Domů     Trpěla jsem kvůli své výšce, teď jsem za ni ráda
Trpěla jsem kvůli své výšce, teď jsem za ni ráda
3 minuty čtení

Moje cesta za štěstím byla pořádně dlouhá. A to hlavně proto, že jsem na svět shlížela z velké výšky. Všichni se mi za to posmívali. Pak jsem ale pochopila, že patřím do jiné party.

Už na základce jsem začala trpět tím, že jsem mnohem vyšší, než ostatní, stejně staré děti. Moc mě to deprimovalo, protože se mi smály a dávaly mi přezdívky jako Žirafa nebo Štafle. Hrbila jsem se, nosila nízké boty, a pokud to šlo, tak jsem všude seděla.

Nejhorší, co mohlo přijít, byly taneční v šestnácti. Nechtěla jsem tam jít, ale maminka mě donutila, tehdy to bylo prostě součástí všeobecné výchovy a kdo nechodil do tanečních, byl vyvrhel. Bylo to nejstrašnější období mého života.

O to víc, že jsme bydleli na malém městě. Jeden nadějný kluk se ale přece jen našel, kterému moje výška nevadila. Byl to Pražák a jeho rodiče měli u řeky chatu. Když mi bylo osmnáct, začali jsme spolu chodit.

Nechtěla jsem žít

Byla jsem tak šťastná, že o mě někdo stojí! Petr byl sice o něco menší, já měřila 182 cm, vůbec mi to ale nevadilo. A jemu prý taky ne. Pilně jsem se učila na maturitu, protože mým cílem bylo odejít do Prahy za svou láskou – jít na tam vysokou.

Jenže pak se stalo něco, co všechny mé sny pohřbilo. Začaly prázdniny! Ale Petr nepřijel. Až v srpnu dorazil na chatu rodičů s nějakou holkou. Malá, naducaná blondýna, vlasy vyčesané do výšky, velká prsa a vysoké podpatky. Chtělo se mi zemřít.

Když jsem se ho zeptala, jestli spolu ještě chodíme, tak se mi vysmál. Přece jsem nemohla počítat s tím, že si vezme holku o půl hlavy vyšší, aby se mu lidi smáli.

Ve velkoměstě

Léto jsem nějak přetrpěla, spíše mě děsil fakt, že budu muset odjet do Prahy na vysokou, kam mě přijali. Bála jsem se, nejraději bych se zamkla doma a zůstala tam až do důchodu.

Když jsem přijela do Prahy na začátku semestru, rozhlížela jsem se po ulicích, jestli tam Petra někde nepotkám. Jenže Praha je prostě velkoměsto. Jak jsem tak bloumala ulicemi, jednou jsem potkala ženu, která byla ještě mnohem vyšší než já.

Avšak nesla se sebevědomě na vysokých podpatcích a na muže hleděla pohrdavě z výšky. To její sebevědomí mě fascinovalo. Šla jsem za ní kus cesty a pak stála na zastávce tramvaje a dál na ni zírala. Měla jsem chuť ji oslovit.

A ona ten můj pohled najednou vycítila, otočila se a naše oči se setkaly. Byla tak krásná! Oněměla jsem obdivem. Ona se ale usmála, přišla ke mně a dala se se mnou do řeči.

Hrdě

„Holka, ty patříš mezi nás!“ povídá mi po půlhodince povídání a pozvala mě, ať nazítří zajdu s ní a jejími kamarádkami na kávu. Byla jsem v šoku z toho, jak skvěle jsem si rozuměla s někým, koho vidím poprvé v životě.

Staly se z nás kamarádky a tím se mi otočil život naruby. Našla jsem se. Naučila jsem se chodit na podpatcích pěkně vzpřímeně a hrdě. Nejdříve jen tak po ulici a pak po molu, když jsem předváděla s novými kamarádkami módní kolekci.

Otevřel se přede mnou jiný svět. A Petr? Toho jsem jednou opravdu potkala na ulici. A podívala jsem se na něj pěkně z výšky – hrdě a sebevědomě!

Marcela (61), Chomutov

Související články
3 minuty čtení
Nikdo jsme tehdy netušili, že se u mé sestry Aničky začíná projevovat zapomnětlivost. Sedla do špatného vlaku a nevěděla, kde je. Pomohl jí ochočený krkavec. Krkavci jsou učenliví. Dokážou věrně napodobovat zvuky z okolí, dokonce i lidský hlas. Jeden takový šikula pomohl mé starší sestře, když se dostala do úzkých. Dodnes na příběh o opeřeném hrdinovi vzpomínáme... Sestra Anička k nám jezdila n
2 minuty čtení
Lidé mě vždycky měli rádi. Pak se ale na mě sesypaly problémy. Nevšimla jsem si, že už to najednou nejsem já! Nedávno mi bylo šedesát. Ten věk jsem si nepřipouštěla, dokud jsem chodila do práce, měla doma manžela, mladšího milence k tomu a každý rok jsem jezdila na dovolenou k moři. Byl to nádherný život! Byla jsem vždycky veselá holka, proto mě měli všichni rádi. Oblíbená spolužačka a vyhle
5 minut čtení
Před pár lety jsem se podruhé vdala. On byl mladší a moje děti si ho moc neoblíbily. Předpovídaly mi, že to špatně dopadne. A měly vlastně pravdu. Byla jsem úspěšně rozvedená a zvyklá na to, že můžu fungovat i sama. Děti už dávno dospěly a já na žádný vážný vztah jsem příliš nepomýšlela. Jenže pak mi do života vstoupil Vilém. Byl pozorný, vtipný a věděl, čím si mě získat. Jenže taky měl o jeden
3 minuty čtení
Ten starý pán už věděl, že mu mnoho dní nezbývá, smrti se ale nebál, strachoval se jen o své psí seniory. Slíbila jsem, že se o ně postarám. A to se mi vyplatilo. Už léta pracuji jako pečovatelka a mám svou klientelu nemohoucích lidí, za kterými každý den jezdím. Peněz za to není mnoho, já ale mám svou práci ráda. Ten pán byl můj velký oblíbenec. Drobný, nenápadný s nemocným srdíčkem. Moc toho
3 minuty čtení
Na Věru jsem nikdy nedala dopustit. Znaly jsme se od střední školy a považovala jsem ji za tu nejvěrnější kamarádku. Kdybych jen věděla... Když mi zemřel manžel, byla to právě ona, kdo ke mně první týdny skoro denně chodil. Nosila mi sladkosti na nervy, tahala mě na procházky a poslouchala moje nekonečné vzpomínání. Kdybych jen věděla, co dělá Věra za mými zády... Cizí žena mi radila Všec
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
V zimě pozor na ledviny
panidomu.cz
V zimě pozor na ledviny
Jsou náchylné k prochladnutí a případný zánět není nic, o co by člověk stál. Ale o ledviny bychom tak jako tak měli pečovat celoročně. Pro tělo jsou nesmírně důležité a mají více funkcí než jen filtrování a vylučování škodlivin. – Produkují hormony, které ovlivňují krevní tlak i tvorbu červených krvinek. – Udržují v rovnováze minerály
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
nasehvezdy.cz
Hýčká si Brožovou teď bohatý developer?
Jak se říká, každé zlo je pro něco dobré? Herečka Kateřina Brožová (58) byla sice často spojována s exmanželem, podnikatelem Zdeňkem Tomanem (65), dosud se ale návrat k němu nepotvrdil. Nyní by ale
Znaménko jako zlé znamení
nejsemsama.cz
Znaménko jako zlé znamení
Většina znamének je neškodná. Některá ale mohou být prvním varováním před melanomem – nádorem, u kterého hraje včasné odhalení zásadní roli. Naučíme vás jednoduchou pomůcku, jak je rozeznat. Zrcadlo, řekni, zda je má kůže v pořádku… Tak bychom se měli jednou za čas zeptat a zkontrolovat všechny pihy, bradavičky či znaménka, co jich na těle máme. Právě to nám může