Domů     Sousedka nám vyhlásila válku
Sousedka nám vyhlásila válku
5 minut čtení

Milá a hodná ženská se změnila v lítou saň. Chybělo jí jablko, které z větve její jabloně utrhl můj manžel. Ani ho nedojedl a vypukla válka!

U nás na vesnici se všichni znali od nepaměti. V domcích bydleli už naši rodiče a možná i ti jejich. Nejinak tomu bylo i s naší sousedkou. Už naše mámy byly kamarádky a my spolu chodily do školy a potom i do učení.

Dělily nás necelé dva roky, tak jsme společně lovily kluky, ve skoro stejný čas se vdávaly a taky byly na mateřské.

Nedalo se říct, že bychom byly úplně přítelkyně. Vrstevnice, které takhle společně vyrostly, bylo hodně, ale prostě jsme se znaly dobře a naše rodiny taky. Je zřejmé, že i naše děti, a později i vnoučata, spolu měly blízký vztah.

Vadila mu jen jedna větev

Její ratolesti se odstěhovaly do města a mé zase do vedlejších obcí. Nikdy by mě nenapadlo, že právě s touhle ženskou budu mít na stará kolena takové starosti!

„Měla by ji uříznout…“ poznamenal jednou odpoledne můj manžel, a přitom hleděl upřeně někam do dáli a ještě si mačkal bouli na hlavě.

Sledovala jsem směr, kterým kouká, a teprve potom jsem pochopila, co tou záhadnou větou vlastně myslel. Sousedce přesahovala její jabloň přes plot k nám.

Mně by to nevadilo, ale manžel se při rytí a plení o tu větev několikrát udeřil do hlavy, když se zvedal z podřepu nebo předklonu. Bylo jasné, že právě tahle větev mu byla trnem v oku.

Sousedka se začala mračit

„Tak to Květě řekni, co na tom je? Domluv se s ní a uřízni si ji sám. Bude to mít bez práce,“ radila jsem, ale manžel jen zakroutil hlavou. Prý už se sousedkou o tom mluvil několikrát, ale ona nechce ani slyšet.

Její strom se prostě řezat nebude, i kdyby to měl rozhodnout nějaký soud. Podivila jsem se.

Proč jí na jedné obyčejné jabloňové větvi tolik záleží? Nechápala jsem. „No, ona je v poslední době vůbec nějaká divná. Zval jsem ji na kafe, a odmítla. A taky na mě tak nějak ošklivě zahlíží,“ tvrdil a já mu po chvilce přemýšlení musela dát za pravdu. I na mě v obchodě koukala úkosem, jako bych jí něco udělala.

Všechno je v pořádku

Říkala jsem si, že asi není ve formě nebo ji něco bolí. Ale možná má manžel pravdu. Květa proti nám něco má! Hned jsem na ni zavolala a ona se po chvíli vynořila zpoza plotu. Asi nás celou dobu poslouchala! Vše popřela. Prý je v pohodě!

Vyváděla kvůli jablíčku

Uplynul asi tak měsíc a na oné větvi se červenalo krásné jablíčko. Malé, ale takové pěkně kulaté. Utrhl ho manžel, a než jsem mu v tom stačila zabránit, zakousnul se. „Ha, přistihla jsem tě! Jsi zloděj!

To mi zaplatíš!“ vykřikla Květa a vyskočila jako čert z krabičky skoro až nad ten svůj plot.

Ona pod tou jabloní snad i spala! Lekla jsem se a manžel se rozkašlal. V ruce držel půlku toho jablka a nevěděl, co s ním. Vyhodit? Sníst? Odevzdat alespoň tu půlku? Nevěděl, a já taky ne. „Květo, prosím tě, co blázníš?

Vždyť je to jen jedno jablko,“ snažila jsem se tu bláznivku ukonejšit, ale ona šílela, jako bychom jí ukradli zlatou cihlu, či co.

Od té doby nám nastalo peklo. Házela nám na zahradu slimáky, co posbírala na té své. Z ničeho nic se nám na trávě objevily krtince. Možná i ten nový krtek byl její práce. I když asi ne, to by přece nedokázala. Jenomže člověk, jakmile začne být podezíravý, tak už ho napadají i šílenosti.

Nikdo se se mnou nechtěl bavit

Ve vsi se mnou nikdo nemluvil. Připadala jsem si jako vyvrhel. Vůbec jsem nevěděla, co s tím. Jak ukončit nesmyslnou válku, která vznikla z mně neznámých důvodů? Aby toho nebylo málo, ve schránce se nám objevila úřední obálka. To nevěstilo nic dobrého!

Až náš vnouček vnesl do jablečné záhady jasno. „Babi, že nevíš, proč se ta zlá paní na nás zlobí?“ zeptal se a zamrkal těmi svými modrými kukadly.

Čekala jsem, že si vyslechnu nějakou variaci na pohádku O zlé královně, nebo tak něco, ale vnouček mě vyvedl z omylu.

Vše mi objasnil vnouček

„Slyšel jsem, jak si povídá s tím divným pánem. Prý chcete prodat dům a bude tady stát nějaký hotel!“ Musela jsem se takovému nesmyslu smát, ale potom mě smích přešel. „Tak proto se mnou nikdo nemluví! A proto má na mě sousedka vztek!

A proto se na mě zlobí i kvůli maličkému jablíčku!“ zvolala jsem nahlas a běžela si to s ní vyjasnit. Dostala jsem košík jablek a pusu na čelo. Všechno se zase v dobré obrátilo! Jen nám není jasné, kdo tu fámu vypustil.

Jana Z. (61), Kolín

Související články
3 minuty čtení
Když žena nemá partnera ani děti, žije jen prací, tak se z toho nakonec zblázní! Pohltil mě strach a těžké deprese. Nevěděla jsem, jak z toho začarovaného kruhu ven. Před patnácti lety jsem pracovala v zahraniční firmě jako manažerka a pobírala jsem fantastický plat. Nadměrná psychická zátěž, kterou toto zaměstnání přinášelo, se ale začala podepisovat na mém zdraví. Stále častěji jsem užívala l
3 minuty čtení
Byl to největší sukničkář v okolí, těch srdcí, co zlomil, bylo už příliš. Bohužel mezi nimi bylo i srdíčko mé sestry. A Maruška to nenechala jen tak. Byl to zkrátka pořádný prevít. Vážně si nepamatuji, že bych za celý svůj život potkala většího. Zklamaných žen a pošlapaných dívčích srdcí byly nejméně dvě desítky. Když to začal Vilda zkoušet i na mou sestru Marušku, tušila jsem, jak to dopadne.
2 minuty čtení
Nikdy nevíte, kde potkáte toho pravého. Vdávat jsem se nechtěla. Kolegyně mě požádala, abych jí šla za svědka, a nakonec se naše role obrátily. Svatby jsem nesnášela. Jednu jsem absolvovala, když mi bylo dvacet, a manželství se ukázalo jako totální fiasko. Něco takového jsem už nechtěla nikdy znovu zažít. Můj muž mě opustil, když byly synovi dva roky. Na čas jsem zavrhla všechny muže, na samotu
2 minuty čtení
Vedoucí v naší prodejně vymyslel soutěž mezi námi prodavačkami. Musela jsem být nejlepší, třeba i podvodem. V důchodu jsem nastoupila na částečný úvazek jako prodavačka. Celý život jsem pracovala v tiskárně, moc mě ta práce bavila, mělo to ale jednu vadu – plat tam byl malý. V průběhu života mi to nevadilo, protože manžel měl výplatu slušnou. Jenže pak zemřel a já dostala vdovský důchod. Dodnes
7 minut čtení
Znaly jsme se skoro třicet let, než vyšlo najevo, jak málo mě má ráda a závidí mi snad úplně vše, co se v mém životě stane. Žasla jsem. Když jsme se s Hankou poznaly, bylo mi sotva pětadvacet a jí o tři roky víc. Obě jsme tehdy nastupovaly do stejného podniku a rychle jsme si padly do oka. Byla to ta typická ženská sympatie. Věděly jsme o sobě všechno, probíraly muže, práci, rodiče, i to, co ná
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Charles de Gaulle se nikdy nevzdal
epochalnisvet.cz
Charles de Gaulle se nikdy nevzdal
Projektily z kulometu tříští prezidentovu limuzínu. Muž skrytý uvnitř ale jako zázrakem vyvázne nezraněn. Ani tento ze 30 atentátů není úspěšný a Francie o svého hrdinu nepřijde.   Mladík z přísně věřící rodiny Charles de Gaulle (1890–1970), absolvent jezuitské koleje, touží po kariéře v armádě. Vojenskou akademii ukončí jako třináctý z 211 kadetů. Ve 24 letech vstupuje do
Dýňový cheesecake
nejsemsama.cz
Dýňový cheesecake
Oblíbený cheesecake (čti: čískejk) má spoustu variant. Zkuste tento s dýňovou náplní. Potřebujete: ✿ 250 g dýňového pyré ✿ 230 g máslových sušenek ✿ 120 g másla ✿ ½ lžičky kardamomu ✿ ¼ lžičky zázvoru ✿ 350 g tvarohu ✿ 100 g cukru ✿ 2 lžíce smetany ✿ 1 vejce 1. Sušenky rozdrťte v robotu nebo v plastovém sáčku válečkem. Máslo rozehřejte, přisypte rozdrcené
Upíři z Čelákovic: Tajemné nálezy, které fascinují archeology
enigmaplus.cz
Upíři z Čelákovic: Tajemné nálezy, které fascinují archeology
Historie jednoho z nejzáhadnějších archeologických nálezů v České republice se začala psát ve druhé polovině července roku 1966, kdy byla v oblasti zvané Mrchovláčka ve východní části Čelákovic naleze
Tajemství životadárné tekutiny: Co víme a nevíme o krvi?
21stoleti.cz
Tajemství životadárné tekutiny: Co víme a nevíme o krvi?
Co by mu tak mohli dokázat? Byl si jistý, že nic. Určitě ne to, že skvrny na jeho oblečení jsou od krve, a ne od mořidla. To ale netušil, že nedlouho předtím, než ho policisté zadrželi, objevil přední
Jeden šperk, tisíc příběhů: Venetian Princes & Princess Flower
iluxus.cz
Jeden šperk, tisíc příběhů: Venetian Princes & Princess Flower
V srdci italské tradice a precizního řemesla vznikají šperky, které mluví jazykem emocí, vášně a nadčasové elegance. Roberto Coin představuje statement klenoty, které jsou víc než jen doplňkem — jsou
Batátová krémová polévka
tisicereceptu.cz
Batátová krémová polévka
Tahle hustá polévka vás dostane směsicí různých chutí, které spolu dokonale souznějí. Potřebujete 700 g batátů 1 petržel 1 mrkev 1 l vývaru 1 lžičku čerstvého tymiánu olivový olej sůl, pep
Den plný zážitků uprostřed Jeseníků
epochanacestach.cz
Den plný zážitků uprostřed Jeseníků
Máte rádi výlety, kde je od každého trochu? Pak určitě zavítejte do Jeseníků. Do místa, kde na vás čeká krásná příroda, lehká turistika i lázeňská pohoda. Přímo ve středu Jeseníků se nachází malebná trasa, která patří mezi ty nejkrásnější v Česku. Řeč je o naučné stezce Bílá Opava. Ta vede podél zurčící horské říčky, přes dřevěné lávky i kolem
Doplatila starověká Harrapa a Mohendžodaro na rovnostářskou politiku?
epochaplus.cz
Doplatila starověká Harrapa a Mohendžodaro na rovnostářskou politiku?
Obě metropole disponují propracovaným systémem vodovodů a kanalizací i splachovacích toalet, tedy prvků, jejichž společným jmenovatelem je voda, která nahrává nejenom fyzické očistě, ale také té duchovní. Uctívali snad kult vody? Chybí tu totiž jakékoli stavby, které odkazují na provozování náboženských či duchovních rituálů. V Mohendžodaru se paradoxně chrámu nejvíce podobá bazén zvaný Velká lázeň.
Brání se Brodská citům ke kolegovi z Ulice?
nasehvezdy.cz
Brání se Brodská citům ke kolegovi z Ulice?
Během natáčení seriálu Ulice možná začíná být „na place“ pořádně hustá atmosféra! Herečka Tereza Brodská (57) tam hraje jednu z hlavních postav Báru Jordánovou, majitelku chráněné dílny, a v ději jí
Strašidelný mlýn si dál drží své prokletí?
skutecnepribehy.cz
Strašidelný mlýn si dál drží své prokletí?
V dešti jsme se tehdy ukryly ve zdech starého stavení. Netušily jsme, že tam číhá děsivá minulost, která na sebe čas od času upozorní. Staré mlýny patří mezi místa, kde se to čerty a duchy jen hemží. Alespoň podle pověstí. Jedním z takových starých mlýnů, kde mi naskočila husí kůže, jsou ruiny Dolského mlýna v Českém Švýcarsku. Ten výlet
Bílý dům se s Trumanem ve vaně málem zřítil
historyplus.cz
Bílý dům se s Trumanem ve vaně málem zřítil
„Velké bílé vězení,“ tak Harry Truman popisuje Bílý dům – budovu, v níž strávil dvě volební období coby prezident Spojených států amerických. Může se zdát, že život v rozsáhlém paláci se stovkami pomocníků nemá daleko k ráji. Truman ovšem není jediný, kdo si na život uvnitř jeho zdí stěžuje. Podobně hovoří i Ronald Reagan nebo
Sklo jako působivý architektonický materiál
rezidenceonline.cz
Sklo jako působivý architektonický materiál
Velkoplošné prvky ze živého transparentního materiálu stavbu osvěžují, propouštějí do jejího nitra spoustu světla, a tím zlepšují kvalitu vnitřního prostředí. Navíc významně ovlivňují vzhled budovy. Tak jako dřevo a kámen v konstrukčních řešeních zdařile zastupuje ocel, výplně z cihelného či jiného zdiva zase velmi působivě nahrazuje sklo. Jeho vizuálního benefitu v podobě zrcadlení oblohy i