Domů     Vyhořela jsem a dala výpověď
Vyhořela jsem a dala výpověď

Nevyhořel mi byt nebo dům. Bylo to horší. Vyhořela jsem já sama a nemohla vstát ani z postele. Natož učit malé děti!

Být učitelkou v Mateřské škole nebylo nikdy mým snem. Přesto jsem celý život pracovala coby učitelka a svoji profesi milovala. Bez svých dětiček jsem si to neuměla vůbec představit. Samozřejmě, že uměly zazlobit, které dítě ne! Ale jejich upřímnost a čistota mě nikdy nepřestaly okouzlovat.

Manžel mě překvapil

„Ty jsi ale blázen! Po mateřské jít do školky. Nemáš už těch svých dětí dost?“ ptal se mě starostlivě manžel, když jsem konečně po dlouhých osmi letech ukončila svoje dobrovolné domácí vězení. Nazývala jsem tak mateřskou, či rodičovskou dovolenou.

Narodily se mi krátce po sobě tři děti, všechny plánovaně. Ale zvládnout je a nezbláznit se, byl tenkrát i pro mě tvrdý oříšek. Jenže, dělat něco jiného, než učitelku, bylo pro mě nemyslitelné.

Roky plynuly a já si s údivem uvědomila, že mi do důchodu zbývají poslední čtyři roky. Tedy, upozornil mě na to manžel. Plánoval totiž koupit zahrádku, a když jsem namítala, že na ni nemáme čas, jen se pousmál.

„Za chvíli budeme mít času tolik, že nás to bude mrzet!“ tvrdil. Úplně jsem se zhrozila. To už nebudu moct k dětem? Co budu celý den dělat? Rýpat se v hlíně, kterou nesnáším?

Nechtělo se mi ani vstát

Neříkala jsem raději nic a o to víc se těšila do školky. Jenže, z ničeho nic, mě to nějak přestalo těšit. „Bolí mě záda a hlava, asi na mě něco leze,“ tvrdila jsem, když jsem zjistila, že nemohu vstát z postele. Nemohla jsem se přinutit!

Nahlásila jsem si dovolenou, ale ani po týdnu se můj stav nezlepšil. Na děti jsem se netěšila a na kolegyně už vůbec ne. „Co to s tebou prosím tě je? Jsi jako vyměněná. Pořád jen na něco nadáváš!“ kroutil hlavou manžel, ale já si nedokázala pomoct.

Další den ráno mě doslova vyhodil z postele. Stáhl ze mě přikrývku a otevřel okno. Mrazivý vzduch mě vyhnal do koupelny. Potom jsem se, třebaže se mi nechtělo, vydala do práce. Čerstvě opravená budova ve mně ještě před měsícem budila pýchu, že sem patřím. Teď se mi málem zvedal žaludek!

Nic mě netěšilo

Děti se mi vrhly hned u vchodu do náručí. Jindy bych se s nimi nadšeně vítala, ale teď jsem je jen okřikla: „Jděte si po svých a nechte mě na pokoji!“ Svých slov jsem hned zalitovala, když se malá Anička rozplakala a Tonda mě rozčíleně plesknul po noze.

Připadala jsem si jako v pohádce o Ledové královně. Jako bych měla v oku střípek a všechno viděla úplně jinak. Děti už mi nepřipadaly roztomilé. Naopak! Připomínaly mi zlé skřítky. Hlučné a ošklivé! Nemohla jsem si pomoct, nemohla jsem se ovládnout.

Den se neuvěřitelně vlekl a já počítala minuty do konce. Nedokázala jsem se dočkat chvíle, až vypadnu! Až neuslyším ten věčný křik! Doma jsem ztěžka usedla ke kuchyňskému stolu a zírala do zdi.

Měla jsem uvařit manželovi večeři a poklidit, ale bylo mi všechno jedno. „Musíš k lékaři, takhle to už dál nejde!“ poručil mi manžel a hned mě na druhý den objednal. Aby mě vzali přednostně a já nikam neutekla!

Chtěla jsem do důchodu

Nezbývalo mi, než poslechnout, ale k ničemu to nebylo. Předepsal mi nějaké léky na uklidnění a ani se na mě nepodíval. Jen vyplňoval nějaká lejstra, jako bych byla vzduch. Nebo spíš nějaký obtížný hmyz!

Bylo mi čím dál hůř, ale už jsem neměla dovolenou, kterou bych si vybrala. „Do práce se nevrátím. Dala jsem výpověď! Radši budu hrabat listí v parku, než poslouchat ta malá monstra!“ oznámila jsem manželovi a ten jen na mě nevěřícně zíral.

Jako bych byla někdo úplně jiný! Měl pravdu. Sama jsem se cítila divně, jinak, zle. „Ťuk, ťuk,“ ozvalo se za dveřmi. Nebylo to klepání, spíš jen nesmělé slabé bušení. Jako by mi u dveří stál malý datel a kloval. Otevřela jsem a za dveřmi stáli dva moji žáčci.

Anička a Toník! Zrovna oni! Ti, na které jsem byla ze všech nejošklivější! V ruce oba drželi kytičku a nějaký balíček. Myslela jsem, že je to sběr, děti občas nosily do školky podobné balíčky starých novin. Anička mi ten balíček podala a řekla:

„To jsme vám, paní učitelko, nakreslili! Všichni! I Zdeněk, který to vůbec neumí!“

Děti mě vyléčily

Rozpačitě jsem si začala výkresy prohlížet. Na každém byla stejná žena, kulaťoučká jako jablíčko. Došlo mi, že jsem to já! A na všech obrázcích jsem se usmívala. A na všech hladila děti po hlavě nebo si s nimi hrála. Moc mě to dojalo.

Nedokázala jsem ani promluvit. Mlčky jsem pokynula dětem, aby se posadily. Nabídla jsem jim čokoládové bonbóny ze sotva načaté bonboniéry. „Ale paní učitelko, neučila jste nás, že mlsat se nemá?

To nemáte jablíčko?“ zeptala se mě Anička a koukla na mě káravým pohledem. Přesně takovým, jakým jsem na ty andílky koukala i já! Objala jsem je a rozplakala se. Ty děti mě vyléčily! Znovu jsem se začala těšit na každý den, kdy jsem mohla být s nimi.

A bylo jich hodně. V důchodu bych už pár let měla být, ale nejsem. Nechci a nemohu. Učitelů je nedostatek a tak přesluhuji. Ráda!

Eva R. (67), Roudnice nad Labem

Předchozí článek
reklama
Související články
2.5.2024
Děláme si starost o naši dvanáctiletou vnučku. Nechtěli jsme jí sociální sítě zakázat, radši jsem se s nimi sama naučila a vymyslela malou lest. Naše Kačenka, stejně jako její kamarádky a spolužačky a obecně vrstevnice, miluje brouzdání po internetu. Neustále si něco ťuká na počítači nebo mobilu, který dostala od rodičů. Před časem z ní vypadlo, že si založila účet na jedné sociální síti a nahr
1.5.2024
Tolik jsme se těšili, jak si budeme užívat volna. Ale když ta chvíle přišla, můj muž mi začal chřadnout před očima. Musela jsem něco udělat! Do důchodu jsme se s manželem těšili, ty poslední roky v práci nás už oba zmáhaly. Snili jsme o tom, jak budeme cestovat a užívat si života, věnovat se vnoučatům, a že si snad dokonce uděláme univerzitu třetího věku. Jenže když ta chvíle konečně přišla,
29.4.2024
Když jsme se se sestrou přestěhovaly zpátky do domku po našich rodičích, okukoval nás zpoza plotu pěkný chlap. Nenapadlo nás, že se z něho stane jednou taková noční můra. Byl samá ochota, že prý když něco budeme potřebovat, je nám k službám. Máme svá tajemství Pořád vyzvídal, jak je to možné, že takové pěkné ženské jsou v domě samy. Nějak se nám nechtělo vytahovat naše životy před neznámý
29.4.2024
Dlouhé hodiny jsem maminku hledala, strachy celá bez sebe. Nakonec jsem ji našla v masně s pohledným řezníkem. Po rozvodu jsem zůstala sama a nevěděla, co dál se svým životem. Vzala jsem si k sobě maminku, která trpí stařeckou demencí. Nějaký čas nám to báječně fungovalo, než nemoc udeřila v plné síle. Maminka začala utíkat z bytu a bloudit městem. Při jedné takové výpravě zabrousila na místo,
28.4.2024
Byli jsme přehnaně důvěřiví a uvěřili jí. Ženě, která o sobě tvrdila, že je dcerou manželova bratra. Potom přišel šok. Vykradla nás a zmizela! My jsme s manželem žili dost samotářsky. Nějací přátelé by se našli, ale moc jsme je nenavštěvovali. Stačily dvě hodinky a my už se těšili domů na svůj klid. S dětmi to bylo podobné. Občas zavolaly a občas nás na chvíli navštívily. Jen vnoučat, dokud byl
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
historyplus.cz
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
Život jim ztrpčují nájezdníci, loupežné bandy i rozmary počasí. Proto si lidé z etnické skupiny Hakka začínají ve středověku stavět podivuhodné domy, které je před všemi nástrahami mají ochránit. Byť tyto „pevnosti“ vypadají na první pohled jednoduše, jsou promyšlené do posledního detailu a z hlediska obranyschopnosti se vyrovnají evropským hradům…   První tulou, jak se těmto zvláštním
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
21stoleti.cz
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořen
Česnekové brambory
tisicereceptu.cz
Česnekové brambory
Brambory vařené a pečené ve vývaru s česnekem mají znamenitou chuť. Můžete si je dát samotné nebo jako přílohu. Potřebujete 1,5 kg brambor 1 lžíci olivového oleje 50 g másla 2–3 stroužky česn
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
nasehvezdy.cz
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
Nedávno herečka ze ZOO Eva Burešová (30) překvapivě ohlásila, že v seriálu končí. Jako důvod uvedla, že se chce více soustředit na hudební kariéru a rodinu. Možná je ale důvod úplně jinde. Do redakc
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
epochanacestach.cz
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
Před deseti lety zámek Zbiroh způsobil senzaci svou expozicí nazvanou Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. Výstava trvala půl roku a většina jejích exponátů na místě zůstala, takže dnes může nová expozice znovu připomenout historii templářského řádu spojenou se zámkem. Výstavě dominuje takzvaná Lukánská deska – autoportrét Leonarda da Vinci, dílo, které
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
Hodinky Classics Elegance Luna jsou nejnovějším modelem z značky Frederique Constant. Vůbec poprvé v historii manufaktury navrhla měsíční fázi těchto hodinek dcera jejího vedoucího výzkumu a vývoje. D
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
enigmaplus.cz
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
epochaplus.cz
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo,
Unikátní ultra-temná galaxie
epochalnisvet.cz
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
skutecnepribehy.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Losos plněný špenátem a sýrem
nejsemsama.cz
Losos plněný špenátem a sýrem
Losos je oblíbená a velmi zdravá ryba. S náplní z čerst­vého špenátu a výrazného ovčího sýra je to doslova lahůdka, použít ale samozřejmě můžete i jiný sýr. Potřebujete: ✿ 4 filety z lososa ✿ 200 g baby špenátu ✿ 100 g ovčího sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ pepř, sůl, koření na ryby ✿ olivový olej