Domů     Zakázaná láska
Zakázaná láska
4 minuty čtení

„Pro krásu se musí trpět,“ říkali mi doma. Já jsem ale pochopila, že pro lásku se trápíme daleko víc. Byla jsem vychovávána maminkou a tetou. V naší rodině nebyli muži. Kromě dědečka.

Ale toho jsem moc často nevídala, protože s babičkou bydleli na Moravě a máma s tetou raději vyrazily za nápadníky než za vlastními rodiči.

V podobném duchu vychovávaly i mě. „Nezáleží na tom, co máš v hlavě, ale na ní,“ snažila se mě přesvědčit teta, že o duši mužům nikdy nejde. Částečně měla pravdu.

Většinu chlapů uchvátí vzhled a ne vaše vědomosti o prvorepublikové architektuře či o neutěšené atmosféře mezi státy subsaharské Afriky. Maminka s tetou mě ale zapomněly varovat, že na povrchní vábivé techniky nalákám i muže – zrádce.

A to pro mě bylo dost těžké. Tak těžké, že jsem z toho musela být léčena na psychiatrii.

Není to pravidlem, ale když je žena krásná, je vhodným objektem pro chlubení a užití si té krásy někde v intimním prostředí. Když má muž splněno, jde hledat jiný objekt zájmu. A takhle to měly i maminka s tetou. Ani nevím, jestli jim to někdy vadilo.

Co z toho měly? U tety to chápu, ale máma zůstala sama s dítětem, tedy se mnou. Nikdy jsem se neptala, jestli to s tátou myslela vážně a jestli mé narození nebyl spíš „nehoda“.

Podle informací, které jsem dostala, jsem zjistila, že tatínek s námi byl do mého půldruhého roku. Pak prostě odešel. Maminka nevěděla, kde je a tvrdila, že o něm nechce mluvit. Neptala jsem se, stejně jsme spolu nežili.

Jediné, co jsem po otci měla, byla jedna fotografie, na které jsem spolu s ním. Tehdy to bylo pár týdnů po narození. Vypadli jsme jako šťastná rodinka. Jak zdání klame.

Zatímco pro moji mámu a tetu bylo lovení mužů spíše sportem, já jsem se svými krátkodobými vztahy trpěla. Chtěla jsem se líbit, jenže si mne vždy vybral ten největší hulvát, který mi nasliboval hory doly, a pak se jednoho dne už neozval.

Byla jsem zničená a zklamaná. Měla jsem v muže nedůvěru a bohužel jsem propadla do depresí, díky kterým jsem brala prášky. Pak se ale jednoho dne objevil Michal. Trávila jsem s ním každou volnou chvíli.

Byli jsme nerozlučná dvojice a moje máma s tetou měly asi přece jen radost, že snad já budu mít rodinu.

Jednoho dne jsme jeli s Michalem za jeho rodinou na Moravu. Chtěl mě představit rodičům. Jeho maminka i táta byli úžasní, hned jsme si rozuměli. Po kratší návštěvě jsme se dohodli, že někdy musím vzít maminku i tetu na Moravu, aby se seznámila celá rodina.

Když jsem to řekla doma, obě byli nadšené. To jsme ale nečekali, co se na další návštěvě stane. Bohužel jsem asi více měla mluvit o své rodině. Copak mne ale mohlo napadnout, že bych tak předešla katastrofě, co se potom odehrála?

Z měsíc a půl jsme na Moravu dorazili čtyři. Máma, teta, Michal a já. Přijeli jsme k Michalovým rodičům, doma byla jenom maminka. Všechny ženy si okamžitě padly do noty. Atmosféru narušil až příchod táty.

Jakmile se objevil ve dveřích, všichni poznali, že je něco špatně. Máma, teta a Michalův otec se znali z dřívějška. Michalův otec byl můj vlastní táta! „Máme společného otce, tudíž jsme bratr a sestra. To je konec vztahu.

Jediné láska, která mi v životě vyšla a teď, kvůli rodičům, je všechno pryč!“ došlo mi. Můj pláč nešel zastavit. Michal ale naštěstí zachoval chladnou hlavu:

„Markétko, vždyť jsem starší než ty! Narodil jsem se před tím, než moje máma poznala tátu.“ „Takže jsi mého táty nevlastní syn?“ vykoktala jsem. Má hysterická scéna nejspíš prolomila ledy, protože se všichni začali smát. Naštěstí staré křivdy smazal čas.

Už jsme nemluvili o tom, co bylo. Je to sice škoda, protože mne stejně i dnes, po dvaceti letech zajímá, co se mezi mými rodiči odehrálo.

Sice to chvíli trvalo než se má máma a můj táta dokázali normálně bavit, ale vzhledem k tomu, že se jim vzaly děti a udělaly z nich babičku a dědečka, obměkčilo je to natolik, že spolu dokonce sami hlídali a jezdili s ratolestmi na dovolené. Můj splněný sen o velké rodině jistě udělal radost i mámě s tetou.

Markéta, 49 let, Plzeň

Předchozí článek
Další článek
Související články
3 minuty čtení
Nic se nemá přehánět. Co měla má ubohá vnoučata ze všech svátků, narozenin a různých oslav, když je jejich matka přísná vegetariánka? Když si můj syn Tomáš přivedl domů Elišku, zdála se mi jako rozumná holka. Byla fajn. Ovšem jen do chvíle, než jsem začala nosit na stůl. Celá z toho, co viděla, zezelenala, rozklepala se a házela významné pohledy na syna. Nenapadlo mě, proč to dělá. Až mi to osv
5 minut čtení
Dodnes si pamatuji, jak si se mnou děda hrál, vyřezával mi hračky. Pak ale najednou zmizel a nikdo mi nedokázal říct, proč se to stalo. Byla jsem malá a děda byl takový můj parťák, který si se mnou uměl opravdu hrát. Měla jsem jen jeho, druhý s námi nebyl. Babičky byly vlídné, ale spíš se staraly o domácí pohodu, uvařily, pečovaly, ale nebyly tak odvážné jako děda. Byl to člověk, který uměl spr
4 minuty čtení
Když mi dcera oznámila, že třináctiletá Eliška už ke mně nebude chodit každou středu po škole, urazila jsem se. Středy byly přece vždycky naše! Nejdřív jsem ji vyzvedávala ze školky, později ze školy, dělala jí palačinky, pomáhala s úkoly a poslouchala všechny ty dětské starosti. „Eliška už má svůj program,“ vysvětlovala mi dcera Lenka. „Chce chodit s holkama ven a přihlásila se na volejbal.
3 minuty čtení
Celé dospívání se mému Filipovi posmívali, on však šel za svým snem a přáním stát se ženou! Dnes je úspěšný a já jsem na něj moc pyšná! Už od dětství byl náš nejstarší synek, Filip, poněkud zvláštní. Bavil se vždy spíše s děvčaty, klučičí hry ho nebavily. Jednoho večera, když jsem přišla z práce domů, jsem se stala svědkem dramatické hádky Filipa s jeho otcem. Syn seděl v křesle a usedavě plaka
3 minuty čtení
Bývalá žena mého muže mi dělala ze života peklo. Intrikovala a štvala proti mně svého syna, až padla poslední kapka. Začala jsem se bránit. Můj muž se s exmanželkou nerozešel v dobrém, ale má s ní, bohužel, syna. Hned na začátku našeho vztahu jsem byla svědkem jejich scény. Z ničeho nic k nám ta ženská přivedla syna, že prý chce vidět tátu. Spíš ale chtěla ona obhlídnout mě. Neměla jsem z ní do
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Je čas zabezpečit chalupu
panidomu.cz
Je čas zabezpečit chalupu
Řada z nás své chaty a chalupy opouští s prvními sychravými dny, ti nejodolnější s koncem roku. Nějaký čas sem nepojedeme. Jak si při loučení se sousedy říkáme, uvidíme se, až přiletí špačci. Jenže to znamená, že naše opečovávaná hnízdečka zůstávají pár měsíců bez dozoru. A to je příležitost pro nevítané návštěvníky. Pryč s lákadly Zkušení
Sladký život? Raději ne!
nejsemsama.cz
Sladký život? Raději ne!
Jsou cukry, o kterých víte a v rámci zdravého životního stylu se jim vyhýbáte, a pak ty skryté, o kterých mnohdy nemáte tušení. Většina z nás jako první při zahájení hubnutí vysadí sladké. Omezit sladké limonády, sušenky a čokolády, to je v pořádku a schválí vám to každý, kdo se zdravou výživou zabývá. Na cukry jsou ale obzvlášť bohaté některé druhy ovoce nebo potraviny,
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
historyplus.cz
Generál Viest: Beneš ho poslal do jámy lvové
Němci je našli. Obklíčili celou vesnici a hrozí, že ji vypálí! Generál Viest se raději vzdá. Nechce dopustit, aby nacisté zmasakrovali desítky civilistů. Je zatčen, krutě vyslýchán a zavražděn v koncentráku. Do Pohronského Bukovce se německé komando později vrátí a za podporu partyzánů se místním obyvatelům stejně pomstí. Vždycky o sobě tvrdil, že je Čechoslovákem.
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
nasehvezdy.cz
Jitka Čvančarová se ve svém těle cítí skvěle
Herečka Jitka Čvančarová (48) v poslední době doslova září. Na křtu nové knihy její dlouholeté kamarádky Báry Nesvadbové (51) překvapila nejen svěžím vzhledem, ale také výrazně štíhlejší postavou.