Domů     Máma mě teď najednou chce dostat za mříže
Máma mě teď najednou chce dostat za mříže
5 minut čtení

Neměla jsem to vůbec dělat. Neměla jsem ji hledat, kontaktovat, ani ji navštěvovat. Roky jsem toužila urovnat naše spory s mámou. Nikdo nemládneme a jí už je sedmdesát. Smíření ale netrvalo dlouho a já teď díky ní možná půjdu i do vězení.

Kdybych neměla žádný škraloup (přestože ten můj je přes čtyřicet let starý), asi bych se bála míň. Jenže momentálně bych řekla, že když z téhle šlamastyky vyváznu s podmíněným trestem, budu šťastná jako blecha.

Přitom matka lže, skoro všechno si vymyslela, jen aby mi uškodila. Nic jsem jí dohromady neudělala, netušila jsem, že to může takhle skončit a dneska si vyčítám, že jsem se vůbec snažila ji najít.

Co se mnou bude

Můj právník rozhodně nemá radost z toho, že jsem jako teenagerka skončila v pasťáku. Říká, že to protistrana využije k tomu, aby dokázala, že matku nenávidím a chtěla jsem se jí pomstít. Tak to ale vůbec není, i když dokázat to bude těžké.

Mám za sebou přes čtyřicet let samostatného spořádaného života, a najednou se všechno sesypalo jako domeček z karet. Celé dny brečím, bojím se, jak to dopadne. Děti mě utěšují, syn zaplatil opravdu dobrého právníka. Ale já budu klidná, až to bude celé za mnou.

S matkou jsem nikdy neměla pěkný vztah. Jednou mi prozradila, že se mnou byla na potratu, ale nepovedl se a já se narodila. Prý jsem jí zkazila život, bylo jí teprve osmnáct a starat se o mě pořádně nechtěla.

Vlastně mě vychovala babička, tu mám dodnes v srdci jako hodné světýlko. Nebýt jí, asi by ta moje puberta skončila ještě hůř. Babička Jaruška si mě tehdy odnesla z porodnice jen čtrnáct dní poté, co se jí tam narodil syn, můj strejda Toník.

Koupila si kočár na dvojčata a vozila nás spolu, vnučku od nejstarší dcery (které nic moc říkat nemohla, protože ji sama měla v sedmnácti) a mě. Otec samozřejmě neznámý, takže peníze na přilepšenou taky žádné.

Zkušenost s pasťákem

Máti to tehdy nezvládla a nechala mě babičce na krku. Objevila se jen občas, páchla alkoholem, nebyla moc čistá a obvykle prospala celé dny.

Vzpomínám si, jak moc jsem toužila po mamince, jakou mají ostatní děti a jak jsem pak ze svých snů slevovala, až zbyl jen jediný: aby přišla na školní besídku, podívat se, jak recituju. Jenže se naplnilo přísloví: Dej pozor na to, co si přeješ.

Dostavila se, když mi bylo třináct, zlitá pod obraz, dělala ostudu a nakonec ji museli vyvést. Křičela jsem, že ji zabiju, že ji nenávidím, že se jednou pomstím.

A všechno tohle je pěkně zaznamenané v kartě na sociálce, protože horlivá soudružka učitelka třídní usoudila, že potřebuji odbornou konzultaci.

Ale já potřebovala hlavně hodně lásky, kterou se mi snažila dávat babička a hodně i strejda-brácha Tonda, jenže to nestačilo. Rozhodně ne na to, abych se v pubertě doslova neutrhla ze řetězu. Vlastně jsem dělala všechno, co jsem u mámy kritizovala.

Hlavně jsem dost pila, k drogám jsem se dostala taky. Babičku jsem trápila tolik, že to dodnes ani nemůžu nikomu vyprávět, jak se stydím. Když jsem jí s partou vybílila byt, skončila jsem na odvykací kůře a v diagnostickém ústavu.

Taky tam jsem dost otevřeně mluvila o tom, že mámu jednou za to všechno, co mi udělala, zabiju.

Žila jsem šťastně

Samozřejmě, že jsem to tak nemyslela. Ve skutečnosti se něco ve mně konečně obrátilo k lepšímu a na poslední chvíli jsem se sebrala k normálnímu životu.

Odstěhovala jsem se z rodného města, chodila jsem na textilní školu, vyučila jsem se dámskou švadlenou, vdala se za prvního hodného kluka, který mě chtěl (strašně moc jsem toužila po tom, aby mě někdo chtěl) a prožila spokojený život jako máma dvou šikovných dětí.

Nevím, co mě to popadlo začít šťourat do té záležitosti s matkou.

Manžel bohužel umřel na infarkt před pěti lety, dospělé děti vyletěly z hnízda, kamarádky mají svoje starosti… Nějak na mě padl smutek, že jsme k sobě vlastní máma s dcerou nikdy nenašly cestu a že možná brzy bude na všechno pozdě, vždyť mámě už je přes sedmdesát. Dalo mi to dost práce, ale vyhledala jsem ji.

Osudná návštěva

Kdybych věděla, jak ta jediná návštěva po tak dlouhých letech skončí, určitě bych si ji rozmyslela. Stalo se to před pár dny, těsně po Novém roce, co napadl ten sníh.

Koupila jsem kremrole, pamatovala jsem si, že je babička mámě vždycky pekla a vydala se za ní. Zůstala na mě koukat, jako když do ní uhodí hrom. Stála ve dveřích nad schody do domu. „Mami, smíříme se,“ povídám.

A ona na to spustila, jako by neuplynul mezitím celý lidský život, tu samou bandurskou, jako kdysi.

Tentokrát jsem si to ale nechtěla nechat líbit, křičela jsem na ni na oplátku, nakonec jsme se i tahaly, chtěla jsem jí vyrvat zpátky z ruky krabici, kterou jsem jí podala. A pak se to stalo. Uklouzla, upadla a zlomila si ruku.

Babička se obrací v hrobě

Hned jsem jí odvezla do nemocnice, na tu cestu nikdy nezapomenu. Krve by se ve mně nedořezal, když hned na příjmu nahlásila, že jsem ji shodila ze schodů. Sestřičky zavolaly Policii a od té doby se nestačím divit, do jaké šlamastyky jsem se dostala.

Matka bydlí na samotě, nikdo nás neviděl… Je to slovo proti slovu. Tak mi držte palce, snad to dobře dopadne a matka se nějak vzpamatuje nebo mě z toho právník vyseká. Nic jsem jí neudělala a ještě po padesátce mi ubližuje, babička se musí v hrobě obracet.

Barbora N. (53), Nymburk

Předchozí článek
Související články
3 minuty čtení
Lenka byla vždy samaritánka. Dobrá duše, která pomáhala druhým. Bohužel toho využil muž, který ji stáhl na dno. A není asi cesty nahoru. Roberta Lenka potkala v jedné bývalé práci. Byl sympatický kluk, který tehdy nastoupil. Vtipný, pozorný i milý. Dokonce si získal i mě s manželem, když přišel na návštěvu. Jenže jak se ukázalo, byl milý jen ve chvílích, na které se mohl připravit. Jen se př
3 minuty čtení
Pro maminku je těžké sledovat trápení dítěte. Pocit se násobí, když vidíte, jak si vaši potomci ubližují navzájem. S manželem Oldou máme dvě děti. Janičku a Oldu. Byli jsme na ně vždy pyšní. Oba se dobře učili, měli vždy dobrou práci. Jen byli každý z jiného těsta. Přiznávám, že v Oldovi jsem vždy viděla větší dravost. Je manažer, takže musí být přísný. Ale i ve vlastní rodině? Neustále ji k
6 minut čtení
Svým dětem jsem se snažila předat jediné. Ať jdou za hlasem svého srdce. Já to neudělala a byla jsem celý život nešťastná. Dnes bych se asi zachovala jinak. Pocházím z malého města, kde se ještě dnes na rozvod a jiné avantýry pohlíží tak trochu s despektem. Neměla jsem v úmyslu něco takového udělat. Našla jsem si přítele, naše láska byla příliš čerstvá, takže jsme ji tajili. Pak se ale stala ta
3 minuty čtení
Ve stáří pykám za hříchy mládí. Bývala jsem nebezpečně hezká a zahrávala si s city svých nejbližších. A to se mi ve zlém vrátilo. Bývala jsem, jak se říká, pěkné číslo. Anebo kvítko z čertovy zahrádky. Které už bohužel dávno zvadlo. Na staré časy vzpomínám ráda, ale občas se mně mihne hlavou, že jsem možná trochu ubližovala. Někdy víc než trochu. Byla jsem nebezpečně krásná, dnes by tomu živá
3 minuty čtení
S Mirkou jsme byly velké kamarádky už od školy. Bohužel nás rozdělilo pobláznění. Mé a jejího muže. Nestálo to za to. S Mirkou jsme se poznaly na základní škole, kdy jsme ani jedna neznala spolužáky, a tak jsme si k sobě sedly. A sedly jsme si i jako kamarádky. Dokonce jsme spolu pak obě šly na obchodku. Samozřejmě jsme se sobě svěřovaly, prožívaly jsme spolu první velké lásky a radily jsme si.
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Nesvačilová chce druhé dítě, co její partner?
nasehvezdy.cz
Nesvačilová chce druhé dítě, co její partner?
Hvězda seriálu Jedna rodina Petra Nesvačilová (39) prožívá lásku svého života. Se sympatickým partnerem Tomášem Vápeníkem (48) už má dceru Jasmínu Rikku (2), nicméně už se nemůže dočkat, až bude dvo
Japonská whisky z úpatí posvátné hory Fudži
iluxus.cz
Japonská whisky z úpatí posvátné hory Fudži
Japonská whisky Fuji představuje dokonalé propojení tradice, přírody a mistrovského umění. Vyráběna v palírně Fuji-Gotemba, nacházející se na úpatí legendární hory Fudži, tato whisky odráží jedinečný
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
epochanacestach.cz
Jeseníky: Zimní poezie na dosah ruky
Vzpomínáte na doby, kdy byly Vánoce na sněhu běžným jevem, nebo kdy svatý Martin obvykle přijížděl na bílém koni? Něco podobného už dnes na většině míst Česka nezažijete. V Jeseníkách ano. Pokud chcete znovu zažít staré dobré časy, a přitom si užívat komfortu, za který by se nemusela stydět ani vyhlášená alpská střediska, jsou pro
Operace Tannenbaum: Spasily Švýcarsko před Hitlerem tamní banky?
historyplus.cz
Operace Tannenbaum: Spasily Švýcarsko před Hitlerem tamní banky?
Německý maršál stojí shrben nad množstvím map a náčrtků. S rukama silně zapřenýma do desky stolu usilovně přemýšlí, jak s početnou armádou překročit švýcarské hranice. Země se totiž převážně rozkládá na alpském masivu a její kolmé a hustě zalesněné srázy jsou prakticky neprůchodné. Ať už ale zvolí jakoukoli taktiku, věří, že Švýcaři se bránit nebudou.
Černé paní: Chtějí se nám pomstít?
enigmaplus.cz
Černé paní: Chtějí se nám pomstít?
Jako pověstná červená nit se českou historií táhnou legendy, ve kterých vystupují ženské přízraky a démoni. Svědectví o tajemných bytostech, které páchají ty nejhorší skutky, nebo naopak pomáhají všem
Kapr ve smetanové omáčce s koprem
tisicereceptu.cz
Kapr ve smetanové omáčce s koprem
Kapr nemusí být jen smažený s bramborovým salátem. Opečený na másle a s lahodnou smetanovou omáčkou chutná také výtečně. Potřebujete ½ kapra 2 lžíce másla 250 ml zeleninového vývaru 200 g zak
Moji dceru ničí partner
skutecnepribehy.cz
Moji dceru ničí partner
Lenka byla vždy samaritánka. Dobrá duše, která pomáhala druhým. Bohužel toho využil muž, který ji stáhl na dno. A není asi cesty nahoru. Roberta Lenka potkala v jedné bývalé práci. Byl sympatický kluk, který tehdy nastoupil. Vtipný, pozorný i milý. Dokonce si získal i mě s manželem, když přišel na návštěvu. Jenže jak se ukázalo, byl milý jen ve chvílích, na které se mohl
Italská inspirace v Texasu
rezidenceonline.cz
Italská inspirace v Texasu
Kamenné rezidence obklopené prastarými olivovníky a nekonečnými vinicemi se staly inspirací pro vilu, kterou si manželé z texaského Austinu zvolili za svůj domov. Jejich přáním bylo postavit dům, kde by hlavní obytné prostory zůstaly na jedné výškové úrovni. Rezidence je plná samostatných zákoutí a míst určených pro odpočinek a zábavu, umístěných přesně podle přání majitelů
Záhada účelu Stonehenge rozluštěna?
21stoleti.cz
Záhada účelu Stonehenge rozluštěna?
Komplex menhirů Stonehenge v jižní Anglii, byť svého druhu zdaleka není jediný, nepřestává fascinovat jak vědce, tak širokou veřejnost. Zejména jeho účel zůstává tak trochu záhadou. Odhalení původu ol
Zelená v zimě? Pro některé rostliny nová norma
epochalnisvet.cz
Zelená v zimě? Pro některé rostliny nová norma
Luční rostliny ve střední Evropě začínají měnit své chování díky teplejším zimám posledních let. Vědci z Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho vytrvalých druhů zůstává i během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy mají navíc unikátní vlastnosti, díky kterým dokážou odolat náhlým mrazům, které ani v mírnějších zimách nejsou výjimkou. V minulosti
Vánoční mýty: Jak to bylo doopravdy s narozením Ježíška?
epochaplus.cz
Vánoční mýty: Jak to bylo doopravdy s narozením Ježíška?
Stavíte si doma betlém? Možná ho také máte i s připevněnou hvězdou nad chlévem s jesličkami. Co je to však za podivný úkaz? Proletěla snad tou dobou blízko Země kometa? O tom, že dobu Ježíškova zrození provází astronomický jev, asi nemusíme výrazně pochybovat. Ale jaký? Již německý astronom Johannes Kepler (1571–1630) dne 17. prosince 1603
Vánoční dárek mě zázračně vyléčil
nejsemsama.cz
Vánoční dárek mě zázračně vyléčil
Blížily se Vánoce a naše malá Eliška už věděla, že dárky nenosí Ježíšek. Rozhodla se, že nám všem nějaký dárek vyrobí sama. Ten pro mě byl kouzelný. Velmi ráda chystám Vánoce, ty přípravy mě nestresují ani nevyčerpávají, protože to dělám pro lidi, které miluji, a dělám to s láskou. Tak tomu bylo po celý můj život. Se svým jediným