Byla jsem ráda, když si Romana vzala mého syna. S dcerou byly kamarádky a jejich děti, mí vnuci, se mají rádi. Problém ale nastal v tom, že Romana je hysterická matka.
Dcera Blanka je vdaná a s manželem vychovává pětiletého syna Matěje. Oba jsou přiměřeně přísní i tolerantní. Naštěstí se ve výchově shodnou i se mnou. Z Matěje tak vyrůstá veselý, hravý, slušný a pohodový kluk. Je dost živý, někdy to je o nervy, ale na druhou stranu není zakřiknutý, je nebojácný a samostatný. Dcera i zeť jsou hodně sportovně založení, i to má vliv na jejich přístup k výchově. Rozhodně nechtějí, aby z kluka vyrostla nějaká bábovka.
Skvěle si rozuměly
Bohužel přesně v opačném duchu vychovává svého syna moje snacha Romana. Ten její se jmenuje Adam. S Matějem jsou od sebe dva měsíce. Romana chodila s dcerou do třídy, dva roky spolu seděly dokonce v jedné lavici. Rozuměly si, měly hodně podobné názory i smysl pro humor. Ani Romana ani Blanka neměly po porodu v okolí maminky s malými dětmi, proto byly rády, že má jedna druhou. Bydlí kousek od sebe, čtvrt hodiny pěšky. Když spolu začaly jezdit venku kočárem, najednou zjistily, že mají nejen hodně společného, ale i mnoho rozdílného. A to se týkalo především názorů na výchovu dětí i přístupu k nim.
Padla kosa na kámen
My si neděláme z ničeho příliš velkou hlavu, dáme na zdravý selský rozum, a hlavně nehledáme všechno na internetu. Když si s něčím neví dcera rady, nebo si není jistá, poradí se se mnou, zeptá se dětské lékařky a hlavně nepanikaří. To Romana je pravý opak. Všimla jsem si toho už v porodnici. Zpočátku se oběma holkám nedařilo kojit, sestřičky je uklidňovaly, že to všechno přijde, jen to chce čas a ať se zbytečně nestresují. Blanka se toho držela, ale Romana byla úplně hotová a hned udělala závěr, že ona žádné mléko mít nebude. Pochopitelně pravdu neměla a brzy začala kojit.
Hysterická matka
Podobné nervy měla i s tím, že Adámek ještě neleze, když Blanky Matěj už začal lézt o týden dřív. Pak že ještě nechodí, když je ve věku, kdy chodí většina dětí. A tak to bylo se vším. Můj muž jí začal říkat Muteř Katastrofa. K tomu se začaly postupně přidávat velmi rozdílné názory na to, co dětem dovolit, jak s nimi mluvit apod. Romana malého Adámka neustále okřikovala, co smí a co nesmí dělat. Na hřišti mu byla pořád u zadku, bála se, aby náhodou z prolejzačky nespadl, tak mu raději na ni zakázala přístup. Adámek pak celý nešťastný seděl s mámou na lavičce, zatímco Blanky Matěj lítal s ostatními dětmi po hřišti.
Ničí ho opičí láska
Podobně jsme na tom byly s jídlem. Zatímco dcera Matějovi občas dovolila nějakou tu sladkost, Adam nic takového nemohl. Tak jen smutně koukal. Dokonce nám snacha nejednou vytkla, že bychom neměli Matějovi před Adamem pamlsky dávat. Kdykoliv se jako rodina sejdeme, narážíme na problémy. Nedávno mi Matěj řekl, že už s Adamem nechce kamarádit, že s ním není žádná legrace a že je radši s Tomášem, který bydlí přes ulici. Snažila jsem se mu vysvětlit, že to Adámkovi bude líto, když s ním nebude chtít být. Ale chápu ho. Adam je bojácný, zakřiknutý, moc toho nenamluví a jen se drží máminy sukně. A vinu na tom nese jeho máma.
Alena (61), Cheb
