Hledala jsem vhodnou chaloupku pro sebe a své děti. Ta, co se mi nabídla, nebyla náhoda, ale návrat k mému životu v dávném Středověku. Když jsem utekla od manžela, který byl násilník, začala jsem v malé garsonce přemýšlet o tom, že bych si za peníze, které jsem si před manželstvím našetřila a moudře schovala u své maminky, koupila nějakou chaloupku. No spíše srub nebo zahradní domek, protože to

Byla jsem ráda, když si Romana vzala mého syna. S dcerou byly kamarádky a jejich děti, mí vnuci, se mají rádi. Problém ale nastal v tom, že Romana je hysterická matka. Dcera Blanka je vdaná a s manželem vychovává pětiletého syna Matěje. Oba jsou přiměřeně přísní i tolerantní. Naštěstí se ve výchově shodnou i se mnou. Z Matěje tak vyrůstá veselý, hravý, slušný a pohodový kluk. Je dost živý, někdy

Využili této tradice, aby se vloudili do bytu a kradli. Narazili ale na našeho statečného Ferda, který je z domu vyprovodil. Už od začátku roku se všichni těšíme na Tři krále, kteří zaklepou na dveře a předvedou se v celé své kráse. Pro tento účel máme vždycky připraveno občerstvení, chlebíčky a naši domácí hruškovici. Je to taková naše oblíbená zábava na vesnici. Všichni k nám chodí rádi, ti sta

Táta mě zbožňoval a nenáviděl představu, že si najdu kluka. Kdo se na mě podíval, toho pronásledoval, nebo mu aspoň dával nesplnitelné úkoly. Narodila jsem se, když bylo mámě přes čtyřicet a tátovi o pět let víc. Byla jsem vymodlené dítě, rodiče už se domnívali, že zůstanou bezdětní, a snažili se s tím smířit. Jejich štěstí pak neznalo mezí. Táta mě zbožňoval. Máma též, ale umírněněji, zatímco tá

Po smrti manžela jsem si našla ženatého. Čekala jsem na něho roky a věřila, že spolu jednou budeme. Když po dvaceti letech odešel od ženy, už mi to bylo jedno. Manžel byl moje velká láska, byl to skvělý, pracovitý člověk. Nebylo člověka, který by ho neměl rád . Jenže naše štěstí netrvalo dlouho. Zabil se v autě. Nebýt syna, kterému tehdy bylo pět let, tak bych se snad dobrovolně vydala za ním. Z

Už tomu bude skoro dvacet let, když k této děsuplné příhodě došlo. Poklidná cesta vlakem se stala děsivou noční můrou, která mě pronásleduje doteď. Cestovala jsem tehdy za babičkou, která bydlela v jedné malé vesnici na Berounsku. Měla jsem týden dovolené, a protože jsem byla nezadaná a bezdětná, rozhodla jsem se, že strávím těch několik málo dní s babičkou na místě, kam jsem jako dítě velice č

Konečně jsem se dokázala rozhodnout. Nebudu neustále jen ustupovat. Jestli si nedokáže odpustit ty své aférky, tak ať si jde. Olda stojí přede mnou s kyticí růží v ruce a nejistě se usmívá. Dívám se na něj a uvědomuji si, jak strašně ho pořád miluju. I po těch dlouhých dvaadvaceti letech, co jsme spolu. Jenže teď se na něj nemohu koukat láskyplně. Musím být dostatečně odměřená, aby pochopil, že u

Jak jsem stará, tak jsem hloupá. Jenže to člověk pochopí, až když je po všem. A mně to trvalo dost dlouho. Policistka zaklapla poznámkový blok, podívala se na mě a pokusila se o úsměv. Vyzněl dost rozpačitě. Nakonec přece sama moc dobře vím, že dostat zpátky, co mi patří bude asi nemožné. Jen jsem doplnila statistiku stejně podvedených žen. Přesto jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a šla vše nahlá

Kdybych čirou náhodou nedostala informaci z onoho světa, mohla jsem být v pořádných problémech! Svoji maminku Miladu jsem vždycky měla moc ráda a vážila jsem si jí. Byla to velmi milá a citlivá žena s velkým srdcem. Dokázala mi vždy dobře poradit, a to i tehdy, když jsem o její radu zrovna moc nestála. Měla jsem dost bouřlivé mládí a prováděla věci, za které by mě třeba jiní rodiče vytrestali n

Velmi jsem truchlila po rodičích. Nechala jsem se vylákat na seanci, abych se s nimi spojila. Netušila jsem však, že to bude tak nebezpečné. Můj příběh se stal před mnoha lety na jedné ze seancí, na kterou jsem se nechala zlákat. Prožívala jsem tehdy velice složité a smutné období. Tolik jsem si stýskala po mamince a tatínkovi, kteří mi v krátké době za sebou zemřeli, až se mě jednoho dne koleg