Domů     Zničila jsem své sestře celý život
Zničila jsem své sestře celý život
6 minut čtení

Přijde mi to jako dnes, když mě máma poprosila, abych na chvilku pohlídala svou mladší sestru, která koupala se ve vaně. Kdybych tehdy dávala pozor, mohla být dnes Katka zdravá.

Nikdy jsem nestála o to mít sourozence. Vyhovovalo mi, že jsem vyrůstala jako jedináček a měla rodiče jen pro sebe. Od svých kamarádů jsem slýchala jak strašně se jejich život změnil s příchodem dalšího člena rodiny a jak si jich máma s tátou přestali všímat.

Museli se začít o všechno dělit a smířit se s tím, že už nejsou doma těmi nejdůležitějšími. Představa, že bych měla sestru nebo bratra ve mně probouzela čirou hrůzu.

Dnes s odstupem času samozřejmě vidím, jak sobecké myšlení jsem měla, ale kdo mi to mohl mít tehdy za zlé, vždyť mi bylo 14 let a v mém těle probíhala doslova hormonální bouře.

Nemusím snad ani popisovat své nadšení, když mi maminka oznámila, že nás bude za pár měsíců o jednoho víc.

Zatímco se všichni těšili a neřešili nic jiného než mámino rostoucí břicho, počet kopanců nebo pořízení kočárku, já se zajímala jen o sebe a své problémy s dospíváním.

Po Katčině narození se můj odpor k ní trochu zmenšil, měla jsem svým způsobem ráda, přesto jsem z ní nijak nadšená nebyla. Nikdy bych jí ale vědomě neublížila!


Ozvala se strašná rána

Ten den, kdy jsem svou hloupostí zavinila obrovské neštěstí, z paměti už nikdy nevymažu. Proklínám se za to, jak sobecká jsem byla a neustále přemýšlím, jestli by včas přiznaná pravda změnila osud mé sestřičky.

Byl večer, asi sedm hodin, když mě máma vyrušila v koupelně s tím, že jde vykoupat malou Katku. Tehdy nebyl sestře ještě ani rok a sotva sama seděla. Jen co byla napuštěná voda ve vaně a Kačenka si bezstarostně plácala do vody, zazvonil někdo u dveří.

Mamka mě poslala, abych to vyřídila. Byla to domovnice a trvala na tom, že musí mluvit s mámou. Otráveně jsem rozrazila dveře do koupelny a vyřídila vzkaz. Mamka mě požádala, aby bedlivě hlídala sestru ve vodě, že je hned zpátky.

Zamumlala jsem něco jako souhlas. Jakmile se zabouchly dveře, vzala jsem do ruky lak a začala si u vany lakovat nehty. Na Katku jsem pozor skoro nedávala.

Musela se nejspíš nějak nešťastně zavrtět a uklouznout, protože si vzpomínám, jak ve mně hrklo, když se ozvala ta strašná rána. Otočila jsem se do vany a hrůzou bez sebe jsem vytahovala bezvládné tělíčko sestry. Uhodila se zřejmě o stěnu vany a pak jí hlavička zajela pod hladinu.


Vypadala, že je v pořádku

Držela jsem ji zoufalá nad vanou a třásla s ní jako o život. Plácala jsem jí zádech ve snaze ji probrat. Najednou se tělíčko celé otřáslo a Katka se rozkřičela na celé kolo. Posadila jsem ji zase do vany a vzorně si s ní začala hrát.

Slyšela jsem, jak se zabouchly vchodové dveře a pak máminy rychlé kroky. Mezitím se sestra utišila a přestala plakat. Zběžně jsem ji prohlédla a neměla nikde ani modřinu ani bouli. Zdálo se, že je to nakonec dobře dopadlo.

Mámě jsem se o ničem ani slůvkem nezmínila. Bála jsem se, že by měla vztek a zas mi zakázala chodit ven jako obvykle, když jsem odmítla pomáhat.

Kdybych jen tušila, co svým mlčením způsobím, nechala bych si zakázat vycházky klidně doživotně, jen kdyby to Katce bývalo pomohlo.


Byla úplně jako vyměněná

Večer po koupání sestra trochu zvracela v postýlce a podle slov mámy i nezvykle rychle a brzy usnula. Teplotu prý ale neměla, tak se maminka neznepokojovala s tím, že se možná jen přejedla a bylo toho na ni ten den hodně.

Kačenka tu noc prospala celou bez jediného probuzení, ráno ale i přesto unavená a taková jako vyměněná. O nic neměla zájem, jen ležela v kočárku a zírala před sebe. Já jsem si její stav vůbec nedala do souvislostí s tím úrazem ve vaně.

Vzpomínám, jak začala být maminka nervózní a během balení věcí k dětské doktorce si mumlala něco o tom, že to není vůbec dobré. Vnímala jsem ji ale tak na půl, protože jsem měla doma kamarádku. Z ordinace už se máma domů nevrátila.

Přiběhl jen táta, celý pomatený mi řekl, že je s Katkou ve špitále a že se něco stalo. Jel za nimi, já zůstala doma.


Nenávratně poškozený mozek

Verdikt lékařů byl strašný. Kačenka měla krvácení do mozku spolu s těžkým otokem. V nemoci si máma vyslechla obvinění, že jí musela malá upadnout nebo se uhodila do hlavy.

Maminka jim tehdy přísahala, že se nic takového nestalo a že si nedovede její problémy vysvětlit. Všichni tam na ní prý koukali skrz prsty, dokonce i táta, který nevěděl čemu věřit.

Já jsem žila ve sladké nevědomosti až do chvíle, kdy za mnou přišla zoufalá máma, jestli mi náhodou Kačenka někdy nevypadla z ruky nebo se nepraštila do hlavy. Polilo mě horko. Vzpomněla jsem si na to osudné koupání.

Na sucho jsem polkla a roztřeseným hlasem vyslovila nejhorší lež svého života. Pobyt v nemocnici se potom stále protahoval, Katka prodělala spoustu vyšetření a vyhlídky byly čím dál horší. Dvakrát museli lékaři dokonce setru oživovat.

Trpěla jsem strašnými výčitkami, co jsem té malé provedla. Nakonec jsme si ji odvezli domů s tím, že je má nenávratně poškozený mozek a její vývoj se výrazně zpomalí.


Pravdu si vezmu do hrobu

Kačenky úraz mě změnil. Veškerý svůj čas jsem po jejím návratu domů věnovala jen jí. Dělala jsem všechno jen, abych mamince ulevila od starostí s postiženou sestřičkou nebo aby si mohla odpočinout. Od té chvíle uběhla už spousta let.

Katka je upoutaná na lůžko a žije v soukromém ústavu pro mentálně postižené a já jsem u ní každý den hned jak skončím v práci. Zůstaly jsme si jen my dvě a já přísahala mamince, že se o svou mladší sestru postarám. Pravdu jsem jí sice nikdy říct nedokázala, svůj slib ale dodržím.

Kamila V. (58), Zlín

Související články
3 minuty čtení
Když se mi vybaví Marie, jako první vidím její smích. Rozléhal se po celé ulici, byl nakažlivý jako jarní radost. Už 30 let jen vzpomínám. Znaly jsme se od školky, ale nejvíc jsme si byly blízké na střední. V létě jsme sedávaly na lavičce před jejím domem, v ruce měly ta kulatá lízátka, která byla buď jahodová, nebo citronová. Probíraly jsme celý svět. Kluky, hudbu, sny. Byla vždycky odvážnější
3 minuty čtení
Bylo to loni na podzim, když ten dům vzplanul. Seděli jsme doma ve městě, byl už večer, když zazvonil telefon. Volali nám z hasičského sboru z vesnice. Soused zahlédl plameny, kdy to vzplálo od blesku. Na pach kouře, který se mi vryl do paměti i několik hodin poté, co jsme dorazili, nezapomenu. Vzpomínky v kouři Ten dům patřil manželovým rodičům. Bydleli tam celý život a on tam vyrůstal.
3 minuty čtení
Šedesátka už mi klepe na dveře. Vnoučata nemám a ani mít nebudu, sama jsem totiž nikdy neměla děti. Tolik jsem však chtěla. Jmenoval se Ondřej a byl jen o pár měsíců starší než já. Bydlel nedaleko od nás a znali jsme se snad odmalička. Pokud mi ještě paměť dovolí dostat se do našich školních let, vidím tlupu veselých rošťáků, mezi nimi okatou černovlasou holčičku se dvěma copy a modrookého hube
3 minuty čtení
Je to hrozná nemoc. Bere vám slova, paměť a mění vás v jiného člověka. Alzheimer mi vzal kamarádku z dětství. Poprvé jsme se viděly v první třídě. Seděla v lavici přede mnou, copánky stažené červenou mašlí. Sylva se jmenuje. Skamarádily jsme se a od té první třídy jsme se staly nerozlučnými. Byla to kamarádka, která znala všechny moje lásky, pády, ztráty i vítězství. Chodily jsme spolu na tanco
2 minuty čtení
Byl chladný listopadový podvečer, když se mu udělalo zle. A já netušila, jestli se nevidíme naposledy. Slova se mu zamotala, ruka mu klesla a oči zůstaly podivně nehybné. Zavolala jsem záchranku a snažila se mu držet ruku, i když on už mě nevnímal. Můj muž Jiří. Když přijeli záchranáři, celou dobu jsem mu opakovala, že to bude dobré, ale uvnitř mě svírala panika. Měli jsme za sebou 50 let spole
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
epochaplus.cz
3. února 1959: Den, kdy zemřela hudba
Od startu malého letadla uplyne jen pár minut, když se uprostřed noci v plné rychlosti zaboří do kukuřičného pole. Budoucnost hudby se v jediném okamžiku mění. Když se Americe zeptáte na 3. února 1959 téměř určitě v odpovědi zazní jméno Buddy Holly. Toho dne totiž během jediného okamžiku rocková hudba přichází o několik hitmakerů, mezi nimiž je největší
Jak jsem opustila svoje tělo
skutecnepribehy.cz
Jak jsem opustila svoje tělo
U známých na chalupě jsme na půdě našli staré bylinky po babičce. Zvědavost mi nedala a připravila jsem si z nich lektvar… Zimní pobyt na chalupě se pro mě vlastní vinou změnil v děsivý zážitek, na který až do konce svého života nezapomenu! Napila jsem se zvláštního čaje a málem mě to stálo život. Opustila jsem poté své
Jednoduchý a skvělý svařák
tisicereceptu.cz
Jednoduchý a skvělý svařák
Umíte si představit zimu bez oblíbeného svařáku? Spousta lidí ne, proto jsme si pro vás připravili jednoduchý a rychlý recept na ten nejlepší svařák. Ingredience cukr krystal 1 ks velké skořice
Mars odhalil své nitro
21stoleti.cz
Mars odhalil své nitro
Data ze sondy NASA InSight, která před třemi lety umlkla pod vrstvou prachu, stále přinášejí překvapení. Dva nezávislé vědecké týmy nyní oznámily, že Mars má nejen plášť plný trosek z dávných impaktů,
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
epochalnisvet.cz
Stoletý papež zabránil rozpadu církve
V polovině 7. století ve Středomoří vrcholí útoky muslimů. Načas do jejich rukou padne i Sicílie. Jejich nadvláda tam nebude trvat dlouho, ale stačí to, aby z ostrova musela uprchnout většina křesťanských duchovních.   Jedním z nich je i Agatho (577–681), mnich benediktinského kláštera sv. Herma v Palermu. Je mu již téměř 80 let, ale ve svém poslání
Další rozchod Fingera na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Další rozchod Fingera na spadnutí?
Herec známý ze seriálu Ulice Martin Finger (54) se nezdá! Letos v únoru se provalilo, že už nežije s partnerkou Barborou Vrablíkovou (38), kvůli níž opustil svou manželku Monikou Šabartovou (51), a má
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
epochanacestach.cz
TÁBORSKÁ SETKÁNÍ 2025.
Letošní 33. ročník mezinárodního historického festivalu Táborská setkání bude důstojnou připomínkou dvou loňských významných výročí: 600 let od úmrtí nikdy v poli neporaženého hejtmana Jana Žižky z Trocnova a 40 let partnerství Tábora s německým městem Kostnice. http://taborskasetkani.eu
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
nejsemsama.cz
Odličovací manuál pro dokonalou a zdravou pleť
O tom, že k uchování zdravé a mladistvě vyhlížející pleti je nezbytná pravidelná očista, asi nikdo nepochybuje. Ovšem pořád se najdou ženy, které se neodličují správně a pak je trápí problematická pleť. Na trhu najdete záplavu přípravků určených k čištění. Je jich dokonce tolik, že je obtížné vybrat ten pravý. Proto jsme pro vás připravili malého průvodce. Micelární vody V
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
iluxus.cz
Jennifer Lawrence uvádí kolekci PrimaLuna od Longines
U značky Longines není žádným nováčkem, nyní je však mnohem kompaktnější, smyslnější, ženštější. Redesignovaná kolekce PrimaLuna vystihuje vše, čím je značka Longines dnes a čím byla i před sto dvacet
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
enigmaplus.cz
Muži v černém: Vládní agenti, nebo něco víc?
Muže v černém si často představujeme jako vládní agenty pracující v maximálním utajení. Mají se objevovat na místech, kde bylo pozorováno UFO, a snaží se prý zajistit, aby nevznikala zbytečná panika.
Jak se žije na ostrově plynových masek?
historyplus.cz
Jak se žije na ostrově plynových masek?
Mijakedžima u Japonska se zdá být jako kterýkoli jiný tichomořský ostrov, pravdou však je, že skrývá svoji temnou stránku. Až na pár stovek lidí se zde totiž nachází ještě aktivní sopka, kterou místní považují za nejničivějšího obyvatele ostrova! Kdykoli zazní siréna, každý si musí nasadit plynovou masku. Stalo se tak již nespočetněkrát v minulosti a