životní láskou. Potkali jsme se na vysoké škole a hned na prvním rande jsme se do sebe zamilovali. Ani ne rok nato mě požádal o roku a vzali jsme se. Vychovali jsme spolu tři děti a prožili krásných a šťastný