Seděla jsem na terase naší chatky a byla bezradná. Postrádala jsem zlatou náušnici a prsten po mamince. Podezírala jsem všechny.
Ležela jsem na zahradě a opalovala se. Měla jsem napečeno, už jen hosté chyběli. Čekala jsem dceru s rodinou. V jednu chvíli jsem si prohrábla vlasy a s hrůzou zjistila, že mi chybí zlatá náušnice.
Bude v posteli! Vyskočila jsem a běžela ji najít. Raději jsem sundala i tu druhou a vložila je do šperkovnice. Jenže v tu chvíli zatroubilo venku auto. To jsou oni!
Tak milý pták!
Běžela jsem a šperkovnici nechala ležet u postele otevřenou. Kromě náušnic v ní byl ještě zlatý prstýnek po mamince. Odpoledne se povedlo. Grilovali jsme na zahradě, domem nám prošlo dost lidí – i sousedka.
Přinesla vnukům ukázat ochočenou straku, kterou měli doma. Straka byla komediantka, chodila po stole, ukláněla se a radostně zobala semínka, co jsme jí dávali. Pak se rozletěla nad zahradou. Sousedka si starosti nedělala. Straka vždycky trefila domů.
V podezření
Bavili jsme se až do večera, stavili se ještě známí z vesnice a manželův kamarád. Po setmění se dcera s rodinou zvedla, nasoukali se do auta i s mou výslužkou a odjeli. Když jsme si šli s mužem lehnout, dostala jsem v ložnici šok. Šperkovnice byla prázdná.
Pohádali jsme se, že jsem ji tam neměla nechat ležet, a pak jsme dlouho tipovali zloděje. Než jsem stihla někoho obvinit, přihnal se manželův kamarád, že si u nás zapomněl hodinky.
Něco s manželem opravovali a sundal si je. Nebyly k nalezení. Odešel naštvaný a tvářil se, že jsme mu je zapřeli. Pak jsme seděli s manželem mlčky na terase a cítili jsme se mizerně.
Tik tak
Do toho se vhrnula do vrátek sousedka. Posadila se k nám, a povídá: „Té naší strace něco je, pořád tiká.“ To nás probralo z letargie. „Myslíš, že je spolkla?“ povídá manžel, když jsme ptáka prohlíželi.
„Tak velké hodinky?“ Běžela jsem volat vnukovi, který se ve zvířatech vyznal. Ano, straka dokáže napodobovat různé zvuky – i tikání hodinek. „Ona je nespolkla, ona je ukradla!“ došlo nám.
Políčili jsme na zlodějku past v podobě bižuterie a číhali, kam s ní poletí. Nakonec jsme tu její skrýš objevili. A nebyly v ní jenom hodinky, moje náušnice a prstýnek po mamince, ale ještě spousta dalších věcí, včetně zubů pana starosty!
Soňa(67), Jihlavsko