Domů     Má svatba skončila hroznou rvačkou
Má svatba skončila hroznou rvačkou
6 minut čtení

Asi jen málokdo si dovede představit jaké peklo nastalo, když jsem doma představila svého snoubence. Nebyl jím totiž nikdo jiný, než jediný syn největšího rivala mého tatínka.

Dnes, když se dívám zpátky, musím se vlastně už jen smát. Pravdou však je, že tehdy mi do smíchu ani trochu nebylo a měla jsem strach, co nám budoucnost přinese. Prožila jsem si totiž vztah jako vystřižený z dramatu o Romeovi a Julii.

Ke své tehdejší smůle jsem se zakukala do největšího lumpa ve městě, který byl navíc synem majitele konkurenčního pekařství mých rodičů.

Ačkoli my jsme měli obchod na jednom konci a Hellerovi zas na druhém, považovali se naši otcové odjakživa za nesmiřitelné rivaly. Co si budeme povídat, na jedno malé město byly dvě pekařství zkrátka příliš.

Obě ale měly dlouho tradici a ani jeden z majitelů nehodlal přistoupit na jakoukoli dohodu. A tak si tihle dva dělali neustálé schválnosti, podrazy a jiné nepěkné věci. Od začátku mi bylo jasné, že našemu vztahu ani jedna rodina nebude nijak zvlášť nakloněna. Vzdát jsme se nehodlali, ale na válku takových rozměrů jsme připraveni nebyli.


Vyhrožovali nám vyděděním

V okamžiku, kdy prasklo, že se s Vladimírem scházíme, nastalo nám doma hotové peklo. Jeden jak druhý jsme poslouchali, že jsme ostudou rodiny a že pokud vztah neukončíme, nejsme už víc dětmi svých rodičů.

Několikrát také padla zmínka o tom, že budeme vyděděni a nedostaneme od našich podnikavých otců ani halíř. Já jsem měla oporu alespoň v mamince, která se vždycky snažila situaci uklidnit a vrátit do našeho domu harmonii.

Vladimír byl ale doma jako mezi mlýnskými kameny. Několikrát jsme si už říkali, že se raději rozejdeme, aby byl klid. Největší krizi jsme prožívali po té, co se naši otcové poprali v hospodě jako malí kluci a zničili téměř veškeré vybavení.

Všem ve městě byli pro smích, lidé si na ně ukazovali prstem a začali si o jejich žabomyších válkách vyprávět vtipy. Pro mého otce to bylo neskutečné ponížení, považoval se totiž za váženého občana města a ne za veřejného kašpara.


O svatbě nechtěli nic slyšet

Když mě Vláďa požádal o ruku, byl to pro mě důkaz, že si za naším vztahem stojí a bude o něj bojovat do posledního dechu. Sebral dokonce veškerou odvahu a pokusil se, jak se sluší a patří, zajít za mým otcem pro požehnání.

Ten ho ale už ve dveřích přetáhl svou dubovou vycházkovou holí a vyhodil ho, čímž samozřejmě ještě více podpořil nenávist mezi rodinami. A aby si tatínek pojistil, že se třeba nevdám tajně bez jeho svolení, zašel za starostou a zakázal mu nás oddat.

Pomalu mi docházel dech a svěřila jsem se mamince, že takhle už dál nemůžu ani já ani pronásledovaný Vladimír a že společně utečeme. To ji strašně vyděsilo a okamžitě se vydala tatínkovi domluvit, aby se začal chovat jako dospělý člověk.

Zprvu nechtěl o svatbě ani slyšet, ovšem představa, že mu uteče jediné dítě, ho přiměla se sebezapřením tedy svolit. Podobně to probíhalo i na druhé straně u Vladimíra.


Ostuda jakou město nezažilo

Myslet si, že všechno proběhne bez problémů by bylo tehdy asi dost bláhové, přesto jsem v to tajně doufala. Už během příprav na svatbu došlo na hádky a urážky. Tu kvůli dortu, tu kvůli koláčkům či pohoštění.

Otcové se neustále předháněli, kdo toho víc zařídí nebo kdo bude vůči nám štědřejší. Když jsem v den své svatby ráno vstávala, měla jsem divný pocit kolem žaludku. Maminka se smála a říkala, že takovou ostudu město ještě nezažilo.

Byla totiž přesvědčená, že se příbuzenstvo porve ještě před tím, než si navlečeme prstýnky. Bohužel nebyla vůbec daleko od pravdy. První strkanice na nás čekala už při odjezdu do kapličky, kdy se ti dva nemohli dohodnout, čí vůz pojede v koloně jako první. A to byl jen začátek.


Nezůstal kámen na kameni

Obřad proběhl až na občasné dramatické zakašlání z řad nespokojených příbuzných celkem v klidu. Maminky plakaly dojetím, zatímco tatínkové po sobě nenápadně pošilhávali a nejspíš kuli další pikle.

Řekli jsme si své ano, navlékli prstýnky a vykročili pravou nohou do nového společného života. V překvapivém klidu jsme se přesunuli o pár metrů dál do hospůdky, kde měl proběhnout oběd a následné veselí.

Jakmile se ale hosté a rodina usadili ke stolům, postavili se téměř naráz oba naši otcové a chtěli přednést svůj připravený proslov.

Nedokázali se však dohodnout, kdo začne první, což nejdřív vyvolalo divokou hádku nad dortem, která se volně rozvinula ve strkanici a následně v pěstní souboj. Svatebčané chvíli váhali, zda je to součást programu nebo nechtěná kulturní vložka.

Nejprve se přihlížející hosté snažili ty dva odtrhnout, když však schytali také pár ran, bili se s nimi. Postupně se přidávalo více a více hostů až to v sále vypadalo jako bojišti za války. Nic nezůstalo na svém místě.


Zklidnila je až studená sprcha

Vzduchem létaly židle, stoly byly sem tam bez nohou a po zemi se válely střepy z talířů a sklenic. Naše rodiny se na svatbě servaly zkrátka jako koně.Zoufalý hospodský zavolal na pomoc kamarády z dobrovolných hasičů a ti rváče pěkně zchladili vodou z rybníka.

Jak tam tak všichni stáli mokří jako myši, koukali jeden po druhém a hledali zřejmě způsob, jak omluvit své naprosto otřesné chování. Já plakala, maminka křičela a tatínek si ždímal rukávy. Takhle jsem si svou svatbu tedy nepředstavovala.

Všichni se nakonec rozešli domů s ostudou na krku. Horké hlavy našich otců se zklidnily až po letech, kdy se nám narodily děti. Zřejmě se jim nechtěli rvát i na narozeninových oslavách…


Marie V. (70), České Budějovice





Související články
4 minuty čtení
Nikdy mi neudělal nic dobrého, dokonce ani v mládí. Teď je z něho pomatený stařík a já se musím starat. Moji pomoc potřebuje stále, ve dne i v noci. Nemohu jinak, rodina by mě odsoudila! Když zazvonil u našich dveří, skoro jsem ho nepoznala. Byl to vlastně docela šok, co jsem viděla. Těžce onemocněl Z pohledného muže, který nenechal jedinou sukni na pokoji, se stala roztřesená troska. Opí
3 minuty čtení
Pro své dítě jsem chtěla jen to nejlepší. Podle jejího otce jsem ji držela příliš zkrátka. Pozdě jsem se snažila vše napravit, a přišla tak nejen o ni. Nikdy v životě jsem neměla tak vysoké ambice, jako u svých dětí. Chtěla jsem pro ně jen to nejlepší, a podle mého manžela jsem to přeháněla. Byla jsem na ně přísná, nikdy jsem jim neomluvila školu, pokud nebyly opravdu nemocné. Taky jsem je zaps
3 minuty čtení
Rozvod rodičů mě šokoval. Zůstala jsem u táty, máma si budovala nový život s milencem. Bylo toho na mě opravdu moc. Když se naši rozvedli, bylo mi třináct. Máma odešla k milenci, pustila se s ním do budování nového života a já zůstala s tátou. Tolik nocí jsem proplakala! Táta se pokoušel všechno mi nějak vysvětlit, jenomže jak vysvětlíte malé holce, že ji opustila máma? Tátovi to moc nešlo, ste
5 minut čtení
Někdy ten náš život vypadal už beznadějně. Díky soudržnosti a taky notné dávce štěstí se nám ale podařilo všechny nástrahy osudu úspěšně překonat. Moji rodiče se velmi milovali a svoji vzájemnou lásku si dávali denně najevo. Tatínek třeba dal jen tak mamince pusu a ona ho jen letmo pohladila po vlasech. Vždycky jsem si přála, abych i já našla podobnou lásku. Čtyři děti daly zabrat Podařil
3 minuty čtení
Dostávala jsem od táty fantastické dárečky, celá škola mi záviděla. Ale oděvů už byla plná skříň, a tak jsem si přála něco úplně jiného. pro vévodkyni. A já když jsem ti tuhle koupila šaty, dostala jsi záchvat smíchu a řeklas, že si to na sebe nevezmeš.“ No jasně, byly to šaty z textilu na náměstí, tak nepodobné oslňujícím oděvům od táty. Pokaždé se ptával: „Tak copak by moje holčička chtěla?“
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
epochanacestach.cz
Jurkovičova křížová cesta: Nesmrtelná památka velkého umělce
Jméno architekta Dušana Jurkoviče bylo vždy nejen zárukou kvality, ale také symbolem umělecké originality, vycházející z lidových tradic. To vše umělec dokázal i na jednom z nejposvátnějších míst na našem území. Mariánské poutní místo v Hostýnských vrších má tradici už od dob středověku. Hora Hostýn má dva vrcholy a na jižním, o něco nižším, byl v polovině 18. století
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
21stoleti.cz
Umělá inteligence pomáhá odborníkům přečíst antické svitky spálené na uhel při výbuchu Vesuvu
Stovky svitků shořely v knihovně římského domu v Herkulaneu, městě na západním pobřeží Itálie, které lehlo spolu s Pompejemi popelem při erupci Vesuvu v roce 79. Tři z nich jsou uloženy v Bodleyově kn
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
historyplus.cz
6 zločinů v režii Lucemburků: Intriky, vydírání, zrady, & masakry nevinných
Ani ne rok vydržel dostát svým slibům Jan Lucemburský. Poté, co se stal českým králem, vydal roku 1311 tzv. inaugurační diplomy, v nichž se mimo jiné zaručil, že zemské úřady bude obsazovat výhradně Čechy. O rok později už je všechno jinak. Že nedodržel svůj slib? V porovnání s tím, co později napáchají jeho dědicové, jen
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
rezidenceonline.cz
Koloniální dědictví ve „Velkém jablku“
Ikonický domov někdejší americké televizní legendy, zaujímající téměř tisícovku čtverečních metrů obytného prostoru, představuje vyváženou kombinaci historického kontextu s nadčasovou elegancí a moderním komfortem. Sídlo bylo v majetku Johnnyho Carsona, známého jako „Král noční show“, který v letech 1962–1992 vedl NBC’s The Tonight Show. Ve své době byl jednou z nejoblíbenějších televizních osobností ve Spojených
Žádný krasavec, ale jen můj
skutecnepribehy.cz
Žádný krasavec, ale jen můj
Je hezká a chytrá. Ale taky dost namyšlená. Myslí si, že jí musí patřit všechno, nač si ukáže. Tentokrát se ale zmýlila. Já se s ní dělit nehodlám! Udělala si ze mě svoji důvěrnici. Pořád se mi s něčím svěřuje a vylévá si srdce. Je to tím, že všichni ostatní zaměstnanci se jí trochu bojí.
Hlívový guláš
tisicereceptu.cz
Hlívový guláš
Dokonalý vegetariánský, ale i veganský pokrm, který i lehce připomene chuť masa. Suroviny na 1 porci 125 g hlívy ústřičné pepř 1 krajíc (50 g) žitného chleba 1 str. česneku špetka soli 1 ml
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
epochalnisvet.cz
Tajemná spisovatelka Pearl Curranová: Diktoval jí romány duch?
Před zamyšlenou Pearl Curranovou leží právě dopsaný román Telka. Obsahově ani stylisticky není nijak zvlášť výjimečný. Pozornost si přesto zaslouží. Ačkoli ho Curranová napíše, ona sama tvrdí, že není jeho autorkou. Jak to? Slova jí měl nadiktovat duch. Komu měl patřit a jak s ním mladá Američanka navázala spojení?   Na stole leží deska,
Zimní depresi pošlete k šípku!
nejsemsama.cz
Zimní depresi pošlete k šípku!
Dlouhé období s minimem slunečního svitu dokáže na naši psychiku působit neblaze. Jak si pomoci k lepší náladě? Nejhorší už máme za sebou – dny se od Nového roku zase postupně prodlužují, ale čeká nás ještě ošemetný únor. Ač je nejkratším měsícem v roce, leckomu se může zdát k nepřežití. Co vám pomůže udržet pozitivní myšlení? Hýbejte se
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
epochaplus.cz
Za co vyfasuje slavný pěvec Grossi domácí vězení?
Píše se 29. května 1697 a slavný barokní zpěvák Giovanni Francesco Grossi (1653–1697) usedá do kočáru. Za sebou nechává romantické uličky italské Bologne, města vyhlášeného svou vzdělaností. Míří 60kilometrovou štrekou vstříc neméně malebné Ferraře. V proslavené Duomo di San Giorgio, tedy Katedrále svatého Jiří, si ale nikdy nezazpívá. Ba co hůř, do Ferrary ani nedorazí.
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
iluxus.cz
Hvězdou J Balvin spojil své jméno se značkou G-Shock
„Styl hodinek G-Shock, který je odolný a odvážný, vždy rezonoval s mou životní cestou,“ nechal se slyšet J Balvin během odhalení nové speciální edice hodinek G-Shock, které navrhl. „Chtěl jsem vytvoři
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
enigmaplus.cz
Astronauti mají společnost: Co létá kolem Měsíce?
„Co to bylo? Co to ksakru bylo? To je vše, co chci vědět!" křičí rozrušený americký astronaut Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930). Je 21. července 1969 a první muži ze Země se procházejí po povrchu Měsíce. Př
Těhotenské nevolnosti Branišové?
nasehvezdy.cz
Těhotenské nevolnosti Branišové?
Moderátorka nováckého pořadu Život ve hvězdách se s Jaromírem Jágrem (52) možná už brzy dostane na metu, které žádná jiná partnerka hokejové legendy nedosáhla. Proslýchá se, že Dominika Branišová