Domů     Sedávat v koutě nemá smysl
Sedávat v koutě nemá smysl

Jedno přísloví říká „sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě“. Moje starší sestra Kamila si často dělala ze mě legraci. Prý kdo to vymyslel, určitě se inspiroval mnou.

Se svojí energickou, dominantní povahou neuměla pochopit, že někteří lidé zkrátka nepotřebují na sebe strhávat veškerou pozornost. I když to neznamená, že o žádnou nestojí…

Taková jsem byla i já. Tichá a neprůbojná. V životě jsem se kvůli své povaze mnohokrát na sebe zlobila. V milostném životě mi každého potenciálního přítele přebrala nějaká rychlejší a odvážnější holka. V práci jsem zase jen plnila příkazy jiných.

Pokud mě zavolali na poradu, cítila jsem se spíše jako přísedící. V hlavě jsem měla spoustu myšlenek a nápadů, které ale vyslovoval někdo z mých kolegů.

Možná i proto jsem byla ve svých třiceti pěti letech stále sama a v práci dělala i přes vysokoškolské vzdělání administrativní práci.

Minulý rok byl však v mém životě zlomový. Můj osobní i pracovní život se otočil o sto osmdesát stupňů. Firma, kde jsem dělala, se rozhodla expandovat do Prahy.

Velmi jsem se toužila dostat do týmu, který by měl na starosti celý marketing. Bohužel, jako vždy to vypadalo, že se mnou se nepočítá. Moje šance na získání povýšení byly chabé. Byla jsem z toho celá smutná. Připadala jsem si neschopná.

V té době mi přestalo i chutnat jíst. Až příliš jsem se zabývala tím, co dělám špatně.

Kamila se na mě už nemohla dívat. Blížily se moje narozeniny a ona mi chtěla udělat něčím radost. Koupila mi knihu o tom, jak uspět v práci. Pamatuji si hned na jednu z úvodních rad. „Oblékejte se tak, jak se oblékají lidé na pozici, kterou chcete dosáhnout.

Ne tak, na jaké právě jste.“Celkem mě to zaujalo. Za změnu nic nedám. Nakoupila jsem si pár pěkných kousků, tak jak to můj malý plat dovoloval. Na moji novou image začali opravdu lidé z práce reagovat. Dostávala jsem stále více komplimentů.

Upřímných od kolegů, i trochu závistivých od mých kolegyň. Cítila jsem se skvěle, a tak na tom bylo i moje sebevědomí.

Blížil se náš každoroční vánoční večírek. Věděla jsem, že tam budou i někteří naši noví partneři z Prahy. Líbil se mi Petr, kterého jsem občas setkávala u nás na chodbě, když přišel na jednání. Doufala jsem, že se mi ho podaří na večírku poznat víc. Dala jsem si na svém vzhledu v ten večer záležet.

Bohužel, ukázalo se, že Petr trochu přecenil své síly, když se rozhodl připíjet si s mým kolegou z východu. Již o půl deváté byl společensky více než unavený. No super, pomyslela jsem si, můžu to i já rovnou zabalit a jít domů.

Nakonec mě kolegyně promluvili, ať zůstanu. Měli pravdu, atmosféra byla tentokrát výjimečně dobrá. Tančilo se, pilo se. Ani nevím jak, a před sebou jsem na parketu uviděla našeho ředitele. Byl již trochu v náladě a uvolněný.

„Adélo, dnes vypadáte skvěle,“ začal. „Děkuji za kompliment,“ zůstala jsem trochu zaražená. Přece jen, nestávalo se často, a mně už vůbec ne, že by náš ředitel s někým takto neformálně konverzoval. Myslela jsem, že chce být zdvořilý, ale on pokračoval.

„Vy vlastně v poslední době stále vypadáte dobře.“ Nechápala jsem, o co mu jde, ale jeho zájem mi lichotil. Pomalu mi to začalo docházet, když mě nenápadně chytil za zadek. Posílení alkoholem a dobrou náladou jsme toho večera skončili u něj v autě.

Druhý den jsem se hrozně styděla. Vyřídila jsem si na den volno a doufala, že po víkendu se dají věci do normálu a na celou věc oba zapomeneme. Vždyť to bylo jen takové jednorázové uklouznutí, namlouvala jsem si. No, nebylo. Se šéfem jsem se začala scházet pravidelně.

Můj nový vztah mi přinesl určité výhody. Do měsíce jsem byla na marketingovém oddělení a do půl roku jsem vedla celý tým. Nemyslela jsem, že lidé z firmy začnou mít nějaké podezření.

I když závistivci jsou všude, své nové místo jsem milovala a zanechávala jsem za sebou reálné a dobré výsledky. Nikdo si nemohl na mě stěžovat.

Vím, že jsem si zahrávala s ohněm. Měla jsem poměr s nejvyšším. Jeho žena přitom měla firmu ve stejné ulici, jak jsme sídlili my. Aby toho nebylo málo, její velmi dobrá kamarádka pracovala u nás jako personální ředitelka.

Bylo asi jen otázkou času, kdy si o našem poměru začnou štěbetat i ptáci na elektrickém vedení. Nečekala jsem ale, že se Michal zachová až tak zbaběle.

Bylo to přesně měsíc před dalším vánočním večírkem. Dozvěděla se o nás Eva, personální ředitelka. Michalovi dala ultimátum. Buď se se mnou rozejde, nebo se vše dozví jeho žena. Počítala jsem s tím, že něco s Michalem vymyslíme.

Večer, když jsme se potkali, jsem mu navrhla, ať se na nějakou chvíli přestaneme stýkat – alespoň dokud všechno neutichne. Jeho představa vyřešení problému, jak nazval náš vztah, však byla jiná. „Adélo, myslím, že bude lepší, když to ukončíme.

Moje žena i tak něco tuší. Od poslední aféry mám ultimátum. Ještě jedno uklouznutí a je konec. Podá žádost o rozvod a já se mohu rozloučit se svými dětmi.“

Nevěděla jsem, jestli mám řešit to, že se chce se mnou rozejít nebo to, že nejsem jeho první bokovka. Vynadala jsem mu do zbabělců a utekla domů. Nechtěla jsem ho vidět.

Druhý den v práci si mě zavolala do kanceláře Eva. Na stole mě čekala výpověď. „Buď se dohodneme, nebo si už žádnou jinou práci v tomto městě nenajdeš,“ vysvětlila mi na rovinu. Věděla jsem, že nemá smysl bojovat. Podepsala jsem výpověď dohodou.

Michal ten den ani do práce nepřišel. Později jsem se mu snažila dovolat, ale marně. Na moje telefonáty ani zprávy neodpověděl. Jednoduše mě ze svého života vyškrtl.

Jedinou pozitivní věc jsem si z mé bolestné zkušenosti přece jen odnesla. Získala jsem praxi v oblasti, která mě baví, a chci v ní pokračovat. Na každém pracovním pohovoru však trnu při otázce „proč jste odešli z předchozího zaměstnání“.

Také jsem přišla na to, že sedět v koutě nemá význam. Může se vám stát, že si vás najde někdo velmi nevhodný. A i když mi na začátku můj poměr pomohl práci snů získat, na konci jsem kvůli němu o ni přišla.

Adéla (37), východní Čechy

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
28.3.2024
S novým chytrým telefonem jsem to vůbec neuměla. Dvakrát jsem vyťukala špatné číslo. Místo švadleny to zvedl nějaký muž… Před dvěma lety jsem dostala nový moderní mobil. Jako žena nepolíbená moderními technologiemi jsem z toho nebyla moc nadšená. Vůbec jsem s ním neuměla pracovat. Jednou jsem dokonce popletla při přepisování kontaktu dvě čísla. Právě to mi ale přineslo štěstí v podobě nového mu
28.3.2024
V dlouholetém manželství jsem nebyla šťastná, ale manželovi jsem byla věrná, i když on byl přesvědčený o opaku. Lidé jsou různí, hodní, dobrotiví, ale také zákeřní a zlomyslní. A někteří také rádi druhým ubližují vymyšlenými zprávami. Někdy se ale stane, že pomluvy mají nakonec úplně opačný účinek. Já jsem se před několika lety stala terčem takových pomluv. Naštěstí to ale nakonec vyústilo v do
25.3.2024
Bylo nádherné jaro, všechno kvetlo, nad řekou tančily sluneční paprsky a já jsem byla nešťastně zamilovaná. Miloš totiž chodil s Vendulou. Maturita se blížila mílovými kroky, ale já jsem měla zároveň tolik řekněme mimoškolních starostí, až mi z toho praskala hlava. Jaro bylo v plném rozpuku, nad řekou tančily sluneční paprsky zasněný waltz, kvetlo kdeco, vzduch voněl jarem a všichni se z něho r
24.3.2024
Žila jsem v chatrném domečku s otcem opilcem a nespolehlivým přítelem. Sklouzli jsme do dluhů. Byla jsem zoufalá! Bylo mi líto souseda, protože měl za ženu nesympatickou hysterku. Ale ani já jsem se nemohla chlubit vzorným rodinným životem. Občas jsem se dívala z okna do sousední zahrady a v duchu jsem mu říkala: „Kamaráde, my jsme tomu ale dali na frak, oba.“ V té době si lidé v naší ulici dom
20.3.2024
Potkala jsem u řeky přízrak, do kterého jsem se překvapivě rychle zamilovala. Ale tomu se nelze divit, vždyť mi bylo sedmnáct. Jaro přišlo dřív, zahrady a louky kvetly jako o život, byla sobota, a tak jsem se vydala na romantickou procházku kolem řeky. Co kdyby mě tam potkala láska? A jak jsem se tak courala voňavou jarní trávou, najednou jsem vyjekla. Spatřila jsem fatu morgánu, rytíře na koni
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
11 lebek malovaných krví
epochaplus.cz
11 lebek malovaných krví
K procesu se nedostaví. Sehnal si žiletky… Než vypustí duši, nechá za sebou důležitý vzkaz, nebo si to alespoň myslí. Podřeže si žíly na zápěstí a posledními silami, jež mu i s krví odcházejí s těla, kreslí na zemi cely krvavý pentagram. Mormon, křesťan a nakonec satanista. To vše dohromady je budoucí únosce a vrah
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští