Dnes se se soukromými vysokými školami roztrhl pytel. Získat titul už není tak obtížné jako kdysi, kdy vysokou studovali opravdu jen ti nejnadanější.
Když nejmladší kolegyně odcházela na mateřskou, sháněli jsme někoho na zástup. Jednou přišel vedoucí provozu s tím, že sehnal mladou a nadějnou zaměstnankyni. Dost nás to překvapilo, protože do personálních věcí se nikdy nepletl.
„Je mladá, ještě studuje, ale talentovaná,“ jásal. „Má stáže v zahraničí a bude cennou posilou našeho obchodního oddělení.“
Moc mi neseděla
Tak k nám nastoupila Blanka. Nesedla mi hned první den. Cítila jsem z ní faleš a neupřímnost. Každou chvíli byla mimo kancelář, prý pracovní schůzky, ale smlouva stále nikde žádná. Vždy to na něčem údajně zkolabovalo. Konflikt přišel po půl roce.
Blance došly vizitky a přišla za mnou, jestli je možné nechat natisknout nové. Když jsem na stůl dostala jejich návrh, už jsem se chystala automaticky načmárat podpis, když mě něco zarazilo.
Před jejím jménem byl titul Mgr. A. Netušila jsem, že Blanka už dostudovala. Při nástupu říkala, že už jí zbývá jen diplomka, ale už dlouho k tomu nic neříkala.
Proč se nepochlubila?
„Nevěděla jsem, že už máš titul. Mohu gratulovat?“ přišla jsem k ní. „Nepřipadalo mi to důležité,“ odpověděla a zarytě hleděla do počítače. „Máš zajímavý titul, to jsem asi nikdy neviděla,“ poznamenala jsem.
Nedalo mi to a zašla jsem za šéfem osobního oddělení. „Soňa tu má nejvyšší vzdělání gymnázium,“ podíval se hned do složek. „Ať za mnou přijde s diplomem.“
Vyřídila jsem jí to a doma se pak zeptala manžela, který učil na vysoké škole, jestli zná titul Mgr. A. „To je nesmysl,“ zareagoval. „Ale podívej se na stránky té její akademie, tam přece bude, jaký titul absolventi získávají.“
Samozřejmě tam bylo MgA. Bylo mi jasné, že si vymýšlí, a když s diplomem na osobní nedošla, schválila jsem vizitky bez titulu. Za týden si mě zavolal vedoucí: „Byla u mě Blanka, že ji šikanujete!“
Pomlouvala mě
Vysvětlila jsem mu, co se stalo, ale asi mi nevěřil. Pak se ke mně doneslo, že Blanka chodí po podniku a vypráví, že ji nenávidím, protože je mladší, hezčí a schopnější.
Prý jsem jí nejdřív řekla, ať si napíše na vizitku titul, když už brzy skončí školu, pak jsem z toho udělala aféru. Na jedné akci jsem potkala bývalou kolegyni, která shodou okolností již s naší Blankou určitou zkušenost měla.„Máš tam Blanku?“ zeptala se mě.
„To ti nezávidím, rozvrtá každý kolektiv. Ale hlavně bacha, je vychytralá a měla snahu podvádět.“ Za několik týdnů jsem zjistila, že si Blanka chtěla nechat proplatit reprefond, a to rovnou ve výši pěti tisíc. Nic takového u nás nebylo do té doby zvykem. A podpis pod fakturou byl můj, ale zfalšovaný!
Odhalila jsem podvod
S finančním ředitelem jsme si ji zavolali, a protože jí brzy končila roční smlouva, oznámili jsme jí, že nic proplacené nedostane a že končí. Jako bumerang se to obrátilo proti mně.
Vedoucí zuřil, že jsem prý vyštípala nejlepší mladou posilu našeho obchodního oddělení! Bůh ví, čím ho Blanka omámila, protože náš šéf byl do té doby vždy příčetný a spravedlivý.
Naštěstí na volné místo nastoupila paní ve středním věku a vztahy v našem podniku se rázem zase zklidnily.
Marta T. (58), Blansko
