S manželem jsme dostali jako svatební dar pobyt ve svatební komnatě starého hradu. A právě tam se odehrálo něco, pro co dodnes nemám racionální vysvětlení.
Když jsme tehdy po dvou letech vztahu rodičům oznámili, že se budeme s Kamilem brát, měli radost. Jen moje budoucí tchyně Jaroslava marně skrývala nelibost. Někdy se to zkrátka stane, že si nevěsta s budoucí tchyní nesednou. Někdy jde jen o to, že se matka o svého syna bojí a žárlí na novou ženu v rodině. To si myslím, že byl i náš případ.
Svatbu jsme si užili
Svatbu jsme chtěli v klášteře, což se nakonec vyplnilo. Přišla celá rodina. Svůj den jsem si užila se vším všudy. Když nás prohlásili za manžele, cítila jsem úlevu. Na svatební hostinu jsme si objednali menší statek, kde jsme slavili až do druhého dne.
Jaké jsme dostali svatební dary, jsme pořádně zjistili až odpoledne. Tchyně nám zaplatila týden ve svatební komnatě jednoho hradu. Upřímně jsem se na to těšila. Týden odpočinku přišel vhod.
Někoho jsem zahlédla
Jeli jsme tam na konci léta, abychom ještě stihli hezké počasí. Hrad byl skutečně skvostný. Naše komnata na mě dýchala historií. Nejvíce mě zaujala koupelna. Ta už byla zařízena trochu moderněji. Ovšem tak veliké zrcadlo jsem snad v životě neviděla. Na pár okamžiků jsem se do něj zadívala. Měla jsem pocit, že v něm někoho vidím. „Asi jsem vážně unavená,“ pronesla jsem.
Postava s nožem
Kamil si chtěl jít dát nějaké jídlo, ale na mě padla únava. Tak jsme se na chvilku rozdělili. Šla jsem si napustit vanu a těšila jsem se, jak se ponořím do vody. Zůstala jsem stát u zrcadla a chvíli na sebe koukala. Najednou jsem na svém odrazu zahlédla, jak mi stéká krev po rameni. Hned jsem si do těch míst sáhla, ale žádná krev tam nebyla.
Sice mě to zaskočilo, ale začala jsem se svlékat. Po chvilce jsem se opět podívala do zrcadla a zahlédla u postele zvláštní postavu, která držela v ruce nůž. Zaječela jsem. Postava si přiložila ukazováček na rty na znamení toho, abych byla zticha.
Bodala mě
Nevěděla jsem, co mám dělat. Zničehonic se samo zavřelo okno. Sáhla jsem po klice a zavřela se v koupelně. „Já tady umřu,“ projelo mi hlavou. Otočila jsem se k zrcadlu a viděla samu sebe celou od krve.
Dotkla jsem se zrcadla a na prstu mi zůstala krev. „Co se to tu děje?“ volala jsem strachy bez sebe. Nikdo mě ale neslyšel. Ona postava se najednou objevila v zrcadle a zle se na mě usmívala. Přízrak, nebo co to bylo, do mě v zrcadle začal bodat nožem. V tu chvíli jsem omdlela.
Cákanec krve
Ráno jsem se probudila v posteli. „Co se stalo?“ zeptala jsem se Kamila. „To mi řekni ty. Našel jsem tě večer ležet na zemi v koupelně. Lekl jsem se, protože vedle tebe byl cákanec krve,“ vyprávěl. Odmlčela jsem se a tvrdila mu, že jsem upadla, když jsem vylézala z vany. Nikdy jsem mu nedokázala říct, co se v té koupelně odehrálo. Sama to totiž přesně nevím.
Vendula J. (51), Plzeň
