Moje rodina – SkutečnéPříběhy.cz

Moje rodina

2 minuty čtení

Rok od roku to bylo horší. Rádi jsme si brali vnoučata na prázdniny, ale to jejich mlčení a koukání do mobilu nás s mužem dohánělo k šílenství. Máme dvě dcery a díky nim čtyři vnoučata, které nadevše milujeme. Pepíkovi je dvanáct, Tondovi deset, Rozárce osm a nejmladšímu Jáchymovi sedm. Vždy jsme rádi, když k nám přijedou všichni najednou, protože si říkáme, že se více vyblbnou a hlavně si k so

zobrazit více >>

Amálku jsem musela získat jen pro sebe

3 minuty čtení

Když se Amálka narodila, viděla jsem se v ní. Byla celá já, když jsem byla malá. Trápilo mě ale, že bydlí daleko, že si ke mně nevytvoří blízký vztah. Dlouho jsem si vnučku neužila. Syn s rodinou bydleli příliš daleko, přijížděli za mnou tak třikrát do roka. Zoufala jsem si, protože čas běžel a mně bylo jasné, že si Amálka ke mně nevytvoří vztah jako k milované babičce. Proto jsem se nabízela s

zobrazit více >>

Sázka, která změnila naši rodinu

5 minut čtení

Nedělní obědy u nás mají obvykle pevný řád. Sejdeme se celá rodina a máme hovězí vývar, omáčku s knedlíkem. K tomu posloucháme chytré řeči mého milého zeťáka Igora. Igor pracuje v mezinárodní firmě a má neochvějný pocit, že se celý svět, včetně přírody, dá řídit přes tabulky a mobilní aplikace. „Maminko, ta vaše zahrada je čistá ekonomická ztráta,“ spustil a namáčel knedlík do omáčky. „Vezměte

zobrazit více >>

Vnuk zařídil naše usmíření

4 minuty čtení

Kdysi jsem se nepohodla se synem a přestali jsme se vídat. Že mám vnuka, jsem věděla, ale znala jsem ho jenom z fotek, ale osobně jsem ho neznala. Je to už dávno, co jsem svého syna naposled objala. Žije v Anglii, založil si tam rodinu a domů nejezdí. Občas jsme si psali a někdy i telefonovali, ale mezi námi kdysi vyrostla zeď, kterou nedokázal překonat ani čas. A já moc dobře věděla, proč to t

zobrazit více >>

Syn se na mě úplně vykašlal

3 minuty čtení

S mým synem Pavlem jsme byli vždycky sami dva. Byl mým celým světem a já se mu snažila být nejen matkou, ale i nejlepším přítelem. Naše pouto bylo léta zcela neotřesitelné. I během jeho studií na vysoké škole jsme si volali téměř denně. Byla jsem na něj pyšná a věřila, že náš vztah překoná cokoliv. Nikdy jsem nečekala, že nás čeká otřepaný příběh o nenávisti mezi snachou a matkou. Byla jsem

zobrazit více >>

Máma nebyla zlá, jen nemilovaná

5 minut čtení

Celé dětství jsem si myslela, že mě máma nemá ráda. Po letech jsem pochopila, že někdy člověk neumí dát lásku jen proto, že jí sám měl tak málo. Telefon zazvonil právě ve chvíli, kdy jsem uklízela po večeři. Číslo jsem neznala. „Vaše maminka je v nemocnici,“ ozvalo se na druhém konci. Na okamžik jsem oněměla. Tolik let jsme spolu téměř nepromluvily. Od chvíle, kdy jsem utekla do Prahy, jsem

zobrazit více >>

Vnučka si našla pořádného nešiku

3 minuty čtení

Větší nemehlo, než je partner naší Elišky, neexistuje. Je to takový ňouma, že by mu ten slavný herec Pierre Richard ve svých rolích mohl závidět. Nechápu, proč se s ním nerozejde. Moje vnučka Eliška je jedináček, a to je vždycky diagnóza. Takový člověk si dá jen stěží poradit, má svou hlavu a občas se zbytečně žene do strašného nebezpečí svou paličatostí. Na straně druhé se zase dokáže na někoh

zobrazit více >>

Láska napravila, co jsme pokazili

2 minuty čtení

Svého syna jsem rozmazlila, vím to. Stal se z něj lenoch a zdálo se, že bude navždy sám. Až se našla žena, která našeho Honzu rozhýbala k životu. Náš syn Honza už byl starý mládenec! Proti ženským nikdy nic neměl, několikrát to vypadalo nadějně, že klapne svatba, jenže každá potenciální nevěsta nakonec cukla. Syn byl totiž prototyp líného Honzy na peci. Nebrala jsem vážně, když mi to říkal manž

zobrazit více >>

Byla asi chyba se stěhovat

3 minuty čtení

Když mi děti navrhly, abych se přestěhovala blíž k nim, připadalo mi to jako krásná představa. Jenže to si neuvědomíte, jak si budete připadat cizí. Byla jsem vdova, přátelé odcházeli a já zůstala v našem městečku skoro nejstarší. Na dům už jsem neměla síly. Proto mi děti řekly, ať se přestěhuji blíže k nim, do většího města. Zdálo se to pěkné. Konečně se budeme vídat častěji, povídat si a nebu

zobrazit více >>

Slíbila jsem mu, že ho neopustím

5 minut čtení

Když se narodil můj mladší bratr, rodiče byli šťastní. Jenže jejich radost netrvala dlouho. Lékaři brzy zjistili, že nikdy nebude jako ostatní děti. Ortel lékařů byl nekompromisní. V podstatě pomyslně říkal: „Váš chlapec nikdy nebude samostatný, nebude chodit do běžné školy, nebude jednou bydlet sám ani si nezaloží vlastní rodinu.“ Potřeboval pomoc při každé maličkosti a bylo jasné, že ji bu

zobrazit více >>

DALŠÍ ČLÁNKY ›