Domů     Stále je mám v mém srdci
Stále je mám v mém srdci
3 minuty čtení

Byli pro mě rytířové. Starší bráchové, kteří se o mě starali jako o princeznu. Ta pohádka však brzy skončila.

Nebyla jsem jejich otravná ségra, hráli si se mnou a hýčkali mne. Všichni jsme mezi sebou měli velké pouto. Jenže pak… Byla jsem malá holčička, když jsem přišla o svého prvního bratra Pavla. Bylo mi deset let, když se to stalo. Ten den se mi navždy vypálil do paměti, jako by to bylo včera.

Ztráta prvního bratra

Pavel byl vždycky ochranitelský, plný života a smíchu. Pamatuji si, jak jsem s ním chodila na louku za vesnicí, jak mi vyprávěl příběhy, které jsem si pak celé noci opakovala. Byl to můj hrdina. Jednoho podzimního dne ale přišla ta strašná zpráva.

Pavel se naboural autem. Náraz byl silný, on nepřežil. Nikdy nezapomenu, jak jsem stála u nemocnice a čekala na slova, která jsem nechtěla slyšet. Maminka plakala, tatínek byl zdrcený. A já? Cítila jsem, jak mi něco zlomilo srdce na tisíce kousků.

Bratr, kterého vzala nemoc

A přestože bolest trochu časem ztichla, osud mě nemilosrdně zasáhl znovu. Můj druhý bratr, Jiří, byl o mnoho let mladší. Byl jiný než Pavel, klidnější, tichý, ale v jeho očích byla vždy upřímná laskavost. Když mi bylo třicet, zjistili mu leukémii.

Bojoval dlouho, statečně, ale nemoc ho nakonec připravila o život. Vzpomínám si na ty nekonečné hodiny v nemocnici. Držela jsem ho za ruku, když mu ubývaly síly, když jeho oči pomalu ztrácely ten jas, který měl jako dítě.

Nemohla jsem mu pomoct, ani slíbit, že všechno bude dobré. Jen jedno jediné, v té slabé chvíli, kdy jsme oba věděli… Slíbila jsem, že nikdy nezapomenu.

Bolest, která nezmizí

Byla jsem už dospělá, ale stejně to bylo brzo. Bolelo to stejně jako ztráta Pavla. Vím, že některé bolesti si člověk nezpracuje věkem a zkušenostmi. Ostatně, něco bude i na tom, že dnes, i když mi je sedmdesát pět, jsou ty rány stále otevřené.

Každý den cítím prázdnotu, kterou mi bratři po sobě zanechali. Někdy zavřu oči a vidím Pavla, jak se směje, jak mě chrání. Jindy cítím Jiřího jemnou ruku v té mé, cítím jeho tichou odvahu.

Nikdy nepřestanu být smutná, ale naučila jsem se žít s tím, že někteří lidé, které milujeme nejvíc, tu nejsou navždy. Nosím je s sebou v každém okamžiku, v každém dechu, který mohu vnímat. Oni už bohužel ne.

Paměť lásky

Moji bratři nejsou jen vzpomínky, tvoří součást mě samotné. Každý smích, každá slza, každé tiché ráno, kdy se probouzím a připomínám si, že jsou pryč, ale zároveň stále tady. A i když mě to bolí, vím, že jsem měla to štěstí je znát, milovat a být milována. Tato láska je silnější než bolest a dává mi sílu pokračovat dál.

Navždy jiné

Dřív jsem se budila s očekáváním, že mě bratři zatáhnou do svých her, že budeme závodit o to, kdo sní víc palačinek. Po odchodu Pavla se smích z domu vytratil. Táta najednou zestárl a máma jakbysmet. Pak zemřeli a mně zůstal jen Jiří. Už také není.

Mirka R. (75), Olomouc

Související články
3 minuty čtení
Když jsem přišla na to, že jsem celý rok žila ve lži, bylo to, jako bych se propadla do ledového, zamrzlého jezera. Takový podraz jsem nečekala. Rok jsem žila ve lži. Ne v nějaké malé, kterou člověk časem přejde, ale v té nejodpornější, jakou znám. Byla středobodem mého vesmíru Po smrti manžela jsem zůstala sama. Syn žil v Plzni a dcera kousek ode mne, ale měla vlastní starosti. Nejvíc js
3 minuty čtení
Minulost je potřeba nechat spát, netrápit se tím, co mělo být, a nebylo, nebo co nemělo být, a bylo. To bychom se jinak úplně utrápili. Nikdy jsem se tak úplně nesmířila s faktem, že jsme se s Alešem rozešli. Skoro pořád jsem na něj myslela. Neodpustila jsem mu tehdy, že si našel holku, i když mi přísahal, že to byl omyl, jakási zaslepenost, a že spolu ani nic neměli, jen byli párkrát na víně a
3 minuty čtení
Nikdy jsem si nestěžovala. Aspoň ne nahlas. Byla jsem ten typ ženy, který vždy pomůže. A teď vím, že mně nepomůže nikdo. Upekla jsem na oslavy, hlídala vnoučata, pomáhala dětem s rekonstrukcí, jezdila přes půl města, když někdo potřeboval pohlídat psa nebo vyzvednout nemocné dítě ze školy. Když se dcera rozváděla, seděla jsem s ní dlouhé večery a uklidňovala ji. Když syn přišel o práci, půjčila
3 minuty čtení
Za tu zbytečnou, hloupou hádku se nikdy nepřestanu stydět. Ale stalo se a napravit se to nedá, protože čas zpátky nevrátíte, i kdybyste se třeba rozkrájeli. Naše babička už polehávala, nebyla na tom zdravotně dobře, ale pořád se držela. Dokonce i vařila a pekla. A tak nás jednou s manželem pozvala na oběd. Byli jsme spolu krátce, byli jsme zamilovaní, ale pořád jsme se jaksi nedokázali sžít, tr
3 minuty čtení
Často se říká, že rodiče si člověk nevybírá, ale děti si může dobře vychovat. Kéž by to tak bylo. Dnes už vím, že život umí člověka překvapit i tam, kde si myslí, že nic nepodcenil. Někdy přemýšlím, jestli jsme jako rodiče něco nepřehlédli. Možná jsme byli až příliš shovívaví, možná jsme některé věci nechtěli vidět. S manželem jsme měli hezké manželství a jediné dceři Kláře jsme se snažili dopř
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Rychlá omeleta
tisicereceptu.cz
Rychlá omeleta
Osvědčená klasika trochu jinak. Nezklame a spolehlivě zasytí. Výhodou tohoto receptu je, že je velmi variabilní. Nemějte tedy žádný ostych před improvizací. Na této rychlé večeři si určitě pochutnáte.
Nejkrásnější louka Evropy říká autům dost
epochanacestach.cz
Nejkrásnější louka Evropy říká autům dost
Na první pohled to může působit paradoxně. Jedna z nejfotografovanějších krajin Dolomit se rozhodla, že návštěvníků nechce více, ale méně. Alpe di Siusi, největší vysokohorská louka v Evropě, zavádí od léta 2026 nová pravidla příjezdu, která mají jediný cíl – zachovat místo, kvůli němuž sem lidé přijíždějí. Nejde o boj proti turistům. Jde o ochranu
Citadelle Bajan: Když se francouzský gin vydá na karibskou dovolenou
iluxus.cz
Citadelle Bajan: Když se francouzský gin vydá na karibskou dovolenou
Co se stane, když se francouzská preciznost potká s nespoutanou energií Barbadosu? Vznikne Citadelle Bajan – limitovaná edice ginu, která dokazuje, že i francouzská elegance si umí zout boty a tančit
Vosk, ledovka a osud: Tři olympijské tragédie, které psaly historii
epochaplus.cz
Vosk, ledovka a osud: Tři olympijské tragédie, které psaly historii
Ač jsou olympijské hry oslavou života a zdravého ducha ve zdravém těle, občas se rozhodne nějakou tu trofej ulovit i smrtka. Slunce, pot a vosk Jednadvacetiletý tesař Francisco Lázaro (1891-1912) sice pracuje v lisabonské automobilce, ale jako úspěšný amatérský maratónec na Olympijských hrách ve švédském Stockholmu zastupuje rodné Portugalsko. Za sebou má tři vyhrané národní šampionáty
Citům jsme se neubránili
skutecnepribehy.cz
Citům jsme se neubránili
Václava jsem zprvu znala jen z Jitčina vyprávění. Byl to podle ní ten nejbáječnější mladý muž. Urostlý, vtipný a bystrý. Říkám to nerada, ale přebrala jsem kluka kamarádce. Dobře vím, že se to nedělá, ale bylo to zkrátka silnější než já. Zprvu jsem ho vůbec neznala, jen z jejího vyprávění. Podle Jitky byl Václav ten nejúžasnější kluk pod
Sbírejte pampelišky!
epochalnisvet.cz
Sbírejte pampelišky!
Proč? Protože jsou zdravé. Takže až se dokocháte pohledem na louku, dejte se do práce. Vaše tělo vám poděkuje.   A co sbírat? Odpověď je nasnadě. Tahle žlutá kráska se hodí téměř celá, ale vezměme to popořádku.   Kořen Kořen pampelišky v sobě ukrývá hořčiny, třísloviny, ale také minerální látky, zejména draslík, mangan a měď.
Krví ke hvězdám: Nejzáhadnější aztécké rituály dodnes budí hrůzu i obdiv
enigmaplus.cz
Krví ke hvězdám: Nejzáhadnější aztécké rituály dodnes budí hrůzu i obdiv
Z vrcholků kamenných pyramid se line vůně kadidla, dunění bubnů a zpěv kněží. Tisíce lidí mlčky přihlížejí obřadům, které mají udržet Slunce na obloze, přivolat déšť nebo otevřít bránu do říše mrtvých
Malinová limonáda s bazalkou
nejsemsama.cz
Malinová limonáda s bazalkou
Spojení malin a bazalky možná působí netradičně, ale výsledná chuť je jemná, voňavá a velmi elegantní. Tato limonáda se hodí i pro slavnostnější letní pohoštění. Ingredience pro 4 osoby: ● 300 g malin ● 1 citron ● 3 lžíce cukru ● několik lístků čerstvé bazalky ● 1 litr perlivé vody ● led podle potřeby Postup: Maliny opláchněte a nasypte je
Industriální styl, hodný šampiona
rezidenceonline.cz
Industriální styl, hodný šampiona
Mezi cihlovými zdmi bývalé továrny se skrývá designový penthouse Jaylena Browna, hvězdy NBA a Boston Celtics. Jde o prostors výhledem na Seaport District, v němž výška stropů nepochybně dosahuje míry ambicí svého majitele. V bostonské čtvrti Fort Point, kde se historie města potkává s jeho současnou energií, se nachází rezidence, která ztělesňuje styl, sílu a
Od trubčích larev po šest kubíků větví: Jak funguje krmení zvířat v Zoo Praha?
21stoleti.cz
Od trubčích larev po šest kubíků větví: Jak funguje krmení zvířat v Zoo Praha?
Sledování krmení zvířat v zoologické zahradě je lákavou atrakcí, málokdo si při tom ale uvědomí, že je to výsledek dlouhého a náročného procesu. Za každou porcí zeleniny, masa nebo granulí stojí rozsá
Rakušané u Karansebeše porazili sami sebe
historyplus.cz
Rakušané u Karansebeše porazili sami sebe
Podnapilý rakouský důstojník skáče po své pušce. Natahuje kohoutek a zpoza převráceného trakaře pálí na nejbližší cíl ve tmě. Domnělý nepřítel jde k zemi. Prásk! A další. Do toho kolem pořád někdo křičí: „Turci, Turci jsou tady!“ Voják je odhodlán nepustit si žádného k tělu, a tak jakmile v dálce zmerčí kohokoliv se zbraní, střílí.
Přišla snad Cibulková manželovi na nevěru?
nasehvezdy.cz
Přišla snad Cibulková manželovi na nevěru?
Jako dokonalý pár působí herci Klára Cibulková(50) a Tomáš Pavelka (55). Skandály se jejich dlouholetému manželství až dosud vyhýbaly. Nedávno se objevily spekulace o tom, že se nad dvojici objevil