Příbuzné si člověk nevybírá. Ovšem ti Matějovi, byli skutečně nezapomenutelní. Doufám, že už je nikdy nepotkám. Matějův syn vytahuje z mé skříně Matějovi košile, obleky, trička i džíny a hází to do obrovského kufru. Přinesli si jich s manželkou hned několik. Nevím, co čekali, že tu snad Matěj zanechal bůh ví co. Ale ono je tu jen pár knížek, několik osobních věcí a oblečení. Tak ráda bych si ales

Můžete se snažit, jak chcete. Některým věcem prostě zabránit nedokážete. Pak se ale pořád snažíte odpovědět na otázku, proč a kvůli čemu? A odpověď nepřichází. Petr sedí proti nám v obýváku. Vidíme ho poprvé po mnoha letech. Je dost hubený, má nezdravou barvu a prázdný pohled. Přesto se nás snaží kontaktovat očima. Možná by rád něco řekl. Třeba nějakou omluvu nebo nějaké vysvětlení. Ale zřejmě to

Když sestra zemřela, moc mi chyběla! Když mi bylo nejhůře, volala jsem v noci její jméno. A ona najednou přišla! Sestra zemřela, když mi bylo sedmnáct. Byla o patnáct let starší, a tak se po smrti maminky stala mou největší oporou. Dá se říct, že mě vychovávala. Byla jsem v podstatě takové její nejstarší dítě, její děti byly jen o málo let mladší než já. Díra v srdci Po smrti sestry jsem

Po tragické smrti jediného syna jsem přišla o všechno. Neměla jsem možnost vídat vnoučata ani snachu. Trvalo dlouhých deset let, než jsem získala novou rodinu. Rychle jsem se polibkem na čelo rozloučila se synem, který s partou kamarádů odjel na každoroční túru do hor. Že se už nevrátí, mě ani na vteřinu nenapadlo. Tragicky zahynul a zůstaly po něm dvě malé děti. Zbyla mi jen práce Se snachou j

Jsou lidé, kteří se prý umí dívat do budoucnosti. Stačí jim, aby se na někoho podívali a je jim jasné, co si pro dotyčného osud přichystal. S manželem Markem jsme se vzali po mnohaleté známosti. Všechno nám celkem vycházelo, vychovali jsme dva syny, a když si našli partnerky a oženili se, zůstali jsme sami. Měli jsme se dobře. Samozřejmě mezi námi láska nehořela tak, jako kdysi, ale rádi jsme s

Vnučka odjela ke kamarádce na víkend, ale domů se nevrátila. Prý si chce užít svobody! Vydali jsme se ji hledat a našli ji tam, kde bychom to nečekali. Po třech vnucích jsme se konečně dočkali s manželem vytoužené holčičky. Vnučky! Byla krásnější než obrázek. Zlaté vlásky a oči modré jako studánky. I její rozpustilí bratři a bratranci si ji zamilovali. Všichni byli o dost starší a tak se chovali

Prohlížela jsem si právě v obchodě jednu knížku, když jsem na sobě ucítila čísi pohled. Nenápadně jsem se začala rozhlížet. Nedaleko ode mě stál muž asi v mém věku. Jeho tvář mi připadala hrozně povědomá. Mozek pracoval, a náhle jsem si ten obličej zařadila. Ondra! Pokud je to skutečně on, tak jsme se neviděli snad patnáct let. Jakmile spatřil, že se na něj dívám, dodal si odvahy a přistoupil

Nebavilo nás slyšet věčné domluvy dětí i vnoučat, abychom na sebe byli manželem opatrní, chodili k lékaři a odstěhovali se do domova důchodců. Udělali jsme opak a vyrazili do světa! Sedmdesátka je zřejmě nějaké magické číslo. Alespoň ta naše narozeninová. S manželem jsme totiž skoro na den stejně staří a tak slavíme vždycky společně. Tentokrát ale byla oslava jiná. Taková napjatá a skoro smutná.

Se svými rodiči jsem to nikdy neměla jednoduché. Vyrůstala jsem tak trochu ve stínu afér mé starší sestry Aleny. Té bylo o deset let víc a stačila během dospívání provést snad všechno, čeho se může mladý člověk dopustit. Její útěky z domova bych ani nespočítala, stejně tak její pochybné známosti. Zpočátku se po každém průšvihu vracela pokorně domů, později našla svoji hrdost a s rodiči komunik

Dceřin manžel byl milý, pracovitý i hezký. Jeho jediným nedostatkem byla pravdomluvnost, která mu přinášela jen samé problémy. Rozhodla jsem se ho naučit lhát! Mluvit pravdu nás učili rodiče, když jsme byli malými dětmi. Časem ale asi každý zjistí, že přílišná pravdomluvnost bývá na škodu. Ne, že by si člověk musel přímo vymýšlet nějaké složité lži. Ale trochu zaobalit ošklivou skutečnost, nebo n