Domů     Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení
Magická noc čarodějnic mi nachystala překvapení

Byla jsem zamilovaná do pohledného spolužáka Lišky, který si mě nevšímal. Přesto jsem doufala, že se během pálení čarodějnic sblížíme.

K čarodějnicím neboli třicátému dubnu se upínaly veškeré mé naděje. O té magické noci jsem věděla nemnoho, neboť jsme se o takových věcech ve škole neučili, ale babička říkávala, že je to noc zázraků.

Filipojakubská nebo také Valpuržina noc proslula kouzly, ve vzduchu je slyšet šustění, to jak čarodějnice, natřené kouzelnou mastí, aby byly neviditelné, míří na košťatech nebo třeba i na kozlech k Petrovým kamenům či na jiná zlověstná místa, kde provozují nekalé rejdy.

Ohně se zapalují nejen na ochranu před zlými silami v povětří, ale i aby očistily lidi a splnily jim přání. To totiž filipojakubský oheň umí. A o to mi právě šlo.

Aby kouzelný oheň vyslyšel mé nejtajnější přání a pomohl mi získat lásku mého spolužáka Lišky, pro kterého jsem byla doposud vzduch. Zní to jednoduše, ale mělo to spoustu háčků.

Táta byl na noční šichtě ve fabrice, hlídala mě macecha, která dostala rozkaz nepouštět mě ven za žádnou cenu. „Až ti bude osmnáct, dělej si, co chceš,“ znělo tátovo krédo. „Ale do té doby budeš poslouchat.

A za klukama mi necourej, na to máš čas.“ Do osmnáctých narozenin mi zbývalo sedm dní. Jen sedm dní! Ale to bylo tátovi fuk, byl extrémně zásadový a hlídal mě jako policejní pes.

Nemáš rozum

Máma mi umřela před čtyřmi lety. Pořád to bolelo. Ale pocit, že na mě odněkud dohlíží, z nebe nebo z nějaké hvězdičky, jak se domnívala babička, mě uklidňoval stejně jako její obraz namalovaný místním lidovým umělcem, který jsem si pověsila na zeď v pokojíčku.

Macecha s tím nic nezmohla, nezbylo jí než se s olejem na plátně smířit, ale pokaždé si mámin obrázek prohlížela s jistou nevraživostí. Dnes vím, že nebyla zlá, jen to prostě neměla jednoduché a občas v tom pěkně plavala.

Zaujala místo po nebožce, která jako by byla v domě pořád nějakým způsobem přítomna. Třeba na fotografiích, trůnil tu též její vzácný porcelán anebo starobylý nábytek z dubového dřeva, který maminka kdysi dostala svatebním darem od svých rodičů.

Taky zde mírně překážela její svérázná, pubertální dcera, tedy já. „Dneska ani na krok,“ zasyčela. „Víš, co řekl táta. Bůhví, co bys venku vyváděla, nemáš rozum a pravděpodobně ho ani nikdy nedostaneš.“ Prskla jsem jako obvykle: „Ty mi nemáš co poroučet, nejsi moje máma.“

Nová láska

Místo, aby něco ostrého podo­tkla, dlouze zívla. Rty se mi zavlnily zlomyslným úsměvem. Usínala. Aby ne. Hodila jsem jí do konvice s mátovým čajem dva extra silné prášky na spaní, které míval můj táta v nočním stolku. Takže to bychom měli.

Zbývalo rozhodnout se, co na sebe, a střelhbitě odkráčet za láskou. Kdepak, nikdy se nic neodehraje podle představ. Skutečnost byla pochopitelně hořká jako pelyněk.

Už když jsem přicházela k vysoko šlehajícím plamenům, které jako by barvily nebesa doruda, věděla jsem, že je zle. Tak ani magická noc mi nepomohla. Liška seděl nebezpečně blízko spolužačky Renáty, objímal ji kolem ramen a něco si špitali.

V naší třídě se zrodila nová láska. Liška a Renáta. Zmocnilo se mě zoufalství. Liška a Renáta se k sobě tiskli, stejně jako se k sobě tiskly jejich uzeniny, které si svorně opékali. „Nenávidím tě,“ šeptala jsem si.

Zbytečně jsem se hodinu česala a malovala, byl to ztracený čas. Zbytečně jsem se cpala do nových džínů a riskovala jejich propálení.

Přes oheň

Měla jsem si vzít nepadnoucí tepláky tak jako většina ostatních. Nemám rozum. Macecha to řekla správně. K dovršení všeho neštěstí si ke mně přisedl Tonda, můj odvěký ctitel. Miloval mě, alespoň to tvrdil, od sedmé třídy základní školy.

„Proč pořád koukáš na toho Lišku?“ ucedil. „Můžu koukat kam chci,“ odsekla jsem. „A náhodou, na Lišku vůbec nekoukám. To ses spletl. Mně je Liška ukradenej.

Frajírek jeden libovej.“ Zamyslela jsem se nad Tondou, který právě na jakémsi dobroději vyškemral dva buřty, napíchl je na klacek a opatrně opékal nad plameny. Psal mi dopisy už několikátým rokem.

Nejdřív se nepodepisoval, ale několik posledních už podpisem opatřil. Beztak jsem odjakživa věděla, kdo to píše, hned jsem poznala jeho písmo. Roky na mě hleděl psíma očima a chválil mě a obdivoval.

A taky chránil, což se ukázalo i v onu magickou čarodějnickou noc. Když se začalo skákat přes oheň, tedy ne přes ten hlavní, ale přes menší, hned jsem se tam hrnula. Když prý skáčete třicátého dubna přes plameny a něco si přejete, tak se to splní.

Žhavý uhlík

Hodlala jsem si přát Lišku, ale Tonda mě k ohni nepustil, říkal, že je to pro mě nebezpečné. Ostatně skákali jen kluci, holka žádná. Ani Liška si to nedal ujít, chtěl se předvést, vejtaha. Dopadl bídně. Žhavý uhlík mu propálil díru na zadku.

Kalhoty čadily, lidi se chechtali a Liška zuřil, protože mu to pokazilo společenskou prestiž a zničilo zánovní rifle. Ať už si přál cokoli, byla to marnost nad marnost, nepodařený skok přání nesplní. Tak to prostě je. Domů jsem se plížila o páté hodině ranní.

Macecha spala jako zabitá, a tak jsem byla na sebe pyšná, jak jsem to všechno dobře vymyslela. Ale jak víme ze stovkami let ověřeného přísloví, pýcha předchází pád. Zanedlouho jsem ke svému zděšení zjistila, že jsem těhotná. S Tondou!

V časných ranních hodinách jsme se spolu vytratili do blízkého lesíčka, noc byla vlahá, májová.

Máma mi ho schválila

Někde jsem si pak přečetla, že právě tato noc přeje párům usilujícím o miminko, je štědrá a plodná. To se tedy potvrdilo, jenomže Tonda a já jsme o miminko ani náhodou neusilovali. Nevěděla jsem, co dělat. Tátovi jsem to říct nemohla, ten by se zbláznil.

Nezbylo než svěřit se maceše. Zbledla jako papír a vysoukala ze sebe: „Řekni, že si děláš legraci. Je to vtip, že jo?

A pěkně hloupý vtip!“ Všechno jsem přiznala, konkrétně dva prášky na spaní v čaji, ilegální posezení u čarodějnického ohně i techtle mechtle s Tondou.

„Svatý Jene z Nepomuku,“ šeptala macecha, která byla věřící, „drž nade mnou svoji ruku.“ A musím říct, že to velkorysý svatý Jan Nepomucký fakticky udělal. Je to frajer. Říci to tátovi nebylo lehké. „Jseš ještě školačka,“ naříkal s hlavou v dlaních.

„Nemáš ani maturitu. Taková ostuda. A ten vůl Tonda je ještě kluk.“ Vzdorně jsem broukla, že mi ho máma schválila. „Jak ti ho proboha mohla schválit, když je nebožka?“ ťukal si na čelo. Pokrčila jsem rameny: „Povídám si s jejím obrazem.“ Zamumlal, že si připadá jako ředitel blázince.

Na krku

Když přišel Tonda, bílý jako křída, žádat o mou ruku, táta se tvářil nesmiřitelně. „Zbývá vám ještě rok do maturity,“ zahučel. „Jak chcete s miminem odmaturovat?“ Tonda nevypadal, že by znal na tuto otázku odpověď, ale mně zřejmě přišel na pomoc svatý Jan.

„Třeba by nám mohla pomoci tady Martina,“ ukázala jsem na macechu, která těžce vzdychla. Patrně právě zjistila, že při­vdat se do naší rodiny nebylo takové terno, jak si původně myslela.

Celkem ještě chápala, že bude mít na krku těžko zvladatelnou puberťačku, ale že i její mimino, to jí na mysl nepřišlo.

Dobré srdce

„Jistě,“ zachrčela z posledních sil, neboť věděla, že tím otce potěší.

„Samozřejmě že vám budu pomáhat.“ Byla mladá a asi ani netušila, k čemu se zavázala, kupříkladu kolik bezesných nocí stráví se řvoucím chlapečkem, abych se mohla trochu vyspat a dokázala si do hlavy nacpat maturitní otázky. Ukázalo se, že má dobré srdce.

Staly se z nás kamarádky. Zejména díky ní jsme s Tondou odmaturovali a pak už se mohli soustředit jeden na druhého a na naše miminko. Světe div se, jsme spolu stále, dnes už jako pyšní dvojnásobní prarodiče.

Dagmar (64), jižní Morava

Související články
16.6.2024
Po letech jsem zjistila, že jsem kvůli dcerám a vnoučatům odsunula svého manžela na druhou kolej. Je ještě čas všechno napravit? Situace nebyla vůbec radostná. S manželem máme dvě dcery, moje zlatíčka. Bohužel se obě, stejně jako já, rychle vdaly a měly děti. Vždycky jsem pro ně chtěla ten nejlepší život a kariéru. Ale dobře, vybraly si tohle. Tak jsem jim chtěla pomoci, jak jen to půjde. Rozho
11.6.2024
Na muže jsem štěstí neměla, a tak jsem se spíše ze zvědavosti přihlásila na seznamku. Lásku jsem ani nehledala, ale ona si mě stejně našla. Mnoho z nás dá na první dojem a věří v lásku na první pohled. V případě mě a Tondy byl průběh seznámení, vztahu i hledání společné cesty úplně jiný. Dá se říct, že opačný. Od rozčarování a neporozumění jsme se nakonec dostali až k lásce, která stále trvá. U
11.6.2024
Bylo mi devatenáct, pracovala jsem jako sekretářka v podnikovém časopise v našem městě a těšila jsem se z vážné známosti. S Milošem jsme spolu už bydleli. Všechno nasvědčovalo tomu, že mě brzy požádá o ruku. Skutečnost, že koupil zájezd do Jugoslávie, jsem uvítala. Bylo pravděpodobné, že Miloš mě na horké pláži při západu slunce požádá o ruku. Anebo to udělá v romantické hospůdce na břehu moře.
29.5.2024
Byl máj, a tak jsem se k smrti zamilovala. Dokonce tak, že jsme s Martinem plánovali tajnou svatbu v okresním městě. Byl máj. Vidím to jako dnes: blížila jsem se k venkovskému nádraží v letních šatech. K vlaku vedla cesta vroubená rozkvetlými třešněmi. Vlak měl jen patnáct minut zpoždění, to byla taky dobrá zpráva. Když přisupěl, Martin mával z otevřeného okýnka a vesele volal: „Máš občanku?“ V
25.5.2024
Byla jsem praktická holka z vesnice, uměla jsem podojit kozu, pokosit louku či postarat se o drůbež. Jenomže Petr byl úplně jiný. Táta byl na mě pyšný. „Naše holka je do hospodářství,“ říkával s dojetím v hlase. Měla jsem to ostatně po kom zdědit, předkové z matčiny i otcovy strany byli statkáři, a tak nám to kolovalo v krvi. Byla jsem praktická venkovská holka, která bez problémů podojila kozu
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
21stoleti.cz
500 let staré kostry batolat z Incké říše nesou stopy po prodělání neštovic
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají arc
Historický klenot dánské šlechtičny
rezidenceonline.cz
Historický klenot dánské šlechtičny
Dlouholetým domovem princezny Margaret byla romantická vila, respektive pevnost na Côte d’Azur s výhledem na francouzskou Riviéru, jednu z nejluxusnějších pobřežních oblastí Evropy, a na panorama Provensálských Alp na obzoru. Vila La Carriere, klenot středomořské architektury, patřila Margaret Dánské, sestřenici zesnulé královny Alžběty II., a jejímu choti, princi Renému Bourbon-Parmskému. Princezna tady pobývala po většinu
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
epochalnisvet.cz
Králův domeček: Fridrich II. manželku do Sanssouci nepouštěl
Fridrich II. zuřivě čmárá cosi na papír a von Knobelsdorff je bledý jako stěna. „Výsosti, to je prevence proti vlhkosti!“ osmělí se namítnout. „Žádné patro, žádné schody,“ rozčílí se král. Uznávaný architekt dostane výpověď.   S rokem 1740 a smrtí svého despotického otce se Fridrich II. (1712–1786) stává pruským králem, a hlavně svým pánem. Dává
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
enigmaplus.cz
Šokující případ z Texasu: Je manželský pár pronásledován mimozemšťany?
Z celého světa přicházejí zprávy o únosech do UFO. Nad některými z nich přitom zůstává rozum stát. Například manželé Clayton a Donna Leeovi z Texasu tvrdí, že je mimozemšťané unášejí opakovaně. Proč s
Španělsko: Království tapas
epochanacestach.cz
Španělsko: Království tapas
Španělské kuchyni vévodí olivový olej, česnek, čerstvá zelenina, ovoce, ryby a mořské plody, ale také hovězí či vepřové maso. Studené kuchyni vévodí tapas. Pro cestovatele jsou skvělou příležitostí jak ochutnat co nejvíce specialit během jednoho večera. A jak se dělají? Zavřete oči a promítněte si všechny oblíbené dobroty. A teď zmenšete velikost porce na malý
Jak ztratit a znovu najít smysl života
skutecnepribehy.cz
Jak ztratit a znovu najít smysl života
Kam se jen poděla moje radost ze života, má lehkomyslnost a smysl pro humor? S léty se to všechno kamsi ztratilo, zbyl jen nekonečný smutek. Ten pocit naštěstí netrval věčně. Bývala jsem po celý život veselá, optimistická, ba až lehkomyslná. Alespoň to říkali všichni kolem mě, ale i já sama jsem si tak připadala. Dodávala jsem lidem, zejména
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
historyplus.cz
Hon za kaučukem v Amazonii zaplatily životem tisíce indiánů
Náhle ho zachvátil šok! „Nevěřil jsem svým očím! Většina indiánů byla v naprosto bídném stavu. Byli na pokraji smrti!“ zapisuje si do svého deníku jeden z nejslavnějších cestovatelů 20. století, Brit Percy Fawcett. Před více než 100 lety postihla Amazonii kaučuková horečka, která se nejvíce podepsala na zdejších původních obyvatelích. Jaké hrůzy domorodí indiáni v
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
nasehvezdy.cz
Dala Hybnerová lásce druhou šanci?
V seriálu Ulice hrají už několik let manžele. Málokdo ale ví, že spolu Vanda Hybnerová (55) a Jiří Štrébl (65) žili v minulosti i doopravdy. Navíc se k sobě prý nedávno vrátili! Jakmile se v nekonečn
Špenátová pomazánka s hráškem
tisicereceptu.cz
Špenátová pomazánka s hráškem
Zelená barva navozuje příjemné a optimistické pocity. Užijte si ji i na talíři v podobě zdravé a chutné pomazánky. Potřebujete 150 g čerstvého baby špenátu 1 malou konzervu hrášku 100 g tvaroh
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
iluxus.cz
Automobilka Jeep našla nového partnera. Kanadskou značku Marathon
Spolupráce mezi hodinářskými značkami a automobilkami je dlouhodobě populární a jejich obliba jen tak nezmizí. Vzpomeňme na slavná partnerství minulosti, jako Audemars Piguet a Maserati, Breitling a B
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
epochaplus.cz
Tajemná smrt Jiřího Schelingera: Za rockovou hvězdou se navždy zavřela temná voda
Blonďák s charakteristickým chraplavým hlasem okouzlil na přelomu 70. a 80. let celou republiku. Měl našlápnuto stát se největší českou hudební hvězdou a prosadit se i v tvrdé zahraniční konkurenci. Jenže přišla jedna osudná noc a všechny sny byly náhle pryč.   Pro děti je vždycky jednodušší pokračovat v povolání svých rodičů, protože svůj vzor mají neustále před
Pozvěte si domů své štěstí
nejsemsama.cz
Pozvěte si domů své štěstí
Chcete si dobře odpočinout, cítit se lépe a navodit ve svém domově tu správnou harmonii a klid? Poradíme vám, na co si dát pozor, co vyhodit, a co si naopak pořídit, aby se vám doma žilo doslova jako v ráji. Kde jinde byste se měla cítit více v pohodě a v bezpečí než právě doma? Uspořádejte si obydlí