Bydlíme v domku na severu Čech. Dodnes se díváme s manželem na fotky z té spouště, a nemůžeme uvěřit, proč to zasáhlo jen nás, a souseda ne?
Při nedávném tornádu na Moravě jsem si vzpomněla na událost, která se stala před více jak dvaceti lety. Bydlíme v domku nedaleko Varnsdorfu, jsme tu spokojení. Moře ani hory nám nechybí.
Rádi se ale díváme na cestopisné pořady a u zpráv o přírodních katastrofách jsme si říkali, jaké máme štěstí, že se nic takového neděje u nás. Pak jsme se ale na vlastní kůži přesvědčili, že když si příroda umane, o naši jistotu nás rychle připraví.
Přijde bouřka?
To odpoledne jsme stály se sousedkou u plotu a klábosily. Manžel dělal něco v garáži a soused opravoval komín. Sousedka mi líčila, že celou noc nespala, protože ji bolely klouby. Asi přijde bouřka, stěžovala si. Přitakala jsem, že i manželovi se špatně dýchá, tak se něco přižene.
I náš pes Astor v noci vyl, byl neklidný i během dne, pobíhal sem a tam a neustále hrabal. Kocoura jsem neviděla už dva dny, ale u něj to bylo normální. Sousedka mi pak barvitě líčila, že jí zase hrozně dupou králíci a jeden utekl, když je krmila.
„To bude asi krupobití! Už se ženou mraky z Německa,“ konstatovala. Zvedl se vítr a já volala na manžela, ať mi jde pomoct sebrat prádlo. Vylezl z garáže a v tom se to stalo.
Proč jenom my?
Během několika sekund se vytvořil na poli za domem sloup z rotujícího větru a zamířil k naší zahradě. Vběhli jsme s manželem do domu za Astorem, ten hrozný lomoz trval jen chvilku a pak nastalo hrobové ticho.
Opatrně jsme vystrčili hlavy ze sklepa, a když Astor vyběhl dveřmi z domu ven, troufli jsme si za ním i my.
Pohled na naši zahrádku byl zoufalý. Všechno bylo rozházené a uprostřed trávníku v místě, kde ještě před chvílí stál strom, zela díra. Soused seděl na střeše u komína jako zkamenělý, začal vnímat až po třetím zavolání: „Strom máte v rybníku,“vyrazil ze sebe konečně.
Spoušť na zahradě byla neuvěřitelná, dům ale stál. „Tomu nikdo neuvěří!“ vyhrknul manžel. „Nic neuklízej, všechno musím vyfotit!“ A běžel pro fotoaparát. Třesoucí se soused slezl ze střechy, sousedka se rozhlížela, jaké škody se staly na jejich pozemku. Nikde se jim neulomila ani větvička.
Soused, který na střeše jediný všechno shora viděl, protože neměl šanci slézt. Vyprávěl, že tornádko rajtovalo výhradně po naší zahradě. Když vyrvalo strom, rozběhlo se s ním k nedalekému rybníku.
Tam s ním praštilo do vody a rozběhlo se zpátky na pole, kde zmizelo za ohybem lesa. Tak jsme se stali svědky úkazu, který u nás teoreticky neexistoval. Nejspíš to ale byla jen první vlaštovka.
Ivana (53), Varnsdorf