Michala jsem znala už dlouho. Kdysi jsme spolu měli krátký románek, ale to už je dávno. Asi tak deset let. Seznámil nás společný přítel a my se do sebe trochu zakoukali. Nebylo nám tehdy ještě ani dvacet.
„Máš nádherný vlasy,“ díval se mi upřeně do očí a lehce se usmíval. Nezmohla jsem se na odpověď. Žmoulala jsem skleničku s vínem a přemýšlela co říct.
„Nikdy jsem k nikomu necítil to, co k tobě. Mezi námi bylo vždy takové zvláštní jiskření. Prostě vášeň. Vždycky mám chuť na sex, když tě vidím,“ jeho úsměv se proměnil. Koutky rtů se zvedly nahoru. Vypadal vědoucně a světácky. Měl mě v hrsti.
Tušil, že i já k němu pořád ještě něco cítím. Věděl, že tento večer neskončí tím, že si řekneme ahoj a každý z nás půjde do své postele. Labužnicky si usrkl ze skleničky trochu bílého vína. V očích mu zářily malé jiskřičky.
Michal byl krásný modrooký brunet s vlasy po ramena. Vypadal téměř jako model z reklamy. Věčně usměvavý a sršící sebevědomím. Byl to poněkud divoký vztah. Většinu času, který jsme spolu trávili, zabíraly večírky a úžasný sex.
Milovali jsme se všude, kde to bylo jen trochu možné. V posteli rodičů i na záchodcích v barech a klubech. Všímala jsem si už tenkrát, že Michal docela dost pije, ale nepřikládala jsem tomu příliš velkou váhu. Byla jsem mladá. Chtěla jsem si užívat a bavit se.
Prožili jsme spolu několik úžasných měsíců, ale konec vztahu už tak růžový nebyl.
Bouřlivé hádky se střídaly se záplavami slz. Brečela jsem ale jen já. Michal se semnou rozešel, aniž by mi uvedl konkrétní důvod. Chápala jsem to tehdy jako velkou křivdu. Milovala jsem ho a trápila se kvůli rozchodu několik týdnů.
Přemýšlela jsem, co je špatně. Kde jsem udělala chybu. Pak jsem usoudila, že Michal se začal ve vztahu nudit. Chtěl si užívat svobody a pro mě v jeho světě zkrátka nebylo místo. Přátelé jsme však zůstali.
Nevídali jsme se sice příliš často, ale věděli jsme o sobě. On se časem odstěhoval do Brna. Našel si tam práci grafika v jedné designérské firmě. Kromě toho maloval obrazy a občas je prodával na výstavách. Chodil na rockové koncerty, jezdil na festivaly, navštěvoval bary.
Já si našla přítele. Jmenoval se Tomáš. Nebyl sice tak pohledný, jako Michal, ale měl jiné přednosti. Nechyběl mu smysl pro zodpovědnost. Pracoval jako policajt. Musel se udržovat v kondici a několikrát týdně chodil do posilovny.
Pravidelné cvičení mu prospívalo. Měl krásně vytvarovanou postavu, na které se rýsovaly jednotlivé svaly. Také Tomáše to po čase táhlo do velkého města. V Brně na něj čekalo povýšení a větší plat. Souhlasila jsem.
Pronajali jsme si s Tomášem malý byt a já jsem nastoupila do nového zaměstnání. Společné bydlení nám ale neprospělo. Často jsme se hádali. Někdy jsem měla dojem, že neexistuje věc, na které se my dva v klidu shodneme.
A do téhle Itálie se připletl Michal, který se k nám občas zastavil na kus řeči. Nebylo na tom nic až tak divného. Byli s Tomášem dlouholetí kamarádi a od našeho milostného dobrodružství uplynulo několik let. Také on měl už vlastní vztah.
I když pravda poněkud bouřlivý. Jeho nová známost se z večírků často vracela až nad ránem. Na párty přitom vyrážela několikrát do týdne. S ranním vstáváním si Michalova přítelkyně nemusela lámat hlavu, protože nikde nepracovala.
Její rodiče jí koupili velký byt v centru města. Jedinou
starostí Gábiny bylo dohlížet na chod prosperujícího baru, který jí svěřili rodiče. Zbývající čas trávila po nákupech a barech. Michal u ní bydlel a zpočátku si na nic nestěžoval. Po několika měsících však docházela trpělivost i jemu.
Přece jen musel chodit do práce. Těžce nesl, když si jeho milá domů vodila kamarády ve čtyři ráno a on je o hodinu později musel vyhazovat z bytu, protože začali demolovat vybavení.
Seděli jsme s Michalem na naší sedačce. Nebýt problémů, které jsme oba měli v našich partnerských vztazích, nejspíš by mezi námi k ničemu nedošlo. Lehce předklonil hlavu a začal mě líbat na rty.
Jeho ruce si jakoby samovolně našly cestu pod mou blůzku a mířily výš. Sundal mi podprsenku a nakonec i kalhotky. Sex s Michalem byl úžasný. Dlouho jsem se necítila tak skvěle. Tělem mi pulsovala energie a v břichu jsem cítila šimrání. Vrátit čas ale nejde.
Období kdy jsme si oba užívali, bylo dávno pryč. Naše láska skončila ve chvíli, kdy mi před lety řekl sbohem.
Ráno jsem pro nás připravila malou snídani.
„Podvedl jsi Gábinu někdy?“ Michal polkl a podíval se mi zpříma do očí.
„Ne, ale to neznamená, že bych jí chtěl kvůli jednomu úletu s tebou opustit,“ pronesl jakoby nic. Bodejť by také chtěl, myslela jsem si v duchu, bydlí v nádherném bytě a nemusí se starat o účty. Vše co vydělá, jde do jeho kapsy.
Se mnou by tak krásný a pohodový život neměl. Nechtěla jsem Michala vyhazovat, jenže za pár hodin se měl vrátit Tomáš. A já jsem věděla, že ať máme jakékoli problémy, vždycky mu dám před Michalem přednost. Rozešli jsme se podruhé. Teď už navždy.
Marcela, 31 let, jižní Morava