Já a ezoterika? To nikdy nešlo dohromady. Jenže shodou náhod jsem byla donucena navštívit kartářku. Její věštba mě pobavila, ale jen na chvíli. Kdyby mě kamarádka Lenka jednoho sobotního odpoledne nepřemluvila, kolem toho stánku bych prošla bez jediného ohlédnutí. Byly jsme na městských slavnostech, daly si burčák, koupily domácí med a jen tak se toulaly mezi stánky. „Pojď, bude to legrace,“ sm

V životě jsem si přála pouze jediné – najít opravdovou lásku. Jenže se zdá, že mi v tomto směru osud nepřeje. Vdávala jsem se mladá, bylo mi necelých dvacet let, ale moje manželství moc šťastné nebylo. Manžel holdoval alkoholu a nakonec se upil k smrti. Mnoho let jsem byla poté sama, a když jsem si po sedmnácti letech pustila do života dalšího muže, znovu jsem tvrdě narazila. Sama s dětmi

Po rozchodu jsem se utápěla ve smutku, a tak jsem s maminkou vyrazila k moři. Netušila jsem, jak mi ta dovolená změní život. Během dovolené v Řecku, kde jsem byla před zhruba deseti lety, jsem zažila opravdu neuvěřitelnou událost. Během jedné procházky s matkou jsme podél pobřeží narazily na menší jeskyni, kterou jsme se rozhodly důkladně prozkoumat. Na jedné ze stěn jsem spatřila odraz muže, j

Náš balkon byl tak vysoko, že by na něj nikdo nevylezl. Přitom jsem z něj v noci slýchala kroky. A zlé hlasy mě nabádaly, ať je následuji... Byl krásný den, venku sněžilo. Mohla jsem mít pět let, kdy jsem už chápala symbol Vánoc, Ježíška, dárečků, Mikuláše. Celý den jsem si hrála na sněhu, stavěla sněhuláka s kamarády a měla bezstarostný den. Večer maminka připravila večeři, umyla nádobí a chys

Protančila jsem celou noc. Takovou energii a elán jsem dlouho nezažila. Za vše nejspíš mohly ty šperky. Už moje babička říkala, že mají velkou moc. Moje babička nosila náušnice a řetízek s rudými českými granáty. Všichni je obdivovali. Jednou jsem se chystala na ples a babička mi ty své šperky půjčila, abych prý s nimi na plese všem vytřela zrak. Na plese mě ale zničehonic hrozně rozbolela h

Po generace pronásleduje muže v našem rodě tragický osud. Chtěla bych tomu řádění temných sil udělat jednou provždy konec. Je to už více než padesát let, co jsem se zamilovala do Josefa, a toho jsem si vzala. Vůbec toho nelituji, naopak si jsem jistá, že právě on je ten pravý. Máme tři děti, dvě dcery jsou šťastně vdané, jen syn nám dělá starosti. V naší rodině totiž řádí prokletí, které klátí

Moc jsem takové schopnosti nevěřila – číst budoucnost z kávové sedliny! Co to je za výmysl? Přesto mi ta žena řekla velké tajemství! Na tu věštbu jsem se nechala nalákat od kolegyň z práce. Všechny u dotyčné ženy už byly a shodly se na tom, že prý dokáže nahlédnout do budoucnosti i minulosti. Brala jsem to s rezervou, protože jsem na věštění nikdy příliš nevěřila. Když mi ale řekla, že mám prob

Není asi člověk, který by alespoň jednou za život nezatoužil mít nadpřirozené schopnosti. Mně se to před deseti lety na krátkou dobu přihodilo. Celý život jsem byla přesvědčená o tom, že magie a kouzla patří jen do pohádek a že ve skutečném životě se nic nadpřirozeného stát nemůže. Jenže jsem se spletla. Musíte to sami zažít Některým věcem však člověk uvěří až tehdy, když je prožije na vl

Najednou na mě padla únava a nemoci útočily ze všech stran. Propadala jsem beznaději. Anička mi přivezla z cest nilský kříž, a ten odvrátil zlo. Zase mám radost ze života. Myslela jsem si, jako asi téměř každý, že se mě to netýká. Když mi ale lékař oznámil, že nález na tlustém střevu je pozitivní, doslova se mi podlomila kolena. Ochromená strachem jsem odcházela z nemocnice, šla ulicí a loučila

Pověsti o tom místě jsme se všichni smáli. Procházka mě ale přesvědčila, že tam je silná negativní energie. To místo stále dychtí po krvi a neštěstí. Bylo mi devatenáct a měla jsem čerstvě po maturitě, když jsem vyrazila za svou pratetou na vesnici. Měla mě ráda a zvala mě během každého telefonátu, abych za ní přijela. Bydlela na kraji vesnice pod šibeničním vrchem. Jako děti jsme si z toho mís