Konečně jsem se dokázala rozhodnout. Nebudu neustále jen ustupovat. Jestli si nedokáže odpustit ty své aférky, tak ať si jde.
Olda stojí přede mnou s kyticí růží v ruce a nejistě se usmívá. Dívám se na něj a uvědomuji si, jak strašně ho pořád miluju. I po těch dlouhých dvaadvaceti letech, co jsme spolu. Jenže teď se na něj nemohu koukat láskyplně. Musím být dostatečně odměřená, aby pochopil, že už to takhle dále nepůjde. Že mi došla definitivně trpělivost. Tohle je doopravdy jeho poslední šance. Musí to konečně pochopit. Jinak končíme. Když mu tohle říkám, nedokážu být v klidu a zlomí se mi hlas. Chtěla jsem být dostatečně strohá, ale nejde to. Moc ho stále miluju. Možná ho dokonce miluju ještě mnohem víc než na začátku.
Stačil jediný pohled
Oldřicha jsem poznala na podnikovém večírku. Bylo to před Vánocemi a já byla ve firmě teprve několik dní. Skoro nikoho jsem tam neznala. Bloumala jsem mezi davem lidí se sklenkou v ruce a najednou jsme do sebe div nevrazili. Na poslední chvíli přede mnou zabrzdil a podíval se mi zpříma do očí. Podlomila se mi kolena. Omluvil se, usmál se a představil. Ten večer jsem už definitivně byla ztracená. Pohybovala jsem se jako ve snách. Oldřich byl skvělý společník, dobrý tanečník. Kouzlo jeho osobnosti bylo prostě neodolatelné.
Krásný románek
Od toho dne jsme se začali s Oldou vídat. Stali se z nás milenci, kteří si nic neplánovali, jen si tak užívali. I když já byla bláznivě zamilovaná. Pro Oldřicha jsem už tehdy byla zpočátku asi jen další zářez na pažbě Tehdy by mě to bylo ani nenapadlo. Ale dnes už to všechno vidím jinak. Věděla jsem už tenkrát, že se kolem Oldy točí mnoho žen. Ale byla jsem si jistá, že miluje zrovna mě. Chtěla jsem tomu věřit, protože jsem byla šťastná, že ho mám.
Rychlá svatba
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, nejprve jsem se lekla, co tomu řekne Oldřich. Byla jsem nějaký čas sama a vysadila jsem antikoncepci. To jsem mu ovšem neřekla. Ale on se vlastně ani nezeptal. Mě už bylo přes třicet a začínaly mi tikat biologické hodiny. Asi jsem to tehdy riskla úmyslně,bez ohledu na partnera. Jenže Oldřich jako vždy, překvapil. Z mé zprávy měl radost. Hned druhý den mě pozval na romantickou večeři a požádal mě o ruku. Pak už následovala rychlá svatba, abychom ji stihli ještě před porodem.
První krásné roky
První roky naší malé rodiny byly plné pohody a lásky. Já s dcerou byla na mateřské. Oldřich vydělával dost peněz a snažil se i doma pomáhat. Naši Elišku přímo zbožňoval a byl by se pro ni klidně rozkrájel. Dohodli jsme se, že další děti už nechceme. Takhle se budeme moci Elišce věnovat naplno. Náš vztah mi připadal krásný a ničím neohrozitelný. Jak hluboce jsem se ale mýlila.
Nebezpečný věk
Když jsme slavili s Oldou jeho čtyřicátiny, všimla jsem si, že během rodinné oslavy několikrát odešel s mobilem na balkon. Nechtěla jsem vyzvídat. Říkala jsem si, že mu přejí kamarádi nebo, že jde o nějaké pracovní hovory. Jenže to byl teprve začátek. Manžel se začal chovat stále divněji a divněji. Chodíval později domů, začal pravidelně sportovat. A pak jsem udělala tu velkou chybu, když byla příležitost, podívala jsem se mu do mobilu. A tam jsem si přečetla slova plná lásky, která byla adresovaná ale někomu jinému, ne mně.
Dlouho marně mlžil
Když jsem se začala vyptávat, neustále mlžil a hledal různé výmluvy. Dodnes se stydím za to, že jsem ho začala sledovat, jak opravdová stíhačka. Bohužel jsem ale byla nakonec úspěšná. To, když jsem nečekaně přijela na naši chalupu. Elišku jsem naštěstí nechala u babičky. Oldu a Jitku jsem načapala v mé posteli. To bylo před deseti lety.
Plané sliby, velké chyby
Oldřich se tehdy kál, klečel přede mnou na kolenou, prosil, abych mu odpustila. A sliboval, že už se o nebude opakovat. Nakonec jsem mu odpustila. Ale nezapomněla. Oldřich si na Jitku už ani nevzpomněl. Ale cizí sukně ho lákat nepřestaly lákat. Doma se vydržel dlouho chovat ukázkově, ale já už byla neustále ve střehu. Podezřívavá, držela jsem se hesla „Důvěřuj, ale prověřuj.“ No a zase jsem přišla na to, na co jsem přijít nechtěla.
Jen tak, pro zábavu
Zjistila jsem, že manžel sice nemá žádnou dlouhodobou milenku. Zato má rozehráno několik „partií“ se slečnami ve věku naší Elišky. Tajné schůzky v autě za městem, rezervace hotelových pokojů. Prostě ty nejubožejší praktiky všech profesionálních záletníků. Bylo mi z toho strašně smutno. Odjela jsem sama na pár dní na chalupu. Probrečela jsem několik nocí, vůbec jsem netušila, co mám dělat. Svoji bolest jsem vykřičela při procházkách krajem. Musela jsem si přiznat, že Oldřicha stále moc miluju a nechci o něj definitivně přijít.
Vážný rozhovor
Po návratu domů jsem Oldovi řekla, co všechno vím. Byl tím dost zaskočený. Nedokázal mi ani říct, proč to dělá, co mu doma chybí. Nicméně se zase začal omlouvat, slibovat. Tvrdil, že vůbec nechápe, proč mi tak ubližuje. Dušoval se, že mě skutečně miluje, že jsem pro něj na celém světě ta jediná. Znovu jsem mu dokázala odpustit a život šel dál.
Naposled a bude konec
Oldřich ale s nevěrami nepřestal. Ta poslední se provalila teprve včera. Opět je tu s kyticí a pusou plnou slibů. Vím, že bych ho měla poslat definitivně do háje. Ale nedokážu to. Dcera už je dospělá a odešla z domu. Bojím se samoty a navíc Oldřicha stále miluju. Dostane další šanci, ale vážně už poslední.
Eva H. (56), Mělník
