Domů     Platím za chybu starou dvacet let
Platím za chybu starou dvacet let
4 minuty čtení

Kdysi jsem dostala na starost malého vnoučka, ale neuhlídala jsem ho. Vypadl z okna a způsobil si vážná zranění.

Můj první a jediný vnouček se narodil předčasně a byl hned od narození dost vážně nemocný.

Všem jsem pomáhala

Péče o něho by byla náročná i pro zkušenou matku, natož pro moji dceru, které bylo sotva devatenáct let! Otcem našeho Filípka byl slušný kluk, pracovitý a milý. Jenže také mladý a nezkušený. Pracoval od rána do večera, aby svoji rodinu uživil. A tak byla dcera na všechno sama.

Snažila jsem se jí pomáhat, jak to jen šlo, ale v tom byl právě háček. Moc to nešlo! Byla jsem tehdy zaměstnaná na plný úvazek a manžel začal marodit.

Hned po příchodu z práce jsem musela věnovat veškerou péči jemu, protože byl, chudák, celý den sám a bez pomoci. Ráno jsem mu připravila na noční stolek k posteli jídlo a termosku s čajem.

Potom už jen čekal, až se vrátím. Filípka jsem tedy hlídala alespoň o víkendech, aby dcera dohnala spánkový deficit a také si trochu užila manžela. Tehdy se stala tragédie, která celé naší rodině zkazila celý zbytek života.

Osudná chvilka

Filípek právě začal chodit, ale držel se jen tak při zemi a většinou zůstával na čtyřech. Občas se mu povedlo vstát a ujít pár vrávoravých kroků. Hrála jsem si s ním tehdy na zemi, kutáleli jsme si spolu takovým barevným balonkem, když někdo zazvonil u dveří.

„Filípku, babička hned přijde!“ řekla jsem, dala mu pusinku na čelíčko a odběhla otevřít.

Byl to soused s nějakým dopisem, co za mě minulý den převzal, a já se s ním v tom spěchu vůbec nevybavovala. Jen jsem si vzala ten dopis, pozdravila a spěchala zpět za vnoučkem. K mému údivu v pokoji nebyl.

Jen pootevřené okno mi naznačovalo, že něco není v pořádku. V tom už jsem pod oknem uslyšela pláč.

Dcera mi oprávněně dávala vše za vinu

Bydlíme v prvním patře panelového domu, a tak je u nás všechno slyšet. Vykoukla jsem, a krve by se ve mně nedořezal. Filípek ležel pod oknem a naříkal! Lidé se k němu sbíhali ze všech stran a v dálce už bylo slyšet houkání sanitky.

Seběhla jsem dolů, ale záchranka byla rychlejší. Vše se odehrálo rychlostí blesku.

Filípka naložili, já skočila za ním do vozu a jelo se. Měl několikrát zlomenou nohu, protože vypadl částí těla na trávník a částí na betonový okraj chodníčku. Plakala jsem a byla z toho úplně v šoku. Jak se jen mohlo něco takového stát?!

Jak se dostal tak rychle na okno? A jak se mohlo to okno otevřít?

Že bych ho zapomněla pořádně zabouchnout? Jak to všechno dokázal? Nešlo mi to vůbec do hlavy. Nechápala jsem to! Až v nemocnici mě napadlo zavolat dceři. Okamžitě přijela, ale nemluvila se mnou. Nenechala si nic vysvětlit! Ani se na mě nepodívala!

Z vnuka se stal invalida

Filípek si pobyl v nemocnici skoro dva měsíce. Nohu mu několikrát operovali, ale uzdravit mu ji úplně nemohli. Jedna nožka zůstala Filípkovi napůl chromá. Musel docházet na náročnou rehabilitaci a potom, po několika letech, podstoupit znovu operaci.

Noha mu nerostla tak rychle, jako ta zdravá. Z Filípka se stal mojí vinou invalida! Chodil o berličkách a trpěl bolestmi. Dcera mě zavrhla, manžel mi umřel už po roce od toho úrazu. Zůstala jsem úplně sama.

Až když jsem těžce onemocněla, zřejmě ze svých výčitek svědomí, konečně jsme se usmířily.

Byla jsem tolik šťastná! Mladým jsem zaplatila auto a přidala na bezbariérový domek. Ne mnoho, ale vše, co jsem měla. Abych alespoň trochu zmenšila svoje strašné zavinění Filípkova postižení!

Nic není, jak by mělo být

Vnouček rostl jako z vody a na moji podporu si zvykl. „Babi, přidej mi, babi kup mi…“ slýchávala jsem čím dál častěji, a já jsem nikdy neměla sílu nebo odvahu odmítnout. V hloubi duše jsem vždycky věděla, že je to špatně, ale prostě jsem nemohla jednat jinak. Filípkovi je dvacet let.

S rodiči si nerozumí a nastěhoval se ke mně. Vařím mu, posluhuji a plním jeho přání. Studovat se mu nechce a pracovat prý nemůže. Užívá si důchodu, který já si dovolit nemohu. Musím živit vnuka!

Lída P. (65), Zábřeh na Moravě

Související články
2 minuty čtení
Rodiče nám kladli na srdce, že lhát se nemá. Jenže pravda byla krutá! Dlouho jsem všem namlouvala, jak se mám dobře. Přitom jsem bojovala o život. Jako malá jsem byla zdravá holčička. Zato moje mladší sestra Vendula byla každou chvíli nemocná. Proto se všichni točili kolem ní, u mě si zvykli, že mi nikdy nic není. Neuměla jsme si stěžovat, brečet, litovat se. Když mi ve dvaceti letech lékaři di
3 minuty čtení
Bylo to bezproblémové dítě, snaživý chlapec. Radovali jsme se, jak se nám nám povedl. Jenže čas běžel a my se začali bát, že zůstane navždy sám. Náš Dan byl jedináček. Měla jsem v mládí zdravotní problémy, kvůli kterým jsem se do těhotenství moc nehrnula. Nakonec jsem ale podstoupila velké riziko, protože touha po dítěti byla obrovská. Všechno ve dopadlo dobře. Já jsem své zdravotní problém
3 minuty čtení
Našeho syna jsme vychovávali tak, že měl pevně stanovené hranice, ale stejně tak dostával hodně lásky. Teď se ocitl na cestě, které nerozumím. Vždycky jsem věřila, že Míru vychovám správně, že bude mít silné základy, aby uspěl v životě. Měl talent, měl možnost studovat, vždycky byl vnímavý a měl spoustu přátel. Začal se měnit Nejprve to byly drobné změny, které jsem si ještě neuvědomovala
2 minuty čtení
Tak už to mezi dětmi bývá. Kluk s nadváhou je často terčem posměchu vrstevníků. Můj vnuk Davídek tak už asi ztratil veškeré sebevědomí. V našem rodě jsme na tom všichni stejně. Jako děti jsme byli baculatí, dobře živení. Až někdy kolem třináctého roku jsme začali rychle růst a tak nějak jsme se z té tloušťky vytáhli. Nabírat jsme pak začali zase až po padesátce. Tak to prostě u nás bylo po gene
2 minuty čtení
Naše Karolínka byla vždycky tak poslušná a opatrná! Nikdy by nejela na kole bez helmy. Jen jednou to udělala a málem se stala velká tragédie. Byli jsme běžná rodina. S manželem a dcerou jsme jezdili kaž­dé léto na aktivní dovolenou za krásami naší země. Kola byla naší vášní. Bez nich jsme nejeli ani o víkendu na chalupu. Jakmile bylo Karolínce osm, odvážili jsme se s koly i do zahraničí. Nik
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
enigmaplus.cz
Kdo ve skutečnosti objevil Ameriku? Byli to Skoti či Irové?
Učebnice dějepisu nás učí, že za objevením Ameriky v 15. století stál slavný mořeplavec Kryštof Kolumbus. Některé nálezy ale napovídají, že americké prvenství ve skutečnosti patří jiným. Kontinent byl
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
epochanacestach.cz
Hostýn: Působí zde Panna Marie?
Hostýn je 735 metrů vysoký kopec, na kterém se nachází významné poutní místo. Podle pověsti se zde ve 13. století ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Scházela jim prý ale voda. Proto se modlili k Panně Marii a nebeská pomoc údajně skutečně přišla. V roce 1241 se Evropa brání nájezdům Mongolů z východu. Jedna část –
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
historyplus.cz
Kníže Oldřich: Vyžíval se hrdina slavné romance v krutovládě?
Je krásná. Knížecí syn Oldřich nedokáže odtrhnout zrak od selské ženy, která poblíž Peruce na Lounsku ve studánce máchá prádlo. Odpojí se od své družiny, prostou venkovanku Boženu si vysadí k sobě do sedla a odcválá s ní domů. Vůbec ho netrápí fakt, že tam na něj čeká jeho zákonitá manželka, a ani to, že
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
21stoleti.cz
Chatbot Adam pomáhá auditorům Ministerstva financí ČR. Vyvinuli ho odborníci z CIIRC ČVUT
Ministerstvo financí ve spolupráci s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT představilo nového inteligentního chatbota Adama. Ten pomáhá auditorům při kontrole čerpání dota
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
epochaplus.cz
Deštníky: Vyvinou se ze slunečníků!
Překážejí, zapomínáme je a někdy se mohou proměnit ve zbraň, ať už náhodou či cíleně. Ale bez nich bychom se neobešli. Původně jsou určeny pro nejvyšší vrstvy, panovníky a církevní hodnostáře. Později inspirují umělce. Dnes se deštníky stávají nejen ochranou před rozmary počasí, ale i módním doplňkem! Přelom dubna a května s sebou přináší nejenom
Rozchod s Burešovou a stěhování?
nasehvezdy.cz
Rozchod s Burešovou a stěhování?
O tom, že to v posledních týdnech mezi Evou Burešovou (31) a Přemkem Forejtem (38) pořádně skřípe, si štěbetají už i vrabci na střeše. Odloučení způsobené její účastí ve slovenské soutěži Let’s Danc
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
iluxus.cz
Restaurace Triton: Inspirace z Pána Prstenů a tajný klenot z Brazílie
O novém menu zážitkové restaurace Triton si štěbetají snad už i vrabci z Františkánské zahrady. Dokonale vyladěné pokrmy z dílny talentovaného šéfkuchaře Tomáše Kohúta překvapují ve všech směrech. Nej
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
epochalnisvet.cz
Švýcarská značka Traser vstupuje v Čechách do říše šermu
Rodina švýcarské hodinářské značky Traser se opět rozšířila. S vizí podpořit mladé talenty upřela svou pozornost do tradičního a ryze konzervativního světa sportovního šermu. Prvním partnerem švýcarské společnosti, která proslula svou technologií tritiem plněných trubiček garantujících perfektní čitelnost údajů z číselníku, se stala trojice nadějných českých šermířů fleretem – Max Kavecký, Kryštof Novák a Eliáš
Nikdy na přítele nezapomenu!
skutecnepribehy.cz
Nikdy na přítele nezapomenu!
Každé léto jsem jezdila za prarodiči do malé vesnice, která byla tak odlehlá, že by ji málokdo našel na mapě. Ale tam jsem našla toho nejlepšího člověka. Zde jsem trávila dny plné dobrodružství, smíchu a bezstarostnosti. Hlavně díky němu. Mému nejlepšímu kamarádovi Tomášovi. Byl o rok starší, s hnědýma očima, které byly vždy plné zvědavosti. Jeho smích byl
Ve znamení geometrie a olivovníků
rezidenceonline.cz
Ve znamení geometrie a olivovníků
Prosklené atrium se vzrostlou zelení, viditelnou téměř z každé části rezidence, je srdcem pozoruhodného projektu, vytvořeného na pozemku o velikosti téměř tří set čtverečních metrů. Původní myšlenkou zadavatele byl požadavek na vznik bydlení o třech úrovních, s respektem k cílené harmonii zvolených materiálů a očekávané funkčnosti. Součástí představ investora bylo i propojení společenské zóny v zájmu její
Konečně mám v duši klid a mír
nejsemsama.cz
Konečně mám v duši klid a mír
Když mi z nemocnice volali, že matka umírá, našla jsem v sobě sílu za ní jít. A to navzdory tomu, že mi kdysi tak ublížila. Alespoň na malou chvíli jsem se pokusila zapomenout a být tu pro ni. Moje dětství rozhodně nebyla pohádka. Matka byla nezodpovědná, nespoutaná žena, pro kterou bylo důležitější vysedávání v hospodě a střídání mužů