Domů     Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
5 minut čtení

Ochranka vlekla plačící maminku s malou holčičkou k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polívku a přesnídávku. Nemohla jsem se na to dívat…

Nebylo mi přáno mít děti. Moc jsem po nich toužila, ale moje zdravotní problémy byly velké. Ačkoliv jsem byla žena, za kterou se každý chlap ohlédl, rozhodně jsem neměla o nabídky nouzi, nakonec jsem vždycky zůstala sama.

Ti bezdětní v mém mládí mě nakonec opustili, aby si našli matku svých dětí. A to i přesto, že mě milovali a nikdy milovat nepřestali. Rozchody byly vždy tak bolestivé, že jsem se rozhodla je už dále nezažívat. Bylo to utrpení pro mě i pro partnery.

Nedokázali se ode mě odpoutat a stále se ke mně vraceli.

Nepatřila jsem mezi ženy, které by rozvracely rodiny, a tak jsem to vždycky ukončila… Aby k takovým těžkým okamžiku nedocházelo, vyhledávala jsem si muže rozvedené, kteří si svou touhu předat geny už někde odbyli. Tak jsem prožila dvacet let s Tondou.

Jeho tři děti k nám jezdily na víkendy a také na prázdniny. Po jeho smrti mi ale jeho už dospělé dětičky sebraly i starou televizi, kterou si ke mně Tonda přinesl.

Už navždy sama?

Byla jsem příliš stará na to, abych hledala dalšího partnera. A hlavně jakého? S několika jsem se sešla, ale bylo to velké zoufalství. Dědové, kteří potřebovali foukat svá bebíčka, vařit a opečovávat.

Na stará kolena by byla ze mě pečovatelka, uklízečka a kuchařka. Ti, kteří byli ještě zachovalí a aktivní, se nejspíš snažili od života urvat maximum.

Vedle mě bylo ještě několik dalších, dychtivějších a snaživějších, se kterými bych se musela o stárnoucího seladona dělit. A tak jsem se rozhodla. Až do smrti budu žít sama.

Musím ale přiznat, že dny se nekonečně táhly a večery na mě začalo doléhat smutno a nostalgie. Kamarádky mě opouštěly jedna po druhé, nebo měly své vnoučky, kterých si ve volném čase užívaly. Přistihla jsem se, že jim občas závidím.

Bylo to začátkem roku, po smutných osamělých Vánocích, když jsem zažila příhodu, která zcela změnila můj život. Přinesla mi to, v co jsem nikdy nedoufala.

Bylo to nechutné!

Chtělo se mi všem vynadat a ještě to někam naspat. Bylo mi té nešťastnice líto. Její lup obsahoval jen jídlo nejnutnější pro dítě. Muselo to být velké zoufalství, které ji k takovému činu dohnalo. Měla jsem vztek.

Protože dobře vím od své známé, která pracuje v jednom ze supermarketů, kolik jídla se každý den odepisuje a vyhazuje do popelnic. Dělají to raději, než by je prodali za symbolickou cenu těm, kdo by takovou pomoc potřebovali.

Přivolaní příslušníci městské policie matku s dítětem převzali a odváděli z obchodu. Běžela jsem za nimi a přemýšlela, jestli nemám nějak zasáhnout. Netroufala jsem si ale, a tak jsem došla k názoru, že té nebohé duši dám aspoň nějaké drobné z peněženky.

Policie s mladou ženou ještě chvíli před obchodem hovořila a pak ji propustila. Rychle jsem k ní běžela.

Měli už toho dost?

Žena už neplakala, jen zírala před sebe. V ruce držela dvoustovku a s naprostým úžasem v očích mi ji ukázala a řekla: „Představte si to!“ vydechla.

„Zeptali se mě, jestli mám dítěti na jídlo, když jsem řekla, že ne, dali mi dvoustovku!“ Ten den se mi najednou zdál nadějný.

Tohle byli dva, nepochybně výjimeční, příslušníci městské policie, kteří si o postavení opuštěných maminek s dětmi v této společnosti rozhodně nedělali iluze…Slovo dalo slovo, a já se dozvěděla, že té ženě po zaplacení nájmu zbude tak málo, že si ona sama skoro jídlo dovolit nemůže.

Druhé dítě má ve druhé třídě, a ve škole si stále diktují, co všechno ještě chtějí. A úřady? Na sociálce jsou úřednice nepříjemné, každou platbu komplikují, a na pracáku jí posílají pravidelně na volná místa před patnáctým, když je bez peněz.

Z pokut od dopravního podniku by si prý už mohla vytapetovat pokoj. A tam? Jakmile řekne, že má dvě děti a je s nimi sama, nemá šanci… Když je nejhůře, hledá v popelnicích dráty, které pak prodá ve sběrně. Jednou ji „načapala“ jakási důchodkyně.

Jakmile se ji začala omlouvat, seniorka se nepříčetně rozčílila. „Proč byste se měla stydět? Stydět by se měli ti nahoře!“ Křičela prý na celé sídliště a hrozila holí.

Rozhodla jsem se

Setkání s touto mladou maminkou bylo pro mě hlubokým zážitkem. Náramně jsme si porozuměly a já se jí nabídla, že ji mohu občas to malé „škvrně“ pohlídat. Aby si mohla najít brigádu. Na penězích mi nezáleží, ráda ji pomůžu.

Až na tom bude finančně lépe, pak se vyrovnáme. Tvrdila jsem, abych ji uklidnila a přesvědčila, ve skutečnosti jsem se chvěla nadšením, že by do mého života přišlo takové zpestření a radost.

Mladá žena nakonec souhlasila a já domů téměř běžela, jak jsem se těšila. Dnes je tomu už čtyři roky, a rozhodně nelituju. Mám dceru a dva vnoučky, kteří mi říkají babičko! A jsme teď rodina, po které jsem vždycky toužila.

Jana (73), Praha

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Zlou ženskou si většinou představíme jako někoho, kdo je primárně zákeřný a krutý. Ona byla ale milá a životem zkoušená chudinka. Existují lidé, kteří si dokážou získat důvěru téměř okamžitě. Působí křehce, bezbranně a člověk má pocit, že jim musí pomoci. Moje bývalá švagrová Klára byla přesně taková. Dlouho jsme ji považovali za oběť nepříznivého osudu. Teprve později jsme zjistili, že skutečn
5 minut čtení
Na krku jsem měla šedesátku a byla jsem pořád sama. Bolelo mě to a přála jsem si, aby se to konečně změnilo. A tomu štěstí jsem se jala pomoct. Neviditelná. Přesně tak jsem si tehdy připadala. Prodavačky v obchodě si mě sotva všímaly, muži se za mnou už neotáčeli a mladší ženy kolem mě procházely, jako bych byla vzduch. Možná je to přirozené. Možná se jen nikdo nechce dívat na připomínku toho,
3 minuty čtení
Léta vyprávěla o tom, jak se jednou podívá do Říma, aby si splnila svůj životní sen. Tu cestu jsem jí zprotivila. Pak jsem si tam jela sama s dcerou a chlubila se krásnými zážitky. S Marií jsme se znaly od střední školy. Já se tehdy přistěhovala. Naše domky byly ve stejné ulici, když jsme se provdaly, chodily jsme společně s dětmi na hřiště a vyprávěly si o našich snech. Byly jsme mladé a měly
3 minuty čtení
Nemohl se smířit s tím, že přišel o svého páníčka i o domov. Nikde si nemohl zvyknout. Až do vsi přijela rodina s malým chlapcem... Pan Kudrna byl už starý pán, stále ale jezdil na brigádu do své staré práce, kam chodíval celý život. Teď už tam ale jen seděl na vrátnici. Tak si ho vážili, že mu ten přivýdělek, když odcházel do důchodu, sami nabídli. Pan Kudrna na tom nebyl zdravotně dobře. Měl
2 minuty čtení
Nikdy mě nenapadlo, že se sousedka sníží k takové zlomyslnosti. Musela jsem jí to vrátit i s úroky. Samozřejmě se souhlasem celé naší rodiny. Nikdy jsme se sousedy nevycházeli ideál­ně. I když mezi námi nedošlo k otevřenému boji, skřípání zubů bylo slyšet občas i přes plot. K výbuchu emocí došlo až v době, kdy naše dcera odmaturovala a syn byl na střední. Jejich Aničce bylo sedm. Začaly práz
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Zoubky jako perličky
epochalnisvet.cz
Zoubky jako perličky
Staráte se o ně, ale přesto toužíte po ještě více běloskvoucím úsměvu? Máte několik možností, jak ho dosáhnout.   Ale jestli si myslíte, že si pořídíte běloskvoucí úsměv, jako mají celebrity v časopisech, možná budete zklamaní. Ten totiž bývá většinou dílem šikovných grafiků. Sklovina má totiž vždy trochu mléčný nádech a její zabarvení se u různých
O lásku jsem bojovala nečestně
skutecnepribehy.cz
O lásku jsem bojovala nečestně
Na krku jsem měla šedesátku a byla jsem pořád sama. Bolelo mě to a přála jsem si, aby se to konečně změnilo. A tomu štěstí jsem se jala pomoct. Neviditelná. Přesně tak jsem si tehdy připadala. Prodavačky v obchodě si mě sotva všímaly, muži se za mnou už neotáčeli a mladší ženy kolem mě procházely,
Snídaňový banánový chlebíček
tisicereceptu.cz
Snídaňový banánový chlebíček
Už vás nebaví péct pořád dokola bábovku? Vyzkoušejte chutný a vláčný banánový chlebíček, který se naší bábovce v lecčems vyrovná. Ingredience 250 g hladké mouky ½ lžičky jedlé sody 1 lžička ky
František Palacký: Živý algoritmus, který stvořil českou paměť
21stoleti.cz
František Palacký: Živý algoritmus, který stvořil českou paměť
České dějiny nebyly pro Františka Palackého jen souborem zaprášených listin a mrtvých letopočtů. Vnímal je jako živý organismus. V době, kdy neexistoval internet, digitální databáze ani vyhledávače, d
Jahodový salát s mátou a limetkou
nejsemsama.cz
Jahodový salát s mátou a limetkou
Lehký a svěží salát, který je ideální jako zasycení i vzpruha pro horký letní den. Ingredience: ● 300 g jahod ● 1 limetka ● 1 avokádo ● hrst zelených listů polníčku a rukoly ● 50 g vlašských ořechů ● 50 g balkánského sýra ● 2 lžíce medu ● čerstvá máta Postup: Jahody omyjte, nakrájejte na plátky a vložte do mísy. Přidejte šťávu z limetky a med, poté vše promíchejte. Lístky salátů omyjte, přidejte
Připustila Peštová neshody s manželem?
nasehvezdy.cz
Připustila Peštová neshody s manželem?
Odkryla exmodelka Daniela Peštová (55) nemilou skutečnost? Dosud se spolu s jejím manželem Pavolem Haberou (64) snažili přesvědčovat své okolí, že jejich vztah je zalitý sluncem. Veškeré spekulace o
Velkoformátové obklady a dlažby
rezidenceonline.cz
Velkoformátové obklady a dlažby
Tenké a lehké prvky, používané k realizaci podlahových i stěnových povrchů, jsou díky velikostí až 320 x 160 cm a minimálním spárám velmi efektní. Obytný prostor opticky zvětší a sjednotí, jsou rovněž vstřícné ke snadnému udržování hygieny a čistoty. Výrobci je nabízejí v celé řadě působivých dekorů a materiálů. Velkoformátové obklady a dlažby věrně imitují
G. H. Mumm a František Jungvirt: Unikátní spojení ikonického šampaňského a českého křišťálu
iluxus.cz
G. H. Mumm a František Jungvirt: Unikátní spojení ikonického šampaňského a českého křišťálu
Šampaňský dům G. H. Mumm se spojil s předním českým sklářským výtvarníkem Františkem Jungvirtem. Výsledkem této exkluzivní spolupráce je monumentální umělecký objekt The Mumm Grand Edition a limitovan
Tajemství Karolina a zlata z Jílového: Vzniklo srdce slavné univerzity díky myši a svatebnímu závoji?
epochanacestach.cz
Tajemství Karolina a zlata z Jílového: Vzniklo srdce slavné univerzity díky myši a svatebnímu závoji?
Jen málokteré české město je se zlatem spjato tak těsně jako Jílové u Prahy. Už ve středověku patřilo k nejvýznamnějším nalezištím zlata v českých zemích a za vlády Karla IV. zažilo nebývalý rozkvět. Právě odtud podle staré legendy pocházelo bohatství, které stálo u zrodu jedné z nejvýznamnějších budov české historie – pražského Karolina, dnešního sídla
Diamant Hope: Nejslavnější prokletý drahokam světa?
enigmaplus.cz
Diamant Hope: Nejslavnější prokletý drahokam světa?
Je nádherně modrý, váží 45,52 karátu a jeho hodnota se odhaduje na stovky milionů dolarů. Diamant Hope patří k nejznámějším drahokamům planety. Jeho osud ale neprovází jen obdiv, nýbrž i děsivá pověst
Snažil se král železný a zlatý vyhladit rod Vítkovců?
historyplus.cz
Snažil se král železný a zlatý vyhladit rod Vítkovců?
Je přesvědčený o svém vítězství. Místo toho, aby se v září 1273 účastnil volby nového římského krále, Přemysl Otakar II. bojuje s Uhry. Zpráva z Frankfurtu přichází jako blesk z čistého nebe. Český vladař nedostal jediný hlas. Blíží se konec „krále železného a zlatého“. Jednu z posledních ran mu zasadí vzbouřená česká šlechta v čele s Vítkovci. Kola povozů a klapot koňských
Nejpodivnější názvy českých vesnic: Odkud se vzaly?
epochaplus.cz
Nejpodivnější názvy českých vesnic: Odkud se vzaly?
Česká republika je rájem milovníků podivných názvů. Stačí se vydat na výlet a během jediného dne můžete projet přes Brambory, Hovězí, Onen Svět, Kozodírky nebo Řitku. Nejednomu řidiči cuknou koutky, když míjí ceduli s názvem Pičín nebo Sračkov. Jenže jazykovědci mají pro většinu těchto jmen jednoduché vysvětlení, málokteré vzniká proto, aby pobavilo. Naopak. Často připomínají