Domů     Dohadovali jsme se, kde budeme žít
Dohadovali jsme se, kde budeme žít
5 minut čtení

Pojem rodina pro mě vždycky představoval nejen hodný partner a zdravé děti, ale i vlastní domek. Tajně jsem snila o tom, jak jednoho dne potkám muže, který bude vlastnit svoji nemovitost a jak se potom budu starat o zahrádku.

Ten, do kterého jsem se v životě nejvíc zamilovala, ale bohužel z vesnice nebyl. Jmenoval se Honza a bydlel v okresním městě. Nedovedl si představit, že by někdy „skončil“ na venkově. Měl mě ovšem rád, a tak chápal tu moji posedlost.

Když jsme v našem vztahu dospěli do fáze, že jsme chtěli vedle sebe denně vstávat i usínat, přišel čas rozhodnutí. Teoreticky zde byla možnost žít u našich. Táta se nechal slyšet, že by klidně k domku přistavil jedno patro.

Ta myšlenka mě sice lákala, jenže jsem zároveň věděla, že si můj otec a Honza příliš nepadli do oka. Kdyby spolu měli žít v jednom domě, dříve nebo později by došlo ke konfliktům. Viděla jsem ten budoucí spor jasně před očima.

Ne, pokud se měl naplnit můj sen v podobě života ve vesnickém domku, nemohlo to být u rodičů a dokonce ani v rodné vesnici. Mohli jsme buď nějaký domek koupit, nebo začít stavět.

První pokus o společné bydlení

Můj milovaný měl však docela jiné plány. Na rozdíl ode mě snil o klasickém panelákovém životě a snažil se mě dokonce vylákat do většího města nebo až do Prahy. Pravidelně četl inzeráty a materiály realitních firem.

Proti hypotéce rovněž nebyl – a existovala docela velká šance, že bychom ji dostali – ovšem lišili jsme se ve způsobu jejího využití.

„Víš co, zatím bychom si mohli zkusit něco pronajmout, na nějakou dobu, abychom viděli, jestli jsme vůbec schopni spolu žít,“ navrhl jednoho dne Honza. „Věděl bych o bytě,“ dodal.

Šance vyzkoušet si každodenní život s Honzou po svém boku byla lákavější než vědomí, že jsem to vlastně já, kdo ustupuje.

Bylo to lepší, než jsem doufala

Nadšení z prvních dnů a týdnů zahnalo do pozadí moje úvahy o rodinném domku. Nejvíce mi vadilo, že jsem nemohla, tak jako doma, vyběhnout na zahrádku, starat se o králíky a o slepice nebo si prostě jen tak lehnout na dvorek.

Nešťastná jsem bývala jenom chvílemi, a když jsem to dala najevo, Honza vždy rychle přispěchal s útěchou. Během toho roku života v půjčeném bytě jsem si na panelákový život nakonec zvykla.

Svoji roli v tom jistě hrálo i vědomí, že to není natrvalo a že se svého snu o domku pro nás dva nemusím vzdávat. Blížil se návrat Honzova kamaráda ze zahraničí a s ním i otázka, co bude dál.

Předložila jsem návrh

Odvážila jsem se Honzovi navrhnout, abychom pro změnu, než si najdeme něco jiného, zkusili zase žít mým vysněným způsobem života, tedy v rodinném domku, u našich. Nakonec souhlasil. Nezapomněl mě však varovat:

„Jestli se něco pokazí, tak to bude, Marto, zaviněno tím, že se mě snažíš zasadit do půdy jako nějakou rostlinu.“

Jenom jsme se hádali

Ukázalo se, že je daleko horší přizpůsobit se životu na venkově než pohodlnému živobytí v paneláku.

Měla jsem předtím, než jsme se k rodičům s Honzou dočasně přestěhovali, s našimi dlouhý rozhovor, ve kterém jsem je žádala, aby na mého milého nekladli obvyklé vesnické nároky.

Úplně odnaučit své rodiče stylu života, na jaký byli zvyklí, se ovšem nedalo a Honza se s tím záhy seznamoval na vlastní kůži. Byl z toho nervózní a viděla jsem na něm, jak se domů vždycky vysloveně netěší. Netrvalo dlouho a začali jsme se hádat.

Jedno sobotní odpoledne, když naši odjeli ke známým na návštěvu, jsme na sebe s Honzou dokonce křičeli. Bylo nám to oběma pak strašně líto. Uvědomili jsme si, jak daleko jsme zašli. Dlouho jsme stáli v mlčenlivém objetí.

Pak jsme jeden druhého poprosili o odpuštění. Do týdne jsme si pak našli malou garsonku za přijatelný nájem a přestěhovali se.

Rozumné řešení

Byli jsme spolu a prožívali jsme znovu bezkonfliktní krásný vztah. Já jsem Honzovi nic nevyčítala. Dál jsme hledali možnost, jak získat nějaký byt za rozumnou cenu. Stále trvala možnost, že se vezmeme, dostaneme hypotéku a napevno zakotvíme ve městě. Jen jsme si zatím nevybrali kde.

Na konci města se stavěly nové, moderní domy a zdaleka ne všechny byly předem prodané. Začali jsme se o ně zajímat. Připadalo mi to dokonce jako kompromisní řešení, protože to malé budoucí sídliště se rozkládalo kousek od lesa a zeleně. Pomalu jsme začali plánovat svatbu a následně zakoupení bytu na tomto sídlišti.

Šťastný společný život

Pak přišel jednoho dne Honza domů zamyšlený. Vyzvídala jsem, co se děje. Nakonec z něho vylezlo: „Strýček se rozhodl jít do domova důchodců, protože už se o sebe nezvládá postarat, a přepsal na mě dům.“ Málem se mi zastavilo srdce.

„Jestli chceš, tak budeme nakonec opravdu žít na vesnici,“ usmál se Honza. Jak to dopadlo? Domek jsme prodali, koupili byt na vyhlédnutém sídlišti i bez hypotéky a ještě předtím se vzali. Nyní už máme dva dospělé syny a na zahrádku občas jezdím pracovat k našim.

Marta L. (53), střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Organizovala jsem třídní sraz po 45 letech, na který přišel pohledný muž, kterého jsem nepoznala. Málem jsem ho vyhodila. V restauraci, kde jsme měli mít sraz, jsem zamluvila rezervaci salonku. Seděla jsem u stolu u dveří a inkasovala po příchozích určitou částku za objednané občerstvení. Někteří spolužačky a spolužáci tam už byli. Najednou nahlédl a začal se hrnout dovnitř podnapilý muž, který
4 minuty čtení
Domluvila jsem si schůzku s mužem ze seznamky. Jenže den se nevyvíjel vůbec podle plánu. Ve stresu jsem si popletla místo setkání. Po dlouhé době jsem se odhodlala jít na schůzku s příjemným mužem ze seznamky a chtěla jsem vypadat co nejlépe. Jenže jako na potvoru, ten den v práci byl jeden velký chaos. Šéf trval na tom, že nikdo neodejde, dokud se práce neodevzdá. I když jsem se už od rána těš
3 minuty čtení
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala, aby si mě všiml Pepa? Pak si mě doopravdy všiml, ale otázka zní, co jsem tím získala. Dvacet
3 minuty čtení
Kdo hledá prince z pohádky, neuspěje. Pokud žena nechce zůstat sama, je třeba přestat snít a navrátit se na pevnou zem. Připadala jsem si stará. Z dnešního pohledu jsem stará určitě nebyla, bylo mi šestatřicet, ale vše nasvědčovalo tomu, že zůstanu na ocet. Další rok zase utekl jako voda a přišel máj. Voněl šeříkem, jasmínem a kvetoucími třešňovými stromy a sliboval lásku, ale, jak jsem byla př
6 minut čtení
Zamilovala jsem se do černovlasého kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. A měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí muži zpravidla neradi slyší. A ještě ke všemu jsem se mizerně učila, a tak ode mě kluci nemohli ani opisovat. Beznadějně zamilovaná Vyuči
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grenadina z granátových jablek
nejsemsama.cz
Grenadina z granátových jablek
Grenadina je tradiční sirup vyráběný z granátových jablek, nikoli z třešní, jak se mnozí domnívají. Má sladkokyselou chuť a krásnou červenou barvu. Ingredience na 4 sklenice: ● 1 l čerstvé šťávy z granátových jablek ● 100 g cukru ● šťáva z citronu Postup: Do malého hrnce nalijte šťávu a přidejte cukr. Pomalu zahřívejte a míchejte, dokud se cukr zcela nerozpustí, ale nevařte. Přidejte citronovou šťávu, která zvýrazní chuť a prodlouží
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
enigmaplus.cz
Smrtelná tragédie v Le Mans: Zaúřadoval nezvratný osud?
Ochozy kolem závodního okruhu ve francouzském Le Mans, kde se jezdí známý 24 hodinový závod, jsou plné lidí. V kalendáři je psaný 11. červen roku 1955 a závod byl zhruba před dvěma hodinami odstartová
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
iluxus.cz
Nové hodinky Omega Seamaster Diver 300M: Oranžový symbol hloubek
Za posledních dvacet let se oranžová barva stala synonymem pro potápěčské hodinky značky Omega – nejen díky své vysoké viditelnosti pod vodou, ale i jako výrazný estetický prvek. Tato výrazná barva se
Vana – královna relaxačního prostoru
rezidenceonline.cz
Vana – královna relaxačního prostoru
Na následujících stránkách vám chceme představit tradiční koupelnu v netradičním pojetí. Zařizovací předměty se netísní v malé místnosti bez oken, ale jsou součástí relaxačního prostoru. Opravdovou královnou koupelny se stává vana, volně stojící uprostřed prostoru. Nejenom že je pohodlně přístupná ze všech stran, zároveň dokonale vyniknou její ladné linie. Hitem posledních let se staly tradiční tvary, různé
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
epochaplus.cz
Neznámá ze Seiny: Morbidní múza a ideál krásy
Má jednu z nejznámějších tváří přelomu 19. a 20. století. Básníci ji opěvují, spisovatelům je múzou, pro mnohé je ideálem krásy. A nikdo neví, kdo to vlastně je. Zavřené oči a lehký, téměř neznatelný náznak úsměvu. Tak zůstane navždy zapsána do historie. Tvář neznámé dívky, otištěná pravděpodobně do posmrtné masky, visí kolem roku 1900 jako
Tunisko a jeho exotická tvář
epochanacestach.cz
Tunisko a jeho exotická tvář
Tunis není jen pětihvězdičkový hotel a každodenní lenošení na pláži. Tato země nabízí mnohem víc. Většina Čechů jezdí hlavně na Djerbu, do Sousse, Hammametu nebo Nabeulu. Milovníci klidu a historických památek zamíří ale raději do Mahdie. Určitě se vyplatí nezůstávat celý týden jen u hotelu v opojení all inclusive, ale navštívit více různých míst. Mezi ně
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
nasehvezdy.cz
Chybí Peštové a Haberovi doma jiskření a vášeň?
Zatímco Daniela Peštová (54) chce problémy řešit a mluvit o nich, její partner Pavol Habera (63) veřejně přiznal, že ho to nezajímá. Podřezal si pod sebou větev a dočká se rozchodu? Následující týd
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
21stoleti.cz
Zachraňte koně! Příběh chovatelského klenotu pražské zoo pokračuje
Psalo se 28. září 1931. Den, který navždy změnil osud jednoho druhu. V pražské Troji se slavnostně otevřela nová zoologická zahrada. Pro mnohé jen další zábavné místo pro rodinné výlety. Kdo by si teh
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
epochalnisvet.cz
Záhada jediné vraždy na jižním pólu
Polární stanice Amundsen-Scott je umístěná 100 metrů od jižního pólu. Polárníci zde tráví čas už od roku 1956, kdy první budovy postaví osmnáctičlenná skupina amerického námořnictva.   Od té doby zde léto tráví přes 200 výzkumníků, v zimě je zde jen něco mezi 50 a 90 lidmi. Taky není o co stát, průměrná teplota je přes
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
historyplus.cz
Vlastnil Rudolf II. dýku s Caesarovou krví?
Do „třináctých“ komnat Rudolfa II. nahlédne jen málokdo. Augšpurský obchodník Hans Kraft je jedním z vyvolených. „Teď se můžete chlubit tím, že jste viděl, co mnoho jiných ne,“ usměje se na něj císař, když ho provází mezi policemi své kunstkomory. Kraftovi se doslova tají dech. Pravda, obdobných sbírek existuje v Evropě celá řada, jen namátkou vévodská
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
tisicereceptu.cz
Pečené kuřátko na citrónech a česneku
Možná jste dosud neobjevili kouzlo kuřecího masa ovoněného pečeným citronem. Teď máte ale příležitost. Ingredience 1 celé kuře 2 cibule 2 celé citrony 5 stroužků česneku hrst tymiánu nebo ro
Moudrá sova mi přináší štěstí
skutecnepribehy.cz
Moudrá sova mi přináší štěstí
Měla jsem krátce před maturitou a byla jsem nervózní. Sova v mém snu mi poradila, na jakou otázku se mám připravit. Ten sen se mi zdál ve škole před maturitou. Seděla jsem na břehu řeky, kam jsem chodívala s dědečkem na ryby. Seděla jsem tam sama, děda byl už po smrti, a mně se v tom snu po