Domů     Proč mě ta moje holka tak moc trápí?
Proč mě ta moje holka tak moc trápí?
5 minut čtení

Starala jsem se o mou dceru ze všech sil, přitom jsem byla na vše sama. Dřela jsem, aby měla vzdělání, sama jsem se odbývala, jen aby vyrostla do krásy. A vděk nikde…

Jsem z toho všeho smutná. Někde jsem si nedávno přečetla, že energie se člověku vrací v takové kvalitě a množství, jako ji sám někam poslal, do něčeho vložil. Jenomže tohle zní sice zajímavě a logicky, ale nemohu s tím souhlasit.

Celý svůj život, a to bez nadsázky, jsem obětovala pro své jediné dítě. Pro svou dceru, milovanou Miroslavu.

A k stáru mám pocit, že se mi moje nezměrná energie, kterou jsem za ta léta do výchovy, výživy, oblékání, zkrátka do starání se o Mirku vložila, rozhodně nevrací. Naopak, dcera mě trápí, ponižuje, využívá, je ke mně sprostá. Zasloužila jsem si to?

Hodně štěstí

Nikdy jsem nebyla vdaná, Mirka se narodila na základě početí, které rozhodně nebylo plánované. Její tatínek, tedy musím říct, že velký štramák, byl v té době moje velká láska, ale já pro něho zřejmě byla jen epizodou.

Když jsem mu tehdy onu radostnou novinu oznámila, zatvářil se neutrálně, jen trochu povystrčil bradu, pokrčil rameny a řekl: „Dobrá, tedy si to chceš nechat, tak jak myslíš…“ A za měsíc se po něm slehla zem.

Vypařil se a  po půl roce jsem dostala pohled z kanadského Toronta. „Neber si to osobně, nemohl jsem déle zůstávat v tom lživém režimu, emigroval jsem, přeju tobě i tvé holčičce hodně štěstí!“ Byla jsem v tu chvíli na pokraji zhroucení.

Mé rostoucí břicho mi dávalo najevo, že příští roky procházkou v růžové zahradě rozhodně nebudou. A také nebyly.

Vjela do mě síla matky

Prvním úkolem, který jsem si předsevzala, bylo zapomenout na pana Veselého, který sváděl svůj morální poklesek, své selhání a zbabělost na tehdejší režim. Ten mu rozhodně nijak neubližoval. To jen tenhle pan bonviván nehodlal přijmout zodpovědnost za své činy.

Moje láska k němu vyprchala a do mě vjela energie. Síla budoucí matky, vůle ukázat zlosynovi, že ho nepotřebuju. Bydlela jsem v maličkém pronajatém bytě bez koupelny.

Brala jsem si úklidy a šití, měla jsem tři zaměstnání, abych holku mohla slušně živit a oblékat. Snažila jsem se ze všech sil a musím říct, že někteří lidé z okolí mě obdivovali. Občas nám sousedé nakoupili, ti bohatší nám přinesli dokonce nějaké věci z Tuzexu.

A jednou, během nějakého školního setkání v kulturním domě, mě vyhlásili za nejlepší matku! I to mi pomáhalo. Mirečka se učila na samé jedničky, stíhala jsem s ní dělat úkoly… No, zkrátím to, dostala se na vysokou školu a pak začala dělat kariéru.

I já jsem si polepšila. Stíhala jsem si udělat kurz odborného znalce starožitností a najednou jsem měla peníze.

Lepší časy

Mnohem víc peněz, než jsem kdy doufala. Odhadovala jsem pozůstalosti a často měla příležitost udělat dobrý obchod. A k tomu se přidala po čase i restituce, díky které jsem se stala majitelkou několika činžovních domů v Praze!

K tomu nějaké pozemky mimo Prahu, no byla jsem bohatá. A má dcera se začala chovat zvláštně. Začala s tím, že ona přece potřebuje nějaký pořádný byt. Dostala ho v jednom z mých domů.

Pak ale chtěla celý dům, protože je trapné, aby byla jen jako obyčejný nájemník. Co já s tím prý budu dělat, měla bych jí dát jeden dům. Rozmýšlela jsem se asi příliš dlouho, protože během jedné své návštěvy udělala obrovskou scénu.

Nebudu vám vysvětlovat všechny okolnosti jejího přímého a nepřímého nátlaku, vydírání, že neuvidím svého vnuka, jehož jsem milovala, tehdy mu bylo deset let… Dostala dům, pak jeden z pozemků. Pak další dům a pořád jí to bylo málo.

Výsledkem bylo jen to, že možná rok, možná jen pár měsíců, mě to rozhodně uteklo rychle… tak takovou dobu ke mně byla milá, ale pak se všechno ocitlo ve starých kolejích. Urážela mě, ponižovala i před lidmi, na kterých mi záleželo. Chtěla být bohatá, nestačilo jí, že díky svému vzdělání slušně vydělává.

Je to na vnukovi

Ano, vlastně jsem si přízeň své dcery kupovala. A docela draze. Během každé návštěvy dostala nějakou „pozornost“. A jestli myslíte, že to byla jablíčka ze zahrádky, jste na omylu. Dávala jsem jí starožitosti, skleničky, porcelán, obrazy.

To, k čemu jsem přišla levně, díky své práci. A pak se milá Mirka měla vdávat. A že přece nepůjde o oltáři s holým zadkem! Marně jsem upozorňovala na to, že chudou nevěstou přece není, vždyť už jsem jí toho tolik dala…

Kdepak, svatební dar je prý svatební dar, to je něco jiného speciálního. A tak jsem odevzdala i svůj poslední činžovní dům. Vlastně jsem tak souhlasila s argumentem své dcery: „K čemu ti to, milá matinko bude, no uznej…“ Ano, asi už nic nepotřebuju.

Možná je to opravdu tak, že majetek je jen k vzteku. Mám nějaký důchod a něco na knížce, tak s tím už asi dožiju, co mi zbývá. Snad bych i měla být ráda, že se má dcera dobře. Vždyť o to mi celou dobu šlo. Ale vděku se už nedočkám, ani v něco takového nedoufám. Třeba mi ho někdy projeví můj vnuk.

Zuzana (75), střední Čechy

Související články
2 minuty čtení
Dívá se na mě a neví, kdo jsem. Přitom jsme spolu vyrůstaly. Dvě sestry, které spolu držely. Zbláznila se. Zní to tvrdě a neúprosně, ale je to pravda. Byly jsme nerozlučné, sdílely jsme všechno, radosti i starosti. Nikdy jsem si nepředstavovala, že ji jednoho dne přemůže něco tak temného, co jí vezme její zdravý rozum. A začalo to tak nenápadně. Nejdříve byla podrážděná, pak přišly úzkosti, nes
3 minuty čtení
V našem městě panoval klid. Měla jsem sousedku, se kterou jsme si důvěřovaly. Jenže najednou se vypařila. S tím divným mužem. Eva žila sama. Její bývalý manžel ji opustil kvůli jiné ženě, a to ji sice ranilo, ale nikdy se tím nenechala zlomit. Naopak, stále byla usměvavá a zdálo se, že je silná. Měla své rituály. Ráno procházka, odpoledne nákup v místním obchůdku a večer tichá četba na balkoně.
3 minuty čtení
Roky jsem se styděla otevřeně přiznat, že jsem milovala dva muže celý život. Dnes už své tajemství skrývat nemusím! Sedím u kuchyňského stolu, stará lampa vrhá měkké světlo na vybledlý ubrus. Venku je ticho, jen vítr občas zašumí v korunách jabloní. Jsem už stará, život jsem si odžila, a přesto mám pocit, že některé věci jsem pochopila teprve teď. Možná je to věk, možná ta samota, která mě nutí
3 minuty čtení
Říká se, že by se člověk neměl hrabat v minulosti, spíš hledět dopředu. Jenže, znáte to, přijde chvíle, kdy vytáhnete krabici s fotkami a vzpomínáte. Mohli jsme spolu zestárnout. Tak jsem si to malovala, když jsem slavila osmnácté narozeniny. Byla jsem k zbláznění zamilovaná a mám ho ráda dodnes. Vydrželo mi to celý život. Ale míjíme se a vždycky se míjet budeme. Přitom jsme se k sobě tak hodil
3 minuty čtení
Když jsem se potkala s bývalým manželem na hřbitově u hrobu rodičů, málem bych ho nepoznala. Vypadal hrozně, najednou mi ho bylo tak líto... Pepík byl moje velká láska. Znali jsme se od školy, chodil o dva roky výš, a byl to školní krasavec. Točily se kolem něj snad všechny holky z naší vesnice. Měl ale jednu velkou vadu, byl strašný sukničkář! Už když jsme spolu chodili, se to projevovalo. Don
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V Olomouci vyvinuli metodu, která spouští chemické reakce podle pH buněk
21stoleti.cz
V Olomouci vyvinuli metodu, která spouští chemické reakce podle pH buněk
Novou metodu umožňující spouštět chemické reakce v živých organismech podle lokální hodnoty pH vyvinul tým vědců z ETH Curych vedený Helmou Wennemers a Athanasiosem Markosem, který působí na Přírodově
Snídaňová omeleta
tisicereceptu.cz
Snídaňová omeleta
Omelety smažené na másle s plátky jablek a vůní skořice. Suroviny na 2 porce 300 g jablek 10 g třtinového cukru 10 ml oleje 4 vejce špetka soli 1 lžíce citronové šťávy skořicový a moučkový
Jeden šperk, tisíc příběhů: Venetian Princes & Princess Flower
iluxus.cz
Jeden šperk, tisíc příběhů: Venetian Princes & Princess Flower
V srdci italské tradice a precizního řemesla vznikají šperky, které mluví jazykem emocí, vášně a nadčasové elegance. Roberto Coin představuje statement klenoty, které jsou víc než jen doplňkem — jsou
Pyramidy na Sicílii. Odkaz starověku, nebo chytrý trik farmářů?
enigmaplus.cz
Pyramidy na Sicílii. Odkaz starověku, nebo chytrý trik farmářů?
Ačkoli nejznámější pyramidy bezpochyby stojí v Egyptě, podobné kamenné stavby najdeme po celém světě – od Číny až po Latinskou Ameriku. Výjimkou není ani Itálie. Slunná země na Apeninském poloostrově
Livigno zahajuje zimní sezónu. Nabídne perfektní sněhové podmínky i aktivity mimo sjezdovky
epochanacestach.cz
Livigno zahajuje zimní sezónu. Nabídne perfektní sněhové podmínky i aktivity mimo sjezdovky
Od 29. listopadu 2025 do 1. května 2026 se Livigno chystá přivítat návštěvníky na svých zasněžených svazích a nabídnout jim víc než jen perfektně upravené sjezdovky. V srdci italských Alp, v nadmořské výšce 1 816 metrů, zde čekají ideální sněhové podmínky, široká nabídka zimních aktivit a autentická atmosféra horského městečka, kde se místní tradice snoubí
S tetou a strýcem byla pokaždé velká legrace
skutecnepribehy.cz
S tetou a strýcem byla pokaždé velká legrace
Zlatý prstýnek s červeným kamínkem není jen tak nějaký obyčejný prstýnek. Skrývá se v něm vzpomínka na dětství a na tetu Aničku. Pokaždé jsem se na ně moc těšila. Teta Anna a strýc Karel zaparkovali zánovní trabant před naši vilku. Koukala jsem z okna, jak se blíží, on vzpřímený jako jedle, ona nastrojená do nedělního a v kloboučku z roku raz dva. Byla
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Rozdíl, který se počítá
epochalnisvet.cz
Rozdíl, který se počítá
Diety jsou – vedle přejídání – hlavní příčinou nadváhy. Určitě tušíte proč. Přílišné omezování končívá bezuzdným obžerstvím a to je o to ničivější pro figuru, že tělo přešlo při hladovění na nouzový režim a každou kalorii nám spočítá dvakrát.   Když se ozvou chutě Několik odlišných ingrediencí jazyk neurazí, ale na výsledném součtu kalorií může
Pravá irská káva
nejsemsama.cz
Pravá irská káva
Kávu s whiskey si můžete dát v každé kavárně. Ne všude ji ale připravují správně. Tenhle recept je ovšem zaručený. Ingredience na 6 porcí: 6 lžiček mleté kávy 8 lžiček tmavého třtinového cukru 12 cl kvalitní irské whiskey 1,5 dcl 30% smetany Postup: Do nádoby na přípravu french pressa nasypte kávu a zalijte ji 6dcl horké vody o
Samý ctitel! Muž Morávkové musí šílet žárlivostí…
nasehvezdy.cz
Samý ctitel! Muž Morávkové musí šílet žárlivostí…
Herečka Dana Morávková (54) se nezdá! Působí jako ctnost ctností, ale jak je vidět, svému manželovi, klavíristovi Petru Maláskovi (61), dokáže pořádně zvednout pomyslné mandle, když se rozpovídá o svý
Generál Seydlitz: Bitvy Fridrichovi II. vyhrával svou tvrdohlavostí
historyplus.cz
Generál Seydlitz: Bitvy Fridrichovi II. vyhrával svou tvrdohlavostí
Král mu přikázal, aby se svou jízdou podpořil útok pruské pěchoty. Generál Seydlitz to odmítne s odůvodněním, že je příliš brzy. „Po bitvě bude moje hlava patřit Vám! Teď mi ale dovolte, abych ji používal tak, jak sám uznám za vhodné!“ vzkáže Fridrichu Velikému, který moudře ustoupí. Schopným důstojníkem jezdectva byl už jeho otec. Daniel
Když se slavilo s rozmachem: Oslavy, jež utvářely dějiny
epochaplus.cz
Když se slavilo s rozmachem: Oslavy, jež utvářely dějiny
Od nepaměti lidé slavili své triumfy, svatby i prostou radost ze života. Některé oslavy se však vymkly běžným zvyklostem a staly se legendami, které přetrvaly staletí. Jejich pompéznost i přepych překonaly vše, co bylo tehdy myslitelné, a dodnes vzbuzují úžas. Vydejme se zpět v čase za šesti nejproslulejšími slavnostmi dějin, které ukazují, jak se kdysi