Domů     Vyrazili jsme na líbánky
Vyrazili jsme na líbánky
5 minut čtení

Být s někým víc než polovinu života už něco znamená. Koho by ale napadlo, že se desítky společných let dokážou ve vteřině rozbít jako domeček z karet.

Prožívala jsem báječné období. Právě se mi narodil vnuk Kája, kterého jsem si okamžitě zamilovala.

Zbývalo mi pár měsíců do důchodu, peněz jsme s manželem měli našetřeno dost, abychom bez problémů vystačili a mohli společně i cestovat a splnit si tak náš celoživotní sen.

Nemohla jsem se dočkat, až budeme s manželem Karlem oba v důchodu a budeme mít dostatek času poznat celou Evropu. A pokud nám to zdraví a finance dovolí, plánovali jsme se podívat i za oceán.

Šokující návrh

Jednou večer jsem po klasickém hektickém dni seděla s manželem u televize a sledovala zprávy, když Karel zničehonic pronesl: „Chtěl bych se nechat rozvést.“ Otevřela jsem pusu a podívala se na něj s očima dokořán.

„Jestli to měl být vtip, Karle, moc se ti nepovedl,“ zašeptala jsem do hrobového ticha a v tu chvíli pocítila, jak se mi žaludek stahuje úzkostí.

Nevěřila jsem vlastním uším

„Ne, Jano. Není to vtip, opravdu se chci nechat rozvést. Nedokážu to správně vysvětlit, ani říct proč, ale přijde mi to jako nejlepší řešení.“ Seděla jsem jako opařená. Všimla jsem si, že se Karel posledních pár měsíců chová divně.

Už to nebyl ten stále dobře naladěný a usměvavý chlap, kterého jsem si před sedmatřiceti lety vzala. Ale stárneme, to se stává, že se člověk s věkem změní, a tak jsem nepřikládala jeho chování velký význam.

Neměla jsem sílu vzdorovat

Chvíli jsme mlčky seděli před televizí, a zatímco já vstřebávala tu strašnou novinku, on čekal, jak zareaguji. „Jak chceš,“ řekla jsem po chvíli a šla si lehnout.

Neměla jsem sílu třísknout za sebou dveřmi, jen jsem je tiše zabouchla a s pláčem zabořila hlavu do polštáře. Byla přede mnou dlouhá a nepříjemná noc plná ošklivých snů.

Strach ze samoty

Karel měl nejspíš dost naspěch, protože mi hned další den přinesl rozvodové papíry i s doložkou o majetkovém vyrovnání. Byla jsem ze všeho, co se stalo, v takovém šoku, že jsem si dokumenty ani pořádně nepřečetla a podepsala je.

Slíbila jsem si, že budu tak silná, jak to jen půjde, a že rozhodně nechci každý den probrečet. Dokud jsem chodila do práce, šlo to zvládnout, ale jakmile se začal blížit termín posledního dne v zaměstnání, začala na mě doléhat deprese.

Jako bez života

V nejhorším období mého života pro mě byla oporou dcera se synem, jejich partneři a samozřejmě vnuk. Vždy, když jsem se potřebovala vybrečet nebo si jen tak popovídat, mi byli nablízku.

Když jsem byla s nimi, dalo se to vydržet, ale na člověka, který je zvyklý starat se více než třicet sedm let o manžela, se to musí nějak projevit. Skoro jsem nevycházela z bytu, téměř nic jsem nejedla, jen jsem seděla v oblíbeném křesle mého manžela.

Skoro jsem ho nepoznala

Jedno odpoledne zazvonil někdo u dveří, nikoho z dětí jsem ale nečekala. Když jsem otevřela, zůstala jsem stát jako solný sloup. Toho, kdo za nimi stál, bych málem nepoznala. Byl to Karel. Vypadal jako spráskaný pes.

Zanedbaný, neostříhané vlasy, nevyžehlená košile se mu lepila na záda. Takový pohled byl skutečně zarážející.

„Co tady, proboha, děláš?“ vypravila jsem ze sebe po pár vteřinách. „Ahoj, Jano. Pustila bys mě dovnitř, prosím?“ pokusil se usmát a já mu se srdcem v krku ustoupila stranou.

Zamířil rovnou ke svému oblíbenému křeslu, do kterého se svalil a po očku po mně koukal. Já mezitím uvařila kávu a do misky nasypala pár zbylých sušenek.

Prozradil svůj strach

„Co tě sem přivedlo?“ zeptala jsem se zpříma. Podíval se na mě s takovým výrazem, který jsem u něj nikdy v životě neviděla. V očích se mu zračilo tolik emocí. Chvíli na mě zíral, pak pomalu začal: „Jani, chtěl jsem s tebou o něčem důležitém mluvit.

Konečně jsem si v sobě udělal pořádek a zjistil jsem, co chci, a taky proč jsem toužil naše manželství opustit.

Když se narodil malý Kája, měl jsem ohromnou radost, ale také jsem se vyděsil. Najednou je ze mě dědeček. Vždyť už patřím do starého železa, co ještě můžu zažít?“ zadíval se do země a já viděla, že mu z očí vytekla slza.

Nutný čas na přemýšlení

Zalila mě vlna soucitu a porozumění. A přestože mi ho bylo líto, stále jsem cítila vztek. Mám mu teď odpustit? Nakonec jsem ho poslala pryč. Potřebovala jsem si to nechat projít hlavou. Ať jsem přemýšlela sebevíc, táhlo mě to zpátky ke Karlovi. Chyběl mi víc než cokoliv jiného.

Týden mi trvalo, než jsem se rozhodla. A pak jsem mu zavolala. „Karle, pokud mi dáš čas a ukážeš mi, že ti zase můžu věřit, slibuji, že se pokusím.“ Nastalé ticho prolomil jeho chrčivý hlas. „Janičko, ty jsi báječná žena. V takovou odpověď jsem ani nedoufal. Budu se snažit jako nikdy dřív.“

Zamilovaná jako po svatbě

O víkendu pro mě přichystal překvapení. Výlet do Paříže. Chodili jsme po městě, viděli snad všechny památky, kousek od Vítězného oblouku na hlavní třídě popíjeli kávu a smáli se jako zamlada. Za měsíc mě vzal do Benátek.

Za půl roku se nastěhoval zpátky domů a já cítila, že jsem se rozhodla správně. Už jsem měla zase toho svého starého Karla, ze kterého sršel humor a dobrá nálada na každém kroku, a takového ho miluji dodnes.

Pravé lásky se člověk nesmí vzdát, i když je společná cesta plná překážek a karambolů.

Jana P. (60), Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Se smrtí mého milovaného Pavla jsem se nemohla dlouho smířit. Až jednoho večera, kdy jsem na něj vzpomínala, se přihodilo něco nečekaného. Manžel před časem prohrál boj s nemocí. Byl láskou mého života. Smířila jsem se s tím, že dožiji sama. Nikoho jiného jsem k sobě nechtěla. Ukázalo se však, že mě měl Pavel tak moc rád, že nedokázal opustit náš svět. S Pavlem jsem strávila téměř čtyřicet let.
5 minut čtení
Když mi bylo dvacet pět let, postihla mě tragédie. Jela jsem jako robot a nemyslela jsem, že mě potká ještě něco krásného. Když jsem před třemi lety slavila své padesáté narozeniny, trochu jsem bilancovala svůj život. V jednom jsem měla a mám jasno – mám vedle sebe opravdu výjimečného člověka. Chlapa, který mě vždycky podržel a sdílel se mnou těžký osud. Nikdy jsem nebyla moc sentimentální, ale
6 minut čtení
S Lubošem jsme se znali odjakživa. Výborně jsme si rozuměli a chtěli jsme se vzít. Jenomže on byl až příliš atraktivní, moc se líbil holkám. Byla jsem přesvědčena o tom, že Luboš je největší láska mého života. Ale už několikrát jsem si vzpomněla na cikánku, kterou jsem potkala na pouti, když mi bylo čtrnáct. Nechtěla jsem, aby mi věštila z dlaně, i když mi to tak vehementně nabízela. Popadla mo
3 minuty čtení
Láska kvete v každém věku. Poté, co mi zemřel celoživotní partner, jsem se přihlásila na seznamku a našla štěstí! Ráda bych vám vyprávěla příběh, který není smutný, ale dojemný. Dovedla mě k tomu moje sousedka, která, ač je jí jen lehce přes padesát let, nemá odvahu to změnit. Já jsem to udělala! Nerada chodím s kůží na trh a svěřuji se se svým životem, ale právě proto, že vím, že je spousta že
6 minut čtení
Vesnice neměla hospodu, prodejnu ani kostel. Byla tu jen kaplička, zchátralá autobusová zastávka a rybník s několika kachnami. Když jsem se od rodičů dozvěděla o tom stěhování, málem jsem spadla ze židle. Ani neumím vypovědět, jak moc jsem milovala městský život. Na můj názor se neptali Nejdřív jsem si myslela, že je to apríl a že je to vtip, protože taková pohroma se v mém životě přihodi
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zářivý maják Syncline House
rezidenceonline.cz
Zářivý maják Syncline House
Maximálně průsvitné struktury, světlé a funkční materiály, efektivní technologie, ideální klima a komfort, dokonalý design. Jasně definovaný promyšlený projekt, nedávno dokončený týmem studia Omar Gandhi Architect ve složení Omar Gándhí, Peter Braithwaite, Elizabeth Powell, Devin Harper a Ozana Gherman, představuje ztělesnění veškerých požadavků na moderní soudobé bydlení. Pro rodinu movitého investora – pár se smíšenými
Filip Rajmont v pasti intrik a nenávisti: Co se skrývá za oponou?
nasehvezdy.cz
Filip Rajmont v pasti intrik a nenávisti: Co se skrývá za oponou?
Herci Filipu Rajmontovi (47) už dochází trpělivost s tím, že existence jeho postavy v seriálu Ulice je závislá na herečce Lence Zahradnické (39), která je stále na mateřské. Pokusí se jí zbavit? Vy
Lehké cookies
nejsemsama.cz
Lehké cookies
Cookies jsou opravdu lahodné. Ty z našeho receptu jsou navíc lehké jako dech. Ingredience: ● 1 hrnek cukru ● 1 šálek tmavého třtinového cukru ● 1 malý hrnek pokrájeného změklého másla ● 2 vejce ● 1 lžička prášku do pečiva ● 1 vanilkový cukr ● 2 malé hrnky ovesných vloček ● 2 malé hrnky kukuřičných lupínků ● 2 malé hrnky celozrnné mouky ● 150 g čokolády (minimálně 70 %
Ztratila životní lásku i naději
skutecnepribehy.cz
Ztratila životní lásku i naději
Hana byla spořádaná žena a vzorná manželka. Celé městečko ji obdivovalo. Pak se však stalo něco, co ji vykolejilo a změnilo k horšímu. V našem městečku jsme se všichni znali. Prodávala jsem v místním lahůdkářství, a to víte, do lahůdkářství chodí každý. Hanu jsem znala, bydlela ve vilce u nádraží. Její manželství bylo přímo čítankové, občas jsem dávala Hanu a jejího muže za
Perlové týdny Halada 2025
iluxus.cz
Perlové týdny Halada 2025
V květnu a červnu proběhne největší prodejní výstave perlových šperků v Čechách a na Slovensku. Legendární a největší akce rodinného klenotnictví Halada má tradicí již několik desetiletí. Na akci s
Mauricius: Zelený klenot Indického oceánu
epochanacestach.cz
Mauricius: Zelený klenot Indického oceánu
Je ideálním místem pro exotickou dovolenou. Na své si zde přijdou zamilované dvojice, rodiny s dětmi i vášniví golfisté. Dovolenou můžete strávit na jednom místě, nebo do ní zakomponovat sousední ostrov Reunion. Na Mauriciu se rozhodně nebudete nudit. V Indickém oceánu existuje ostrov, který vaše sny může změnit ve skutečnost. Po celý rok zde panují
Gruzie plná chutí a vůní
epochalnisvet.cz
Gruzie plná chutí a vůní
Země pro mnohé neznámá skrývá velké kulinární bohatství, což může být pro ty, kteří pamatují jen známý koňak nebo čaj opravdovým překvapením. A pohostinnost místních je pověstná. Však také jedno z přísloví zní: Host je dar Boží.   Gruzínská kuchyně není jenom jedna, po staletí vstřebávala vlivy turecké, íránské a posledních dekádách i ruské. Navíc
Mikroplasty pod lupou: Hrozba pro fotosyntézu a celý ekosystém
21stoleti.cz
Mikroplasty pod lupou: Hrozba pro fotosyntézu a celý ekosystém
Každý den každý z nás vdechuje kyslík, který z velké části pochází z moří a oceánů. Ano, hlavním producentem tohoto plynu není deštný prales, ale drobné mikroskopické řasy a fytoplankton. A ten je teď
Výzkum UFO v Česku: Tisíce případů za 33 let!
enigmaplus.cz
Výzkum UFO v Česku: Tisíce případů za 33 let!
Po pádu železné opony se u nás začaly rozvíjet různé oblasti bádání. Nechyběl ani zájem o věci nevysvětlitelné, nadpřirozené nebo alespoň nějakým způsobem tajemné. Hozené rukavice zkoumání fenoménu ne
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
epochaplus.cz
Robin Hood: Mýtus, legenda, nebo skutečný král zbojníků?
Kdo by neznal jméno Robin Hood? Slavný psanec ze Sherwoodu se za staletí proměnil ve folklorní ikonu, hrdinu stovek knih, filmů i seriálů. Ale kdo vlastně byl muž, jehož příběh přežil staletí a stal se symbolem spravedlnosti? Mýtus, nebo historická postava? Příběh, který přerostl do legendy První dochované zmínky o Robinovi pocházejí ze 14. století.
Operace Příboj: Krotil Stalin Pobaltí deportacemi na Sibiř?
historyplus.cz
Operace Příboj: Krotil Stalin Pobaltí deportacemi na Sibiř?
V Moskvě usoudili, že po dobrém to s litevskými, lotyšskými a estonskými rolníky nepůjde. Proto Stalin sáhne po osvědčené zbrani. Masovými deportacemi chce odpor obyvatel Pobaltí zlomit. Sověti zorganizují operaci Příboj, během níž pošlou do vyhnanství na 100 000 nežádoucích osob! Litva, Lotyšsko a Estonsko vyhlásí v roce 1918 nezávislost. To ale neznamená, že by
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
tisicereceptu.cz
Velikonoční jehněčí kolínka na víně
Jaké by to byly Velikonoce bez pořádného masa? Ingredience 4 jehněčí kolínka 2 cibule 50 g másla 6 stroužků česneku 10 kuliček pepře 3 bobkové listy 6 dcl červeného vína, 4 snítky rozmarý