Jak jsem stará, tak jsem hloupá. Jenže to člověk pochopí, až když je po všem. A mně to trvalo dost dlouho.
Policistka zaklapla poznámkový blok, podívala se na mě a pokusila se o úsměv. Vyzněl dost rozpačitě. Nakonec přece sama moc dobře vím, že dostat zpátky, co mi patří bude asi nemožné. Jen jsem doplnila statistiku stejně podvedených žen. Přesto jsem ráda, že jsem sebrala odvahu a šla vše nahlásit na policii. I když toho hrozného pocitu hanby a studu se hned tak nezbavím.
Bála jsem se samoty
Před čtyřmi lety jsem prodělala dost těžký rozvod, plný nechutností a zbytečných naschválů. Byla jsem úplně zničená. Najednou mi připadalo,že dosavadní život nestál za nic. Že, kromě syna, který se mi povedl, jsem v životě nedosáhla ničeho. Hlavně v oblasti citů. Toužila jsem po opravdové lásce, po štěstí. Moje manželství nebylo vydařené od samého začátku a velká láska to v žádném případě nebyla. Teď jsem ale zůstala sama a toho jsem se moc bála.
Nezávazné přátelství
Když mi kolegyně v práci řekla o té seznamce, jen jsem se smála. Tak trochu věřím na osud a myslím si, že mám-li se s někým potkat, tak se potkám. I bez seznamky. Pak mi to ale doma nedalo a přece jen jsem klikla na klávesnici svého notebooku. Chvíli jsem váhala, ale pak jsem si tam také přidala foto a pár vět o sobě. Brzy se mi ukázalo hned několik „nápadníků.“ Z nich na první pohled vynikal David. Začali jsme spolu velmi zlehka a nezávazně komunikovat.
Byl tak romantický
Davi byl emigrant, který do Holandska odešel jako malý s rodiči. Postupně jsme si odhalovali svou minulost a ukázalo se, že máme mnoho společného, včetně nevydařených vztahů. David byl na chlapa a na svůj věk opravdu velice romantický. Toužil po opravdové lásce, chtěl by se vrátit do Čech. Znovu objevovat naši kulturu. A to všechno se mnou. Bylo to dojemné a já se do Davida naprosto bláznivě zamilovala. To dopisování si bylo sice krásné, ale já chtěla poznat Davida na živo. Obejmout ho, vzít se za ruku.
Stálé odklady
Jenže David neustále kličkoval a přicházel s věrohodnými výmluvami, proč to nejde. Mrzelo mě, že mě už dávno nepozval k sobě. Ale chápala jsem to. Navíc mi slíbil, že brzy přijede. Má prý rozpracovaný podnikatelský záměr. Jen potřebuje trochu času a peníze. Nic lepšího mě nenapadlo, než mu nabídnou peníze. Vždyť jde o naši společnou budoucnost. To podnikání bude naše společné dítě. David se chvíli tvářil, že to ode mne rozhodně přijmout nemůže. Pak ale souhlasil.
Jeho nemocná matka
Poslala jsem mu tedy dost značnou část svých úspor a těšila se, jak se konečně brzy už uvidíme. Jenže nám do toho zasáhla Davidova maminka. Náhle vážně onemocněla. Potřebovala rychlou léčbu, náročnou hlavně finančně. David se úplně zhroutil. Měl strach o maminku. Jeho láska k ní mě dojímala. Naše setkání se tak zase oddálilo. Navíc David utratil za matčinu léčbu téměř všechny peníze na své podnikání. Co myslíte, že jsem udělala? Poslala jsem mu zbytek svých celoživotních úspor. V momentě, kdy mu došly na jeho účet, zmizel David definitivně z mého života. Stal se rázem neviditelným a nedohledatelným. Trvalo mi chvíli než jsem pochopila, že moje láska byl jen sprostý podvodník. Jsem sama, bez peněz a propadám se hanbou.
Tereza J. (61), Pardubice
