Tajemné příběhy – SkutečnéPříběhy.cz

Tajemné příběhy

3 minuty čtení

Když jsem přišla o muže, vnuk mi daroval k narozeninám kotě. I když kočky ráda nemám, nakonec jsem za ni byla ráda. S manželem jsme vychovali dceru Soňu, která nám dala tu největší radost – vnouče. Erik je mým světlem. Miluji ho celým svým srdcem. Byl vždy trochu jiný než ostatní děti v jeho věku. Chce znát odpověď na otázky, které mně samotné dělají problém. Je nebývale zvědavý a chytrý. Ta

zobrazit více >>

Mocná síla přírody vyléčila mou duši

3 minuty čtení

Netušila jsem, jak krásně dokáže podzimní příroda kouzlit. Při tom pohledu jsem zapomněla na smutek a starosti. Mé nemocné tělo se jako zázrakem začalo léčit. Když jsem se vdala podruhé, tak mi bylo pětačtyřicet let. Děti jsem už měla velké a můj druhý muž také. Další jsme neplánovali. Byl to pro mě tehdy náročný rok, protože se na nás začaly sypat problémy ze všech stran. Nejhorší bylo, že se

zobrazit více >>

Prý na nás číhalo v domě dávné prokletí…

3 minuty čtení

Jako malá holčička jsem slýchávala, že dům mých prarodičů přitahuje neštěstí a straší v něm temný stín. Málem jsem té povídačce uvěřila také. Když jsem byla malá, bydleli jsme v domě u prarodičů, protože mí rodiče tehdy jako chudí novomanželé neměli na bydlení. Babička mi tehdy vyprávěla o zlu, které v domě sídlí. Jako dítě jsem valila oči a všemu věřila. Prateta i místní mi to potvrdili. Ka

zobrazit více >>

V alpském hotelu nás vylekal přízrak

5 minut čtení

Jako každý rok, i tehdy jsme se s manželem těšili na zimní dovolenou na horách. Místo pohody nás ale hned první noc čekaly krušné chvíle. S manželem jsme na lyžařské výlety do Rakouska jezdili pravidelně. Hory a sníh jsme s manželem milovali. Oba jsme byli zapálení lyžaři a každou zimu jsme se už nemohli dočkat, až zase strávíme týden v rakouských Alpách. Nepříjemný pocit Jednou jsme změn

zobrazit více >>

Duch psa děsil v noci naše děti

3 minuty čtení

Obě děti tvrdily, že se jejich pokojem v noci potlouká zlý černý pes. Nevěřila jsem jim, žádného jsem totiž neviděla. Když náš malý syn odrostl a začal mluvit, pořád opakoval, že má v pokoji velkého zlého psa. Míšovi byl rok a půl, když se začal v noci budit s pláčem. Ukazoval vedle postýlky. „Velký zlý pes,“ vzlykal. „Žádný pes tu není. To se ti jen něco zdálo,“ utěšovala jsem ho. Bohužel jeho

zobrazit více >>

Světlo nad dětskou postýlkou

3 minuty čtení

Ema se narodila v den, kdy děda zemřel. Jednoho večera se však stalo něco, co mě přimělo věřit, že jeho duše na nás pořád dohlíží. I když už byl děda Lumír nemohoucí, snažil se ze všech sil, aby viděl všechny své pravnučky. Bohužel stihl zažít jenom starší Dášu. Ona jej milovala a jeho smrt pro ni byla jen těžko pochopitelná. Nevím jak vy, ale já svým dětem tvrdím, že když někdo umře, odchází d

zobrazit více >>

Noční můry jsem vyhnala proutkem

3 minuty čtení

Děsivé sny se na mě vrhly a ničily mě každou noc. Byla jsem bezradná. Pomohlo mi až březové proutí. Nikdy jsem netrpěla na noční můry, vlastně si nepamatuju, že bych měla sny. Ani hezké, ani ty děsivé. Ani jako dítě jsem nesnila, což bylo podle lidí v mém okolí divné. Jenže všechno je jednou poprvé. Stalo se to v době, kdy mi bylo šestnáct let. Byla jsem tehdy s rodiči na dovolené v Lužických

zobrazit více >>

Mrtvý kamarád se přišel naposledy rozloučit

3 minuty čtení

Byli jsme velkými přáteli, proto mě trápilo, jak smutný život má. Když tragicky odešel, bylo mi smutno. Pak se objevil se na mém okně zvláštní pták... Do mé rodné vísky jsem jezdila pravidelně i poté, co jsem se vdala a odstěhovala do města. Ve vsi jsem stále měla mnoho přátel, mezi nimi i jistého Mirečka, který byl trochu nešťastný človíček. Osud mu moc chytrosti nenadělil, zato to byla čistá,

zobrazit více >>

Minulost domu byla odhalena

5 minut čtení

Na pohled ten dům vypadal jako kterýkoliv jiný. Dlouhé roky v něm však docházelo k smutným tragédiím. Až jeden objev odkryl proč. O tom, že s tím domem není něco v pořádku, se vědělo odjakživa. Mezi místními o něm kolovala řada strašidelných pověr a báchorek. Pověrčivost lidí měla důvody, o kterých léta nikdo nevěděl. Tenkrát těmto historkám ale málokdo věřil, spíš si všichni mysleli něco o buj

zobrazit více >>

I když zemřela, je stále se mnou

3 minuty čtení

Může duše člověka přebývat na místě, kde žil a měl to tam rád? Díky své zkušenosti vím, že smrt neznamená vždy konec… Svoji babičku jsem považovala za nejdražší osobu ve svém životě. Naše pouto bylo opravdu velmi silné. Zpráva, že babička zemřela, tak pro mě byla zcela zničující. Bylo to, jako by zemřel i kus mé samé. Nejbližší člověk Se svojí babičkou Jiřinou jsem měla vztah, který se ro

zobrazit více >>

DALŠÍ ČLÁNKY ›