Domů     Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
Už se nebojím, že zemřu sama a opuštěná!
5 minut čtení

Ochranka vlekla plačící maminku s malou holčičkou k přivolané hlídce. Ukradla jogurt, polívku a přesnídávku. Nemohla jsem se na to dívat…

Nebylo mi přáno mít děti. Moc jsem po nich toužila, ale moje zdravotní problémy byly velké. Ačkoliv jsem byla žena, za kterou se každý chlap ohlédl, rozhodně jsem neměla o nabídky nouzi, nakonec jsem vždycky zůstala sama.

Ti bezdětní v mém mládí mě nakonec opustili, aby si našli matku svých dětí. A to i přesto, že mě milovali a nikdy milovat nepřestali. Rozchody byly vždy tak bolestivé, že jsem se rozhodla je už dále nezažívat. Bylo to utrpení pro mě i pro partnery.

Nedokázali se ode mě odpoutat a stále se ke mně vraceli.

Nepatřila jsem mezi ženy, které by rozvracely rodiny, a tak jsem to vždycky ukončila… Aby k takovým těžkým okamžiku nedocházelo, vyhledávala jsem si muže rozvedené, kteří si svou touhu předat geny už někde odbyli. Tak jsem prožila dvacet let s Tondou.

Jeho tři děti k nám jezdily na víkendy a také na prázdniny. Po jeho smrti mi ale jeho už dospělé dětičky sebraly i starou televizi, kterou si ke mně Tonda přinesl.

Už navždy sama?

Byla jsem příliš stará na to, abych hledala dalšího partnera. A hlavně jakého? S několika jsem se sešla, ale bylo to velké zoufalství. Dědové, kteří potřebovali foukat svá bebíčka, vařit a opečovávat.

Na stará kolena by byla ze mě pečovatelka, uklízečka a kuchařka. Ti, kteří byli ještě zachovalí a aktivní, se nejspíš snažili od života urvat maximum.

Vedle mě bylo ještě několik dalších, dychtivějších a snaživějších, se kterými bych se musela o stárnoucího seladona dělit. A tak jsem se rozhodla. Až do smrti budu žít sama.

Musím ale přiznat, že dny se nekonečně táhly a večery na mě začalo doléhat smutno a nostalgie. Kamarádky mě opouštěly jedna po druhé, nebo měly své vnoučky, kterých si ve volném čase užívaly. Přistihla jsem se, že jim občas závidím.

Bylo to začátkem roku, po smutných osamělých Vánocích, když jsem zažila příhodu, která zcela změnila můj život. Přinesla mi to, v co jsem nikdy nedoufala.

Bylo to nechutné!

Chtělo se mi všem vynadat a ještě to někam naspat. Bylo mi té nešťastnice líto. Její lup obsahoval jen jídlo nejnutnější pro dítě. Muselo to být velké zoufalství, které ji k takovému činu dohnalo. Měla jsem vztek.

Protože dobře vím od své známé, která pracuje v jednom ze supermarketů, kolik jídla se každý den odepisuje a vyhazuje do popelnic. Dělají to raději, než by je prodali za symbolickou cenu těm, kdo by takovou pomoc potřebovali.

Přivolaní příslušníci městské policie matku s dítětem převzali a odváděli z obchodu. Běžela jsem za nimi a přemýšlela, jestli nemám nějak zasáhnout. Netroufala jsem si ale, a tak jsem došla k názoru, že té nebohé duši dám aspoň nějaké drobné z peněženky.

Policie s mladou ženou ještě chvíli před obchodem hovořila a pak ji propustila. Rychle jsem k ní běžela.

Měli už toho dost?

Žena už neplakala, jen zírala před sebe. V ruce držela dvoustovku a s naprostým úžasem v očích mi ji ukázala a řekla: „Představte si to!“ vydechla.

„Zeptali se mě, jestli mám dítěti na jídlo, když jsem řekla, že ne, dali mi dvoustovku!“ Ten den se mi najednou zdál nadějný.

Tohle byli dva, nepochybně výjimeční, příslušníci městské policie, kteří si o postavení opuštěných maminek s dětmi v této společnosti rozhodně nedělali iluze…Slovo dalo slovo, a já se dozvěděla, že té ženě po zaplacení nájmu zbude tak málo, že si ona sama skoro jídlo dovolit nemůže.

Druhé dítě má ve druhé třídě, a ve škole si stále diktují, co všechno ještě chtějí. A úřady? Na sociálce jsou úřednice nepříjemné, každou platbu komplikují, a na pracáku jí posílají pravidelně na volná místa před patnáctým, když je bez peněz.

Z pokut od dopravního podniku by si prý už mohla vytapetovat pokoj. A tam? Jakmile řekne, že má dvě děti a je s nimi sama, nemá šanci… Když je nejhůře, hledá v popelnicích dráty, které pak prodá ve sběrně. Jednou ji „načapala“ jakási důchodkyně.

Jakmile se ji začala omlouvat, seniorka se nepříčetně rozčílila. „Proč byste se měla stydět? Stydět by se měli ti nahoře!“ Křičela prý na celé sídliště a hrozila holí.

Rozhodla jsem se

Setkání s touto mladou maminkou bylo pro mě hlubokým zážitkem. Náramně jsme si porozuměly a já se jí nabídla, že ji mohu občas to malé „škvrně“ pohlídat. Aby si mohla najít brigádu. Na penězích mi nezáleží, ráda ji pomůžu.

Až na tom bude finančně lépe, pak se vyrovnáme. Tvrdila jsem, abych ji uklidnila a přesvědčila, ve skutečnosti jsem se chvěla nadšením, že by do mého života přišlo takové zpestření a radost.

Mladá žena nakonec souhlasila a já domů téměř běžela, jak jsem se těšila. Dnes je tomu už čtyři roky, a rozhodně nelituju. Mám dceru a dva vnoučky, kteří mi říkají babičko! A jsme teď rodina, po které jsem vždycky toužila.

Jana (73), Praha

Další článek
Související články
3 minuty čtení
Manžel ležel v kómatu v nemocnici, jeho věrný kocour se ale dál choval, jako by byl pán doma. Znal dokonce den, kdy se páníček vrátí. Byl to blesk z čistého nebe. Ve tři ráno můj manžel náhle zkolaboval a rovnou upadl do kómatu. Všichni jsme si připadali jako v děsivém snu. Záchranka ho s hlasitým houkáním vezla do nemocnice a my si přáli jediné, aby se brzy probudil a vrátil se živý a zdravý d
3 minuty čtení
Přišla chvíle, kdy jsem si nemohla vybírat, musela jsem brát každou práci. A právě díky tomu jsem se zbavila mnoha svých strachů. V mládí jsem se měla dobře, nepoznala jsem chudobu. Mí rodiče byli bohatí, a já si pak vzala staršího inženýra, se kterým jsem si také žila na vysoké noze. Usnula jsem ale na vavřínech. Když mu bylo padesát a mně skoro čtyřicet, našel si mladší. A já? Mně v našem
3 minuty čtení
Často čtu příběhy o prarodičích, kteří nesmí dávat vnoučatům sladkosti, protože si to jejich děti nepřejí. A pak si vzpomenu, jak je to u nás... Dceru jsem si doslova vymodlila. Když se narodila, bylo to jediné miminko v rodině, proto ji všichni náležitě rozmazlovali, včetně mě. Navzdory té naší nevýchově z ní nakonec vyrostla šikovná holka, která věděla, co chce. Vychovávat neuměla! Vzal
3 minuty čtení
Seděla jsem na terase naší chatky a byla bezradná. Postrádala jsem zlatou náušnici a prsten po mamince. Podezírala jsem všechny. Ležela jsem na zahradě a opalovala se. Měla jsem napečeno, už jen hosté chyběli. Čekala jsem dceru s rodinou. V jednu chvíli jsem si prohrábla vlasy a s hrůzou zjistila, že mi chybí zlatá náušnice. Bude v posteli! Vyskočila jsem a běžela ji najít. Raději jsem sunda
2 minuty čtení
Pořád básnila o princi na bílém koni. Od školky. Možná by se jí to v životě i povedlo, kdybych tu nebyla já a moje skvělé intriky. Bylo to tak snadné! S kamarádkou Markétou jsme chodily do školky, pak do školy a nakonec jsme spolu seděly v lavici i na střední. Byla to holka plná snů a naivních představ o životě. Vysnila si prince z pohádky, za kterého se jednou vdá, a vdávat se bude jedině z
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fenomén zvaný Tyrannosaurus rex! Pomůže nová studie odhalit jeho „rodokmen“?
21stoleti.cz
Fenomén zvaný Tyrannosaurus rex! Pomůže nová studie odhalit jeho „rodokmen“?
Západ Severní Ameriky nepatřil ve svrchní křídě k místům, kde by se chtěl člověk – pokud by v té době žil – usadit. Krajinou obcházela monstra jako gorgosaurus nebo daspletosaurus. Nekorunovaným krále
Zhroutil se Žilkové sen o svatbě?
nasehvezdy.cz
Zhroutil se Žilkové sen o svatbě?
To je tedy divočina! Ještě před nedávnem se živě diskutovalo o tom, že herečka ze seriálu Bratři a sestry Veronika Žilková (64) pomýšlí na svatbu se svým partnerem, scenáristou Ivanem Hubačem (73). N
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
rezidenceonline.cz
Plevel ovládl váš trávník? Možná děláte tuhle zásadní chybu
Pokud váš trávník po zimě připomíná spíš flekatý koberec než lákavý zelený porost, není to náhoda. Jaro vždy nemilosrdně odhalí místa, kde plevel využil náskok, který získal ještě před začátkem sezóny. Dobrou zprávou je, že právě teď máte šanci změnit pravidla hry. Když půda volá o pomoc Důvod, proč se plevele na jaře chovají životaschopněji
Drožďová pomazánka
tisicereceptu.cz
Drožďová pomazánka
Levná pomazánka chudých babiček, vyzkoušejte ji a překvapí vás mile svou chutí. Suroviny na 4 porce 1 lž. másla 1 cibule sůl 150 g droždí mléko pepř strouh. k zahuštění 1 vejce nasekaná
Nové Dokumentační centrum v Norimberku otevře začátkem léta
epochanacestach.cz
Nové Dokumentační centrum v Norimberku otevře začátkem léta
Německo upevňuje svou pozici jedné z nejvyhledávanějších evropských turistických destinací. Nejnovější kulturní projekty, otevření inovativních muzeí a velkolepé rekonstrukce historických památek přitahují návštěvníky z celého světa. V nadcházejících měsících se zde propojí kultura, historie i moderní zážitky do jedinečné nabídky turistických míst – přinášíme jejich výběr. Po přibližně pětileté přestavbě se koncem května nebo začátkem
Kde běhá mráz po zádech: Slovenský zámek, kde lidé slyší kroky mrtvých
enigmaplus.cz
Kde běhá mráz po zádech: Slovenský zámek, kde lidé slyší kroky mrtvých
Chátrající zámek ve Veľkých Levárech obklopují už desítky let děsivé historky. Místní tvrdí, že se v jeho temných chodbách ozývají kroky, hlasy a nářek. Jiní mluví o postavách v oknech nebo o podivném
Probudila se popravená služka těsně před pitvou?
historyplus.cz
Probudila se popravená služka těsně před pitvou?
Věhlasný oxfordský lékař otevírá rakev s mrtvým tělem popravené ženy, které si chystá k veřejné instruktážní pitvě. Dívka, ležící uvnitř, je mladá a krásná. A pak se nadechne. Smírčí soudce Thomas Reade (1575–1650) z Duns Tew v anglickém hrabství Oxfordshire je dostatečně bohatý na to, aby si pořídil služku, místní 22letou dívku Anne Greeneovou (asi 1628–asi 1665).
Přišla, abych pokračovala v rodinné tradici
skutecnepribehy.cz
Přišla, abych pokračovala v rodinné tradici
Slýchala jsem v dětství, že ženy v našem rodě uměly nejen léčit bylinkami, ale také zaříkávat a vyhánět zlo z domu. Myslela jsem si dlouho, že tuto schopnost nemám. Prapředci v mém rodě žili v té vesničce po staletí, já jsem se tam pouze narodila, a pak tam jezdila k babičce na prázdniny. Babička mi občas vyprávěla o předcích, dokonce tvrdila, že se o nich
Nejvýhodnější půjčka: jak vybrat tu pravou?
epochalnisvet.cz
Nejvýhodnější půjčka: jak vybrat tu pravou?
Finanční nečekanosti přicházejí bez varování. Ráno zjistíte, že vám přišel nedoplatek za elektřinu, o víkendu přestane fungovat pračka, nebo vám kamarád připomene, že mu dlužíte peníze za společnou dovolenou. V takových chvílích nepotřebujete přednášku o osobních financích – potřebujete rychlé řešení. A právě tehdy začínáte googlovat, která půjčka je vlastně ta pravá. Odpověď ale není
Jak zkrotit vředy a vrátit tělu klid
nejsemsama.cz
Jak zkrotit vředy a vrátit tělu klid
Bolest, pálení i nevolnost – žaludeční a dvanácterníkové vředy dokážou pořádně znepříjemnit život. Dobrá zpráva? Při správné péči a včasné léčbě se jich můžete zbavit a předejít jejich návratu. Možná jste si všimla, že vás po jídle pálí v nadbřišku nebo vás budí noční bolest. Nejde o banalitu, ale o signál, že si trávicí trakt říká o pozornost. Vředy vznikají narušením ochranné vrstvy sliznice
Chladivý aplikátor „žehlí“ vrásky
iluxus.cz
Chladivý aplikátor „žehlí“ vrásky
Saloos, česká značka přírodní kosmetiky s dlouholetou tradicí, uvádí na trh sérum a krém pro intenzivní péči o oční okolí. Obě novinky jsou zajímavé jak složením, tak unikátním způsobem nanášení. V
Potyčka namol opilých. Jak rakouská armáda porazila sama sebe
epochaplus.cz
Potyčka namol opilých. Jak rakouská armáda porazila sama sebe
Je noc z 21. na 22. září 1788 a jedna z největších armád Evropy táboří v dnešním Rumunsku u města Karansebeš. Nepřítel nikde. A přesto se spustí bitva, která vstoupí do dějin jako nejbizarnější vojenský omyl všech dob. Rakouská armáda začne bojovat sama proti sobě. Tma nad Karansebešem je hustá a nervy na pochodu. Oddíly