Domů     Dohadovali jsme se, kde budeme žít
Dohadovali jsme se, kde budeme žít
5 minut čtení

Pojem rodina pro mě vždycky představoval nejen hodný partner a zdravé děti, ale i vlastní domek. Tajně jsem snila o tom, jak jednoho dne potkám muže, který bude vlastnit svoji nemovitost a jak se potom budu starat o zahrádku.

Ten, do kterého jsem se v životě nejvíc zamilovala, ale bohužel z vesnice nebyl. Jmenoval se Honza a bydlel v okresním městě. Nedovedl si představit, že by někdy „skončil“ na venkově. Měl mě ovšem rád, a tak chápal tu moji posedlost.

Když jsme v našem vztahu dospěli do fáze, že jsme chtěli vedle sebe denně vstávat i usínat, přišel čas rozhodnutí. Teoreticky zde byla možnost žít u našich. Táta se nechal slyšet, že by klidně k domku přistavil jedno patro.

Ta myšlenka mě sice lákala, jenže jsem zároveň věděla, že si můj otec a Honza příliš nepadli do oka. Kdyby spolu měli žít v jednom domě, dříve nebo později by došlo ke konfliktům. Viděla jsem ten budoucí spor jasně před očima.

Ne, pokud se měl naplnit můj sen v podobě života ve vesnickém domku, nemohlo to být u rodičů a dokonce ani v rodné vesnici. Mohli jsme buď nějaký domek koupit, nebo začít stavět.

První pokus o společné bydlení

Můj milovaný měl však docela jiné plány. Na rozdíl ode mě snil o klasickém panelákovém životě a snažil se mě dokonce vylákat do většího města nebo až do Prahy. Pravidelně četl inzeráty a materiály realitních firem.

Proti hypotéce rovněž nebyl – a existovala docela velká šance, že bychom ji dostali – ovšem lišili jsme se ve způsobu jejího využití.

„Víš co, zatím bychom si mohli zkusit něco pronajmout, na nějakou dobu, abychom viděli, jestli jsme vůbec schopni spolu žít,“ navrhl jednoho dne Honza. „Věděl bych o bytě,“ dodal.

Šance vyzkoušet si každodenní život s Honzou po svém boku byla lákavější než vědomí, že jsem to vlastně já, kdo ustupuje.

Bylo to lepší, než jsem doufala

Nadšení z prvních dnů a týdnů zahnalo do pozadí moje úvahy o rodinném domku. Nejvíce mi vadilo, že jsem nemohla, tak jako doma, vyběhnout na zahrádku, starat se o králíky a o slepice nebo si prostě jen tak lehnout na dvorek.

Nešťastná jsem bývala jenom chvílemi, a když jsem to dala najevo, Honza vždy rychle přispěchal s útěchou. Během toho roku života v půjčeném bytě jsem si na panelákový život nakonec zvykla.

Svoji roli v tom jistě hrálo i vědomí, že to není natrvalo a že se svého snu o domku pro nás dva nemusím vzdávat. Blížil se návrat Honzova kamaráda ze zahraničí a s ním i otázka, co bude dál.

Předložila jsem návrh

Odvážila jsem se Honzovi navrhnout, abychom pro změnu, než si najdeme něco jiného, zkusili zase žít mým vysněným způsobem života, tedy v rodinném domku, u našich. Nakonec souhlasil. Nezapomněl mě však varovat:

„Jestli se něco pokazí, tak to bude, Marto, zaviněno tím, že se mě snažíš zasadit do půdy jako nějakou rostlinu.“

Jenom jsme se hádali

Ukázalo se, že je daleko horší přizpůsobit se životu na venkově než pohodlnému živobytí v paneláku.

Měla jsem předtím, než jsme se k rodičům s Honzou dočasně přestěhovali, s našimi dlouhý rozhovor, ve kterém jsem je žádala, aby na mého milého nekladli obvyklé vesnické nároky.

Úplně odnaučit své rodiče stylu života, na jaký byli zvyklí, se ovšem nedalo a Honza se s tím záhy seznamoval na vlastní kůži. Byl z toho nervózní a viděla jsem na něm, jak se domů vždycky vysloveně netěší. Netrvalo dlouho a začali jsme se hádat.

Jedno sobotní odpoledne, když naši odjeli ke známým na návštěvu, jsme na sebe s Honzou dokonce křičeli. Bylo nám to oběma pak strašně líto. Uvědomili jsme si, jak daleko jsme zašli. Dlouho jsme stáli v mlčenlivém objetí.

Pak jsme jeden druhého poprosili o odpuštění. Do týdne jsme si pak našli malou garsonku za přijatelný nájem a přestěhovali se.

Rozumné řešení

Byli jsme spolu a prožívali jsme znovu bezkonfliktní krásný vztah. Já jsem Honzovi nic nevyčítala. Dál jsme hledali možnost, jak získat nějaký byt za rozumnou cenu. Stále trvala možnost, že se vezmeme, dostaneme hypotéku a napevno zakotvíme ve městě. Jen jsme si zatím nevybrali kde.

Na konci města se stavěly nové, moderní domy a zdaleka ne všechny byly předem prodané. Začali jsme se o ně zajímat. Připadalo mi to dokonce jako kompromisní řešení, protože to malé budoucí sídliště se rozkládalo kousek od lesa a zeleně. Pomalu jsme začali plánovat svatbu a následně zakoupení bytu na tomto sídlišti.

Šťastný společný život

Pak přišel jednoho dne Honza domů zamyšlený. Vyzvídala jsem, co se děje. Nakonec z něho vylezlo: „Strýček se rozhodl jít do domova důchodců, protože už se o sebe nezvládá postarat, a přepsal na mě dům.“ Málem se mi zastavilo srdce.

„Jestli chceš, tak budeme nakonec opravdu žít na vesnici,“ usmál se Honza. Jak to dopadlo? Domek jsme prodali, koupili byt na vyhlédnutém sídlišti i bez hypotéky a ještě předtím se vzali. Nyní už máme dva dospělé syny a na zahrádku občas jezdím pracovat k našim.

Marta L. (53), střední Čechy

Související články
5 minut čtení
Kamarádky mě kritizovaly, že jsem moc náročná a vybíravá. Rodiče zase, že jsem je zklamala. Začala jsem o sobě pochybovat. Nemají všichni nakonec pravdu? Něco na těch všech tvrzeních bylo. Měla jsem na všechny vysoké nároky! Nemínila jsem snižovat laťku a vyžadovala jsem po všech slušné jednání a pravdomluvnost. Přece jsem toho od nich nechtěla až tak moc! Odsuzovali mě neprávem Stejné ná
3 minuty čtení
Mužům jsem se dlouho vyhýbala, protože dvě zklamání mi stačila. Se zradou v lásce jsem se smířila až po mnoha letech! Ten, kdo mě poznal po třicítce, si mohl myslet, že jsem nespolečenská samotářka, která se mužů bojí. Nikdo mě totiž nikdy neviděl v žádném vztahu a na pokusy kolegů v práci jsem reagovala zásadně odmítavě. Proč? Před lety mě totiž potkala tvrdá zkušenost v lásce, ze které jse
5 minut čtení
Dovolená u moře mě nikdy moc nelákala. Ale když mi lékař kvůli zdravotním problémům doporučil pobyt u moře, nemohla jsem se tomu vyhnout. Rozhodla jsem se vyrazit k moři na začátku září, abych si opravdu odpočinula a nemusela se potýkat s turisty a prodavači na pláži. Musím přiznat, že jsem si vybrala ideální dobu. V malém penzionu, kde jsem se ubytovala, bylo jen pár lidí a na hřišti si hrála
3 minuty čtení
Ač jsem se toužila od útlého mládí vdát, nepovedlo se to. Viktor, moje životní láska, mě opustil. Myslela jsem, že už ho neuvidím. Nevdala jsem se, zůstala jsem sama. Mou životní láskou byl Viktor, ale nevyšlo to. Seznámili jsme se, když nám bylo stěží osmnáct. Škoda, možná kdyby nás dal osud dohromady později, mohlo to klapnout. Takhle jsme se po třech letech rozešli. Viktor si připadal příliš
4 minuty čtení
První lásky míváme v sobě celý život. Většinou nás ani nenapadne se k nim vracet, naopak se tomu vyhýbáme. Co kdyby přišlo zklamání? Milovala jsem ho celou svojí mladou duší. A nemohla na něho zapomenout. Naše setkání bylo docela neromantické. Jela jsem na kole kolem potoka v našem městečku a tu jsem zakolísala, najela na kámen a už ležela na zemi. Můj zachránce Nepěkně jsem si odřela lok
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Bobule s nevšedními účinky
nejsemsama.cz
Bobule s nevšedními účinky
Asijská tradiční medicína je ve světě velice populární a řada léčivých rostlin a plodů, které používá, se začíná využívat i u nás. Mezi ně patří i plody kustovnice. Drobné červené bobule mají své místo v medicíně tibetské, čínské, japonské i korejské. Podle léčitelů zlepšují obranyschopnost, zvyšují potenci, zpomalují stárnutí a přispívají k vyšší vitalitě. Dají se využít k posílení plic
Nová chronologie: Vyvíjelo se křesťanství bez Krista?
epochaplus.cz
Nová chronologie: Vyvíjelo se křesťanství bez Krista?
Mohlo být všechno jinak, než se dětí učí v dějepise? Ruští akademici jsou o tom přesvědčeni. Nad jejich názory však jiní odborníci nesouhlasně kroutí hlavou. Anatolij T. Fomenko a Gleb V. Nosovskij jsou spoluautory řady knih, v nichž detailně rozpracovali svou teorii, týkající se chybného pojetí v současnosti platné chronologie. Dějiny totiž pokládají za kratší
5 portrétistů ve službách vládců: Vylepšoval malíř Napoleonovi image?
historyplus.cz
5 portrétistů ve službách vládců: Vylepšoval malíř Napoleonovi image?
Hubený mnich v plandavé kutně jde docela najisto. Koneckonců, v Madridu ví každý, kde bydlí Goya. „Pan dvorní malíř pracuje?“ zeptá se, když ho vpustí dovnitř. „Doveďte mě k němu,“ vyprosí si. Goyovi se roztřesou ruce, když mu mnich podá beze slova zapečetěný list. Tuší, co v něm je, už jednou takový dostal. A pak stačí jediný pohled
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
rezidenceonline.cz
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
Ikonický domov někdejší americké televizní legendy, zaujímající téměř tisícovku čtverečních metrů obytného prostoru, představuje vyváženou kombinaci historického kontextu s nadčasovou elegancí a moderním komfortem. Sídlo bylo v majetku Johnnyho Carsona, známého jako „Král noční show“, který v letech 1962–1992 vedl NBC’s The Tonight Show. Ve své době byl jednou z nejoblíbenějších televizních osobností ve Spojených
Hřála jsem si hada na prsou
skutecnepribehy.cz
Hřála jsem si hada na prsou
Starala jsem se o ni z lítosti. Stará paní, která byla na všechno sama. Se vším jsem jí pomohla, ale nenapadalo mě, že může být tak zlá a falešná. Moje radost neznala mezí, když se mi konečně podařilo vyměnit svůj velký byt za malý a levnější. Ne o moc, ale každá stovka je v důchodu dobrá. Byla mi sympatická Koupila jsem si i nový
Hlívový guláš
tisicereceptu.cz
Hlívový guláš
Dokonalý vegetariánský, ale i veganský pokrm, který i lehce připomene chuť masa. Suroviny na 1 porci 125 g hlívy ústřičné pepř 1 krajíc (50 g) žitného chleba 1 str. česneku špetka soli 1 ml
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
epochalnisvet.cz
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?   Na stole leží deska,
Irská houba mění pavouky v zombie
21stoleti.cz
Irská houba mění pavouky v zombie
Letos bude mít premiéru druhá řada seriálu Last of Us, ve kterém parazitická houba mění lidi v zombie. To, co je pro lidi televizní zábavou, je však pro některé nebohé pavouky krutou realitou. V seve
Bohdalová a Staš si byli blízcí i po rozvodu
nasehvezdy.cz
Bohdalová a Staš si byli blízcí i po rozvodu
Díky své úctyhodné kariéře je Jiřina Bohdalová (93) hereckou legendou, ale o jejím prvním manželství s významným fyzikem a seismologem Břetislavem Stašem (†93) se nikdy příliš nemluvilo. Přitom uz
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
epochanacestach.cz
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
Jméno architekta Dušana Jurkoviče bylo vždy nejen zárukou kvality, ale také symbolem umělecké originality, vycházející z lidových tradic. To vše umělec dokázal i na jednom z nejposvátnějších míst na našem území. Mariánské poutní místo v Hostýnských vrších má tradici už od dob středověku. Hora Hostýn má dva vrcholy a na jižním, o něco nižším, byl v polovině 18. století
Věž bláznů: Prováděl zde císař Josef II. alchymistické pokusy a tajné rituály?
enigmaplus.cz
Věž bláznů: Prováděl zde císař Josef II. alchymistické pokusy a tajné rituály?
Na mapě rakouské Vídně ji objevíte pod názvem Narrenturm – Věž bláznů. Postavena byla v roce 1784 a stala se první psychiatrickou nemocnicí kontinentální Evropy. Její historie je však spojena i s císa
Hvězdný J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
iluxus.cz
Hvězdný J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
„Styl hodinek G-Shock, který je odolný a odvážný, vždy rezonoval s mou životní cestou,“ nechal se slyšet J Balvin během odhalení nové speciální edice hodinek G-Shock, které navrhl. „Chtěl jsem vytvoři