Vrátit se do vykradeného bytu je velký šok sám o sobě. Když pak uvidíte tu spoušť, zmocní se vás pocit bezmocnosti a zoufalství.
Konečně se mi podařilo dát dohromady další fotografii. Teprve třetí. Je to hrozná piplačka. Všechny fotografie z našeho rodinného alba jsou totiž roztrhané na malé kousky a pěkně promíchané. Najít všechny, které patří k jedné fotografii, je neskutečná dřina. A pak ještě ty puzzle slepit dohromady.
Musím ale vydržet. Chci mít, i když slepovanou, aspoň nějakou památku na rodiče. Ale nemohu pochopit, jak tohle mohl někdo udělat. Když chtěl něco ukrást, tak si to měl vzít a odejít. Proč ale věci ničil?
Dlouho jsme šetřili
Dlouhá léta po svatbě jsme s manželem a dětmi bydleli namačkaní v dva plus jedna a snili o vlastním pěkném bytě. Šetřili jsme, jak se dalo, vzali jsme si hypotéku a nakonec se dočkali.
Starší dcera Hana už s námi sice do nového nešla, byla totiž už na studentské koleji, ale mladší Evička byla ze svého pokoje nadšená. Konečně měla prostor jen sama pro sebe. A mohla si ho zařídit po svém. Tak jako my.
Dali jsme si záležet
Nový, vlastní byt jsme si zařizovali skutečně s láskou. Nový nábytek, závěsy, různé vychytávky. V novém domově jsme se vážně cítili skvěle. Líbilo se nám i prostředí a sousedé se zdáli bezproblémoví.
Cítili jsme se velmi bezpečně celé čtyři roky, co jsme v novém bytě spokojeně žili.
Zasloužená dovolená
Po několika letech nutného odříkání jsme se konečně rozhodli dopřát si opravdovou dovolenou. Dcery už měly své zájmy. Starší už žila s přítelem a mladší odjela na prázdniny s kamarády.
Hana nám ale slíbila, že zajde k nám domů zalít květiny a vybrat poštu ze schránky. Jeli jsme na dva týdny k moři a nechtěli jsme, aby to někdo moc věděl.
Smutný návrat
Moře jsme si opravdu krásně užívali a radovali se s manželem z každého dne. Až do chvíle, než jsme přijeli zpět domů. Na první pohled bylo vše v pořádku. Dveře se zdály neporušené, ale po jejich otevření jsme dostali s mužem šok.
Byt byl vykradený. Nešlo ale jen o to, že nám zloději sebrali televizi a všechnu další techniku. Oni totiž nejenom kradli cennosti. Oni také ničili. A to s opravdu s velkou chutí a důkladností.
Rozbili všechno
Ti darebáci zničili, na co přišli. Rozmlátili nádobí, poničili částečně oblečení, nábytek, rozřezali sedačku, poničili knihy, roztrhali fotografie… Na to vše se notně posílili alkoholem z našeho baru. Než odešli, ještě se stačili pozvracet a něco, ještě mnohem horšího.
Zhroutila jsem se. Kdo to mohl udělat?! To je přece dílo totálních šílenců. Ještě štěstí, že se tu s nimi nepotkala naše Hanička, která nám přišla zalít kytky. Zbytečně. Zloději je vysypali z květináčů na koberec a rozšlapali.
Nemohu tam žít
I když byt je zase uklizený a obyvatelný, už nikdy tam asi nebudu moci bydlet. Představa, co se tam všechno odehrálo, mě už nikdy neopustí. Zatím bydlíme v nájmu v garsonce a byt musíme co nejdřív prodat.
Alice B. (53), Tábor