Domů     Získala jsem si srdce jeho psa
Získala jsem si srdce jeho psa

Jsem obyčejná holka z Brna. Když jsem po škole nastoupila na brigádu do jedné firmy, hned mě tam okouzlil jeden z mých kolegů.

Pětatřicetiletý Pavel byl ke mně od začátku milý. Ochotně se mě ujal a všechno mi trpělivě vysvětloval. Zalíbilo se mi tam, a když přišla nabídka, jestli bych nechtěla ve firmě zůstat, kývla jsem.

Vyznal mi své city

S Pavlem jsme seděli ob jednu kancelář. Párkrát mě pozval na oběd a jednou, to když jsem ve firmě pracovala už skoro půl roku, dokonce i na večeři. Zamířili jsme do jedné docela příjemné brněnské restaurace.

Pojedli jsme a povídali si jako obvykle. Objednali jsme si k tomu dobré vínko a ani jednomu z nás se nikam nechtělo. Najednou Pavel jakoby zvážněl. Podíval se mi do očí. „Víš, Lucko, už dlouho se mi moc líbíš, ale teprve dneska jsem našel odvahu ti to říct.

Mám tě moc rád a chtěl bych, abys byla po mém boku. Souhlasíš?“

Jeho slova mě trochu zaskočila. O Pavlovi jsem jako o svém případném partnerovi nikdy neuvažovala. Byl pro mě hlavně senzační kolega, který se vším pomůže. Najednou mi ale ledacos došlo.

A proč vlastně ne?!

Když jsme v práci naťukli nějaké téma, obvykle jsme zjistili, že naše názory a vkus k sobě docela ladí. V něčem se shodujeme, v něčem docela dobře doplňujeme. Nemáme spolu žádný zásadní problém, nehádáme se.

Proto jsem přikývla. „Počkej, ale čeká tě ještě jedna zkouška,“ řekl Pavel. „Uvidíš, kdo to bude. Taky je členem naší domácnosti. Moje maminka to ale není,“ dodal trochu záhadně. Pochopila jsem, až v momentě, kdy jsem přišla k němu domů.

Když mi otevřel, ke dveřím přišel kokršpaněl. Neštěkal. „Seznamte se. To je můj pes Max. To je moje přítelkyně Lucka,“ uvedl nás Pavel. Přišlo mi to docela legrační. Max mě očichal a zdálo se, že je všechno v pořádku.

Jednoduše žárlil

Jednou jsme s Pavlem vedle sebe leželi, jeho maminka tehdy byla na návštěvě u své sestry, a tak jsme měli celý byt pro sebe. Po chvíli jsem odešla na toaletu. Pes, který do té doby ležel opodál na koberci, vylezl na postel a zaujal moje místo vedle páníčka. Když jsem se vrátila zpět, příliš ho to nepotěšilo.

Domníval se, že vše už skončilo, já zmizím v propadlišti dějin a on bude opět mít páníčka pro sebe. Prostě žárlil. Chápu to, já bych asi reagovala stejně. Jak jsem ale chodila k Pavlovi domů čím dál častěji, pes žárlit postupně přestal.

Myslím, že rychle pochopil, že to s jeho páníčkem myslím dobře. Nicméně pes přesto vše velmi bedlivě sledoval.

Středem pozornosti

Když jsme se jednoho dne znovu sešli v Pavlově bytě, udělali jsme si výborný oběd, otevřeli láhev vína a potom se milovali. Vznešeného psa to patrně zaujalo a měl radost z toho, co se děje. Proto v okamžiku nejvyšším vylezl na postel a začal mi olizovat tvář. Přišlo mi to legrační, a začala jsem se proto hrozně smát.

Pavel chvíli koukal, ale pak se taky dal do smíchu. „Stalo se tohle už někdy?“ zeptala jsem se pak. Pavel zavrtěl hlavou. „Max sice vymyslí lecjakou lumpárnu, ale tohle mělo premiéru,“ vysvětlil mi.

„A jsem moc rád, že ti to nevadilo a vzala jsi to tak sportovně. Jiná žena by kvůli tomu určitě udělala cirkus,“ dodal.

Oblíbil si mě

Zkoušky se psem ovšem pokračovaly. Krátce nato šel Pavel na operaci slepého střeva, a když už ho pustili z nemocnice, přišla jsem za ním zase k němu domů. Měl tam zrovna návštěvu, kamaráda, kterého jsem shodou okolností také znala.

Pak ale kamarád odešel, chtěl nás nechat o samotě, abychom měli klid a mohli si nerušeně povídat.

Posadili jsme se tedy v pokoji na gauč, před námi byl malý konferenční stolek. Pes vylezl nejdříve Pavlovi na klín, potom na stolek. Uvažovala jsem o tom, co má pes v úmyslu na stolku dělat. Pes však moji úvahu přerušil.

Přiblížil se, vlezl ke mně na klín a začal mi postupně systematicky olizovat celý obličej.

Překvapilo mě to a dojalo. Zkrátka a jednoduše, pes mě zřejmě definitivně a s konečnou platností přijal do rodiny. „Hádám správně, že ta zkouška, o které jsi tenkrát v restauraci mluvil, byla tvůj pes?“ odvážila jsem se zeptat. „Jo,“ odpověděl se smíchem.

„Chápeš, vždycky jsme měli psa. Psi jsou v mém životě hodně důležití.

Když od nás odešel můj táta, byly mi čtyři roky. Máma si pak koupila psa, myslím, že právě tohle jí pomohlo překonat první dobu, než se dala psychicky do pořádku,“ vyprávěl mi. „Vždycky jsme pak měli minimálně jednoho psa, často dokonce dva, aby si mohli hrát.

Neumím si představit, že bych měl partnerku, která by neměla ráda psy,“ dokončil svůj příběh.

Velká šťastná rodina

Dva roky nato jsme s Pavlem koupili malý domek na okraji Brna, kam s námi šla bydlet i jeho maminka. Postupně se nám narodily tři děti a tvoříme velkou šťastnou rodinu, samozřejmě ještě se dvěma psy.

Lucie J. (51), okolí Brna

reklama
Související články
13.5.2024
Z platonické lásky mě rázem vyléčila ta opravdová. A našla jsem ji tam, kde bych ji nikdy předtím nehledala. Byl to takový velikonoční zázrak. Naši rodinu v okolí každý dobře znal. Babička s maminkou pracovaly v samoobsluze a snad žádný jejich zákazník neopomenul o Velikonocích na naše stavení s pomlázkou zazvonit. Stejně to bylo i v případě tatínka, který v nedaleké obci vedl fotbalové mužstvo
7.5.2024
Byla jsem odhodlaná pro lásku udělat cokoliv, ale zjistila jsem, že jenom to zkrátka nestačí. Na tu pravou lásku je třeba dvou. Zamilovaných příběhů jsem za svůj život přečetla mnoho. Nořila jsem se do smyšlených románů a snila o tom, že i já jednou najdu pravou lásku. A udělám pro to všechno na světě. V patnácti letech se to zdálo jako krásná a jednoduchá představa. Postupem let jsem ale zjišť
6.5.2024
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem, kdo to je a kam vlastně jdeme, jsem přesně nev
2.5.2024
Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme. K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků. Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve v
28.4.2024
Byla jsem rozmazlená až hrůza. Přitom moji rodiče nebyli nijak bohatí, nemohli si dovolit bůhvíco, ale mně by snesli modré z nebe. Už ve školce jsem mívala nejkrásnější oblečky ze všech a nejvíc hraček i obrázkových knížek. A protože moje knihovna praskala ve švech, hodně jsem četla, nejraději romantické příběhy o lásce. Snila jsem o tom, že se seznámím s anglickým hrabětem, který si mě odveze
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dovolená do Itálie rozpoutala u Kostkové „Itálii“?
nasehvezdy.cz
Dovolená do Itálie rozpoutala u Kostkové „Itálii“?
Po dovolené o samotě velmi toužila herečka Tereza Kostková (47) ze seriálu Jedna rodina, která takhle cestovala celé mládí. Po narození syna už o samotě nikam nevyrazila a nepovedlo se jí to ani teď
Vyberte si jarní vůni
nejsemsama.cz
Vyberte si jarní vůni
Jestli hledáte nový parfém na jaro a nedokážete se rozhodnout, zkuste si vybrat podle jeho složení. Vyberte si takový, jenž obsahuje ingredienci, která vám nejvíc voní. Pro letošní jaro budou v kurzu složky, o nichž píšeme níže – určitě některou z nich najdete i v tom svém. Stačí si pročíst složení vybraného parfému. Citrusy Svěží vůně citrusů nabudí smysly. A když se pomeranče,
Natascha Kampuschová: Příběh unesené dívky
epochaplus.cz
Natascha Kampuschová: Příběh unesené dívky
Psychopat Wolfgang Priklopil ji unesl, když jí bylo pouhých deset let. Roky ji držel v temné kobce, bil ji a znásilňoval. Nataschu se mu přesto úplně zlomit nepodařilo a ona od něj po osmi a půl letech utekla. Co prožívala v domě svého únosce? Je krátce po sedmé hodině ráno 2. března 1998 a desetiletá Natascha Kampuschová
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhadná mapa Piriho Reise: Důkaz o existenci Atlantidy?
enigmaplus.cz
Záhadná mapa Piriho Reise: Důkaz o existenci Atlantidy?
Když v roce 1929 nalezl německý teolog Deissmann v istanbulské knihovně starou mapu, nejspíše vůbec netušil, jak obrovský ohlas jeho nález vyvolá. Mapa totiž zobrazuje místa, která v době jejího vznik
V České republice se nejčastěji zkoumají léky pro onkologicky nemocné pacienty
21stoleti.cz
V České republice se nejčastěji zkoumají léky pro onkologicky nemocné pacienty
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocněn
Bude se mi ten mrtvý muž vracet ve snu stále?
skutecnepribehy.cz
Bude se mi ten mrtvý muž vracet ve snu stále?
Byla to moje vina. Nehoda, při níž zemřel člověk! Teď se mi o něm bude zdát až do smrti? Chodí se mi snad v noci mstít? Když jsem po třech letech znovu uchopil volant, proběhlo mým tělem mrazení. Znejistil jsem. Po nepříjemné autonehodě, při které jsem přišel málem o nohu, jsem v sobě konečně našel odhodlání a nasedl do auta,
Valašské muzeum v přírodě: Dávné tradice stále naplno žijí
epochanacestach.cz
Valašské muzeum v přírodě: Dávné tradice stále naplno žijí
Když se podíváme na lidové valašské stavby, možná nás napadne, jak jsou krásné a jaký vyvolávají přímo umělecký dojem. Pak nás možná nepřekvapí, že na počátku Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm stáli dva výtvarníci. Bratři Alois a Bohumír Jaroňkovi v Rožnově založili Uměleckovýtvarné dílny, v nichž vyráběli předměty, využívající prvků lidových tradic jako malované truhličky, gobelíny
Žraloci na kokainu postrachem Floridy
epochalnisvet.cz
Žraloci na kokainu postrachem Floridy
Kauzu drogově závislých žraloků řeší tým odborníků z Floridy. Americký stát totiž funguje jako důležitý uzel pro obchodníky s drogami, zejména kokainem, putujícím do USA z Jižní a Střední Ameriky. A protože ne vždycky probíhá cesta podle plánu, je občas pro pašeráky bezpečnější se nákladu prostě zbavit. Hodit ho do moře.   A spolu s
Špenátové muffiny
tisicereceptu.cz
Špenátové muffiny
Že muffiny musí být jen sladké? Omyl! Báječné slané muffiny bez mouky poslouží jako teplá snídaně či pohoštění. Chutnají i studené. Potřebujete 20 g listového špenátu 100 g šunky nebo slaniny
Léčil Mikolášek prezidenty i nacisty?
historyplus.cz
Léčil Mikolášek prezidenty i nacisty?
Uprostřed noci buší komando Státní bezpečnosti na dveře vily. Po chvíli příslušníci vyvlečou ven rozespalého starého muže. Pacienti, kteří k němu zítra přijdou prosit o záchranu života, budou už na jeho pomoc čekat marně. K bylinkám má Jan Mikolášek (1889–1973) přirozený vztah už od malička. Jeho rodiče vlastní zahradnictví v Rokycanech, a tak není divu, že i on
Rohlik.cz rozšiřuje „Ready to Cook“ sady. Následuje evropské trendy
iluxus.cz
Rohlik.cz rozšiřuje „Ready to Cook“ sady. Následuje evropské trendy
Evropský trh s potravinami prochází transformací díky rostoucí poptávce po vysoce kvalitních, pohodlných řešeních pro přípravu jídel. Ready to Cook sady představují ideální řešení pro moderního spotře