Domů     Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!

Ochranka vlekla plačící maminku s malou holčičkou k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polívku a přesnídávku. Nemohla jsem se na to dívat…

Nebylo mi přáno mít děti. Moc jsem po nich toužila, ale moje zdravotní problémy byly velké. Ačkoliv jsem byla žena, za kterou se každý chlap ohlédl, rozhodně jsem neměla o nabídky nouzi, nakonec jsem vždycky zůstala sama.

Ti bezdětní v mém mládí mě nakonec opustili, aby si našli matku svých dětí. A to i přesto, že mě milovali a nikdy milovat nepřestali. Rozchody byly vždy tak bolestivé, že jsem se rozhodla je už dále nezažívat. Bylo to utrpení pro mě i pro partnery.

Nedokázali se ode mě odpoutat a stále se ke mně vraceli.

Nepatřila jsem mezi ženy, které by rozvracely rodiny, a tak jsem to vždycky ukončila… Aby k takovým těžkým okamžiku nedocházelo, vyhledávala jsem si muže rozvedené, kteří si svou touhu předat geny už někde odbyli. Tak jsem prožila dvacet let s Tondou.

Jeho tři děti k nám jezdily na víkendy a také na prázdniny. Po jeho smrti mi ale jeho už dospělé dětičky sebraly i starou televizi, kterou si ke mně Tonda přinesl.

Už navždy sama?

Byla jsem příliš stará na to, abych hledala dalšího partnera. A hlavně jakého? S několika jsem se sešla, ale bylo to velké zoufalství. Dědové, kteří potřebovali foukat svá bebíčka, vařit a opečovávat.

Na stará kolena by byla ze mě pečovatelka, uklízečka a kuchařka. Ti, kteří byli ještě zachovalí a aktivní, se nejspíš snažili od života urvat maximum.

Vedle mě bylo ještě několik dalších, dychtivějších a snaživějších, se kterými bych se musela o stárnoucího seladona dělit. A tak jsem se rozhodla. Až do smrti budu žít sama.

Musím ale přiznat, že dny se nekonečně táhly a večery na mě začalo doléhat smutno a nostalgie. Kamarádky mě opouštěly jedna po druhé, nebo měly své vnoučky, kterých si ve volném čase užívaly. Přistihla jsem se, že jim občas závidím.

Bylo to začátkem roku, po smutných osamělých Vánocích, když jsem zažila příhodu, která zcela změnila můj život. Přinesla mi to, v co jsem nikdy nedoufala.

Bylo to nechutné!

Chtělo se mi všem vynadat a ještě to někam naspat. Bylo mi té nešťastnice líto. Její lup obsahoval jen jídlo nejnutnější pro dítě. Muselo to být velké zoufalství, které ji k takovému činu dohnalo. Měla jsem vztek.

Protože dobře vím od své známé, která pracuje v jednom ze supermarketů, kolik jídla se každý den odepisuje a vyhazuje do popelnic. Dělají to raději, než by je prodali za symbolickou cenu těm, kdo by takovou pomoc potřebovali.

Přivolaní příslušníci městské policie matku s dítětem převzali a odváděli z obchodu. Běžela jsem za nimi a přemýšlela, jestli nemám nějak zasáhnout. Netroufala jsem si ale, a tak jsem došla k názoru, že té nebohé duši dám aspoň nějaké drobné z peněženky.

Policie s mladou ženou ještě chvíli před obchodem hovořila a pak ji propustila. Rychle jsem k ní běžela.

Měli už toho dost?

Žena už neplakala, jen zírala před sebe. V ruce držela dvoustovku a s naprostým úžasem v očích mi ji ukázala a řekla: „Představte si to!“ vydechla.

„Zeptali se mě, jestli mám dítěti na jídlo, když jsem řekla, že ne, dali mi dvoustovku!“ Ten den se mi najednou zdál nadějný.

Tohle byli dva, nepochybně výjimeční, příslušníci městské policie, kteří si o postavení opuštěných maminek s dětmi v této společnosti rozhodně nedělali iluze…Slovo dalo slovo, a já se dozvěděla, že té ženě po zaplacení nájmu zbude tak málo, že si ona sama skoro jídlo dovolit nemůže.

Druhé dítě má ve druhé třídě, a ve škole si stále diktují, co všechno ještě chtějí. A úřady? Na sociálce jsou úřednice nepříjemné, každou platbu komplikují, a na pracáku jí posílají pravidelně na volná místa před patnáctým, když je bez peněz.

Z pokut od dopravního podniku by si prý už mohla vytapetovat pokoj. A tam? Jakmile řekne, že má dvě děti a je s nimi sama, nemá šanci… Když je nejhůře, hledá v popelnicích dráty, které pak prodá ve sběrně. Jednou ji „načapala“ jakási důchodkyně.

Jakmile se ji začala omlouvat, seniorka se nepříčetně rozčílila. „Proč byste se měla stydět? Stydět by se měli ti nahoře!“ Křičela prý na celé sídliště a hrozila holí.

Rozhodla jsem se

Setkání s touto mladou maminkou bylo pro mě hlubokým zážitkem. Náramně jsme si porozuměly a já se jí nabídla, že ji mohu občas to malé „škvrně“ pohlídat. Aby si mohla najít brigádu. Na penězích mi nezáleží, ráda ji pomůžu.

Až na tom bude finančně lépe, pak se vyrovnáme. Tvrdila jsem, abych ji uklidnila a přesvědčila, ve skutečnosti jsem se chvěla nadšením, že by do mého života přišlo takové zpestření a radost.

Mladá žena nakonec souhlasila a já domů téměř běžela, jak jsem se těšila. Dnes je tomu už čtyři roky, a rozhodně nelituju. Mám dceru a dva vnoučky, kteří mi říkají babičko! A jsme teď rodina, po které jsem vždycky toužila.

Jana (73), Praha

Další článek
reklama
Související články
29.4.2024
Dlouhé hodiny jsem maminku hledala, strachy celá bez sebe. Nakonec jsem ji našla v masně s pohledným řezníkem. Po rozvodu jsem zůstala sama a nevěděla, co dál se svým životem. Vzala jsem si k sobě maminku, která trpí stařeckou demencí. Nějaký čas nám to báječně fungovalo, než nemoc udeřila v plné síle. Maminka začala utíkat z bytu a bloudit městem. Při jedné takové výpravě zabrousila na místo,
28.4.2024
Byli jsme přehnaně důvěřiví a uvěřili jí. Ženě, která o sobě tvrdila, že je dcerou manželova bratra. Potom přišel šok. Vykradla nás a zmizela! My jsme s manželem žili dost samotářsky. Nějací přátelé by se našli, ale moc jsme je nenavštěvovali. Stačily dvě hodinky a my už se těšili domů na svůj klid. S dětmi to bylo podobné. Občas zavolaly a občas nás na chvíli navštívily. Jen vnoučat, dokud byl
15.4.2024
Manžel mi vyčítá, že umím jen pomlouvat a roznášet klepy. Ničím tím prý celou rodinu. Já si ale myslím, že nedělám nic zlého. Jsem jen zvědavá. Ráda si povídám s lidmi, myslím, že to je částečně i moje náplň práce, jsem totiž u nás na vsi listonoška. A ta musí přece vědět o všem! Také moc ráda poznávám nové lidi, jsem šťastná, že máme domek hned na návsi, tam jsem u zdroje všeho. Jakmile něk
15.4.2024
Propadla jsem úžasnému koníčku! Sleduji akční ceny, je to lákavé dobrodružství, takový můj sport, díky kterému jsem si našla i skvělé přátele. Najednou jsem nevěděla, co budu dělat? Na chození po divadlech jsem neměla peníze, na cestování dost sil, sedět u televize a dívat se na seriály mě nebavilo. Důchod se na mě šklebil v té nejděsivější podobě. Byla jsem sama, manžel mi zemřel. Doma to n
12.4.2024
Nikdo mě nenutil, mohla jsem si pořídit skleničku a umělé zuby. Já ale toužila po hezkém chrupu. Spořila jsem, jak to šlo, ale ono to moc nešlo. Jako rozvedená s platem nic moc to dalo docela fušku. Když k tomu člověk přičte nájem a občas něco na sebe, zbylo mi sotva na jídlo a nějaké to ovoce. I tak moje úspory dosáhly úctyhodné částky. Poctivě jsem střádala Měla jsem přesně vypočítané,
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Biolog prý spatřil záhadnou dračí rybu: Více než devadesát let se o tom vedou spory!
enigmaplus.cz
Biolog prý spatřil záhadnou dračí rybu: Více než devadesát let se o tom vedou spory!
V roce 1932 spatřil William Beebe (1877-1962) okénkem ponorného zařízení – batysféry podivného tvora. Místem mysteriózního setkání byl Atlantský oceán u Bermudského souostroví. Co biolog v hloubce 640
Stále mi píše zamilované básně
skutecnepribehy.cz
Stále mi píše zamilované básně
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem,
Brněnský Open House otevře 116 objektů. Rezervace startují 9. května
epochanacestach.cz
Brněnský Open House otevře 116 objektů. Rezervace startují 9. května
Desítku zbrusu nových podcastů, speciální prohlídky či asistenci pro znevýhodněné návštěvníky a zejména 116 lokací nachystali pro návštěvníky Open House Brno 2024 jeho pořadatelé. Festival architektury a urbanismu se letos zaměří na témata inkluze a přístupnosti města jako jednoho architektonického celku. Součástí dvoudenní akce budou i hudební vystoupení na vybraných lokacích, speciální nabídky brněnské gastroscény
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
tisicereceptu.cz
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
Správně dochucená marináda dokáže obyčejné jídlo vyšvihnout do nebeských výšin. Přesvědčte se sami. Suroviny 8–10 kuřecích paliček sůl, pepř 1 lžíce hořčice 1 lžíce kečupu 1 lžička pálivé ml
Asketismus jako protipól bezuzdného chování?
epochaplus.cz
Asketismus jako protipól bezuzdného chování?
Náboženství a víra provázejí lidstvo již od pradávna. Dodržovat pravidla určená církvemi však často není vůbec jednoduché a zkrotit vlastní mysl je zřejmě jedním z nejobtížnějších úkolů… Myšlenka asketismu byla inspirována starověkou řeckou školou stoiků, kteří tvrdili, že bychom měli popírat své nižší smyslové touhy, aby se naše duše mohla osvobodit. Stoikové se učili potlačovat
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Korejský poloostrov dokázal spojit jen ping-pong
historyplus.cz
Korejský poloostrov dokázal spojit jen ping-pong
Zatímco na bedlivě střežené hranici dál hlídkují vojáci obou zemí, ve sportovní hale je nepřátelství zapomenuto. Dnes existuje jen jedna Korea, a ta se právě chystá udivit celý svět. Na mistrovství světa ve stolním tenisu, které se koná v roce 1991 v japonském městě Čiba, se v kategorii ženských družstev žádné překvapení nečeká. Vždyť už osmkrát za sebou,
Rado opět spojilo své renomé s japonským návrhářem
iluxus.cz
Rado opět spojilo své renomé s japonským návrhářem
V roce 2017 se značka Rado spojila s japonským módním vizionářem Kunihiko Morinagou, aby společně vytvořili limitovanou edici hodinek. Ty kombinují tradiční řemeslné umění značky s inovativní technolo
Bigfoot v Kazachstánu? Tamní farmáři tvrdí, že ho spatřili!
epochalnisvet.cz
Bigfoot v Kazachstánu? Tamní farmáři tvrdí, že ho spatřili!
V odlehlé oblasti východního Kazachstánu si několik obyvatel všimlo něčeho neobvyklého. Farmáři řekli televiznímu kanálu 24.kz, že yetti krade jejich dobytek. Skutečně mají co dělat s legendárním kryptidem? Jeden z místních farmářů na východě Kazachstánu je svědkem něčeho neskutečného. V noci ho vzbudí podivné zvuky a vyženou ven z postele. Dojde až ke své
Umožní umělá inteligence hovory ze záhrobí?
21stoleti.cz
Umožní umělá inteligence hovory ze záhrobí?
Někteří lidé používají chatboty s umělou inteligencí k vytváření avatarů svých zesnulých blízkých. Pro někoho je to zdroj útěchy, ale jiné z toho tak trochu jímá hrůza Doktorka Stephenie Lucas One
Co Krejčíkovou tak moc trápí?
nasehvezdy.cz
Co Krejčíkovou tak moc trápí?
Poslední dobou působí herečka ze seriálu Ulice Aneta Krejčíková (32) smutně, jako kdyby snad v životě prožívala velké trápení. Všímají si toho i její sledující na sociálních sítích. Vznikat pochopit
Za svoji dobrotu jsem těžce zaplatila
nejsemsama.cz
Za svoji dobrotu jsem těžce zaplatila
Chtěla jsem pomoci cizí ženě, ale přineslo mi to nakonec zklamání. Pravidelně chodívám dělat větší týdenní nákup do některého ze supermarketů. Jednoho dne jsem si povšimla mladé ženy s asi šestiletým synkem. Měla s sebou pouze malý košík. Místo do něj si ale pár věcí strčila do kapes bundy. Přemýšlela jsem, jak mám reagovat a jestli chci