S city, které už jednou prožily otřes, by se mělo zacházet jako v rukavičkách. Moje žárlivost mě připravila o druhou šanci s mojí životní láskou! Jako mladá holka jsem byla dost přitažlivá a kluci se kolem mě jen rojili. Nijak jsem toho nezneužívala, patřila jsem vždy k typům, pro které věrnost znamenala hodně, a sama jsem v tomhle směru šla příkladem. Mezi svými ctiteli jsem si pečlivě vybí

Místní babičky byly přesvědčeny, že se na louce u hájovny dějí zázraky. Před Vánocemi tu docházelo k čemusi zvláštnímu. Vypadalo to, že tuhle záhadu nikdo nikdy nerozluští. Tatínek byl hajný. Naše hájenka trůnila na kraji lesa. Znala jsem les důvěrně. Dodnes bych se zavázanýma očima našla mýtinu U vysoké jedle, Kroupův posed anebo Kamenitý vrch. Les byl nejkrásnější v zimě. Smrky si oblékly

S Jirkou, ač byl o dost starší, jsme prožívali nádherné chvíle. Jako bychom byli jeden pro druhého stvořeni. Ale pak jednou přišlo velmi nepříjemné překvapení. Bývala jsem moderní dívka, emancipovaná a zuřivě nenávidící jakýkoli sentiment. Měla jsem krásné dětství a moc hodné rodiče, ale jakmile jsem začala brát rozum, kladla jsem si otázku, jak je možné, že jim stačí tak málo. Máma porodila čt

Koupil jsem si v bazaru zajímavý obraz, který mě doslova uhranul. V noci ale dívka na něm namalovaná ožívá a prochází se. Hledám jejího přítele. Ten obraz, vystavený ve výloze bazaru na náměstí, mě zaujal na první pohled. Byla na něm namalovaná dívka s dlouhými vlasy. Seděla na dřevěném molu a na hlavě měla slaměný klobouk. Obraz na mě působil uklidňujícím dojmem, a tak jsem ho koupil. Vzal

Ta kaplička mě vždycky přitahovala. Netušila jsem ale, jak moc mi učaruje, a že najednou začnu slyšet podivné hlasy, které mě budou zvát k sobě. Romantické údolí Modlivý důl se táhne pískovcovými skalami nedaleko Nového Boru. Je to tajemné poutní místo, o jehož původu se vypráví různé pověsti. Jedno léto jsme se s manželem rozhodli, že si sem uděláme výlet. Najednou jsem několik kroků před kapl

Můj tchán byl vždycky divný, nikdy jsem s ním nenašla společnou řeč. Ale dokud žila tchyně, dalo se to přejít, ona totiž byla jakousi tmelitelkou vztahů. Pak ale bohužel zemřela. Po její smrti to začalo být s tchánem ještě horší. Už tu nebyl nikdo, kdo by tlumil jeho nálady a výstřelky. Stal se z něj žlučovitý dědek, s nikým se nesnese a my to odnášíme asi nejvíc. Tchyni jsem měla ráda, byla to

Vyrůstala jsem v dětském domově bez rodičů a snila o tom, že jednou budu mít skvělého manžela a hodně dětí. Můj sen se nakonec splnil. Matka mě dala do kojeňáku ve čtyřech měsících. Měla jsem šanci na adopci, jenže máma takzvaně „projevovala zájem“ – posílala mi pohledy k narozeninám a k Vánocům, dárky ale žádné. Ani podívat se za mnou nikdy nepřišla. Když mě přijali na střední školu, byla j

Jako mladá dívka jsem zažila v domě svých rodičů děsivý večer, kdy se nad mou hlavou odehrál strašlivý boj. Vzala jsem si na pomoc našeho Azora. Moc tajemného mě v životě nepotkalo, ale kdysi dávno, když jsem byla ještě dívka, se mi stalo něco zvláštního. Bylo mi čtrnáct let a byla jsem sama doma. Rodiče byli v práci, jedna sestra u kamarádky a druhá měla rande. Bydleli jsme ve starém domku

Vnučka Barborka za mnou chodila ráda. Moc mi pomáhala. Já se ale nechala zaslepit negativním myšlením svého okolí a zachovala se k ní ošklivě. Myslím, že k tomu, co se mi stalo, hodně přispěla skutečnost, že jsem dlouho bydlela a žila sama. Člověk, který je starý a sám, je nakloněný tomu být nedůvěřivý a podezřívavý. Dlouho jsem byla soběstačná, ale nedávno se po jedné úporné nemoci, kterou jse

Taková velká láska to byla, a už od školky! Ti dva se nikdy nepohádali, rozdělila je až pandemie a malý prostor k dýchání. S Jirkou se měla dcera Lenka ráda od školky, dnes mají krásné čtyři děti. Lenka pracuje jako učitelka, její manžel je programátorem. Jsou moderní rodina, která jezdí na výlety, mají spoustu společných zájmů.Jakmile se u Jirky v práci objevily první případy koronaviru, přeše