Karla Pelikánová – 181. stránka – SkutečnéPříběhy.cz

články autora: Karla Pelikánová (6440 nalezených článků)

Díky své rodině jsem porazila nebezpečnou nemoc

3 minuty čtení

Když jsem si před několika lety nahmatala na prsu malou bulku, netušila jsem, jaké trápení mě čeká. Věci nabraly rychlý spád a já neměla čas začít se bát... Měl to být den jako každý jiný, ráno jsem vstala, šla do koupelny a náhodou jsem si na prsu nahmatala bulku. Věřila jsem, že se jedná o tukovou bouličku. Dcera přesto zavolala lékaři a už druhý den jsem byla na vyšetření. To bohužel odhalil

zobrazit více >>

Neuvěřitelný život

Falešné koledníky náš kocour dobře odhadl!

2 minuty čtení

Využili tradice, aby se vloudili do našeho bytu a kradli. Narazili ale na našeho statečného a neohroženého kocoura s ostrými drápy. Tři králové, co jdou k nám! Na ty se všichni u nás doma každý rok moc těšíme! Jak zaklepou na dveře, přednesou koledu, ochutnají, jak se mi letos povedlo cukroví a manželovi slivovice. A pak vezmou křídu a na futra napíšou tu známou zkratku, která bude naše obyd

zobrazit více >>

Moje rodina

Bojím se, že moje vnučka už nikdy nezhubne

2 minuty čtení

Kila navíc zdědila naše Lenička po své matce. Stále jen přibírá, o hubnutí nechce ani slyšet, miluje jídlo a nic ji od gurmánských orgií neodradí. Když bylo mé snaše Janě sedmnáct, byla štíhlá jako proutek. Krásná holka, která si mohla vybírat. Vybrala si mého syna, pár let spolu chodili, chtěli se i vzít, ale její matka dělala všechno pro to, aby svatbě zabránila. Myslela si, že si najde Ja

zobrazit více >>

Na citlivé téma

Bujaré oslavy nám vzaly našeho pejska

3 minuty čtení

Příběhů se špatným koncem, kdy se pes lekl dělobuchů, utekl nebo ho přejelo auto, je každoročně dost. Taková zkušenost neminula ani nás. Náš pes Maxík se nikdy dělbuchů nebál, až do okamžiku, kdy jednou v klidu ležel a vyspával u okna a někdo nám hodil petardu přímo na parapet. To byla rána! I když to bylo za sklem, prásklo to našemu Maxíkovi rovnou u hlavy, a od té doby jsme začali prožívat pe

zobrazit více >>

Neuvěřitelný život

Kocour Vendelín mi zachránil život

3 minuty čtení

Zkolabovala jsem při práci na zahrádce. Široko daleko nebyl nikdo, kdo by si toho všiml a zavolal záchranku. Přesto jsem se pomoci dočkala. Říká se, že nejlepším přítelem člověka je pes, mě ale zachránil život kocour Vendelín. Bydlím ve městě, kde k sobě mají lidé sice blízko, ale o to více jsou k sobě nevšímaví. Musím dokonce říct, že mezilidské a hlavně sousedské vztahy jsou mnohdy náročné a je

zobrazit více >>

Moje rodina

Svou spřízněnou duši jsem našla až ve vnučce

5 minut čtení

Celý život jsem se potkávala s nepochopením. Miluji umění a naprosto jsem se zbláznila do malování. Už od dětství jsem malovala každou volnou chvíli. Bohužel, má racionálně založená rodina mě nikdy nepochopila. Jako malá holčička, která vyrůstala na vesnici, jsem byla vždycky tak trochu černá ovce rodiny. Moje maminka byla učitelka fyziky a tatínek profesorem matematiky v Praze. Třikrát v týdnu o

zobrazit více >>

Tajemné příběhy

Životem mě provází tajemný hlas

3 minuty čtení

Usadil se mi v hlavě už jako dítěti, radí mi, konejší mě a domlouvá, když dělám hlouposti. Bojím se, že jsem psychicky nemocná. Jeho rady jsou ale nad zlato. Jako dítě jsem si ráda hrála sama, protože jsem si sama nepřipadala. Spíše naopak. Hrála jsem si vždy s někým, v myšlenkách si s ním povídala a ta bytost mi odpovídala. A taky se se mnou učila, počítala příklady, probírala problémy, které js

zobrazit více >>

Moje rodina

Naše děti se od narození k smrti nenáviděly

5 minut čtení

S mužem jsme toužili po šťastné rodině. Oba jsme pocházeli z vyrovnaného prostředí, kde každý pomáhal každému. Náš syn s dcerou se ale nejenže nemuseli, ti dva si šli přímo po krku... Považovali nás za ideální pár. Každý se za námi otočil. Dokonce nás často fotografovali. Už ve škole jsme viseli spolu na nástěnce, byla to jakási školní akce, fotograf se rozhlédl a bez rozmýšlení vybral ze všech ž

zobrazit více >>

Neuvěřitelný život

Sázka o chlapa

3 minuty čtení

Miluška s Helenou se bály, že zůstanou na ocet, a tak dělaly všechno možné. Dokonce se vsadily o našeho vedoucího. Seděly jsme v kanceláři tři: Miluška, Helena a já. Kolegyním bylo už přes třicet, mně táhlo na třiadvacátý rok. Všechny tři jsme byly svobodné, a někdy mi připadalo, že to Milušku s Helenou hodně trápí. Lidově řečeno, lezlo jim to na mozek. Bály se, že zůstanou na ocet. Občas si náš

zobrazit více >>

Neuvěřitelný život

Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!

5 minut čtení

Ochranka vlekla plačící maminku s malou holčičkou k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polívku a přesnídávku. Nemohla jsem se na to dívat... Nebylo mi přáno mít děti. Moc jsem po nich toužila, ale moje zdravotní problémy byly velké. Ačkoliv jsem byla žena, za kterou se každý chlap ohlédl, rozhodně jsem neměla o nabídky nouzi, nakonec jsem vždycky zůstala sama. Ti bezdětní v mém mládí mě nakonec op

zobrazit více >>

‹ PŘEDCHOZÍ

DALŠÍ ›