Domů     Náhle se mě zmocnila žárlivost
Náhle se mě zmocnila žárlivost

Ani nevím, kdy to začalo. Nepříjemný pocit, který mě sžíral ve dne i v noci. Žárlila jsem na všechny a na všechno. Nedokázala jsem si pomoct!

Není to hezká vlastnost, žárlivost, i když se říká, že kdo nežárlí, nemiluje. Od svých kamarádek jsem často slýchala, jak prohledávají manželům kapsy, aby se ujistily, že nemají nějakou jinou. Mně to bylo vždycky jen k smíchu.

Měla jsem důležitější věci na práci! Vychovávala jsem tři syny a manžel byl stále jen práci. Na všechno jsem byla úplně sama.

Byla jsem nespokojená

Často jsem ani nevěděla, kde mi hlava stojí, co jsem měla starostí. Stihnout chodit do zaměstnání, vyzvedávat ratolesti z nejrůznějších kroužků a potom se jim také trochu věnovat, mi dávalo pořádně zabrat.

Po večerech jsem ještě na děti šila a pletla, abychom alespoň trochu ušetřili a mohli jet v létě na nějakou slušnou dovolenou.

Samozřejmě jen v tuzemsku, o moři jsme si mohli nechat jen zdát. Nepřišlo mi to ale nijak zvláštní nebo výjimečné. Žili jsme podobně jako většina rodin v té době. Jak roky utíkaly, měnili jsme se i my. Manžel postupně začal víc vydělávat a kluci se osamostatnili.

Mně najednou zbýval čas na sebe, který jsem nedokázala vyplnit. „Co si najednou stěžuješ? Buď ráda, že už nemusíš tolik všem posluhovat! Najdi si koníčka,“ domlouvala mi kamarádka Zdeňka, ale já byla čím dál nespokojenější. O nějakého koníčka jsem neměla vůbec zájem.

Podezírala jsem manžela z nevěry

Cvičit mě nebavilo a vlastně mě nebavilo vůbec nic. Mezi lidmi jsem byla celý den, tak proč je vyhledávat ještě ve svém volnu? Tak jsem si jen četla nebo něco vyráběla podle časopisů pro kutily. Nebylo to úplně ono, ale alespoň jsem zabila čas.

Jednou přišel manžel z práce v takové podivné náladě. Jakoby povznesené či rozjařené.

Nedokázala jsem to přesně definovat, ale něco mi na něm nehrálo! „Je mi nevěrný!“ blesklo mi najednou hlavou a já byla okamžitě přesvědčená, že se mi podařilo uhodit hřebík na hlavičku. „Ty mi zahýbáš, viď?!

Koukej se přiznat, nebo bude zle!“ zaútočila jsem na něho a on se rozesmál. Plácal se do stehen a jeho hurónský smích se rozléhal celým bytem.

Chechtal se, jako bych právě řekla nějaký vtip! „No to snad nemyslíš vážně! Přidali mi a já jsem se ti to chystal zrovna oznámit. Dokonce jsem ti přinesl kytku!“ řekl a z předsíně přinesl pugét růží. Bílých, mých nejoblíbenějších!

Já mu ale na tu lest neskočila. Přestala jsem s ním mluvit a svěřila se kamarádce.

Myslela jsem, že mi všichni lžou

I ona se tak nějak podivně při té novině zatvářila. Hned mě napadlo, zda mi nezahýbá můj manžel nakonec s ní… Byla o dost mladší než já, a bohužel i hezčí. Měla sošnou postavu a krásné dlouhé vlasy. Nemohla jsem se s ní vůbec rovnat!

Rychle jsem se s ní rozloučila, nechtěla jsem dělat skandál v kavárně, kde jsme zrovna byly. Utíkala jsem domů. Zklamaná z falše kolem sebe! Doma na mě čekal nejstarší syn. Prý že si se mnou musí promluvit. „Tak ty už to víš!

Tvůj tatínek mi zahýbá s mojí nejlepší kamarádkou,“ vypálila jsem na něho a on zbledl.

Byl to důkaz, že o tom věděl a tajil mi to! On ale zapíral. Prý o ničem neví a myslí, že celé je to hloupost… Nevěřila jsem mu. Nevěřila jsem už vůbec nikomu. I sousedé se mi zdáli jiní. Takoví tajemní. Jakoby se mi za zády smáli!

Zasáhl můj dospělý syn

Můj život se změnil k nepoznání. Neměla jsem nikoho a byla ve své zášti úplně osamocená. Jako kdyby všechno zčernalo. I chuť k jídlu jsem ztratila. Stejně bylo všechno otrávené hnojivy! Jakoby neexistoval na celém světě nikdo mimo mě a mé bolesti. Jako bych se ocitla v nějakém zlém snu.

„Mami, teď půjdeš se mnou!“ poručil mi můj nejmladší syn René, když se zcela nečekaně zjevil jednoho rána u našich dveří. Nedbal, že odcházím do práce a nemám na jeho žerty čas. Posadil mě do auta a odvezl k lékaři. K mému lékaři! Ten ho vyslechl a potom mi položil mnoho otázek.

Už když jsem na ně odpovídala, napadlo mě, že se mnou není něco v pořádku. Potom mě poslal na psychiatrii. Prý mám nějakou lehkou duševní nemoc! Podvolila jsem se a začala brát předepsané léky.

Pomohly mi léky

Neuplynul ani měsíc a bylo mi najednou líp. Všichni na mě byli hodní a trpělivě se o mě starali. Manžel dokonce koupil nějakou dovolenou u moře. Po návratu už bylo všechno v naprostém pořádku.

Čekalo mě jen pár kontrol u lékaře. „Mám za to, že brzy budete vyléčená,“ řekl spokojeně můj „cvokař“, jak jsem moc milému a vstřícnému psychiatrovi říkala. On se na mě usmál, jako by mi četl myšlenky.

Už je dobře

Opřel se pohodlně do svého křesla a tichým hlasem mi řekl: „Víte, duševní nemoci jsou velmi časté a lidé se za ně stydí. Při tom je to stejné, jako by si zlomili nohu nebo dostali těžší chřipku. Přece by také šli k lékaři a nepředstírali, že se nic neděje! Mám z vás radost, že jste dokázala překonat ostych a léčila se!“

No, trochu přeháněl, protože nebýt mojí rodiny, a hlavně mého syna… Ale hlavní bylo, že už jsem nikoho nepodezírala. Všem jsem se omluvila a je mi na světě už zase dobře!

Marie P. (56), Cheb

Předchozí článek
reklama
Související články
3.5.2024
Nikdy jsem moc nevěřila na takové to věštění, magii a další věci. Ale kamarádka mne jednou vzala za kartářkou. Ke své škodě. Neměla to dělat. S Gábinou jsme se poznaly na vysoké a od té doby jsme byly kamarádky. Rozuměly jsme si ve spoustě věcech, avšak já třeba byla víc při zemi než ona, takže i proto ona věřila horoskopům, milovala tajemno. Gábina byla i větší romantička, snila o lásce z tele
3.5.2024
Vypadalo to, že zůstanu na ocet. Máma se domnívala, že kdybych se lépe oblékala a nevypadala jako strašák do zelí, třeba by si mě někdo všiml. Já ale byla srdcem i duší tramp. Pokaždé na Prvního máje si přečtu Máchovu báseň Máj. Třeba nejsem sama, možná to dělá i někdo jiný, říkávala jsem si. Byla jsem osamělá duše a trávila svátek zamilovaných či Svátek práce, chcete-li, vždy stejně. Ráno povi
2.5.2024
Děláme si starost o naši dvanáctiletou vnučku. Nechtěli jsme jí sociální sítě zakázat, radši jsem se s nimi sama naučila a vymyslela malou lest. Naše Kačenka, stejně jako její kamarádky a spolužačky a obecně vrstevnice, miluje brouzdání po internetu. Neustále si něco ťuká na počítači nebo mobilu, který dostala od rodičů. Před časem z ní vypadlo, že si založila účet na jedné sociální síti a nahr
1.5.2024
Tolik jsme se těšili, jak si budeme užívat volna. Ale když ta chvíle přišla, můj muž mi začal chřadnout před očima. Musela jsem něco udělat! Do důchodu jsme se s manželem těšili, ty poslední roky v práci nás už oba zmáhaly. Snili jsme o tom, jak budeme cestovat a užívat si života, věnovat se vnoučatům, a že si snad dokonce uděláme univerzitu třetího věku. Jenže když ta chvíle konečně přišla,
29.4.2024
Když jsme se se sestrou přestěhovaly zpátky do domku po našich rodičích, okukoval nás zpoza plotu pěkný chlap. Nenapadlo nás, že se z něho stane jednou taková noční můra. Byl samá ochota, že prý když něco budeme potřebovat, je nám k službám. Máme svá tajemství Pořád vyzvídal, jak je to možné, že takové pěkné ženské jsou v domě samy. Nějak se nám nechtělo vytahovat naše životy před neznámý
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Grilovaný camembert
tisicereceptu.cz
Grilovaný camembert
Suroviny 4 camemberty 4 lžíce olivového oleje 1 snítka čerstvého rozmarýnu 1 snítka čerstvého tymiánu špetka soli mletý černý pepř 2 stroužky česneku Můžete si vymyslet svou vlastní marinádu
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
epochaplus.cz
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl
Má už Petruchové tak akorát dost?
nasehvezdy.cz
Má už Petruchové tak akorát dost?
Už dlouhé měsíce ze zákulisí televize Nova unikají pikantní informace. Říká se, že Lucii Borhyové (46) dělá čím dál větší naschvály její mladší kolegyně Veronika Petruchová (29). Nejenom že se snaží
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
enigmaplus.cz
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
Tekutá esence slunečního svitu a květinové magie, med je daleko více než jen lahodné ochucení. Po staletí je uctívaný jako pokrm bohů i lidí, tento zlatavý elixír skrývá v sobě sílu, která uzdravuje t
Aby hubnutí mělo svůj efekt
nejsemsama.cz
Aby hubnutí mělo svůj efekt
Pokoušíte se zhubnout, ale nejde to a jenom se cítíte ztrápená hlady? Příčiny mohou být hlubšího rázu. Pocit hladu ovlivňuje spousta faktorů – vyvážený jídelníček, stres, kvalita spánku, užívání léků, práce na směny či fyzický výkon. Na vině ale může být i hormonální nerovnováha. Které hormony mohou bránit hubnutí? Hormonů je spousta a řídí různé procesy v
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
iluxus.cz
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
V samém srdci Prahy se nachází restaurace Apelace 21, o níž jsme psali zde - nicméně, je známá svým unikátním přístupem k gastronomii a vínu. Tento měsíc se rozhodla rozšířit své horizonty a nabídnout
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
historyplus.cz
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
Vypadá to zle. Turci dobyli dolní město a co nevidět obsadí i to horní. Pak se vrhnou na hradby chránící samotnou bělehradskou pevnost a je jen otázka času, kdy je ztečou. Tedy pokud Hunyadi něco neudělá. Sedmihradský vévoda má v rukávu tajnou zbraň, která se mu už jednou osvědčila. Zafunguje i tentokrát?   Turci se tlačí
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
21stoleti.cz
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Z kdysi zázračného produktu se stává veřejný nepřítel číslo jedna. Máme se ho ale bát? „Plasty nejsou zlo.
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
epochalnisvet.cz
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
Když mladý španělský válečný lékař během první světové války vidí utrpení raněných vojáků, hledá způsob, jak jim od bolesti rychle ulevit. Najde epidurální anestezii!   Španěl Fidel Pagés Miravé (1886–1923) vystuduje medicínu v Zaragoze na severovýchodě země. Promuje v roce 1908 a nastoupí k vojenskému zdravotnickému sboru, kde je přidělen vojenské nemocnici v madridské čtvrti
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
epochanacestach.cz
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
Je prý starší než anglické Stonehenge a egyptské pyramidy. Záhadná svatyně nedaleko od Prahy vzbuzuje otázky, na které se dosud nikomu nepodařilo najít odpověď. Možná šlo o nejstarší observatoř v Evropě, možná zde probíhaly brutální rituály. Tragické dopravní nehody na silnici z Prahy do Chomutova, která tajemným místem prochází, jsou zase přičítány zdejší temné historii. Prehistorická svatyně
Kapky deště nám přinesly štěstí
skutecnepribehy.cz
Kapky deště nám přinesly štěstí
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem,