Domů     Pubertální řádění mé dcery přineslo i něco dobrého
Pubertální řádění mé dcery přineslo i něco dobrého
7 minut čtení

Na období, kdy byla Ivana v maturitním věku, nevzpomínám moc ráda. Jednoho dne jsem vešla do jejího pokoje a uviděla na stole obálku…

Moje dcera prožila až neobvykle bouřlivou pubertu. Tehdy jsem si vzpomněla na mámu, která mi, když jsem byla v telecích letech, říkávala: “Jen počkej, až budeš mít jednou dceru. Ta ti to všechno vrátí!” Vracela mi to stokrát.

Ve skutečnosti se mi nemstila za mou vlastní pubertu, neboť tehdy pochopitelně ještě nebyla na světě, ale za to, že jsem se rozvedla s jejím otcem. Jako bych mohla za to, že mě ten bídák opustil!

Moje dcera byla skálopevně přesvědčena o tom, že je to všechno moje vina. Tatíček byl v jejích očích svatý, nedotknutelný, nevinný. V té době jí bylo devět a ničemu z toho, co se před jejíma očima odehrávalo, nerozuměla. Věděla jen jediné:

že otce zbožňuje a nechce o něj za nic na světě přijít. Bylo to vlastně hrozně smutné. Dva roky jsem s ní navštěvovala psycholožku. Nejdřív si myslela, že za otcův útěk může ona sama, protože zlobila, odmlouvala a nenosila ze školy samé jedničky.

To jí slečna psycholožka úspěšně vymluvila, a tak moje holčička přesunula pomyslnou vinu sakumprásk celou na mě, a tam už zůstala.

Puberta jako řemen

Vzpoura vrcholila, když Ivana oslavila sedmnácté narozeniny. Nedalo se to vydržet. Byla jsem přesvědčena o tom, že neodmaturuje. Domů chodila k ránu, a to i ve všední dny.

Nejistě odemkla dveře, vpotácela se do bytu, a když jsem se začala rozčilovat, se zlým smíchem odpověděla: “Kdyby s námi žil táta, tak by si mě ohlídal. Tátovi bych tohle nedělala. Ale když jsi ho vyhnala, tak to máš.” Na to nebylo co říct.

Stokrát jsem se jí snažila vysvětlit, že jejího otce nikdo nevyháněl, odešel sám, dobrovolně a rád ke své kolegyni z práce, protože byla mladší a hezčí. Nechtěla to chápat. Pokaždé se rozkřikla: “Nepovídej! Vždyť jsi ho vyhnala!

Byla jsi protivná, hysterická a vzteklá. Kdyby ses chovala vlídněji, určitě by s námi zůstal.” Nezůstal. Ale bylo zbytečné jí to horem dolem vysvětlovat. Přečetla jsem příručku Dcera v pubertě a ještě jednu, která se jmenovala podobně.

Chovala jsem se tak, jak radily obě příručky. Nezabíralo to.

Pletl holkám hlavy

A jako by toho bylo málo, Ivana se zamilovala. To bylo asi jediné, co mi neudělala natruc, přišlo to nejspíš spontánně. Kdyby se aspoň zamilovala do spolužáka, tak by to nebyl takový průšvih. Ale ona musela mít vždy něco extra.

Nejspíš proto se k smrti zamilovala do kytaristy hudební skupiny Kapka rosy. Sama by mi to neřekla, lstí jsem to vytáhla z její nejlepší kamarádky. Ten hoch čerstvě odmaturoval a evidentně snil o tom, že se bude živit hudbou, což se mu příliš nedařilo.

Zato se mu dařilo holkám plést hlavy. V létě Kapka rosy objížděla taneční zábavy a s vervou hrávala k tanci i poslechu, což se Ivaně a koneckonců bohužel i mně stalo osudným. Kytarista mou dceru úplně očaroval.

Blížil se konec prázdnin, a místo aby Ivana myslela na to, že by se pokud možno hned od září měla věnovat přípravě na maturitní zkoušku, chovala se jako šílená.

Mládenci z kapely Kapka rosy se ubytovali v hospodě nahoře nad tanečním sálem a uspořádali tu sobotní a nedělní tancovačku. V týdnu pak hráli k tanci večer v letním kině a také v sousední vesnici, která měla parket pod širým nebem.

Moje dcera jako by začala patřit k inventáři kapely. Cestovala všude s nimi a dokonce se pokoušela je přemluvit, aby z ní udělali svou dvorní zpěvačku. To se jí nepodařilo, protože neuměla zpívat. Domů chodila minimálně.

Jediná dcera

Mé trápení vyvrcholilo někdy ke konci srpna. Dny se krátily, noci prodlužovaly, stmívalo se už v půl deváté. Neustále poprchávalo, obloha se tvářila mrzutě a velký ořech na zahradě měl listy mokré od rána do večera.

Hoši z Kapky rosy balili fidlátka a odjížděli zase o dům dál, a tak jsem si v duchu naivně řekla, že bude konečně pokoj a Ivanka se pokorně vrátí do svého dětského pokoje k maturitním otázkám. Jak jsem se mýlila!

V den, kdy jsem uvařila její oblíbené jídlo a čekala na ni až do tmy, nepřišla domů pro změnu vůbec. V jejím pokoji jsem na psacím stole našla obálku s listem papíru. Na něm stálo psáno, že se se mnou loučí a odjíždí se svým partnerem pryč.

A abych ji nehledala. Divím se, že jsem z toho nedostala srdeční záchvat. Okamžitě jsem zatelefonovala jejímu otci. Na tohle už jsem si netroufla být sama. Zachoval se celkem dobře, o hodinu později už mi parkoval před barákem. Byl podobně vyděšený jako já. Ivana byla jeho jediná dcera, s druhou manželkou děti neměli.

Před hostincem

Navrhla jsem, že bychom měli zavolat policii. Odpověděl, že na to je zatím ještě čas. V hospodě naštěstí věděli, kam kapela zamířila. Hostinská nám ochotně prozradila jméno městečka, vzdáleného asi dvě hodiny cesty. Okamžitě jsme se tam rozjeli.

Věžní hodiny odbíjely půlnoc, když jsme míjeli ceduli s názvem obce. Naštěstí byla zrovna sobota a zdejší obyvatelé ještě zdaleka nespali. Okna hospody zářila do daleka, taneční zábava byla v plném proudu. Hned před hostincem jsem uviděla Ivanu.

Hádala se s nějakým klukem, který působil na svou dobu dost výstředně. Oblékl si roztrhané džíny a na holé tělo divnou vestičku, vypadala jako ušitá z hadích kůží.

Tmavé vlasy mu padaly až na krk, k dolnímu rtu měl přilepené cigáro a v ruce držel poloprázdnou lahev vodky. Byl bos. Takového ženicha by si pro dceru nepřál myslím nikdo na světě. Protože na sebe řvali, dobře jsme slyšeli, proč se hádají.

Důvodem rozmíšky byla jakási slečinka, které se kytarista ve vestičce z hadích kůží věnoval podle Ivany víc, než by se slušelo.

Nech nás na pokoji

“Tak dost!” vmísil se do bouřlivé debaty Tomáš, můj bývalý manžel. “Ivano, jdeme domů!” Dcera vyjekla, když ho uviděla. “Běž si po svým, vole, a nech nás na pokoji,” nevlídně ho vyzval mladý hudebník.

Tomáš ho ignoroval, vzal dceru za rameno a tlačil ji k autu. “Co děláš?” křikl na něho kytarista skupiny Kapka rosy a pokusil se dát mu pěstí. Tomáš uhnul, ale sám se trefil. Drzý mladík zavrávoral a upadl.

My dva jsme společně táhli Ivanu k vozu, ona se naštěstí ani moc nevzpouzela. Možná už pochopila, že utéci z domova před maturitou a s pochybnou existencí není zrovna promyšlený krok. Když pak usnula, uvařila jsem silnou kávu, abych se vzpamatovala.

Třásly se mi u toho ruce. Poděkovala jsem Tomášovi za pomoc. Myslela jsem, že hned zmizí, aby se na něho jeho současná žena nezlobila, ale vypadalo to, že nikam nespěchá.

Samé jedničky

Povídali jsme si. Překvapilo mě, že se o manželce ani nezmínil. Zvědavost mi nedala, a tak jsem se na ni nakonec zeptala. Bylo zjevné, že neví, jak na moji otázku odpovědět. “Abych pravdu řekl,” odkašlal si rozpačitě, “dali jsme si teď přestávku.

Nebydlíme spolu.” Údivem jsem otevřela oči doširoka. Nebýt Ivanina řádění kvůli kytaristovi, nejspíš bych se to vůbec nedověděla. Ve skutečnosti se nejednalo o přestávku, ale o rozchod. Manželství s blondýnou vydrželo necelých osm let.

Tomáš zrovna žil v zahradním domku, ale na zimu tam zůstat nemusel, to už se vrátil ke mně a k Ivaně, která tím pádem definitivně přestala vyvádět a odmaturovala na samé jedničky.

Alena (55), Žamberk

Související články
4 minuty čtení
Nikdy mi neudělal nic dobrého, dokonce ani v mládí. Teď je z něho pomatený stařík a já se musím starat. Moji pomoc potřebuje stále, ve dne i v noci. Nemohu jinak, rodina by mě odsoudila! Když zazvonil u našich dveří, skoro jsem ho nepoznala. Byl to vlastně docela šok, co jsem viděla. Těžce onemocněl Z pohledného muže, který nenechal jedinou sukni na pokoji, se stala roztřesená troska. Opí
3 minuty čtení
Pro své dítě jsem chtěla jen to nejlepší. Podle jejího otce jsem ji držela příliš zkrátka. Pozdě jsem se snažila vše napravit, a přišla tak nejen o ni. Nikdy v životě jsem neměla tak vysoké ambice, jako u svých dětí. Chtěla jsem pro ně jen to nejlepší, a podle mého manžela jsem to přeháněla. Byla jsem na ně přísná, nikdy jsem jim neomluvila školu, pokud nebyly opravdu nemocné. Taky jsem je zaps
3 minuty čtení
Rozvod rodičů mě šokoval. Zůstala jsem u táty, máma si budovala nový život s milencem. Bylo toho na mě opravdu moc. Když se naši rozvedli, bylo mi třináct. Máma odešla k milenci, pustila se s ním do budování nového života a já zůstala s tátou. Tolik nocí jsem proplakala! Táta se pokoušel všechno mi nějak vysvětlit, jenomže jak vysvětlíte malé holce, že ji opustila máma? Tátovi to moc nešlo, ste
5 minut čtení
Někdy ten náš život vypadal už beznadějně. Díky soudržnosti a taky notné dávce štěstí se nám ale podařilo všechny nástrahy osudu úspěšně překonat. Moji rodiče se velmi milovali a svoji vzájemnou lásku si dávali denně najevo. Tatínek třeba dal jen tak mamince pusu a ona ho jen letmo pohladila po vlasech. Vždycky jsem si přála, abych i já našla podobnou lásku. Čtyři děti daly zabrat Podařil
3 minuty čtení
Dostávala jsem od táty fantastické dárečky, celá škola mi záviděla. Ale oděvů už byla plná skříň, a tak jsem si přála něco úplně jiného. pro vévodkyni. A já když jsem ti tuhle koupila šaty, dostala jsi záchvat smíchu a řeklas, že si to na sebe nevezmeš.“ No jasně, byly to šaty z textilu na náměstí, tak nepodobné oslňujícím oděvům od táty. Pokaždé se ptával: „Tak copak by moje holčička chtěla?“
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
epochanacestach.cz
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
Jméno architekta Dušana Jurkoviče bylo vždy nejen zárukou kvality, ale také symbolem umělecké originality, vycházející z lidových tradic. To vše umělec dokázal i na jednom z nejposvátnějších míst na našem území. Mariánské poutní místo v Hostýnských vrších má tradici už od dob středověku. Hora Hostýn má dva vrcholy a na jižním, o něco nižším, byl v polovině 18. století
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
21stoleti.cz
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově kn
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
historyplus.cz
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
Ani ne rok vydržel dostát svým slibům Jan Lucemburský. Poté, co se stal českým králem, vydal roku 1311 tzv. inaugurační diplomy, v nichž se mimo jiné zaručil, že zemské úřady bude obsazovat výhradně Čechy. O rok později už je všechno jinak. Že nedodržel svůj slib? V porovnání s tím, co později napáchají jeho dědicové, jen
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
rezidenceonline.cz
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
Ikonický domov někdejší americké televizní legendy, zaujímající téměř tisícovku čtverečních metrů obytného prostoru, představuje vyváženou kombinaci historického kontextu s nadčasovou elegancí a moderním komfortem. Sídlo bylo v majetku Johnnyho Carsona, známého jako „Král noční show“, který v letech 1962–1992 vedl NBC’s The Tonight Show. Ve své době byl jednou z nejoblíbenějších televizních osobností ve Spojených
Žádný krasavec, ale jen můj
skutecnepribehy.cz
Žádný krasavec, ale jen můj
Je hezká a chytrá. Ale taky dost namyšlená. Myslí si, že jí musí patřit všechno, nač si ukáže. Tentokrát se ale zmýlila. Já se s ní dělit nehodlám! Udělala si ze mě svoji důvěrnici. Pořád se mi s něčím svěřuje a vylévá si srdce. Je to tím, že všichni ostatní zaměstnanci se jí trochu bojí.
Hlívový guláš
tisicereceptu.cz
Hlívový guláš
Dokonalý vegetariánský, ale i veganský pokrm, který i lehce připomene chuť masa. Suroviny na 1 porci 125 g hlívy ústřičné pepř 1 krajíc (50 g) žitného chleba 1 str. česneku špetka soli 1 ml
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
epochalnisvet.cz
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?   Na stole leží deska,
Zimní depresi pošlete k šípku!
nejsemsama.cz
Zimní depresi pošlete k šípku!
Dlouhé období s minimem slunečního svitu dokáže na naši psychiku působit neblaze. Jak si pomoci k lepší náladě? Nejhorší už máme za sebou – dny se od Nového roku zase postupně prodlužují, ale čeká nás ještě ošemetný únor. Ač je nejkratším měsícem v roce, leckomu se může zdát k nepřežití. Co vám pomůže udržet pozitivní myšlení? Hýbejte se
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
epochaplus.cz
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
Píše se 29. května 1697 a slavný barokní zpěvák Giovanni Francesco Grossi (1653–1697) usedá do kočáru. Za sebou nechává romantické uličky italské Bologne, města vyhlášeného svou vzdělaností. Míří 60kilometrovou štrekou vstříc neméně malebné Ferraře. V proslavené Duomo di San Giorgio, tedy Katedrále svatého Jiří, si ale nikdy nezazpívá. Ba co hůř, do Ferrary ani nedorazí.
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
iluxus.cz
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
„Styl hodinek G-Shock, který je odolný a odvážný, vždy rezonoval s mou životní cestou,“ nechal se slyšet J Balvin během odhalení nové speciální edice hodinek G-Shock, které navrhl. „Chtěl jsem vytvoři
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
enigmaplus.cz
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
„Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!" křičí rozrušený americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930). Je 21. července 1969 a první muži ze Země se procházejí po povrchu Měsíce. Př
Těhotenské nevolnosti Branišové?
nasehvezdy.cz
Těhotenské nevolnosti Branišové?
Moderátorka nováckého pořadu Život ve hvězdách se s Jaromírem Jágrem (52) možná už brzy dostane na metu, které žádná jiná partnerka hokejové legendy nedosáhla. Proslýchá se, že Dominika Branišová