Domů     Po šedesáti letech jsem ji prohlédla
Po šedesáti letech jsem ji prohlédla
5 minut čtení

Už mi pomalu táhne na osmdesát, ale ani po letech se nemohu vyrovnat s největší zradou, co mě v životě potkala.

Od mala žiju v paneláku na Jižním Městě. A tady jsem také potkala Evu, která se tak na celý život stala mojí nejlepší přítelkyní a jak jsem si i myslela i nejbližším člověkem.

Užívaly jsme si života

Seznámily jsme se, když nám oběma bylo dvacet. Pracovaly jsme obě v továrně na Žižkově, kam jsme každé ráno na pátou od nás z Jižňáku dojížděly. To nás vlastně svedlo dohromady. Ona na lince s tranzistory a já v expedici.

Eva byla krásná jak z fotky z časopisu Květy. Blond vlasy až do pasu, modré oči a úsměv, co roztavil i ty nejtvrdší chlapy. Já jsem byla taková šedá myška, ale ona si mě oblíbila, možná právě proto, nebyla jsem konkurence.

„Jaru, ty jsi jediná normální holka tady,“ říkala a cpala mi do kapsy bonbóny z automatu. Chodily jsme spolu na pivo do hospody U Vystřelenýho oka, tančily na bigbít a randily s kluky.

V sedmdesátém se vdala za inženýra Pavla, hezkého chlapa z Podolí, a já jí šla za svědkyni. Měla svatbu jako z amerického filmu. Bílé šaty, živá kapela, dokonce i šampaňské.

Já tehdy chodila s jedním rozvedeným chlapem, který už měl dvě děti, a Eva mě přemluvila, ať si ho vezmu. „Jaru, vždyť je hodný, co ti vadí?“ říkala. Vdala jsem se tedy, ale manželství vydrželo jen pět let a skončilo alkoholem a modřinami.

Eva mě tehdy vzala k sobě domů na tři měsíce. Spala jsem u nich v obýváku na gauči, Pavel mi nosil snídani do postele a ona mi říkala: „Ty jsi moje rodina, Jaruško, neboj. Nikdy tě nenechám opuštěnou.“

Nový start

Když v osmdesátém zemřela moje maminka a mně zůstal náš byt, do kterého jsem se po nevydařeném manželství vrátila, pomáhala mi ho Eva dát do pucu. Vymalovaly jsme ho veselými barvami, nanosily jsme květiny a pověsily nové záclony.

Eva mi dokonce koupila novou ledničku, protože ta po mámě už chrčela jako stará lokomotiva. „To je přece samozřejmé, Jaru. Kamarádky si pomáhají,“ říkala a objímala mě tak silně, že jsem cítila její srdce.

Když pak její Pavel onemocněl rakovinou plic, sedávaly jsme u mě na balkóně, protože doma na Evu vše padalo, kouřily jsme a brečely nad lahví becherovky. „Teď už jsme si zůstaly jen my dvě, Jaru. Na stará kolena si budeme užívat,“ slibovala mi. A já jí věřila. Věřila jsem jí jako nikomu jinému.

Vždycky „jen půjčka“

Eva měla jen jednoho synovce Petra, který se odstěhoval do Německa a volal tetě jednou za půl roku. Já děti tak nějak už nestihla. Když mi bylo šedesát pět, rozhodla jsem se, že byt přepíšu na Evu, protože po mně nikdo nezůstane.

Notář to sepsal, já to podepsala a ona mě objala a brečela: „Jaruško, vždyť jsme stejně rodina.“ Jenže na sklonku našich životů mě nepěkně zaskočila. Už nám táhlo na osmdesát, Eva ale byla stále činorodá.

Jednoho dne přišla s tím, že potřebuje peníze na novou střechu na chatu u Berounky. „Jaru, půjč mi dvě stě tisíc, já ti to vrátím, jakmile synovec pošle peníze. Napsala jsem vše na něho!“

Půjčila jsem jí. Pak přišla znovu, tentokrát potřebovala na novou kuchyni. Pak si půjčovala pořád. Vždycky „hned vrátím“.

Nikdy nic nevrátila

Jednou mi zavolala, že se staví. Přišla s Petrem. Ten synovec, co nikdy nevolal, ale vše jednou bude jeho, najednou seděl v mém obýváku a usmíval se. Eva mě chytla za ruku a řekla:

„Jaruško, my jsme se rozhodli, že ten tvůj byt teď potřebujeme. Petr se vrací z Německa a bude tu bydlet se svou novou ženou. Ty přece máš přítelkyni v domově důchodců, že jo? Tam budeš mít péči a nebudeš sama.“ Zůstala jsem sedět jako opařená.

„Ale, Evo, vždyť jsem ti ten byt přepsala jen proto, abys měla jistotu…“ „Jaru, ty jsi stará a nemocná,“ začala. Pak už jsem jen jako zdálky slyšela, že v domově důchodců mi bude lépe a oni mi budou dávat tisícovku jako kapesné měsíčně. Odmítla jsem. Oni ale rázně zakročili.

Nepoznávala jsem ji

Ukázali mi papíry, že mám Alzheimerovu chorobu (což nebyla pravda), že jsem nesvéprávná a že mě dají do ústavu násilím. Dva měsíce jsem bojovala. Advokát, sociálka, sousedé. Pan Novák z patra nade mnou, bývalý policista, alespoň zjistil, jak se věci mají.

Eva už byt přepsala na Petra a teď ho prodávají nějakému Němci za sedm milionů. A to mi nevrátila peníze, které já celý život šetřila na stáří. Teď bydlím v domově důchodců a nemám žádné úspory. Podala jsem trestní oznámení, ale vše mluví v můj neprospěch.

Na advokáty zase nebudu mít peníze. Důchod mám nízký a podle toho vypadá i mé bydlení. Já tomu říkám vyhnanství. Eva po šedesáti letech ze dne na den zmizela z mého života.

Nepotřebovala jsem před smrtí zjistit, že lidé udělají pro peníze cokoliv, ale už to vím. Vezmu si to do hrobu.

Jarmila D. (76), Praha

Související články
3 minuty čtení
Rodiče mě vychovávali přísně. Nesměla jsem nic a nikam, zakázali mi i školní výlet, prý kdovíco se tam může stát. Tak jsem se vzbouřila. Stále si myslím, že to rodiče s přísností přeháněli. Zařekla jsem se, že taková nebudu, že je to příliš, a snažila jsem se u své dcery o jiný přístup, kamarádský, tolerantnější. Domov není vojna. Ale moji rodiče mi z něj vojnu udělali, divím se, že mě ráno tru
4 minuty čtení
Dlouhá léta byla součástí naší rodiny. Trávila s námi víkendy a děti jí říkaly teto. Nenapadlo by mě, že nás celou dobu jen chladnokrevně využívá. Jitku jsem poznala ve škole a bylo z toho hned nerozlučné přátelství. Jenže po studiích se naše cesty rozešly. Odstěhovala jsem se za manželem na druhý konec republiky, zatímco Jitka zůstala v rodném městě. Ze začátku jsme si často psaly, ale postupn
2 minuty čtení
Po letech se vrátil do našeho města můj bratranec a vypadal příšerně. Žena mu utekla do ciziny a on zůstal sám! Bratránek, se kterým jsem si v dětství užila spoustu zábavy, se na dlouhé roky ztratil z mého života. Teď byl zpět a mně se nad ním srdce svíralo. Podle jeho vyprávění to neměl v poslední době v životě vůbec lehké, navíc byl tak sám. Byla bych necita, kdybych mu nepomohla, brala js
3 minuty čtení
Pamatuji si ten den docela přesně. Chtěla jsem kamarádce pomoct. Pak jsem začala mít kvůli ní problémy. Bylo to v práci, obyčejné dopoledne, kdy se nic zvláštního neděje. Káva z automatu, hluk tiskárny, někdo si stěžoval na poradu. A pak přišla ona. Lenka. Byla to moje kolegyně z účtárny, tichá, nenápadná, vždycky pečlivá. Ten den ale vypadala jinak. Vlastně poprvé jsem ji viděla opravdu unaven
3 minuty čtení
Když se moje kamarádka vdávala, byla jsem jí na svatbě za svědka. Bylo pro mě těžké si připustit, jak moc je mi ženich sympatický. Celý život jsem hledala lásku, ale marně. Vdala jsem se za agresivního opilce, který neměl se svými blízkými ani za nehet soucitu. Když se vracel k ránu z hospody, míval špatnou náladu, řval, hulákal, proklínal všechny a všechno kolem sebe, hlavně mě. Po nocích j
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dal si doutníkový magnát postavit hrad jako z pohádky?
epochalnisvet.cz
Dal si doutníkový magnát postavit hrad jako z pohádky?
Střední Evropu v roce 1241 zle poplení Mongolové. Později obávaní kočovníci sice odtáhnou, všichni ale počítají s jejich návratem. Václav I. proto začne jednat. Na další případné řádění barbarů z východu se chce pečlivě připravit! Český král Václav I. (1205–1253) přijme opatření, která mají posílit obranu jeho království. Zajistit hodlá především severní hranici. Na
Golf v horkém srdci Benátska
iluxus.cz
Golf v horkém srdci Benátska
Každý, kdo miluje Itálii, zná ten pocit: konečně za sebou necháme Brennerský průsmyk, projedeme Alpy, a hory najednou vystřídá naprostá rovina, která sahá až k horizontu – a zde už začíná Benátsko a s
Sucho mění Zemi v poušť. Nejhorší bylo v roce 1540
epochaplus.cz
Sucho mění Zemi v poušť. Nejhorší bylo v roce 1540
Katastrofální vlny sucha představují pro lidskou civilizaci mnohem plíživější a ničivější hrozbu než náhlé povodně nebo ničivá zemětřesení. Když z oblohy po dlouhé měsíce nespadne ani kapka vody a slunce nemilosrdně spaluje úrodu, mění se kvetoucí krajina v prach a nastává boj o holé přežití. Historie lidstva je protkána obdobími, kdy fatální nedostatek vláhy rozvrací
Jemný, voňavý dotek vaši pleť potěší
nejsemsama.cz
Jemný, voňavý dotek vaši pleť potěší
Drobný kvítek toho umí víc, než by se na první pohled zdálo. Heřmánek se už dávno stal jedničkou přírodní kosmetiky. Heřmánek kvete od května až do konce léta, je tedy ideální čas si ho za slunného dne nasbírat a usušit do zásoby. Sušte ho na sítech na temném, vzdušném a teplém místě, nejlépe v průvanu. Heřmánek je plný
Baťův dělník musel dbát i na osobní hygienu
historyplus.cz
Baťův dělník musel dbát i na osobní hygienu
V rychlosti posnídá černý chléb s meltou a už pádí do práce. Směna mu začíná přesně v sedm hodin a pan šéf nedochvilnost nestrpí… Vysoké nároky Petr je vyučený švec, a tak to s přijetím do firmy Baťa měl trochu jednodušší než ostatní uchazeči o práci. I on ale musel projít náročným výběrovým řízením. Ještě
Na romantiku čeká Arichteva marně. Přestala muže bavit?
nasehvezdy.cz
Na romantiku čeká Arichteva marně. Přestala muže bavit?
Tohle si herečka nezasloužila. Jak se kráska ze seriálů O mě se neboj či Policie Modrava Veronika Arichteva (40) svěřila, moc ráda by se svým manželem, režisérem Biserem Arichtevem (49), opět zažila c
Grilované žampiony s bylinkami a česnekem
tisicereceptu.cz
Grilované žampiony s bylinkami a česnekem
Suroviny 10 středně velkých žampionů 1 olivový olej 3 až 4 stroužky česneku sůl a pepř sušený tymián, drcený kmín Postup Žampiony nejprve důkladně omyjeme, očistíme a zbavíme nožiček. Dál
Gepardi v Zoo Praha: V přírodě už jsou jich jen tisíce, v Troji se narodila paterčata
21stoleti.cz
Gepardi v Zoo Praha: V přírodě už jsou jich jen tisíce, v Troji se narodila paterčata
Gepard štíhlý je bezesporu ikonickou kočkovitou šelmou. Charakteristické jsou pro něj černé „slzy“ pod očima. Lidé jej znají především díky obdivuhodné rychlosti, kterou při pronásledování kořisti dok
Nikdy není pozdě se učit nové věci
skutecnepribehy.cz
Nikdy není pozdě se učit nové věci
Měla jsem dva obrovské mindráky, které jsem cítila už od dětství. Neuměla jsem jezdit na kole a plavat. Každé dítě v naší vsi umělo plavat, protože celé prázdniny jsme trávili u místního rybníka nebo na koupališti. Nejspíš proto jsme nechodili ve škole na plavání. Také jsme jako holky neměly ve škole vaření. Holky ze vsi umějí přece
Exkurze do dějin na zámku Benátky nad Jizerou
epochanacestach.cz
Exkurze do dějin na zámku Benátky nad Jizerou
Dominantou města je barokní zámek Benátky nad Jizerou, v jehož zdech se psaly dějiny a pobývali skuteční velikáni. Fenomenální dánský astronom Tycho Brahe tu prováděl svá slavná astronomická měření a za zavřenými dveřmi laboratoří hledal elixíry pro lidstvo. Došlo zde i k osudové spolupráci s jeho přítelem, slavným Janem Keplerem. Tímto historickým setkáním je inspirována
Strážci Eilean Mòr: Kam zmizeli tři muži z opuštěného majáku?
enigmaplus.cz
Strážci Eilean Mòr: Kam zmizeli tři muži z opuštěného majáku?
Na osamělém ostrově u skotského pobřeží stál maják, jehož světlo mělo námořníkům ukazovat bezpečnou cestu. V prosinci 1900 však náhle zhaslo. Když k ostrovu dorazila zásobovací loď, nenašla po třech s
Precizní geometrie organického klidu
rezidenceonline.cz
Precizní geometrie organického klidu
Spojením přesných linií a textury dřeva se zrodil elegantní interiér, doslova dýchající pohodou, klidem a komfortem. Apartmá v srdci luxusního rezidenčního komplexu dává s lehkostí splynout dokonalé architektuře s jemným emocionálním laděním. Interiér tohoto projektu představuje výjimečný příklad souznění stylu, designu a komfortu, přičemž do samotného řešení prostoru se promítají dobře čitelný architektonický koncept a