Domů     Písnička pro mě
Písnička pro mě
9 minut čtení

Po maturitě jsem si ještě chtěla naposledy užít prázdniny. Na vysokou jsem nešla, protože jsem neměla dobrý prospěch a nezvládla bych ji. A do pracovního procesu jsem se chtěla zapojit až od září.

Se spolužačkou Markétou jsme se rozhodly udělat si prázdniny po svém. „Pojedeme na Slapy, mám tam známého, který nás levně ubytuje. Budeme si užívat léto, balit kluky a loučit se s mládím,“ řekla Markéta a já s ní plně souhlasila.

Vyrazily jsme hned začátkem července. Počasí nám přálo, denně jsme se koupaly… jen s tím balením kluků to nebyla žádná sláva.

Jedna parta mladíků nás zaujala – ale jen do té doby, než jsme zjistily, že se jedná o Holanďany, se kterými bychom se jen těžko domlouvaly. Po týdnu pobytu u přehrady jsme společně s Markétou konstatovaly, že se začínáme nudit.

Právě moje kamarádka si povšimla plakátu, který zval na koncert jedné místní začínající rockové kapely. „Tam by mohli být nějací zajímaví kluci,“ podotkla. Bylo to sice dost daleko od kempu, kde jsme bydlely, ale věřily jsme, že se tam nějak dostaneme.

Vyrazily jsme pozdě odpoledne. Stopovaly jsme ani ne pět minut a zastavila nám malá dodávka. Jaké bylo naše překvapení, když se z její osádky vyklubala právě kapela, na kterou jsme se jely podívat.

Na první pohled mě mezi nimi zaujal jeden dlouhovlasý sympaťák. Za chvíli už jsem věděla, že je to kytarista a zpěvák a že se jmenuje Kamil.

Také on se na mě pořád díval, nejdřív tajně, po očku – a potom už jsme na sebe hleděli zcela otevřeně, jako kluk a holka, kterým je jasné, že se do sebe zamilovali. Dorazili jsme na místo. Zatímco se kluci připravovali na vystoupení, vyměňovaly jsme si s

Markétou své dojmy. Ona se také zahleděla do jednoho z nich, konkrétně do bubeníka. Na koncertě jsme stály u pódia. Přišlo dost lidí a kluci měli docela dobrý ohlas, museli i přidávat.

Po vystoupení jsme šly opět za kluky, kteří balili aparaturu. Každá jsme si vyhledala toho „svého“. Kamil mě pozval na rande. Řekla jsem mu na rovinu:

„Ale já nejsem nějaká muzikantská Liduška, co vleze hned s každým kytaristou do postele…“ „Já tě tak neberu, neboj,“ pousmál se a moje sympatie k němu ještě vzrostly.

Markéta ke mně přistoupila a šeptem mi sdělila, že se svým bubeníkem odejde na chatu, kterou měl nedaleko odtud. Měla jsem tak možnost vzít Kamila do našeho kempu, jenže tím bych popřela to, co jsem mu předtím řekla.

Vyměnili jsme si telefonní čísla, kluci mě s dodávkou při cestě vysadili u kempu a já té noci usínala sama, ale spokojená a zamilovaná.

Kamil za mnou přijel dva dny nato. Neměl jistotu, že ještě v kempu budu, přiznal, že jen tak zkoušel štěstí. Strávili jsme spolu celý den. Markéta nám chvíli dělala „třetí“, ale pak se rozhodla, že pojede za svým bubeníkem.

Kamil se mě ptal na mé životní plány a na to, co budu dělat po prázdninách. Rovněž se mi svěřil, že má možnost opustit kapelu a hrát po boku jednoho známého zpěváka jako jeho doprovod. „Co myslíš, měl bych to udělat?“ přál si znát můj názor.

„Nebudou to kluci z kapely brát jako zradu?“ zeptala jsem se přímo. Pokýval hlavou. „Asi jo. Ale já jsem chtěl vždycky něco víc než jen takové koncerty, jaké jsi viděla předevčírem.

Ostatně, hrajeme spolu stejně už moc dlouho a dřív nebo později by přišla krize.“

Řekla jsem Kamilovi, že ať se s kapelou rozhodne jakkoliv, nic se nezmění na tom, že ho mám ráda a chci s ním chodit.

Naše bydliště od sebe nebyla natolik vzdálená, abychom se i po mém návratu z pobytu na Slapech spolu vídali. Markétě vztah s bubeníkem dlouho nevydržel. Já s Kamilem jsme naopak měli čím dál tím bližší vztah.

Byl pro mě oporou ve chvílích, kdy jsem nastoupila do práce a definitivně se tak rozloučila s bezstarostným mládím. Scházeli jsme se tak často, jak to bylo možné a zanedlouho chodil Kamil i k nám do rodiny.

Otci se sice nelíbilo, že má dlouhé vlasy, ale bránit mi v ničem nemohl a nechtěl. Nejvíc nadšená z Kamila byla moje starší sestra, ta si s ním okamžitě rozuměla.

„Takového švagra jsem si vždycky přála,“ dělala si ze mě legraci, jako kdybychom s Kamilem už plánovali svatbu. Na tu však přišla řeč až před začátkem dalšího léta, kdy už náš vztah trval téměř rok…

Kamil se během zimy definitivně rozhodl opustit kapelu a začít profesionální kariéru – tak, jak mi to předestřel. Měl na mě proto o něco méně času, tím vášnivější a intenzivnější ale bylo každé naše shledání.

Když jsem slavila své dvacáté narozeniny, prožili jsme svoji nejkrásnější noc, naplněnou něžným i bláznivým milováním. Nedávali jsme si příliš pozor. Následkem toho jsem za pár týdnů zjistila, že čekám dítě. Kamilova první reakce mě potěšila.

„Vezmu si tě za ženu,“ řekl mi. Políbila jsem ho a přitiskla se k němu. Jenže za měsíc bylo všechno jinak. Kamil mě začal přemlouvat, abychom ještě počkali.

„Teď, když se mi tak slibně rozjíždí kariéra muzikanta, bych na tebe ani na děcko neměl čas,“ snažil se mě přesvědčit. Pohádali jsme se kvůli tomu a vypadalo to na rozchod. Nepromluvili jsme spolu dva týdny. Oba jsme čekali, kdy přijde ten druhý se usmiřovat.

Kdo ví, jak by to dopadlo, nebýt náhody. „Potkala jsem ve městě Kamila,“ řekla mi jednoho dne sestra. „Mluvil s tebou?“ zajímala jsem se. „Jen chvilku,“ odpověděla. „Měla jsem sto chutí mu říct, ať se nechová jako darebák a vrátí se k tobě.

Ale nakonec jsem se ovládla, hezky s ním promluvila a zítra máte rande,“ a vzápětí mi upřesnila, kdy a kde.

Šla jsem na schůzku trochu napnutá. Prožívala jsem zrovna tu fázi těhotenství, ve které mi nebylo moc dobře a bála jsem se svých i Kamilových reakcí. Avšak všechno dopadlo nad očekávání dobře.

Kamil už tam stál, držel v ruce obrovskou kytici a sám začal mluvit o svatbě. Složil pro mě dokonce písničku a zatím mi ji jen tak zanotoval. „Určitě ti jí zahraju, asi ne přímo při obřadu, ale na svatební hostině,“ slíbil mi.

Nepátrala jsem, co stálo za změnou jeho názoru. S radostí jsem ji přijala. Teprve později jsem se dozvěděla, že v nové doprovodné kapele toho zpěváka, kde nyní působil, hráli romantickou písničku o klukovi, který opustil svoji těhotnou lásku a ona umřela.

„Uvědomil jsem si, že to prostě nejde, jen tak se urazit a nechat za sebou smutek a spoušť. Kdyby mě nepotkala tvoje sestra, sám bych hledal cestu, jak se usmířit,“ řekl mi za pár týdnů, když už jsme měli těsně před svatbou.

Ta písnička, kterou složil a kterou mi přijel na svatbu zazpívat ten známý zpěvák, mě vzala za srdce. Cítila jsem, že je míněná upřímně – a jen a jen pro mě. „Budu ti ji zpívat vždycky na usmířenou,“ sliboval Kamil a já se smála:

„Nechci se hádat jen kvůli tomu, abych ji pak mohla poslouchat.“ Zaslechl to jeden Kamilův kolega z nové kapely a řekl: „Jo, manželství s muzikantem, to bude docela fuška, zeptejte se mojí ženy.

Určitě si tu písničku párkrát za rok poslechnete.“ Jeho slova byla prorocká. Život s klukem, který si budoval pozici na hudební scéně, se opravdu lišil od běžného, klidného manželského přístavu. Zpočátku to tak nevypadalo.

Narodil se nám syn Filípek, Kamil byl u porodu a první týdny mi ve všem pomáhal. Říkal dokonce, že ho to inspiruje ke skládání nových písniček. Jenže i ta sebevětší radost se časem promění v krásné povinnosti… a na ty jsem zůstávala často sama.

Kamil doprovázel svého „chlebodárce“ na řadě koncertů, takže většinu dní v měsíci býval pryč. Často to bylo na druhém konci republiky.

Snažila jsem se sice, abych nebyla pořád s Filípkem sama, takže mě navštěvovali rodiče, sestra nebo Markéta, ale nikdo z nich mi nemohl nahradit přítomnost manžela. A postupně došlo k tomu, co bylo logické: začala jsem na Kamila žárlit.

Představovala jsem si, jak si po koncertě na hotelu spolu s ostatními muzikanty užívá s místními dívkami. Sbalit nějaké slečny nebyl jistě žádný problém, nabízely se samy. Několikrát jsem v tomto smyslu spustila na Kamila záplavu výčitek a podezření.

Tvářil se znechuceně, opakoval, že má čisté svědomí a většinou náš rozhovor demonstrativně přerušil a šel si hrát s Filípkem. Jednoho odpoledne, kdy se vrátil z dlouhé koncertní šňůry, jsem mu řekla: „Takhle to dál opravdu nejde, Kamile.

Chci, abys byl víc se mnou. Potřebuji tě a Filípek také. Nechci být pořád sama, přestávám to zvládat. Bojím se, že náš vztah špatně skončí…“

Kamil chvíli mlčel a potom prohlásil: „Je to moje práce a dělám ji kvůli nám všem třem. Je to životní cesta, kterou jsem si vybral. Věděla jsi, že si bereš muzikanta. Nesliboval jsem ti modré z nebe a nemůžu jen tak skončit a začít chodit do práce.

Vždyť ani nic jiného neumím, než hrát. Můžu ti jenom slíbit, že ve dnech, kdy budu s tebou a s malým, se vám budu věnovat ještě víc, než doposud.“

Hleděli jsme na sebe a pak jsme si padli do náruče. „Přísahám ti, že tě mám rád a jsem ti věrný,“ pošeptal mi Kamil. Věřila jsem mu to. V takové chvíli nemohl lhát. „Myslím na tebe a jsem s tebou, i když zrovna hraju daleko odtud,“ hladil mě po vlasech.

„Nebude to jednoduché, ale my dva to zvládneme, že?“ stiskl mi ruku. „Myslím, že přišel čas na tu písničku, kterou jsi pro mě složil,“ odpověděla jsem mu. Vzal kytaru a začal hrát a zpívat.

Přidala jsem se k němu… a Filípek, náš syn nás po celou dobu písničky pozoroval, a když jsme skončili, tak se na nás usmál.

Eva, střední Čechy

Související články
3 minuty čtení
Dospěla jsem do věku, kdy už byli všichni normální chlapi rozebraní. Zbývali jen rozvedení nebo podivíni. O takové jsem ovšem nestála, a tak jsem se bála, že zůstanu na ocet. Z jedné práce mě vyhodili pro nadbytečnost, a tak jsem si, patřičně zkroušená, hledala nové zaměstnání. Nebylo to v té době jednoduché, byla, jako skoro vždycky, krize, propouštělo se, jedna firma za druhou mě odmítala. Mé
3 minuty čtení
Už jsem ani nedoufala, že mě něco tak krásného potká. Až v pětapadesáti jsem zažila lásku na první pohled. Poprvé jsem se vdávala, když mi bylo dvacet. Oba jsme byli mladí a byl to tak říkajíc sňatek z rozumu. Rodiče nás dali dohromady, Toník byl dobře zaopatřený mladý muž. Manželství nám oběma moc nesvědčilo, brzy jsme zjistili, že máme oba úplně odlišné zájmy. Toník se dal na kariéru a náš vz
3 minuty čtení
Seznámila jsem se s Láďou na babiččině zahradě, kam přišel pomáhat s porážením stromu. Babička mě před ním ale varovala... Babička se mě často ptávala, kdy se už konečně vdám. Dost mě to deptalo, protože mi bylo, dejme tomu, sedmnáct nebo osmnáct a na vdavky jsem nemyslela ani za mák. Z dnešního pohledu to chápu, přála si dočkat se pravnoučátka, ale tehdy mě to rozčilovalo. Odsekávala jsem b
3 minuty čtení
Dlouho jsem byla zamilovaná do jednoho slavného zpěváka. Ovšem jen platonicky. I tak jsem ale ostatní kluky přehlížela. Až na jednoho... Muzikanta Víťu Vávru, jsem tehdy zbožňovala. Jeho fotky a plakáty dominovaly mému dívčímu pokojíčku, samozřejmě jsem měla na kazetách všechny jeho písničky a u gramofonu vzorně srovnané jeho desky. Starší sestra prorokovala, že se sotva seznámím s nějakým kluk
3 minuty čtení
Na pionýrský tábor se mi nechtělo, nebyla jsem kolektivní typ. Plánovala jsem útěk, ale dnes jsem moc ráda, že se mi nepodařil. Začalo léto, naši mě poslali na pionýrský tábor. Brečela jsem kvůli tomu. Bylo mi čtrnáct a byla jsem hodně samotářská, rodiče to nerespektovali a stále se mě snažili zapojovat do nejrůznějších kolektivů. Táta se bál, že kdo má rád samotu, spěje do blázince. Byla to
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legendární král Chíram: Porazil Šalamouna v luštění hlavolamů?
historyplus.cz
Legendární král Chíram: Porazil Šalamouna v luštění hlavolamů?
Na stole před fénickým králem Chíramem leží rozevřený dopis. Jeho pisatelem je izraelský panovník Šalamoun. Oba muži si vyměňují korespondenci velmi často, Chírama ale list přesto překvapí. Obsahuje totiž hádanky a výzvu utkat se v jejich řešení. Fénický král samozřejmě souhlasí. Jak jeho měření sil se Šalamounem dopadne? O prozíravých lidech se říká, že
Nastěhovala si Chýlková do bytu mladého milence?
nasehvezdy.cz
Nastěhovala si Chýlková do bytu mladého milence?
Už je to venku? Opustila herečka známá ze seriálu Jedna rodina Ivana Chýlková (62) definitivně přístav manželství a pustila se do nejistých, ale vzrušujících vod mileneckého vztahu? Právě o tom se v
Taje rudé planety: Obývají Mars mimozemšťané?
enigmaplus.cz
Taje rudé planety: Obývají Mars mimozemšťané?
Americký vynálezce srbského původu Nikola Tesla (1856–1943) vyvalí překvapením oči. Během průzkumu atmosférického rádiového šumu se mu totiž podaří zachytit tajemný opakující se signál, který údajně p
AI reaguje jinak na šéfy a jinak na podřízené!
21stoleti.cz
AI reaguje jinak na šéfy a jinak na podřízené!
Lidé volí jiná slova, když komunikují se svými nadřízenými, a jinak mluví s kolegy, aniž by tomu přikládali váhu. Ovšem modely umělé inteligence trénované na velkém množství dat to rozpoznávají a svoj
Nakládané houby
nejsemsama.cz
Nakládané houby
Chodíte rádi na houby? Uchovejte si je na zimu. Nakládané houby jsou česká pochoutka, kterou lze využít je jako přílohu, do polévek či salátů. Na 2 sklenice potřebujete: ✿ 700 g hub ✿ 1 cibuli ✿ 2 mrkve ✿ ¼ celeru ✿ sůl ✿ 1 lžičku octa Nálev: ✿ 250 ml octa ✿ 750 ml vody ✿ 8 lžic cukru krupice ✿ 2 lžičky soli
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
epochanacestach.cz
Poznejte údolí Desné: od Dlouhých strání po termální prameny
Jen málokteré místo v České republice nabízí tolik rozmanitých zážitků na tak malém území jako údolí řeky Desné v srdci Jeseníků. Během jediného dne můžete nahlédnout do útrob jedné z nejvýznamnějších vodních elektráren v Evropě, vydat se na horské hřebeny, projet se na koloběžce a den zakončit poznáváním památek ve Velkých Losinách nebo v termálním
Salát s kuřetem a jahodami
tisicereceptu.cz
Salát s kuřetem a jahodami
Skvělý dietní oběd nebo večeře vám dodá energii a nadbytečně nezatíží trávení. Potřebujete 150 g jahod 1 avokádo 150 g kuřecích prsních řízků 1 lžíci oleje (na smažení) 2 hrsti špenátu 1 ci
Peugeot E-208: Francouzské lvíče dospělo. Nabízí rekordní dojezd, styl i radost z jízdy
epochalnisvet.cz
Peugeot E-208: Francouzské lvíče dospělo. Nabízí rekordní dojezd, styl i radost z jízdy
Malé elektromobily už dávno nejsou jen městskými přibližovadly. Nový Peugeot E-208 je toho důkazem. Francouzský hatchback si zachoval svůj atraktivní design, přidal delší dojezd a modernější technologie, ale hlavně ukazuje, že i kompaktní elektromobil může být autem, se kterým bez obav vyrazíte za hranice města.   Vypadá jako koncept. Přitom jezdí po silnici Peugeot se
Prostor, který roste s dítětem
rezidenceonline.cz
Prostor, který roste s dítětem
Je to svět, který se vyvíjí a proměňuje od prvních dětských krůčků až po dospívání. Správně navržený pokoj podporuje bezpečí, kreativitu, soustředění i odpočinek a reaguje na každou etapu života a specifické potřeby dítěte. Pro nejmenší je klíčová jednoduchost, měkkost a bezpečí, proto by pokoj miminka měl působit především klidně a útulně. Předškolní věk je
Vidíte to správně? Nejslavnější optické iluze
epochaplus.cz
Vidíte to správně? Nejslavnější optické iluze
Než se obraz v podobě světla odraženého od objektu dostane na sítnici oka, přemění na nervové stimuly a očním nervem docestuje až do mozku, může se mu přihodit cokoliv! Někdy pak vidíme třeba věci, které jsme vidět neměli. Nebo jsme je vidět měli, přestože ve skutečnost nejsou… Rovné, nebo křivé? ILUZE STĚNY KAVÁRNY Kavárna Delight
Karibská atmosféra na Letní Letné
iluxus.cz
Karibská atmosféra na Letní Letné
Nový cirkus, letní večery a koktejly, které chutnají jako dovolená. Festival Letní Letná bude letos opět místem, kde se špičková kulturní podívaná potká s prvotřídními drinky. Od 12. do 31. srpna se n
Naše kočky ze dne na den zmizely! Ale kam?
skutecnepribehy.cz
Naše kočky ze dne na den zmizely! Ale kam?
Beze stopy zmizely. Přes dva měsíce se neobjevily. Už jsem naše kočičky oplakala, jejich věci rozprodala. Kočky se ale za několik týdnů vrátily a očividně nestrádaly. Staří Egypťané věřili, že kočky hlídají bránu do podsvětí. Egyptští kněží z výrazu kočičích očí dokonce věštili. Každopádně jsou kočky zvířata tajemná. V naší rodině jsme měli kočky vždycky. Ovšem mně se