Domů     Dohadovali jsme se, kde budeme žít
Dohadovali jsme se, kde budeme žít

Pojem rodina pro mě vždycky představoval nejen hodný partner a zdravé děti, ale i vlastní domek. Tajně jsem snila o tom, jak jednoho dne potkám muže, který bude vlastnit svoji nemovitost a jak se potom budu starat o zahrádku.

Ten, do kterého jsem se v životě nejvíc zamilovala, ale bohužel z vesnice nebyl. Jmenoval se Honza a bydlel v okresním městě. Nedovedl si představit, že by někdy „skončil“ na venkově. Měl mě ovšem rád, a tak chápal tu moji posedlost.

Když jsme v našem vztahu dospěli do fáze, že jsme chtěli vedle sebe denně vstávat i usínat, přišel čas rozhodnutí. Teoreticky zde byla možnost žít u našich. Táta se nechal slyšet, že by klidně k domku přistavil jedno patro.

Ta myšlenka mě sice lákala, jenže jsem zároveň věděla, že si můj otec a Honza příliš nepadli do oka. Kdyby spolu měli žít v jednom domě, dříve nebo později by došlo ke konfliktům. Viděla jsem ten budoucí spor jasně před očima.

Ne, pokud se měl naplnit můj sen v podobě života ve vesnickém domku, nemohlo to být u rodičů a dokonce ani v rodné vesnici. Mohli jsme buď nějaký domek koupit, nebo začít stavět.

První pokus o společné bydlení

Můj milovaný měl však docela jiné plány. Na rozdíl ode mě snil o klasickém panelákovém životě a snažil se mě dokonce vylákat do většího města nebo až do Prahy. Pravidelně četl inzeráty a materiály realitních firem.

Proti hypotéce rovněž nebyl – a existovala docela velká šance, že bychom ji dostali – ovšem lišili jsme se ve způsobu jejího využití.

„Víš co, zatím bychom si mohli zkusit něco pronajmout, na nějakou dobu, abychom viděli, jestli jsme vůbec schopni spolu žít,“ navrhl jednoho dne Honza. „Věděl bych o bytě,“ dodal.

Šance vyzkoušet si každodenní život s Honzou po svém boku byla lákavější než vědomí, že jsem to vlastně já, kdo ustupuje.

Bylo to lepší, než jsem doufala

Nadšení z prvních dnů a týdnů zahnalo do pozadí moje úvahy o rodinném domku. Nejvíce mi vadilo, že jsem nemohla, tak jako doma, vyběhnout na zahrádku, starat se o králíky a o slepice nebo si prostě jen tak lehnout na dvorek.

Nešťastná jsem bývala jenom chvílemi, a když jsem to dala najevo, Honza vždy rychle přispěchal s útěchou. Během toho roku života v půjčeném bytě jsem si na panelákový život nakonec zvykla.

Svoji roli v tom jistě hrálo i vědomí, že to není natrvalo a že se svého snu o domku pro nás dva nemusím vzdávat. Blížil se návrat Honzova kamaráda ze zahraničí a s ním i otázka, co bude dál.

Předložila jsem návrh

Odvážila jsem se Honzovi navrhnout, abychom pro změnu, než si najdeme něco jiného, zkusili zase žít mým vysněným způsobem života, tedy v rodinném domku, u našich. Nakonec souhlasil. Nezapomněl mě však varovat:

„Jestli se něco pokazí, tak to bude, Marto, zaviněno tím, že se mě snažíš zasadit do půdy jako nějakou rostlinu.“

Jenom jsme se hádali

Ukázalo se, že je daleko horší přizpůsobit se životu na venkově než pohodlnému živobytí v paneláku.

Měla jsem předtím, než jsme se k rodičům s Honzou dočasně přestěhovali, s našimi dlouhý rozhovor, ve kterém jsem je žádala, aby na mého milého nekladli obvyklé vesnické nároky.

Úplně odnaučit své rodiče stylu života, na jaký byli zvyklí, se ovšem nedalo a Honza se s tím záhy seznamoval na vlastní kůži. Byl z toho nervózní a viděla jsem na něm, jak se domů vždycky vysloveně netěší. Netrvalo dlouho a začali jsme se hádat.

Jedno sobotní odpoledne, když naši odjeli ke známým na návštěvu, jsme na sebe s Honzou dokonce křičeli. Bylo nám to oběma pak strašně líto. Uvědomili jsme si, jak daleko jsme zašli. Dlouho jsme stáli v mlčenlivém objetí.

Pak jsme jeden druhého poprosili o odpuštění. Do týdne jsme si pak našli malou garsonku za přijatelný nájem a přestěhovali se.

Rozumné řešení

Byli jsme spolu a prožívali jsme znovu bezkonfliktní krásný vztah. Já jsem Honzovi nic nevyčítala. Dál jsme hledali možnost, jak získat nějaký byt za rozumnou cenu. Stále trvala možnost, že se vezmeme, dostaneme hypotéku a napevno zakotvíme ve městě. Jen jsme si zatím nevybrali kde.

Na konci města se stavěly nové, moderní domy a zdaleka ne všechny byly předem prodané. Začali jsme se o ně zajímat. Připadalo mi to dokonce jako kompromisní řešení, protože to malé budoucí sídliště se rozkládalo kousek od lesa a zeleně. Pomalu jsme začali plánovat svatbu a následně zakoupení bytu na tomto sídlišti.

Šťastný společný život

Pak přišel jednoho dne Honza domů zamyšlený. Vyzvídala jsem, co se děje. Nakonec z něho vylezlo: „Strýček se rozhodl jít do domova důchodců, protože už se o sebe nezvládá postarat, a přepsal na mě dům.“ Málem se mi zastavilo srdce.

„Jestli chceš, tak budeme nakonec opravdu žít na vesnici,“ usmál se Honza. Jak to dopadlo? Domek jsme prodali, koupili byt na vyhlédnutém sídlišti i bez hypotéky a ještě předtím se vzali. Nyní už máme dva dospělé syny a na zahrádku občas jezdím pracovat k našim.

Marta L. (53), střední Čechy

Související články
6.7.2024
Jako dítě jsem utrpěla ošklivé popáleniny na obličeji. Myslela jsem si, že jsem ošklivá a že nikdy nepoznám lásku… Když mi bylo devět let, hrála jsem si s partou stejně kamarádů v lese. Chodili jsme tam do opuštěného rozbořeného domu. Jednoho dne jsme se rozhodli, že si tam uděláme ohýnek. Plameny kolem mě Klukům nešel rozdělat oheň, a tak nalili do ohniště urychlovač hoření. Ani jsem si
29.6.2024
Můj život, to bylo z práce domů, pak vařit, prát, žehlit, uklízet. Zoufale jsem toužila po něčem hezkém, například naučit se tančit. Vdávala jsem se brzy. Záhy jsem zjistila, že můj muž se před svatbou neuvěřitelně přetvařoval. Zuřivec předstíral, že má beránčí povahu. Chtěl si mě připíchnout do vitríny jako exotického motýla. Mou úlohou bylo chodit do práce a vracet se odtud na minutu přesně,
25.6.2024
Zamilovala jsem se do kluka, kterého jsem občas potkávala. Tajně, nikdo o tom nevěděl, on už vůbec ne. Jenomže tu byl problém − měl holku. Moje sny o princi se nesplnily. Celé roky jsem snila, ale zbytečně. Nebyla jsem ani dost hezká, ani dost zajímavá. Toužila jsem po dětech, po rodině, a to mladí mužové zpravidla neradi slyší. Záviděla jsem svým spolužačkám ze základní školy. Nebyla jsem o
16.6.2024
Po letech jsem zjistila, že jsem kvůli dcerám a vnoučatům odsunula svého manžela na druhou kolej. Je ještě čas všechno napravit? Situace nebyla vůbec radostná. S manželem máme dvě dcery, moje zlatíčka. Bohužel se obě, stejně jako já, rychle vdaly a měly děti. Vždycky jsem pro ně chtěla ten nejlepší život a kariéru. Ale dobře, vybraly si tohle. Tak jsem jim chtěla pomoci, jak jen to půjde. Rozho
11.6.2024
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování a neporozumění jsme se nakonec dostali až k lásce, která stále trvá. U
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
historyplus.cz
Konstantinopol: Během moru císař vybíral daně i od mrtvých
Část obránců Konstantinopole uprchne. Vytušili, že město co nevidět padne, a chtějí si zachránit život. Císař Konstantin XI. však byzantskou metropoli neopustí. Vždyť jejími ulicemi kráčely dějiny. S hrstkou nejvěrnějších druhů bude s Turky v roce 1453 bojovat do posledního dechu!   Stěhování na východ Řím ohrožují barbaři. Současně stále více jeho obyvatel konvertuje ke
Jako poslední záchrana: Co byste o pupečníkové krvi měli vědět?
21stoleti.cz
Jako poslední záchrana: Co byste o pupečníkové krvi měli vědět?
Pořád je to opomíjená záležitost, třebaže lékaři upozorňují na evidentní přínos. Význam pupečníkové krve pro lékařské zákroky byl potvrzen před 30 lety, kdy byla v pražské nemocnici v Motole provedena
Tragické následky exorcismu v Evropě
enigmaplus.cz
Tragické následky exorcismu v Evropě
Jeden z nejstrašlivějších novodobých případů údajného posednutí se odehrává v roce 1974 v anglickém městě Ossett, kde žije silně věřící křesťan Michael Taylor se svou ženou Christine. Oba společně doc
Chorvatská automobilka Rimac slaví modelem Nevera už 15 let existence
iluxus.cz
Chorvatská automobilka Rimac slaví modelem Nevera už 15 let existence
Chorvatská společnost Rimac Automobili, známá svými elektrickými hyperauty, oslavuje 15 let působení na trhu uvedením speciální edice modelu Nevera. Tato limitovaná edice, označená jako Nevera 15th An
Bezpečné randění se slunečními paprsky
nejsemsama.cz
Bezpečné randění se slunečními paprsky
Na pohlazení od sluníčka se těšíme celý rok. Bronzový nádech pokožku omlazuje a tělo působí tak nějak zdravěji. Pamatujte ale na to, že i opalování je trochu věda a má svá pravidla. Na procházkách a při sportování je nejvíce v ohrožení tvář a dekolt. Nespoléhejte na předpověď počasí, i pod mrakem si můžete spálit nos a nastřádat si pod kůži UVA záření, které
Proč Valenta s herectvím defitivně sekl?
nasehvezdy.cz
Proč Valenta s herectvím defitivně sekl?
Franta je v Ulici stálicí, diváky už ale další příběhy oblíbené postavy na podzim nečekají. Jeho představitel Matyáš Valenta (27) totiž s herectvím sekl! „Myslím, že jsem se hodil na to dětské herec
Vraťte medaile. Máte pozitivní test!
epochaplus.cz
Vraťte medaile. Máte pozitivní test!
Dobře znají ten pocit, když jim vestoje tleská celý stadion nebo když jim hostesky navlékají žlutý trikot. Jenže poznali i obrácenou tvář vrcholového sportu. Dny, kdy z titulních stran novin celého světa křičelo velkými titulky jejich jméno. A u něj ještě výraznější text: Dopingový hříšník… Sprintérská rivalita mu zničila život Dlouhá léta bojují o trůn nejrychlejšího
Vstupuje se na bájné hoře Blaník do jiné dimenze?
epochanacestach.cz
Vstupuje se na bájné hoře Blaník do jiné dimenze?
„Nic než tmářství kacířů,“ rozčiluje se roku 1404 pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka, když se doslechne o podivných pověstech, které se vážou k hoře Blaník ve středních Čechách. Ale on už ty čarodějné rejdy jednou provždy zatrhne! Jak se rozhodne, tak také udělá. „Zakažte lidem stoupat na tu horu,“ klade na srdce pražský arcibiskup
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
epochalnisvet.cz
Zabiják celebrit speedball: Zaručená vstupenka na onen svět
Je pátek, 5. března 1982, když do pokoje hotelu Chateau Marmont v Los Angeles vstupuje Bill Wallace. Hned na prahu ztuhne při pohledu na svého blízkého přítele, amerického komika Johna Belushiho, bezvládně ležícího na podlaze. Už mu není pomoci.   Příčinou smrti je drogový koktejl, kombinace heroinu a kokainu, slangově nazývaný speedball. Po komikově smrti
Fazolová pomazánka
tisicereceptu.cz
Fazolová pomazánka
Objevte kouzlo luštěninových pomazánek třeba s touto dobrotou z bílých fazolí. Skvělá je i na topinky. Potřebujete 300 g bílých uvařených fazolí (nebo fazole v konzervě ve slaném nálevu) 2 vejc
Moderní obývací pokoj
rezidenceonline.cz
Moderní obývací pokoj
Text: Alena Müllerová Foto: Archiv firem
Jeho děti mají vždy přednost
skutecnepribehy.cz
Jeho děti mají vždy přednost
Je na mě milý a vlídný. Ale jen do chvíle, kdy něco potřebují jeho děti. Těm by, na rozdíl ode mě, snesl modré z nebe. Dá jim vše, o co si řeknou. Nemohu si pomoct, ale jeho rozhazování mi jde na nervy. Manželovy děti z prvního manželství mám ráda a svoje děti jsem před nimi nikdy neupřednostnila. Kupovala jsem všem