Domů     Malování mě zachránilo
Malování mě zachránilo
5 minut čtení

Když jsem odešla do důchodu a brzy na to mi zem řekl manžel, myslela jsem, že můj život definitivně skončil. Naštěstí to nebyla pravda.

Hosté se pomalu scházejí. Jsem strašně nervózní, ale naštěstí tu mám dceru Lidušku a jejího syna Vojtíška. Je mu devět let a uvolil se, že zahraje na housle. Jsem na něj pyšná, má vážně talent. A jeho vystoupení bude určitě ozdobou celé akce.

Rozhlížím se po prostorné výstavní síni a pořád tomu ještě nemůžu uvěřit, že se jedná o mou vernisáž. Koho by kdy napadlo, že já budu vystavovat své obrazy. Vždyť jsem nikdy nemalovala a z kreslení jsem ve škole měla dokonce dvojku.

Vždy jsem byla v pohybu

Celý život jsem byla zvyklá neustále něco dělat. Buď se starat o děti, manžela a o domácnost nebo tvrdě pracovat. Pak děti odrostly a já se víc soustředila na práci. Doufala jsem, že budu moc pracovat co nejdéle.

Manželovi se to moc nezamlouvalo, ale já si svůj život bez práce nedovedla představit. Vždyť jsem byla stále plná síly a energie. Jenže v našem podniku nastala úsporná opatření. Firmě se moc nedařilo a začala propouštět. Já právě přišla do důchodového věku. A tak bylo rozhodnuto.

To prázdno mě ubíjelo

Sbalila jsem si tedy svých pět švestek a zůstala doma. Manžel chodil dál do práce a já měla celý den pro sebe. Napřed jsem začala vyklízet skříně.

Když už byly i hrníčky vyrovnané pěkně oušky na jednu stranu, vrhla jsem se na generální úklid a drobné rekonstrukce v bytě. No a pak nastal den, kdy jsem už neměla co na práci. Dokázala mě ještě zachránit kniha. Měla jsem jich pár nepřečtených. Ale to zase stačilo jen zabít pár dalších volných dnů.

Byl to jeho nápad

I manžel byl už nervózní z přehnané péče, kterou věnuji nejen domácnosti, ale také jemu. Moje nekonečná touha si neustále povídat, když přišel unavený z práce, mu viditelně lezla dost na nervy.

A tak mi jednoho dne navrhl, abych zkusila nějaké kurzy nebo třeba univerzitu třetího věku. Napřed jsem na něj nevěřícně koukala. Já abych teď na stará kolena chodila do školy a něco se učila.

Nikdy jsem přece nebyla žádný studijní výkvět a učení mě upřímně řečeno nikdy nebavilo. Mávla jsem tedy nad tím rukou. A pak jsem raději šla s vnukem na trénink, protože jeho rodiče neměli zrovna čas,

A co budu dělat teď

A pak se stalo něco strašného. Manžel ráno odešel do práce. Chodil vždy velmi brzy, a když viděl, že spokojeně spím, nebudil mě a jako myška odešel. To udělal i ten osudný den. Kvůli tomu si dodnes vyčítám, že jsme neměli ani šanci se rozloučit.

Domů se totiž už nikdy nevrátil. Na ulici ho zastihl infarkt. Než jsem za ním stačila přijet do nemocnice, zemřel. Zůstala jsem sama a měla jsem dojem, že život skončil. Měla jsem sice ještě děti a vnoučka, ale ti měli své zájmy a svůj život.

To, že mě o víkendech zvali na oběd a že jsem Vojtíška občas doprovodila na plavání nebo do hudebky, bylo hrozně málo ve srovnání stěmi nekonečně dlouhými a zcela prázdnými dny.

Byl to okamžitý nápad

Jednou mi zavolala bývalá kolegyně z práce Olga, čerstvá důchodkyně. Vytáhla mě do kavárny a pak ještě na výstavu. Krásné krajinky skvělých umělců mě nadchly. To je úžasné, když někdo umí tak krásně malovat, říkala jsem si.

A najednou se mi vybavila slova mého muže. Proč to také nezkusit. Třeba by mě v nějakém kurzu naučili aspoň trochu malovat. Olga se pro tu myšlenku nadchla a začala hned jednat.

V pětašedesáti studentkou

Ani jsem se nestačila vzpamatovat a už jsme s Olgou zasedly do lavic posluchárny. Byla jsem na univerzitě třetího věku a začala studovat kresbu. Chvíli jsem si říkala, že jsem se snad zbláznila, ale opravdu jen chvíli. Studium mě totiž opravdu chytlo za srdce.

Vrhla jsem se do něj po hlavě a začala sbírat první úspěchy. Už po prvním semestru jsem vytvořila taková díla, která jsem, sice nesměle, ale přece jen darovala jako dárky své rodině. Opravdu se jim líbili.

Byla jsem vzorný student

Ve studiu jsem pokračovala i další rok. Učila jsem se používat různé techniky. Zkusila jsem malování pravou polovinou mozku. Začala jsem malovat na plátno. Vyzkoušela různé techniky.

Zkusila malovat ženu, co nám stála modelem a také jsme se s Olgou vydávaly do plenéru malovat krajinky. Malování mě úplně pohltilo. Moje děti byly mým novým „zaměstnáním“ nadšené a nakoupily mi všechno potřebné pro pravého malíře.

Zatím největší úspěch

Moje nynější samostatná výstava obrazů, je můj dosavadní největší úspěch. Z celého našeho ročníku se to zatím podařilo jen mně. A jsem na sebe právem pyšná. Našla jsem nový smysl života a žiju opravdu hrozně ráda. A doufám, že ještě dlouho budu moc chodit s malířským stojanem po této zemi.

Veronika R. (70), Znojmo

Související články
2 minuty čtení
Léto je tady a s ním i báječný čas, kdy slunce prozáří záclony, káva na balkoně chutná trochu víc po dětství a vzpomínky voní po rozkvetlé louce a opalovacím krému. Právě v takových chvílích je krásné zpomalit, pohodlně se usadit do křesla a otevřít časopis Staré dobré časy, který vás vezme zpátky nejen do minulosti, ale i do příběhů, které zůstávají v srdci.  Určite se vám rozbuší srdce A p
3 minuty čtení
Měla jsem raději držet jazyk za zuby a neplést se do cizích věcí. Byla jsem ale přesvědčená o své pravdě. A tu jsem musela za každou cenu říct. Naším rodinným prokletím je bujná fantazie, a to, že neumíme udržet tajemství. Trpěla tím už moje babička, o které se dodnes vypráví, že to byla největší drbna v okrese. A pamatuji si, jak i na maminku jednou táta řval na celý dům, že to drbna první
3 minuty čtení
Nikdy jsem se nesmířila s tím, že nedělám práci, po které jsem už v mládí toužila. Až dnes jsem našla konečně sama sebe a jsem šťastná. Můj život býval jen o tom, že jsem se vždycky někomu podřizovala. Ten, kdo si plnil své sny, byl můj starší bratr Michal. Vystudoval vysokou, všichni mu dělali pomyšlení, aby měl k tomu ty nejlepší podmínky. Já ale byla ženská, a nikdo neposlouchal, co si myslí
3 minuty čtení
Je tomu už mnoho let, co se mi za oknem objevil černý kocour. Byl hodný a přítulný, ale také chytrý a dobře znal cestu domů. Tam na mě čekalo velké překvapení. Odbíjela právě šestá hodina ranní, město bylo pokojně němé, zahalené mlhou. Uvařila jsem si silnou kávu a zasněně se usadila ke stolu. Moji pozornost náhle upoutal černý stín, který se mihl za oknem. Lekla jsem se. Co to bylo? Byl to sna
5 minut čtení
Nikdy by mě nenapadlo, že budu psát něco takového. Ale svědomí mě tlačí a také strach, že se na to konečně přijde. Příliš dlouho mi vše prochází. Pracuji v kanceláři okresní pobočky jedné pojišťovny. Je mi přes padesát, jsem rozvedená a syn už dávno bydlí sám. V práci jsem už víc než dvacet let a všichni mě berou jako samozřejmost. Neviditelná, spolehlivá, vždy ochotná. A právě v tom je ta fint
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.