Těšila jsem se na výlet s přáteli. Pak se ale věci zničehonic zkomplikovaly a moje pohodová dovolená nabrala zcela jiný směr. Strašně moc jsem ho chtěla. Víc než kohokoliv jiného na světě. Nemohla jsem kvůli němu spát, trápila jsem se, odmítala se učit, na jídlo jsem neměla ani pomyšlení. Nebylo mi to však nic platné. Michal, ten vysoký blonďák ze čtvrťáku s krásným úsměvem a hlubokýma modrýma

Stačila malá chvilka nepozornosti a Tim byl pryč. A nebýt náhody, asi by zemřel opuštěný v lese – a to bych si nikdy neodpustila. Když jsem byla mladá, měli jsme doma psa, který byl můj nejmilejší kamarád. Tim byl obyčejný voříšek, ale jak už to tak bývá, velmi chytrý, učenlivý a oddaný. Hned od začátku jsme si padli do noty a já byla jeho hlavní paničkou. Byli jsme nerozlučná dvojka Každý de

Nikdy by mě nenapadlo, že se se sestrou budeme hádat o dědictví. A dokonce ještě ve chvíli, kdy je naše máma naštěstí na živu. Maminka se tváří trochu rozpačitě a neví, jak z toho „maléru“, jak sama říká ven. Sedím v křesle naproti ní nejsem schopna jediného slova. Jak to mohla dopustit. Jak to, že se nechala přemluvit k tomu, aby na moji sestru Květu přepsala náš barák? Vím, že se teď cítí pro

Když jsem odešla do důchodu a brzy na to mi zem řekl manžel, myslela jsem, že můj život definitivně skončil. Naštěstí to nebyla pravda. Hosté se pomalu scházejí. Jsem strašně nervózní, ale naštěstí tu mám dceru Lidušku a jejího syna Vojtíška. Je mu devět let a uvolil se, že zahraje na housle. Jsem na něj pyšná, má vážně talent. A jeho vystoupení bude určitě ozdobou celé akce. Rozhlížím se po pr

Už jako malá holka jsem vždycky toužila po tom, mít doma psa a kočku, třeba i kanárka. Když se mi to mohlo splnit, začaly nás stíhat samé tragédie. Mí rodiče měli doma rádi pořádek. Dá se říct, že byli pořádkem přímo posedlí, zejména otec, voják z povolání, ale matka mu horlivě sekundovala. V tomhle směru se tedy našli. Ale já jsem po nich tuhle vlastnost nepodědila. A miluju zvířata. Celé děts

Měla jsem krásné dětství a své rodiče jsem milovala a miluji dodnes. Přesto je jedna věc, která mě hrozně zaskočila. A to tak, že jsem se dokázala na mámu i tátu naštvat. Dojíždíme s dcerou k malému baráčku. Už z dálky vidím, že maminka klečí na záhonku a pleje své kytičky. Musím se usmát. Zahrádka je její velká chlouba a ona se o ni moc ráda stará. Je to její chlouba a i ve věku 85 let dokáže

Mám krásnou dceru. Vždycky jsem na ni byla pyšná. Jenomže nechápu, že přitahuje samé násilnické typy mužů. Její život je v troskách a já jsem z toho nešťastná. Karolína byla už jako dítě andílek. Blonďaté vlásky, modré oči, taková nevinnosti sama. Když začala dospívat, což se u holek děje dřív než u kluků, třídní raubíři jí nedali pokoj a pořád ji otravovali a zlobili. Ztěžovala si, ale já ji c

Na období, kdy byla Ivana v maturitním věku, nevzpomínám moc ráda. Jednoho dne jsem vešla do jejího pokoje a uviděla na stole obálku... Moje dcera prožila až neobvykle bouřlivou pubertu. Tehdy jsem si vzpomněla na mámu, která mi, když jsem byla v telecích letech, říkávala: "Jen počkej, až budeš mít jednou dceru. Ta ti to všechno vrátí!" Vracela mi to stokrát. Ve skutečnosti se mi nemstila za mou

Třicet let jsem dělala stále to samé, jako stroj. V jednom zaměstnání a v jednom, celkem ucházejícím manželství. Pak se najednou vše ze dne na den změnilo. Už zase pláču a ani pořádně nevím proč. Měla jsem dnes jít do práce, ale nejdu. Sedím doma na posteli a nevím, co si počít se životem. Najednou jakoby se zastavil čas, vlak, ze kterého jsem nedobrovolně vystoupila. Jela jsem v něm třicet let a

Přišel o zaměstnání, kamarády i koníčky. Přestal splácet dluhy a onemocněl. Litovali jsme ho. Ale jen do chvíle, než jsme zjistili, že je všechno jinak! Náš zeť byl odjakživa trochu zvláštní. Zamlklý tajnůstkář! Svoje myšlenky a názory si nechával pro sebe. Dcera to s ním neměla lehké, ale milovala ho z celého srdce. Něco špatného říct o jejím Radimovi bychom si netroufli říct! Dozvěděli jsme s