Domů     Pubertální řádění mé dcery přineslo i něco dobrého
Pubertální řádění mé dcery přineslo i něco dobrého
7 minut čtení

Na období, kdy byla Ivana v maturitním věku, nevzpomínám moc ráda. Jednoho dne jsem vešla do jejího pokoje a uviděla na stole obálku…

Moje dcera prožila až neobvykle bouřlivou pubertu. Tehdy jsem si vzpomněla na mámu, která mi, když jsem byla v telecích letech, říkávala: “Jen počkej, až budeš mít jednou dceru. Ta ti to všechno vrátí!” Vracela mi to stokrát.

Ve skutečnosti se mi nemstila za mou vlastní pubertu, neboť tehdy pochopitelně ještě nebyla na světě, ale za to, že jsem se rozvedla s jejím otcem. Jako bych mohla za to, že mě ten bídák opustil!

Moje dcera byla skálopevně přesvědčena o tom, že je to všechno moje vina. Tatíček byl v jejích očích svatý, nedotknutelný, nevinný. V té době jí bylo devět a ničemu z toho, co se před jejíma očima odehrávalo, nerozuměla. Věděla jen jediné:

že otce zbožňuje a nechce o něj za nic na světě přijít. Bylo to vlastně hrozně smutné. Dva roky jsem s ní navštěvovala psycholožku. Nejdřív si myslela, že za otcův útěk může ona sama, protože zlobila, odmlouvala a nenosila ze školy samé jedničky.

To jí slečna psycholožka úspěšně vymluvila, a tak moje holčička přesunula pomyslnou vinu sakumprásk celou na mě, a tam už zůstala.

Puberta jako řemen

Vzpoura vrcholila, když Ivana oslavila sedmnácté narozeniny. Nedalo se to vydržet. Byla jsem přesvědčena o tom, že neodmaturuje. Domů chodila k ránu, a to i ve všední dny.

Nejistě odemkla dveře, vpotácela se do bytu, a když jsem se začala rozčilovat, se zlým smíchem odpověděla: “Kdyby s námi žil táta, tak by si mě ohlídal. Tátovi bych tohle nedělala. Ale když jsi ho vyhnala, tak to máš.” Na to nebylo co říct.

Stokrát jsem se jí snažila vysvětlit, že jejího otce nikdo nevyháněl, odešel sám, dobrovolně a rád ke své kolegyni z práce, protože byla mladší a hezčí. Nechtěla to chápat. Pokaždé se rozkřikla: “Nepovídej! Vždyť jsi ho vyhnala!

Byla jsi protivná, hysterická a vzteklá. Kdyby ses chovala vlídněji, určitě by s námi zůstal.” Nezůstal. Ale bylo zbytečné jí to horem dolem vysvětlovat. Přečetla jsem příručku Dcera v pubertě a ještě jednu, která se jmenovala podobně.

Chovala jsem se tak, jak radily obě příručky. Nezabíralo to.

Pletl holkám hlavy

A jako by toho bylo málo, Ivana se zamilovala. To bylo asi jediné, co mi neudělala natruc, přišlo to nejspíš spontánně. Kdyby se aspoň zamilovala do spolužáka, tak by to nebyl takový průšvih. Ale ona musela mít vždy něco extra.

Nejspíš proto se k smrti zamilovala do kytaristy hudební skupiny Kapka rosy. Sama by mi to neřekla, lstí jsem to vytáhla z její nejlepší kamarádky. Ten hoch čerstvě odmaturoval a evidentně snil o tom, že se bude živit hudbou, což se mu příliš nedařilo.

Zato se mu dařilo holkám plést hlavy. V létě Kapka rosy objížděla taneční zábavy a s vervou hrávala k tanci i poslechu, což se Ivaně a koneckonců bohužel i mně stalo osudným. Kytarista mou dceru úplně očaroval.

Blížil se konec prázdnin, a místo aby Ivana myslela na to, že by se pokud možno hned od září měla věnovat přípravě na maturitní zkoušku, chovala se jako šílená.

Mládenci z kapely Kapka rosy se ubytovali v hospodě nahoře nad tanečním sálem a uspořádali tu sobotní a nedělní tancovačku. V týdnu pak hráli k tanci večer v letním kině a také v sousední vesnici, která měla parket pod širým nebem.

Moje dcera jako by začala patřit k inventáři kapely. Cestovala všude s nimi a dokonce se pokoušela je přemluvit, aby z ní udělali svou dvorní zpěvačku. To se jí nepodařilo, protože neuměla zpívat. Domů chodila minimálně.

Jediná dcera

Mé trápení vyvrcholilo někdy ke konci srpna. Dny se krátily, noci prodlužovaly, stmívalo se už v půl deváté. Neustále poprchávalo, obloha se tvářila mrzutě a velký ořech na zahradě měl listy mokré od rána do večera.

Hoši z Kapky rosy balili fidlátka a odjížděli zase o dům dál, a tak jsem si v duchu naivně řekla, že bude konečně pokoj a Ivanka se pokorně vrátí do svého dětského pokoje k maturitním otázkám. Jak jsem se mýlila!

V den, kdy jsem uvařila její oblíbené jídlo a čekala na ni až do tmy, nepřišla domů pro změnu vůbec. V jejím pokoji jsem na psacím stole našla obálku s listem papíru. Na něm stálo psáno, že se se mnou loučí a odjíždí se svým partnerem pryč.

A abych ji nehledala. Divím se, že jsem z toho nedostala srdeční záchvat. Okamžitě jsem zatelefonovala jejímu otci. Na tohle už jsem si netroufla být sama. Zachoval se celkem dobře, o hodinu později už mi parkoval před barákem. Byl podobně vyděšený jako já. Ivana byla jeho jediná dcera, s druhou manželkou děti neměli.

Před hostincem

Navrhla jsem, že bychom měli zavolat policii. Odpověděl, že na to je zatím ještě čas. V hospodě naštěstí věděli, kam kapela zamířila. Hostinská nám ochotně prozradila jméno městečka, vzdáleného asi dvě hodiny cesty. Okamžitě jsme se tam rozjeli.

Věžní hodiny odbíjely půlnoc, když jsme míjeli ceduli s názvem obce. Naštěstí byla zrovna sobota a zdejší obyvatelé ještě zdaleka nespali. Okna hospody zářila do daleka, taneční zábava byla v plném proudu. Hned před hostincem jsem uviděla Ivanu.

Hádala se s nějakým klukem, který působil na svou dobu dost výstředně. Oblékl si roztrhané džíny a na holé tělo divnou vestičku, vypadala jako ušitá z hadích kůží.

Tmavé vlasy mu padaly až na krk, k dolnímu rtu měl přilepené cigáro a v ruce držel poloprázdnou lahev vodky. Byl bos. Takového ženicha by si pro dceru nepřál myslím nikdo na světě. Protože na sebe řvali, dobře jsme slyšeli, proč se hádají.

Důvodem rozmíšky byla jakási slečinka, které se kytarista ve vestičce z hadích kůží věnoval podle Ivany víc, než by se slušelo.

Nech nás na pokoji

“Tak dost!” vmísil se do bouřlivé debaty Tomáš, můj bývalý manžel. “Ivano, jdeme domů!” Dcera vyjekla, když ho uviděla. “Běž si po svým, vole, a nech nás na pokoji,” nevlídně ho vyzval mladý hudebník.

Tomáš ho ignoroval, vzal dceru za rameno a tlačil ji k autu. “Co děláš?” křikl na něho kytarista skupiny Kapka rosy a pokusil se dát mu pěstí. Tomáš uhnul, ale sám se trefil. Drzý mladík zavrávoral a upadl.

My dva jsme společně táhli Ivanu k vozu, ona se naštěstí ani moc nevzpouzela. Možná už pochopila, že utéci z domova před maturitou a s pochybnou existencí není zrovna promyšlený krok. Když pak usnula, uvařila jsem silnou kávu, abych se vzpamatovala.

Třásly se mi u toho ruce. Poděkovala jsem Tomášovi za pomoc. Myslela jsem, že hned zmizí, aby se na něho jeho současná žena nezlobila, ale vypadalo to, že nikam nespěchá.

Samé jedničky

Povídali jsme si. Překvapilo mě, že se o manželce ani nezmínil. Zvědavost mi nedala, a tak jsem se na ni nakonec zeptala. Bylo zjevné, že neví, jak na moji otázku odpovědět. “Abych pravdu řekl,” odkašlal si rozpačitě, “dali jsme si teď přestávku.

Nebydlíme spolu.” Údivem jsem otevřela oči doširoka. Nebýt Ivanina řádění kvůli kytaristovi, nejspíš bych se to vůbec nedověděla. Ve skutečnosti se nejednalo o přestávku, ale o rozchod. Manželství s blondýnou vydrželo necelých osm let.

Tomáš zrovna žil v zahradním domku, ale na zimu tam zůstat nemusel, to už se vrátil ke mně a k Ivaně, která tím pádem definitivně přestala vyvádět a odmaturovala na samé jedničky.

Alena (55), Žamberk

Související články
5 minut čtení
Jsem matka, babička a svědkyně bolesti, která svazuje naši rodinu jako jedovatý břečťan. Můj syn, kdysi veselý kluk s plány do budoucna, se stal stínem sám sebe. Bylo mu sedmnáct, když jsme poprvé zaznamenali změny v jeho chování. Do té doby byl Marek, náš jediný syn, velmi citlivý mladík, který kolem sebe šířil dobrou náladu a byl duší každé společnosti. Miloval fotbal a škola mu šla snadno
2 minuty čtení
Je to pech, když mužem vašich snů je švagr. Byla bych mu mnohem lepší ženou, než moje sestra. Nezasloužila si ho. Musel zjistit, jaká doopravdy je. Už na začátku puberty se vztah mezi mnou a starší sestrou Jindrou zhoršil. Jindra byla vždycky lepší než já. Kráčela jsem v jejím stínu a byla ve všem ta druhá. Dokud jsme byly malé, tak jsem to moc nevnímala, byla ke mně hodná a se vším mi pomáhala
3 minuty čtení
Naši jedinou dceru jsme s manželem bezmezně milovali. A to byla asi ta chyba, protože nás bez výčitek připravila o střechu nad hlavou. Vše, co jsme kdy dělali, dělali jsme s nejlepšími úmysly. Dlouho jsem nemohla otěhotnět a nakonec se to povedlo jen díky umělému oplodnění. Naše dcera byla náš splněný sen! Dali jsme jí vše Dělali jsme, co jsme jí na očích viděli. Ano, dnes vím, že to bylo
3 minuty čtení
Měl už dvě děti s jinou ženou, a proto další nechtěl. Já si to naše musela prosadit proti jeho vůli. Dnes mi za to děkuje, je vděčný, že Karolínu má. Když jsem svého Karla potkala, okamžitě mě okouzlil. Třebaže jsem byla o hodně mladší, doslova jsem se na něj přilepila. Až do té doby jsem nikdy necítila potřebu mít dítě. Ta ne­odolatelná touha přišla až s ním. Přitom to nebyl žádný prvopláno
2 minuty čtení
Od dětství jsem měla vždycky navrch já. Musela jsem být za hvězdu. Když mě ale opustil manžel, nesnesla jsem pomyšlení, že je sestra šťastná. V dětství jsem byla za tu chytřejší a šikovnější já. Byla jsem o dva roky starší a celá rodina si povídala, že jsem to já, kdo vybral ty nejúžasnější geny v celém příbuzenstvu. Nebyla jsem totiž pouze lepší než moje sestra Alice, ale také než všechny moje
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
historyplus.cz
Rusové museli USA uplatit, aby Aljašku koupily
Alexandr II. rázuje po místnosti sem a tam. Dobře ví, že mu teče do bot. Řada neúspěšných válek zemi zcela zdecimovala. Dluhy navíc začínají být neúnosné. „Prodejte Aljašku,“ rozhodne nakonec, „stejně slouží jen jako výběh pro lední medvědy!“ V médiích Aljašku označují všelijak – jako velkou zamrzlou hroudu ledu, ledárnu či Sewardovu ledničku. Ve Spojených státech
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Počítač a baterie steré 2000 let. Skutečně existovaly!
enigmaplus.cz
Počítač a baterie steré 2000 let. Skutečně existovaly!
Připadají vám hodinový strojek či baterie jako vymoženosti dnešní doby? Takzvaný počítač z Antikythéry objevil 17. března 1902 řecký archeolog Spiridon Spice (1859–1932) při prohledávání vraku římské
Z jiné hvězdné čtvrti: Sluneční soustavou prolétá mezihvězdná kometa
21stoleti.cz
Z jiné hvězdné čtvrti: Sluneční soustavou prolétá mezihvězdná kometa
Astronomové oznámili objev teprve třetího známého objektu, který k nám přilétl z jiného hvězdného systému. Tento návštěvník, nově označený jako 3I/ATLAS, byl poprvé spatřen teleskopem v Chile jako nez
Přivolejte si malé zázraky
nejsemsama.cz
Přivolejte si malé zázraky
Lidská přání a touhy se po tisíciletí příliš nemění a například snaha získat lásku a vysněného partnera je věčná. Malá domácí magie funguje, ať už si přejete svůj život obohatit čímkoli. Domácí magie je dnes často opomíjena kvůli exotičtějším způsobům čarování. A to je škoda. Kvůli tomu se zapomíná na malá kouzla, která znaly už
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Řeka přináší leccos, někdy dokonce i lásku
skutecnepribehy.cz
Řeka přináší leccos, někdy dokonce i lásku
Čas utekl jako voda, s Pepou, o kterého jsem kdysi tak stála, jsme se rozvedli. Byla jsem přesvědčena, že zůstanu sama, ale osud to tak nechtěl. Měl pro mě ještě jednu lásku. Koukala jsem z okna chaty na jez a myslela na to, že čas utekl jako ta voda. Jak je to dlouho, co jsem se na jezu producírovala,
Morávková drasticky hubne, aby zachránila manželství?
nasehvezdy.cz
Morávková drasticky hubne, aby zachránila manželství?
Co se to děje s oblíbenou herečkou ze seriálu Ordinace v růžové zahradě? Dana Morávková (53) vždy působila dojmem sebevědomé ženy, která by nesklouzla k malichernostem, jako je nesmyslné hladovění v t
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.
Bodie: Mrtvé město zlata, hříchu a zločinu, kde se zastavil čas
epochaplus.cz
Bodie: Mrtvé město zlata, hříchu a zločinu, kde se zastavil čas
Stovky „městeček duchů“ jsou rozesety po Spojených státech jako památka na období zlaté horečky, ale žádné není tak známé a zachovalé jako Bodie. Toto kdysi největší a nejmodernější městečko v Kalifornii, plné zlata, peněz, hříchu a krve, prožilo jen tři roky slávy, než se propadlo do desítek let úpadku. Dnes, jako národní historická památka, vypadá,
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me