Domů     Idol dívčích srdcí jsem si nakonec vzala já
Idol dívčích srdcí jsem si nakonec vzala já
7 minut čtení

Na koncertě kapely, která hrávala v našem okolí, jsem nikdy nechtěla chybět. Ale nebyla to hlavně muzika, co mě k nim poutalo. Hlavu mi zamotal její pohledný kytarista.

Už když jsem chodila na střední školu, hrávala u nás v okolí kapela složená ze čtyř mladých kluků. Byla to taková ta typická amatérská parta, která byla jistotou na každé zábavě v kulturáku i na letním parketu.

A všechny holky, včetně mě, z nich byly dočista paf. Musely být na každém koncertě, a tam tajně doufaly, že si jich některý z nich všimne.

Domácí vězení

Bylo mi sedmnáct let a v té době jsem považovala za zázrak, když se mi podařilo přemluvit rodiče, aby mě večer pustili z domu. Možná proto, že jsem byla jedináček, se o mě starali až s úzkostlivou péčí.

Ihned po škole jsem vždy musela domů, a na to, abych lezla po stromech nebo chodila k rybníku, jako ostatní děti, jsem mohla rovnou zapomenout.

„Mohlo by se ti něco stát,“ říkala maminka, nezávisle na tom, kolik mi bylo let. Když mi bylo osm, byla pro mě tahle její věta jako zákon. Od patnácti let už jsem ji ignorovala, jak jsem jen mohla. Nedokázala jsem pochopit, proč všichni ostatní můžou všechno a já nic.

Přišla jsem si často jako zavřená v domácím vězení a nemohla jsem se dočkat toho, až si jednoho dne budu moct dělat, co se mi zachce. Rodiče nakonec pochopili, že se svými věčnými zákazy nic nezmohou. A tak jsem šla na svou první zábavu.

Konala se u nás v sokolovně a byli tam snad všichni mí vrstevníci z blízkého i vzdáleného okolí.

„Tak takhle to vypadá, když vám rodiče popustí uzdu,“ říkala jsem si při pohledu na své spolužáky, kteří se už tak brzy po začátku akce potáceli opilí. Zakrátko začala hrát kapela. Ta, na kterou se těšily všechny přítomné slečny.

Byla jsem na jejich koncertě poprvé, ale v tu ránu mi bylo jasné, proč mají kluci z kapely u děvčat takový úspěch.

Nejenže hráli opravdu dobře, ale všichni také dobře vypadali. Zvlášť z jejich kytaristy a hlavního zpěváka jsem nemohla spustit oči. Holky říkaly, že se jmenuje Šimon, a že právě na něj si dělá zálusk snad každá z nich. O tom jsem nepochybovala.

Už jen to, že hraje na kytaru a zpívá, ho v dívčích očích vystřelovalo do astronomických výšin, a on byl ještě k tomu, opravdu pohledný kluk.

A rychle domů

Po koncertě jsem chvátala domů, abych stihla večerku, kterou mi rodiče nařídili. Nechtěla jsem je zklamat, když už mě konečně pustili ven, ale mrzelo mě, že nemohu jít s ostatními holkami, které se rozhodly pozvat kapelu na panáka.

„Všechno ti budu zítra vyprávět,“ řekla mi kamarádka Lenka a spěchala se co nejrychleji protlačit davem až ke svému idolu.

Další den se u mě zastavila, aby mi všechno z uplynulého večera vyklopila hezky zatepla. Zdá se, že jsem přišla o hodně. Kamarádkám se podařilo pozvat na panáky celou kapelu, a Lenka si dokonce povídala se Šimonem. Záviděla jsem jí jako malé dítě.

Okamžitě jsme se shodly, že na dalším koncertě chybět nemůžeme. Konal se za pár týdnů v nedalekém městě, kam jsme vyrazili vlakem. Musím říct, že zdejší zábava byla ještě divočejší než ta, kterou jsem zažila u nás.

Už během druhé písničky na Šimona odněkud z davu přilétla podprsenka a než dohráli poslední skladbu, měl jich kolem sebe slušnou zásobu. Něco takového jsem ještě neviděla a bylo mi stydno za všechny ty slečny, které do téhle sbírky přispěly.

Od hlavy až k patě

Jakmile koncert skončil, opět se všechny fanynky, včetně mých kamarádek, snažily prodrat co nejblíž, aby si s muzikanty mohly popovídat. Na tohle já jsem nebyla.

I když se mi Šimon líbil, odmítala jsem se před ním tlačit v davu a předhánět se, kdo ho první pozve na zelenou. „Jdu se projít,“ řekla jsem kamarádkám a odešla ven.

Obešla jsem náměstí, překročila dva spící opilce a nabídla jsem kapesník slečně, která bůhvíproč plakala na schodech před sokolovnou. Nejraději bych jela domů, a tak jsem chtěla jít dovnitř a poprosit holky, abychom odjely dřívějším vlakem.

Nejdříve jsem se ale musela protlačit davem, který se shlukl před vchodem do sokolovny.

Už jsem byla skoro uvnitř, když v tom jsem za zády uslyšela něčí „Pozor,“ a v tu ránu mi na hlavě přistál kelímek s jakousi tekutinou. Byla jsem od hlavy až k patě zlitá pivem. „Kterej pitomec?!“ napadlo mě, zatímco jsem se vzpamatovávala z toho šoku.

Na odpověď jsem nemusela dlouho čekat, viník se vzápětí přihlásil sám a začal se mi omlouvat. „…strčili do mě, nechtěl jsem tě polít…,“ dušoval se hlas za mými zády. Chtěla jsem mu vynadat, když jsem se ale otočila, nestačila jsem se divit.

Přede mnou stál Šimon. Idol každé svobodné dívky z okolí.

Takhle zblízka byl snad ještě hezčí. A já na něj beze slova zírala, jako kdybych ztratila hlas. To mlčení protrhl až on, když mi nabídl, že mi dá suché triko a koupí mi pití.

Odmítla jsem, místo toho jsem potřebovala na vzduch, z toho pivního odéru se mi začínalo dělat zle.

Šimon mě jako správný gentleman chtěl doprovodit, a tak jsme si společně obešli několik koleček okolo náměstí. Ještě několikrát se mi omluvil, mrzelo ho, jak moc jsem to schytala.

Tričko i sukně mi mezitím uschly, ale netušila jsem, jak doma vysvětlím, proč jsem cítit jako pivní sud.

Dlouho jsme si povídali a já jsem zjistila, že Šimon není jen kluk, co hraje na kytaru a láme dívčí srdce na potkání. V Praze studuje vysokou školu a je vlastně hrozně milý, chytrý a vtipný.

Čas s ním tak utíkal, že jsem málem zapomněla na vlak, který jsem musela stihnout.

Ač jsem nechtěla, musela jsem se rozloučit. „A přijdeš na další náš koncert? Rád bych tě viděl,“ řekl mi ještě na rozloučenou a já slíbila, že určitě nebudu chybět. Jak bych mohla?

Třeba i oknem…

Kamarádky už na mě čekaly celé nervózní na nádraží, když jsem jim popsala, co se stalo, nechtěly mi věřit. Bylo jasné, že tentokrát závidí ony mně. Nemohla jsem se dočkat, až Šimona zase uvidím, ale tentokrát jsem se u rodičů se zlou potázala.

Třetí zábava v jednom měsíci se jim zdála až moc a výslovně mi zakázali, abych na další koncert šla. S takovou ranou pod pás jsem nepočítala. Prosila jsem, brečela i křičela.

Nedovedla jsem si představit, že nikam nepojedu a byla jsem přesvědčená pro to udělat všechno.

Třeba i utéct oknem – pokoj jsem měla v přízemí, takže problém to nebyl. Věděla jsem, že z toho budu mít průšvih. Ale, která sedmnáctiletá, zamilovaná holka není ochotna pro lásku riskovat i průšvih.

Vyhrála jsem

Kamarádky jsem dohonila zrovna, když nastupovaly na nádraží do vlaku, naskočila jsem k nim na poslední chvíli. Když jsme dorazily, kapela už hrála a mě popadl strach, co když si mě Šimon nebude pamatovat. Zamával mi. Připadala jsem si, jako když jsem vyhrála v loterii.

Doma u rodičů jsem sice měla průšvih nevídaných rozměrů, ale veškeré jejich spílání a zákazy, mi nevadily. Chodila jsem se Šimonem a to bylo to jediné, co mě zajímalo.

S ježděním na jejich koncerty jsem měla sice na chvíli utrum, ale vynahradili jsme si to jinak.

Pravidelně na mě čekal u školy, a když odjel do Prahy, psal mi i čtyři dopisy týdně. Dodnes je mám schované na památku, je v nich zachycen celý náš začátek. Písničky, které pro mě skládal, jeho nervy před zkouškami.

Když jsme se vzali a narodila se nám první dcera, jejich kapela se rozpadla, všichni už začínali rodinný život a na koncertování nebyl čas. Dodnes mi Šimon k narozeninám hraje mou oblíbenou písničku, ale koncertuje už jen pro naše rodinné publikum.

Irena (55), jižní Čechy

Související články
3 minuty čtení
Ze žárlivosti je člověk schopen udělat leccos. Jsem už daleko rozumnější než zamlada, zdaleka ne tak vznětlivá a bláznivá. Ale stále zamilovaná. Vdobách, kdy jsme s mým mužem teprve chodili, jsem docela dost žárlila. Naštěstí mě to už nepronásleduje, protože s tím by se nedalo žít, v lepším případě bych skončila jako rozvedená, opuštěná ženská, v horším ve vězení. Jezdívali jsme na chatu jeho r
5 minut čtení
Svůj život jsem promarnila s nesprávným mužem a okamžik, kdy jsem potkala toho pravého, mě málem minul. Nikdy jsem nepatřila k děvčatům, která chtějí dělat kariéru, nebo jen ulovit bohatého chlapa a mít se dobře. Já chtěla najít hodného a chápavého muže a s ním si pořídit velkou rodinu. A našla jsem ho už za studií. Jmenoval se Martin, končil práva, nebyl to sice krasavec, ale byl milý a pozorn
4 minuty čtení
Loni na Prvního máje jsem plánovala, že zůstanu doma. Na lásku jsem neměla ani pomyšlení. Jenže osud si pro mě připravil něco jiného. Přiznám se, že jsem svátky zamilovaných jako První máj nebo Valentýn nikdy nemusela. Tohle povinné dokazování lásky mi přijde ujeté. Když jste navíc nezadaná, zamilované párečky vám lezou na nervy ještě víc. Když jsem se loni prvního května probudila, měla jsem p
3 minuty čtení
Ten muž se objevil v drogerii, kde jsem v té době pracovala. Pořád po mně pokukoval, nakonec se přece jen osmělil a oslovil mě. Byl to Ferda. Táta mi tu neobyčejně povedenou fotku z tábora nechal zasklít. Byla jsem tam ještě s nějakými táborníky, postupem času jsem zapomínala jejich jména i táborové přezdívky, protože šlo hlavně o to, že mi to tam moc slušelo. Bylo mi tehdy patnáct, měla jsem v
3 minuty čtení
Byli jsme s Tondou každý jiný, on ze statku, já z města. Bála jsem se, že jsme příliš rozdílní, než abychom spolu mohli žít. Skoro celé léto jsem tehdy probrečela. Byla jsem nešťastná, i když zase naopak chvílemi šťastná, zasněná a zamilovaná. Byli jsme s Tondou jako oheň a voda. Maminka mě utěšovala, že láska hory přenáší a všechno spraví, jenomže budoucí tchyně si zjevně myslela opak. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Geny, které nás postavily na nohy: vědci rozluštili záhadu lidské chůze
21stoleti.cz
Geny, které nás postavily na nohy: vědci rozluštili záhadu lidské chůze
Když Charles Darwin roku 1859 vydal svůj slavný spis O původu druhů, ještě si netroufl vyslovit, že i lidé jsou výsledkem evoluce. To přišlo až o dvanáct let později v knize O původu člověka. V ní mim
Bezpečnost na prvním místě: Jak se Formule 1 stala bezpečnější
epochaplus.cz
Bezpečnost na prvním místě: Jak se Formule 1 stala bezpečnější
V 80. letech už jsou závody považovány za daleko bezpečnější, ale neustále se pracuje na vylepšeních. Zkušenosti z minulých nehod a tragédií vedly k masivním investicím do výzkumu a vývoje bezpečnostních prvků, které dnes chrání jezdce a diváky. Od roku 1950 už na trati fungují traťoví maršálové, kteří mohou řidiči poskytnout první pomoc, uhasit případný
Jazykový kurz spojil naše životy
skutecnepribehy.cz
Jazykový kurz spojil naše životy
V kurzu němčiny, kam jsem se přihlásila, jsem potkala báječného muže. Naše setkání pokračovala i mimo kurz, zakrátko jsme tvořili šťastný pár. S kamarádkou Marcelkou jsme před několika lety byly na nákupu v Německu. V obchodě jsme viděly, jak se nějaký muž snaží domluvit s prodavačkou ohledně reklamace. Pán moc německy neuměl, moje a kamarádky němčina sice
Cibulková přiznala, že má novou známost
nasehvezdy.cz
Cibulková přiznala, že má novou známost
Hvězda chystaného seriálu Polabí Vilma Cibulková (62) se nezdá! Ač má už šest křížků, zájem mužů o ni evidentně neopadá. Herečka, která je už dvanáct let rozvedená v pořadí s druhým manželem, hercem
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
epochanacestach.cz
LUHAČOVICKÉ INTERMEZZO
V turisticky oblíbených Luhačovicích se v Kulturním centru Elektra uskuteční první poprázdninové HOVORY W. Nejen místní minerální vodu budou se skvělým Otakarem „Ťuldou“ Brouskem popíjet pánové Jiří Werich Petrášek, Pavel Mészáros a Karel Štolba. A vše proběhne s láskou a humorem.  
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Záhada Pumapunku: Zedničili tady mimozemšťané?
enigmaplus.cz
Záhada Pumapunku: Zedničili tady mimozemšťané?
Symbolem předkolumbovské éry v Jižní Americe je bezesporu incká civilizace. Na jihoamerickém kontinentu však rozkvetly kultury starší než Inkové. Mnozí je však podezírají, že jim v rozvoji pomáhali ná
Hafan zachránil topícího se orla!
epochalnisvet.cz
Hafan zachránil topícího se orla!
Napoleon vztekle udeřil pěstí do stolu. „Psi! Musím být poražen psy na bojišti i v ložnici?!“ Právě se dozvěděl, že francouzská válečná flotila utržila 21. října 1805 porážku od britského loďstva v bitvě u Trafalgaru. Mezi prvními, kdo se dostali na palubu jeho válečné lodi Cleopatra, byl novofundlandský pes, maskot jedné britské posádky.   Potupu v ložnici
Houbové karbanátky s bylinkami
nejsemsama.cz
Houbové karbanátky s bylinkami
Skvělá alternativa k masovým karbanátkům, která překvapí chutí i šťavnatostí. Ideální k bramborám nebo jen tak s chlebem. Houbové karbanátky jsou výbornou volbou pro vegetariány. Ingredience: ● 400 g hub ● 1 cibule ● 2 stroužky česneku ● 2 vejce ● 1 rohlík (namočený v mléce) ● 3 lžíce strouhanky ● sůl ● pepř ● majoránka ● petrželka ● olej na smažení Postup: Houby očistíme a nasekáme najemno nebo nahrubo nastrouháme. Na oleji osmahneme cibuli, přidáme
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
iluxus.cz
Aston Martin Vantage S přebírá funkci safety caru ve formuli 1
Aston Martin posouvá dál své působení v čele startovního pole formule 1: nový model Vantage S se stává oficiálním safety carem FIA v šampionátu. Nejnovější přírůstek do legendární řady vysoce výkonnýc
Energetický nápoj z jogurtu
tisicereceptu.cz
Energetický nápoj z jogurtu
Palivo pro sportovce a milovníky zdravé výživy! Potřebujete půl hrnku bílého jogurtu banán 2 vejce 2 lžíce kokosového oleje 2 lžíce rozemletých lněných semínek led Postup Všechny ingr
Dohlížela královna osobně na stavbu mostu?
historyplus.cz
Dohlížela královna osobně na stavbu mostu?
Dělníci na stavbě mostu přerušují práci a uctivě smekají. Mezi přitesanými kameny a složeným nářadím prochází sama královna, aby zkontrolovala kvalitu a pobídla všechny k další horečné práci. Český kníže Vladislav II. (kolem r. 1110–1174) po deseti letech manželství pochoval ženu Gertrudu Babenberskou (1118–1150). Teď už je tři roky vdovcem a nyní začíná hledat novou partnerku.