Domů     Toužila jsem po domácích mazlíčcích, ale připravili mi samé trápení
Toužila jsem po domácích mazlíčcích, ale připravili mi samé trápení
5 minut čtení

Už jako malá holka jsem vždycky toužila po tom, mít doma psa a kočku, třeba i kanárka. Když se mi to mohlo splnit, začaly nás stíhat samé tragédie.

Mí rodiče měli doma rádi pořádek. Dá se říct, že byli pořádkem přímo posedlí, zejména otec, voják z povolání, ale matka mu horlivě sekundovala. V tomhle směru se tedy našli. Ale já jsem po nich tuhle vlastnost nepodědila. A miluju zvířata.

Celé dětství jsem prožebrala, abych mohla mít alespoň morče, ale zakázali mi všechno. Zvířata dělají nepořádek a prý bych se o ně stejně nestarala a pak taky brzy umírají, bylo by mi to líto a nakonec bych tím ještě trpěla.

V tom posledním měli pravdu, dnes mi to připadá skoro jako proroctví. Kruté proroctví. Skoro ortel.

Rychle z domu!

Vdala jsem se mladá. Už v devatenácti letech. Ani jsem nemusela, ani jsem nebyla zvlášť zamilovaná, ale Karel byl sice o hodně starší, ale hodný a co mě na něm ale neodolatelně přitahovalo, byla jeho náklonnost ke zvířatům.

Ne že by zrovna toužil po zvěřinci, ale tak trpělivě poslouchal a přikyvoval, když jsem o své touze mít někdy doma hodně zvířat, až mě přesvědčil, že on je pro mě prostě tím pravým.

Možná byl i sám překvapen, když jsem ho o ruku požádala já, ale líbila jsem se mu, později se přiznal, že se k tomu kroku také chystal, ale netroufal si, přeci jen nebyl žádný krasavec a s odřenýma ušima vychodil učňák, ale předběhla jsem ho a on byl celý šťastný.

A měl za městem po rodičích domek, sice starý a malý, ale trpělivě ho opravoval a já jsem si hlavně malovala jak krásný zvěřinec si pořídím.

Moje frustrace, to strádání během celého dosavadního života bez roztomilých živočichů kolem mě, to všechno už volalo zoufale po nápravě.

Hřbitůvek rostl

První byl křeček, toho jsem si k Karlovi přinesla vlastně hned první den, jak jsem byla natěšená a to bylo ještě před svatbou. Ta se konala z měsíc a hned potom jsem si vzala dvě koťátka z útulku. A za další měsíc psa. Krásnou fenku čivavy.

Ráda bych chtěla většího psa, ale Bára na mě tak smutně v útulku koukala, že jsem neměla srdce ji odmítnout. A ke svatbě jsem dostala svatebním darem papouška! A rovnou to byl žako, krasavec, který se prý snadno naučí mluvit!

Byla jsem v sedmém nebi a ten ráj trval dva roky. Pak umřel křeček, což u těchhle zvířátek není nic neobvyklého, nedožívají se obvykle víc jak tří let. Pohřbili jsme ho na zahradě.

Netušila jsem, že je to jen začátek a že náš hřbitůvek se bude tak smutně rozrůstat.

Jedno za druhým

Nevěřila jsem vlastním očím, když naší malou Báru na procházce u rybníka unesl orel. Dodnes slyším šustot těch křídel a její pištění.

Už jsem ji nikdy neviděla a vím, že se marně utěšuji představou, že za kopcem orel Báru pustil na zem a ona utekla, nebo že ona orla kousla, nebo se zkrátka jinak dostala pryč a někdo si ji vzal domů. Asi už nežije a na naší zahrádce má křížek.

Sled tragických událostí našich zvířat pokračoval neskutečnou nešťastnou náhodou, když na Micku, naši kočičku, spadla z mrazáku lednice velká krůta, kterou jsem chtěla upéct. Zabila ji na místě.

Do toho začal být žako, kterému jsme říkali Ferda, pěkně drzý a útočil na Lízinu, druhou kočku. Chystala se mít koťata a on to nějak nelibě nesl. Byl zvyklý lítat po pokoji a museli jsme dávat pozor, aby se s Lízou nedostal do křížku.

Když byl dlouho zavřený v kleci, strašně vřeštěl a nadával, to se nedalo vydržet. Snad proto Líza utekla, chtěla asi vrhnout někde v klidu. Našli ji přejetou na silnici u kukuřičného pole. Dvě koťátka zázrakem přežila a já je umělou výživou vypiplala.

Pořídila jsem nám psa, rovnou německého ovčáka, aby se případnému dravci ubránil, ostatně spíše aby si to takový dravec rovnou s útokem rozmyslel. Byla to taky fenka, byla starší a měla policejní výcvik. Jmenovala se Asta.

Byla taková ostrá, ale k nám se chovala korektně, věděla, že jsme její smečka. Do té ovšem nepatřil podle jejího názoru náš žako, který ji lezl od počátku na nervy.

Byla už starší a nevrlá a žako Ferda asi taky méně pozorný, když jednoho dne Asta papouška, právě, když zobal zbytky z její misky, bleskovým skokem dostala a jedním pohybem mu ukousla hlavu.

Byli jsme smutní, ale nevyčítali jsme jí nic, protože je to přeci příroda, jsou to jen zvířata, nemůžou za svoje instinkty. Sama Asta ale smutná byla, nemohli jsme tomu uvěřit, ale dělala si výčitky sama, přestala prakticky žrát a ze čtrnáct dní pošla.

Děti chtějí mazlíčky

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, dostala jsem strach. Co když naším domem obchází smrt tak vytrvale, že zasáhne i přímo nás. Hlavou se mi mihla myšlenka na potrat, ale opravdu jen mihla. Lenka se narodila zdravá a za další dva roky Martin.

Mezitím nám jednu kočičku před domem opět přejeli a druhá zemřela na nějaký nádor. Bojí se mít jakékoliv zvíře. Mé děti ale rostou a žadoní. Nemám to srdce je stále odmítat. Říkám si, že nakonec budou mít snad větší štěstí než já.

Slíbila jsem jim, že až bude náš tatínek Karel v důchodu, pořídíme si pejska. Ten termín se ovšem celkem rychle blíží, tak mi občas běhá mráz po zádech. Ale zároveň se celkem těším. Přeci nemůžeme mít celý život takovou strašnou smůlu na zvířata.

A když, tak je obrečíme a přijdou nová. Nakonec, smrt k životu patří, to se nedá nic dělat.

Johana (48), České Budějovice

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Někdy mám pocit, že se celý život vejde do pár doteků. Do jemného pohlazení po vlasech nebo hrnku, který podáváte druhému, aby ho zahřál. Moje ruce si toho pamatují víc než moje hlava. Prsty mám pokřivené, klouby už dávno nepracují, jak by měly, ale ty staré dlaně... pořád cítí. Je v nich vše: dětství, práce, radosti, pády i ta každodenní tichá láska k životu. Stará kuchyně a nové dny Byd
3 minuty čtení
Byla to láska na celý život. Doufali jsme, že spolu zestárneme, že neexistuje nic, co by tomu zabránilo, co by nás rozeštvalo. Když jsme si s Ondrou v šestnácti letech přísahali, že nás nic nerozdělí, oba jsme tomu věřili. „Ani smrt,“ vyrazil ze sebe a já po něm automaticky opakovala, že ani smrt, ač jsem si v duchu říkala, že to je asi nesmysl, neboť zubatá rozdělí vždycky všechno. Ale byli js
3 minuty čtení
Sedím na lavičce v parku, kde to znám nazpaměť. Stromy jsou pořád stejné, i když jenom o něco starší. Ony však mohou mluvit. Já ze sebe nevydám ani hlásku! Alespoň šumí. Jsou možná staré jako já. Jenže na mně je ten zub času znát víc. Přírodu bereme jako němou, ale když přijdete o hlas, uvědomíte si, že rostliny mohou být slyšet víc než vy. Před dvěma lety se to stalo. Ochromila mne ztráta h
3 minuty čtení
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já jsem věděla, že se něco děje, ještě než to řekli nahlas. Zapomínal, kde je hrnek, jak se jmenuje
5 minut čtení
Je mi sedmašedesát a najednou cítím, že nemám tolik času. Na co? Říct pravdu mé rodině. A hledat dítě. Je to tak dávno, co jsem držela ten uzlíček... Vzpomínky mi proudí hlavou jako zběsilá auta na silnici. Tehdy jsem je pozorovala z mostu, když jsem přemýšlela, jestli tam neskočit. Nebyla jsem plnoletá. Měla jsem v hlavě ty řeči, jak lidé odsuzovali jiné dívky, které brzy otěhotněly. A pak jse
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
21stoleti.cz
Mimozemský život nemusí být založen na uhlíku
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší plan
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
epochaplus.cz
Zoologie: Mláďata goril a návrat losů – Dobré zprávy ze světa zvířat
Svět zoologie přináší na jaře samé dobré zprávy! Pražská zoologická zahrada se pyšní hned dvěma novými gorilími mláďaty, z nichž nejmladší, samička Gaia, byla slavnostně pokřtěna ikonickou primatoložkou Jane Goodallovou. Zároveň se po desítkách let v české části Krkonoš objevil los evropský, a potvrdil tak dobrou kondici zdejší přírody. Tyto události nejenže ukazují na úspěchy
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
enigmaplus.cz
Chrám Pumapunku: Postavili ho bozi primitivních domorodců?
Na území bolivijských And v nadmořské výšce 4000 metrů se nachází místo, jehož existence je záhadou. Ruiny chrámového komplexu zvaného Pumapunku jsou tvořeny kamennými bloky tak inženýrsky přesných tv
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
nasehvezdy.cz
Vojtková už nebude skákat, jak on píská
Otočily se v manželství Romana Vojtka (53) a Petry Vojtkové (37) role a tentokrát to bude on, kdo bude žadonit o pozornost své lásky? Jeho žena totiž údajně začíná víc stavět samu sebe na první mí
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
historyplus.cz
Albrecht II. rázně potlačil pražskou vzpouru
„Já jim dám. Kacíři jsou to, a navíc i zrádci!“ rozčiluje se Albrecht Habsburský a s očima zapíchnutýma do podlahy přechází z jedné části komnaty na druhou. Hlavní adept na uvolněný český trůn umí být velkorysý a má smysl pro spravedlnost, ale zdejší kališníci u něj kolaborací s polským princem překročili únosnou mez. Za to
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
epochalnisvet.cz
Rostlina umí přizpůsobit přenos pylu podmínkám prostředí, odhalují čeští vědci
Ač vědci zkoumají rostliny do detailů na úrovni molekul či z globálních perspektiv, jsou stále okamžiky jejich života, jež jsou prakticky neprobádané a dají se na nich udělat průlomové objevy. Jedním z nich je uvolňování pylu prašníky a jeho přenos hmyzem mezi květy. Prchavý děj, k jehož studiu nám víc než moderní přístroje pomůže
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
skutecnepribehy.cz
Naučila jsem se říkat pravdu do očí
Lhát se prostě nemá. Nikdy! Ani ve chvílích, kdy člověk nepřizná pravdu jen proto, aby udělal druhým radost. To mě naučila až moje dcera. Jako holka z vesnice jsem byla vychovávána tak, že musím být za každou cenu slušná. Vždy a všude, i v případě, že mi to nebude úplně po chuti. A tak jsem občas snědla to, co jsem
Za tajemnými menhiry po Česku
epochanacestach.cz
Za tajemnými menhiry po Česku
Česká republika je poseta menhiry různého stáří a původu. K některým se pojí temné historické pověsti, jiné jsou vyhlášené pro své energetické působení. Navštivte s námi oblíbené menhiry, jež zdobí naši zem. Zakletý mnich u Drahomyšle Zakletý mnich u Drahomyšle (viz úvodní foto) poblíž Žatce je asi naším nejznámějším menhirem. O tomto kameni také existuje pověst. V
Moje sousedka mi začala dělat problémy
nejsemsama.cz
Moje sousedka mi začala dělat problémy
Nikdy jsem si nemyslela, že se v důchodu budu muset znovu učit říkat „ne“. Jmenuji se Irena, je mi 70 let a až do nedávné doby jsem byla přesvědčená, že mám vcelku klidný a vyrovnaný život. Byla jsem dlouhé roky šťastně vdaná, manžela mi před časem bohužel vzala rakovina. Měli jsme jedinou dceru, ta se
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
iluxus.cz
Oslava elegance: piknik šampaňského MUMM zazářil na karlovarském festivalu
Exkluzivní šampaňské MUMM Cordon Rouge uskutečnilo první piknik v rámci 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Akce, jež proběhla v malebné zahradě hotelu Imperial, přivítala řadu
Muffiny s jahodami a jogurtem
tisicereceptu.cz
Muffiny s jahodami a jogurtem
Jogurt lze naředit několika kapkami mléka. Suroviny na 12 kusů 100 g hladké mouky 120 g pohankové mouky 80 g cukru krystal 1 lžička skořice 2 lžičky prášku do pečiva 2 lžíce oleje 1 rozmix
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
rezidenceonline.cz
Odlehčenost, subtilnost, vzdušnost a styl
To všechno naše domovy získají, pokud je vybavíme některým z moderních typů sedacího nábytku s přiznanou konstrukcí ze dřeva či kovu. Zvolené řešení ovlivňuje samozřejmě jak vzhled, tak funkčnost každé sedací soupravy, a to i v případě, že konstrukční prvky nejsou vidět. Ocelové i dřevěné prvky ovšem bývají kvůli svému vzhledu přiznané, a to ve