Domů     Přízrak si žádal moji smrt
Přízrak si žádal moji smrt
6 minut čtení

Zůstala jsem doma sama, bez dcery a manžela. Uprostřed noci mě probudil náš pes Frodo. Kňučel a třásl se strachy. Pak jsem ucítila závan ledového vzduchu…

Stalo se to v létě před třemi lety. Dceři zrovna začaly letní prázdniny, a tak odjela s kamarádkou na dvoutýdenní tábor do Krkonoš, a manžel, který dělá obchodního zástupce jedné firmy, musel pro změnu na několik dní na služební cestu do Německa.

Docela jsem se těšila, že zůstanu doma sama. Měla jsem v plánu pořádně uklidit, chodit na špacíry s naším voříškem Frodem, a taky si trochu odpočinout a dočíst rozečtenou detektivku.

Odjeli pryč

„Nezapomněla jsi nabíječku na mobil?“ ptala jsem se dcery, když jsme jí s manželem nakládali věci do auta. Manžel se totiž nabídl, že ji i její kamarádku odveze na nádraží na vlak, a pak vyrazí rovnou na dlouhou cestu do Hamburku.

„Jasně,“ odpověděla dcera, a dodala: „Neboj se, budu ti volat každý den.“ Dala jsem jí pusu na čelo. „Hodná holka,“ řekla jsem. „Dávej na sebe pozor!“ „Budu,“ slíbila dcera a nastoupila do auta. „Měj se tu hezky,“ zamávala mi ještě z okénka na rozloučenou.

Poslala jsem jí vzdušný polibek, a pak jsme společně se štěkajícím Frodem zapluli do baráku.

Chlupatý člen rodiny

„Pojď, chlupáči, dostaneš večeři,“ promluvila jsem na Froda a poplácala ho po zádech. Frodo se na mě podíval a olízl se. Za ta léta této větě už moc dobře rozuměl.

S manželem jsme si ho vzali před čtyřmi lety z útulku, když jsme se přestěhovali do malého rodinného domku za město. Zpočátku byl plachý a nedůvěřivý, ale po pár měsících si na nás zvykl a stal se miláčkem celé rodiny.

Byl přátelský, docela i vycvičený, a všichni jsme byli šťastní, že ho máme. Ačkoli to byl velký pes, kříženec retrívra, a měl svou boudu na zahradě, tak jsme ho často brávali i do domu.

V obýváku měl svůj pelech, do kterého se vždycky stočil, a dělal nám společnost, když jsme se po večerech dívali na televizi. Když jsem tehdy zůstala doma sama, rozhodla jsem se, že se mnou bude Frodo v baráku i přes noc.

I když to nebyl žádný obranář a mouše by neublížil, cítila jsem se klidněji a bezpečněji.

Spal se mnou

Večer, než jsem šla spát, jsem vzala Frodovi pelech do ložnice. Dělala jsem to tak pokaždé, když byl manžel pryč. Měla jsem pak lepší pocit, že nejsem v pokoji úplně sama. Než jsem se vrátila z koupelny, Frodo už v něm spokojeně ležel a podřimoval.

Popřála jsem mu dobrou noc, on se na mě po očku podíval, a pak jsem zalezla do postele. Zhasla jsem lampičku na nočním stolku a zavrtala se do peřin.

Okno se otevřelo

I když jsem za sebou měla dlouhý den a byla jsem unavená, nemohla jsem usnout. Neustále jsem se převaloval z boku na bok. Mysl jsem měla zaplavenou spoustou myšlenek. Otevřela jsem oči, ale za okny byla úplná tma.

Na ulicích panovalo hrobové ticho, jen občas jsem zaslechla vzdálený zvuk motoru, to když na hlavní silnici projelo auto. Zrovna jsem zavřela oči, že se o spánek opět pokusím, když se silný vítr opřel do okna a otevřel ho dokořán.

Do místnosti náhle zavál proud chladného vzduchu a vynesl záclonu vysoko ke stropu. Síla závanu byla sice překvapující, ale byla jsem si jistá, že je to v důsledku změny počasí, která s sebou asi brzy přinese bouřku.

Pobíhal sem a tam

Frodo, který do té doby klidně podřimoval v pelíšku, se zvedl a začal neklidně pobíhat po místnosti. Bylo to divné, protože ho jen tak něco nerozrušilo. „Co se děje, kluku?“ Můj hlas prořízl ticho. „Pojď si lehnout ke mně,“ pokračovala jsem.

Frodo mi vždycky rád ležel u nohou. Tentokrát ale do postele nechtěl. Ani se na mě nepodíval. Jako by mě snad ani neslyšel. Za ta léta to bylo poprvé, co na mě nereagoval. Stále pobíhal bezdůvodně po pokoji a čenichal u země.

Když doběhl ke dveřím pokoje, stáhl ocas a odplížil se pryč na opačnou stranu ložnice. Zkusila jsem na něj znovu zavolat, ale bez úspěchu. Vůbec ke mně nechtěl.

Nebyli jsme sami

Vzápětí se ozvalo hřmění a pár vteřin nato se spustil silný liják. Froda občas bouřka rozrušila, to je fakt, ale nikdy se nechoval takhle. Většinou se ke mně spíš přitulil a chtěl hladit. Teď se po mně ani neohlédl.

Vstala jsem a šla se podívat na chodbu – byla tam tma a ticho. „Vždyť tam nikdo není, ty strašpytle,“ oslovila jsem Froda. Otočila jsem se a viděla, jak zalézá pod postel. To také nikdy předtím nedělal.

Napadlo mě, jestli mu náhodou něco není, tak jsem na něj začala přátelským hlasem mluvit a snažila jsem se ho vylákat z pod postele ven. Po dlouhých minutách se mi to nakonec podařilo. Držela jsem Froda v náruči, zatímco on se silně třásl.

Ohromeně jsem na něj zírala. A pak jsem to najednou taky ucítila. Někdo byl v pokoji s námi!

Říkal „skoč“

Kdosi stál za mými zády a šeptal mi do ucha: „Skoč z okna!“ S úlekem jsem se otočila. Nikoho jsem ale v místnosti neviděla. Zato ten hlas jsem slyšela zas a znova. Pořád dokola opakoval to samé: „Skoč! Skoč!“ Ložnice byla v horním patře.

Kdybych z okna vypadla, zcela jistě bych skončila několikačetnými zlomeninami, dost možná, že bych i umřela. Nemohla jsem se nadechnout, nohy a ruce mě vůbec neposlouchaly, v hlavě mi hučelo. Marně jsem se snažila hlas neuposlechnout.

Zachránil mě telefonát

Jako v hypnóze jsem vykročila k otevřenému oknu, když v tom zazvonil telefon. To je můj mobil na nočním stolku, uvědomila jsem si a snažila se na zvuk plně soustředit. V tu chvíli se Frodo rozběhl a skočil na to něco za mnou. Já jsem opět nabyla vědomí.

Rozsvítila jsem a sáhla po telefonu. Okno se prudce zavřelo a v ložnici opět nastal klid. Jo, a ten telefonát, to mi volala dcera, protože měla děsivý sen.

Agáta P. (50), Liberecko

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Někdy se stane, že maminka odejde dřív, než bychom čekali. Ta moje zemřela v šedesáti letech. Pak se mi o ní začal zdát sen. Jednoho dne přišla smutná zpráva, že moje maminka a babička mých dvou synů už není mezi námi. Velice těžko jsem se s tím vyrovnávala – a tu najednou zasáhla vyšší moc. Nebo co to vlastně bylo? Silné pouto S maminkou jsme měly skvělý vztah, možná i proto, že mě měla
5 minut čtení
S manželem jsme byli před lety na služební cestě v Německu a druhý den jsme měli dál pokračovat vlakem. Naše plány nakonec změnil děsivý sen. Pokud nám hrozí vážné nebezpečí, dobré síly nám mohou poslat poselství, které plně oceníme až se zpětnou platností. Sama jsem něco takového zažila, takže vím, o čem mluvím. Varování před katastrofou Během spánku můžeme obdržet zprávy, které bychom n
3 minuty čtení
Když můj milovaný dědeček před dvaceti lety zemřel, rozezněl se v mé hlavě jednou za rok zvuk. Pokaždé na výročí dědova úmrtí. Na dědu mám jen krásné vzpomínky. Hrával na harmoniku, já jako malá před ním stála, a zatímco tahal vzduch do nástroje, já mačkala klávesy a tlačítka. Když jsem trochu vyrostla, daroval mi děda maličkou harmoniku. A začali jsme trénovat. Bohužel jsem nezdědila hudební s
3 minuty čtení
Pouliční lampa se rozblikala a já uslyšela kroky. Krásná dívka mě sledovala až ke mně domů. V knize o pražských strašidlech jsem se dočetla, co mohla být zač... Pamatuji si na první dny, kdy jsem se do pražského Podskalí přistěhovala. Hned jsem si tu magickou část Prahy prošla a zajímala se o historii tohoto místa. Je to nejstarší část našeho hlavního města. Podle starých legend a pražských pov
3 minuty čtení
Problémy se na mě navalily ze všech stran. Jediné, co mi dělalo dobře, byl les a zpěv ptáků. Pak jsem ale našla oázu zdraví v koutě cizí zahrady. V rodině jsme neměli žádné vážné zdravotní problémy, proto jsem ani nečekala, že by mě něco začalo předčasně trápit. Jenže jak se říká, každého si problémy jednou najdou. Tehdy přišly těžké časy. V práci se nám změnilo vedení a začalo peklo. Neustále
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.